61 A 4/2024

Rubrum

č. j. 61 A 4/2024–52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobkyně: nezl. N. B. A., narozená dne státní příslušnost zastoupená advokátem Mgr. Petrem Václavkem se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny ze dne 15. 5. 2023, vedeném pod sp. zn. OAM-13316/TP-2023, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny ze dne 15. 5. 2023, vedeném pod sp. zn. OAM-13316/TP-2023, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 61 A 4/2024

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala na Velvyslanectví České republiky v Hanoji dne 15. 5. 2023 dle § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žádost o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny, a to konkrétně s její matkou, která v České republice na základě povolení k trvalému pobytu již pobývá.

2. Žalovaný usnesením ze dne 9. 10. 2023, čj. OAM-13316-8/TP-2023, řízení o uvedené žádosti dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušil do doby právní moci rozhodnutí v probíhajícím řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu žalobkyniny matky zahájeného 15. 9. 2023.

3. Přípisem ze dne 31. 1. 2024, čj. MV-6655-4/SO-2024, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců informovala žalobkyni o tom, že nevyhověla její žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 24. 1. 2024.

4. Odvolání žalobkyně proti usnesení o přerušení řízení Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zamítla rozhodnutím ze dne 8. 2. 2024, čj. MV-6655-6/SO-2024, a usnesení žalovaného potvrdila.

II. Shrnutí žaloby

5. Dne 16. 2. 2024 žalobkyně podala žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

6. Žalobkyně namítla, že žalovaný je ve věci nečinný, neboť vůbec nejsou splněny podmínky pro přerušení řízení. Řízení o zrušení trvalého pobytu matky není ve vztahu k řízení žalobkyně předběžnou otázkou, neboť tou je pouze taková otázka, bez jejíhož vyřešení není možné v řízení pokračovat.

7. Správní orgán vychází při vydání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který zde je v době jeho rozhodování. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2021, čj. 10 Azs 81/2020-44.

8. Žalovaný má dostatečně zjištěn skutkový stav a ví, že matka žalobkyně disponuje trvalým pobytem. Případné zrušení jejího trvalého pobytu se pak s ohledem na pobytovou historii matky žalobkyně jeví jako nepravděpodobné, a i kdyby k němu došlo, trvalý pobyt by byl zrušen až do budoucna, nikoliv zpětně. Zánik pobytového oprávnění matky přitom není důvodem zániku trvalého pobytu dítěte uděleného dle § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Postup správního orgánu je v rozporu s § 6 odst. 1 a § 9 správního řádu.

9. Žalobkyně ocitovala závěr č. 137 poradního sboru žalovaného: „Podle návětí § 57 odst. 1 správního řádu na rozhodnutí o předběžné otázce závisí rozhodnutí (ve věci) a dosud o ní nebylo příslušným orgánem veřejné moci (nejčastěji soudem) pravomocně rozhodnuto. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Slovo závisí je třeba vykládat tak, že jde pouze o takové otázky, bez jejichž vyřešení nelze vůbec v řízení pokračovat a vydat rozhodnutí.“ 10. Stran použitelnosti nečinnostní žaloby v případě, kdy je řízení přerušeno usnesením správního orgánu žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2023, sp. zn. Shoda s prvopisem: J. M. 3 61 A 4/2024 II. ÚS 344/23, a v něm citované usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, čj. 7 Ans 10/2012-46, č. 3013/2014 Sb. NSS.

11. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen v řízení o žádosti žalobkyně rozhodnout v soudem stanovené lhůtě.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ve věci podané žádosti žalobkyně nebyl nečinný a prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně, a to již od jejího podání. Žalovaný shrnul procesní vývoj věci s tím, že ke dni podání vyjádření k žalobě nebylo v o zrušení povolení k trvalému pobytu žalobkyniny matky pravomocně rozhodnuto.

13. Podaná žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti správního orgánu. Námitky obsažené v žalobě z velké části směřují proti usnesení žalovaného ze dne 9. 10. 2023, aniž by poukazovaly na nečinnost žalovaného. Postup žalovaného přitom potvrdila i Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

14. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl, popřípadě odmítl pro předčasnost.

IV. Průběh řízení před krajským soudem a Nejvyšším správním soudem

15. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve věci nejprve rozsudkem ze dne 11. 4. 2024, čj. 61 A 4/2024-27, tak, že žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žalovaný není nečinný, neboť řízení o zrušení trvalého pobytu žalobkyniny matky představuje předběžnou otázku, a tedy i důvod pro přerušení řízení ve smyslu § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu.

16. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 8. 2024, čj. 5 Azs 98/2024-23, rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve svém zrušujícím rozsudku vyslovil názor opačný, tedy že v posuzované věci se jedná o nezákonnou nečinnost správního orgánu. Vycházel přitom mj. ze závěrů učiněných rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 14. 11. 2023, čj. 2 Azs 103/2021-38, č. 4548/2024 Sb. NSS), s tím, že v nynější věci nebyly dány zákonné důvody pro přerušení řízení.

V. Právní hodnocení krajského soudu

17. Krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby v mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

18. Žaloba je důvodná 19. Dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu může správní orgán řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce (srov. § 57 správního řádu).

20. Jak je popsáno výše, žalobkyně podala žádost o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny, a to konkrétně s její matkou, která v České republice na základě povolení k trvalému pobytu již pobývá. Co se týče lhůt pro vydání rozhodnutí, dle § 169t odst. 6 písm. g) bod 1 zákona o pobytu cizinců „[o] žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti“. Shoda s prvopisem: J. M. 4 61 A 4/2024 21. Nejvyšší správní soud se ve shora citovaném zrušujícím rozsudku čj. 5 Azs 98/2024-23, neztotožnil se závěrem krajského soudu, že zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu žalobkyniny matky představuje předběžnou otázku ve smyslu § 57 správního řádu. S odkazem na shora označený rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu uvedl, že „probíhající trestní řízení se žadatelem o prodloužení pobytového titulu není řízením o předběžné otázce. V případě stěžovatelky nejde o otázku jejího trestního řízení, nýbrž o otázku probíhajícího řízení o zrušení trvalého pobytu její matky, tedy o otázku poněkud odlišnou“. Dodal, že rozšířeným senátem předestřená východiska jsou „obecná a plně přenositelná i na nyní souzenou věc“. Žalobkynina matka pobývá na území České republiky na základě povolení k trvalému pobytu (tedy je splněna zákonná podmínka), byť probíhá řízení o zrušení jeho platnosti. Na něm však výsledek řízení v žalobkynině věci nezávisí, resp. i tak lze v řízení pokračovat a žalobkynině žádosti vyhovět. Dle zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu je žalovaný „povinen vycházet ze skutkového a právního stavu v době rozhodování věci, tedy z toho, že matka stěžovatelky stále trvalý pobyt má, a z ničeho neplyne, že by měl vyčkávat na rozhodnutí, zda jí bude či nebude v budoucnu zrušen. Uvedené platí tím spíše, že případné zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu matky stěžovatelky by v budoucnu bylo důvodem i pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu stěžovatelky samotné […]“. Uzavřel, že „žalovaný měl povinnost v zákonem stanovené 180denní lhůtě rozhodnout, zda stěžovatelka splňuje podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu, nikoli vyčkávat, zda některá z těchto podmínek v budoucnu neodpadne v důsledku zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu matky stěžovatelky. Pokud žalovaný z tohoto důvodu vedení řízení o žádosti stěžovatelky přerušil, jedná se z jeho strany o nezákonnou nečinnost“.

22. Krajský soud je rozsudkem Nejvyššího správního soudu vázán, tudíž je limitován ve své úvaze.

23. Žalobkyně žádost podala dne 15. 5. 2023, lhůta pro vydání rozhodnutí skončila dne 13. 11. 2023, byť žalovaný řízení před jejím uplynutím přerušil (usnesením ze dne 9. 10. 2023). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci nebyly dány důvody pro přerušení řízení (viz závěry Nejvyššího správního soudu vyslovené v rozsudku ze dne 9. 8. 2024, čj. 5 Azs 98/2024-23), žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí o žalobkynině žádosti.

24. Krajský soud žalovaného vyzval přípisem ze dne 22. 8. 2024 k vyjádření, zda již bylo řízení v posuzované věci skončeno s tím, aby mu v takovém případě rovněž zaslal předmětné rozhodnutí. Do dne vydání tohoto rozsudku žalovaný na výzvu soudu nereagoval (byť mu byla prokazatelně doručena).

VI. Závěr a náklady řízení

25. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žalobkynině žádosti tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Dle § 110 odst. 3 s. ř. s. rozhodl krajský soud též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

27. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 5 61 A 4/2024 28. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány zaplacenými soudními poplatky za žalobu a kasační stížnost ve výši 2 000 Kč a 5 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 3 × 3 100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci a sepsání žaloby, sepsání kasační stížnosti) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 3 × 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 10 200 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 12 342 Kč. Celkové žalobkyniny náklady řízení tedy činí 19 342 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 26. září 2024 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem: J. M.