61 A 9/2021

Rubrum

č. j. 61 A 9/2021-50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: L. Š., narozený dne bytem zastoupeného advokátem JUDr. Radkem Bechyněm se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021, sp. zn. ODSH-144087/2020/jiha SO3, čj. KUJCK 7037/2021, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 61 A 9/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Třeboň (dále jen „správní orgán prvního stupně“) doručil žalobci dne 23. 5. 2020 v souladu s §123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, přičemž žalobce dosáhl 12 bodů ke dni 2. 5. 2020.

2. O námitkách žalobce proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče rozhodl správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 7. 10. 2020, sp. zn. METR S 2184/2020-OD-JK, čj. METRP00BNTZP, jímž námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů zamítl a provedený záznam všech 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 2. 5. 2020 potvrdil.

3. Odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a toto rozhodnutí potvrdil.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného

4. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 23. 2. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

5. Žalobce označil podklady pro záznam bodů za nezpůsobilé, a současně vyjádřil nesouhlas s postupem správního orgánu, který posuzuje pouze jednotlivá oznámení od věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku, a nikoliv samotná rozhodnutí (pokutové bloky). Dle žalobce není takovéto oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím. Blokové řízení je dle žalobce sice řízením specifickým, přesto však musí splňovat požadavky kladené na něj zákonem. Z rozhodnutí musí být patrné údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku apod. Nelze argumentovat tím, že přestupce dal souhlas s tímto druhem projednání a jeho správností, neboť za tu žalobce odpovídat nemůže. Po přestupci nelze vyžadovat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit. Žalobce k žalobě přiložil pokutové bloky série HG/2014, číslo bloku G1498901, série GF/2013, číslo bloku F0832677, které dle Nejvyššího správního soudu nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí. Dále žalobce předložil pokutový blok série FC/2013, číslo bloku C1404971, ze kterého je dle žalobce naopak zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky.

6. K tomu žalobce obecně uvedl formulace, které nejsou dostatečným popisem přestupkového jednání odpovídajícím zákonnému rámci ve smyslu zákona o silničním provozu. Z rozhodnutí musí být zřejmé místo a čas spáchání přestupku, aby bylo možno vyloučit, že přestupek se stal mimo pozemní komunikaci a žalobce neměl být případně potrestán dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v účinném znění (dále jen „zákon o přestupcích“). Žalobce také zdůraznil nutnost trvat na čitelném, srozumitelném a přehledném uvádění údajů do rozhodnutí, a to z důvodu jeho přezkoumatelnosti. Jsou-li údaje v rozhodnutí nečitelné, nemůže být podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

7. K pokutovým blokům ze dne 2. 5. 2020 (série AK/2018, č. bloku C2138027) a ze dne 26. 11. 2017 (série AB/2017, č. bloku B0215021) žalobce shodně uvedl, že Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 61 A 9/2021 v kolonkách č. 1 až 4 není přesně zjištěna osoba přestupce (údaje jsou nečitelné a nepřesné) a není dostatečně ověřena totožnost dle popisu. V kolonce č. 5 není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, chybí údaje o datu a čase spáchání přestupku, resp. jsou nečitelné a nekompletní. Není rovněž jednoznačně určeno místo spáchání přestupku, označení obce je nesrozumitelné, stejně jako název ulice. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, která měla být porušena. Zkratovitý je rovněž zápis právní kvalifikace porušené povinnosti, z níž nelze jednoznačně určit, o jakou normu se jedná. Ze zápisu vyplývá porušení konkrétního ustanovení, chybí zde nicméně označení bodu či písmene atd. V kolonce č. 6 je uvedena toliko zkratkovitá kvalifikace přestupkového jednání, chybí zde přesné označení ustanovení, což znemožňuje přesné určení přestupkového jednání, resp. odpovědnosti žalobkyně a oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou rovněž částečně nečitelné, což dokládá formální nesprávnost uvedeného rozhodnutí. V kolonce č. 7 není jednoznačně uvedeno, zda se jednalo o zavinění nedbalostní či úmyslné. V kolonce č. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce, nelze ověřit, zda číselné a slovní označení spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí či není úplný. V kolonkách č. 9-11 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, včetně jejího podpisu. Přezkoumatelnost znemožňují též data vyhotovení a převzetí rozhodnutí. Zřetelný není ani podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

8. Žalobce shora uvedeným zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Vytýkané nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací, k čemuž žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39.

9. Žalobce se na základě shora uvedených námitek k jednotlivým blokům primárně domáhá soudního přezkumu způsobilosti jednotlivých pravomocných rozhodnutí být podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče, a to zejména s ohledem na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vymezující nároky na konkrétnost a individualizaci jednání. Absence konkretizace a individualizace je dle žalobce právě vadou shora označených pokutových bloků.

10. Žalobce navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

11. Žalovaný vyjádřil svůj nesouhlas s námitkami žalobce a dodal, že žalobce měl své pochybnosti vztahující se k odpovědnosti za vytýkané přestupky uplatnit již při projednání jednotlivých přestupků a měl trvat na projednání věci ve správním řízení. Žalovaný konstatoval, že po prostudování pokutových bloků dospěl k závěru, že popisy jednání na pokutových blocích jsou vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče za přestupková jednání.

12. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 61 A 9/2021 III. Právní hodnocení krajského soudu 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

14. Žaloba není důvodná.

15. Žalobce na podporu svých tvrzení přiložil kopie bloků, které mají být dle názoru Nejvyššího správního soudu nezpůsobilým (série HG/2014, číslo bloku G 1498901; série GF/2013, číslo bloku F 0832677), resp. způsobilým (série FC 2013, číslo bloku C 1404971) podkladem pro vydání rozhodnutí. Žalobce však nikterak blíže nespecifikoval ani nedoložil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, k němuž se měly předmětné bloky vztahovat. Soud vzal předložené dokumenty na vědomí, nemohl se však s nimi s ohledem na chybějící judikát podrobně vypořádat, neboť se nelze spokojit s pouhým tvrzením žalobce o tom, kterak Nejvyšší správní soud předmětné bloky posoudil.

16. Krajský soud se neztotožnil ani s námitkou žalobce vztahující se k údajnému opomenutí rozhodovací praxe jiných správních orgánů ze strany žalovaného. Žalovanému nepřísluší přezkoumávat správnost či zákonnost aktů jiných správních orgánů; současně není jejich rozhodnutími vázán, přičemž zásada předvídatelnosti správních aktů se vztahuje k rozhodovací činnosti konkrétního správního orgánu. Po žalovaném ani jiném správním orgánu nelze spravedlivě žádat, aby byl ve svém právním názoru a rozhodovací činnosti vázán rozhodnutími jiných správních orgánů v tom smyslu, jak požaduje žalobce. Nehledě na odlišný skutkový stav je povinností žalovaného bezesporu rozhodovat v mezích právního rámce a příslušné judikatury a s ohledem na vlastní rozhodovací činnost, nikoli na základě precedentů v podobě jiných správních rozhodnutí.

17. Soud se nemůže ztotožnit ani s námitkou zpochybňující způsobilost podkladů pro záznam bodů. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že „[n]esouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je při zaznamenávání bodů vázán přílohou k zákonu o silničním provozu stanovující počet bodů za jednotlivé přestupky, která při tomto nepřipouští žádné správní uvážení. Zákon proto upravuje možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami. Ty jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a § 45 správního řádu) a úřad je musí vždy náležitě posoudit podle jejich skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek správnímu orgánu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat žádné z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení a pro všechny správní orgány, jichž se pravomocné rozhodnutí bezprostředně týká. V průběhu řízení o námitkách se tedy zásadně nepřezkoumává Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 61 A 9/2021 správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44).

18. V rámci řízení o námitkách si správní orgán prvního stupně vyžádal předmětná rozhodnutí – pokutové (příkazové) bloky, kdy pokutové bloky porovnal s oznámením přestupku. Výše uvedený postup tedy správní orgán prvního stupně dodržel a žalovaný ani soud v něm nespatřil žádná pochybení. Žalobcovo tvrzení, že žalovaný posuzuje pouze oznámení od příslušných oddělení policie, není pravdivé. Jak vyplývá ze shora uvedeného i z napadeného rozhodnutí, žalovaný posuzoval jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení zákonem předepsaným způsobem, což dokládá i skutečnost, že jejich fotokopie jsou součástí správního spisu.

19. Soud obecně souhlasí s názorem žalobce, že i v případě rozhodnutí vydaných v blokovém řízení je třeba – i přes specifičnost tohoto řízení – trvat na naplnění zákonných požadavků. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný zkoumal, zda jednotlivá rozhodnutí zákonné požadavky splňují a dospěl k pozitivnímu závěru. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012–20, konstatoval, že „[p]okutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85.“ Nejvyšší správní soud však také upozornil na skutečnost, že z hlediska formálních náležitostí nelze mít na pokutový blok stejné nároky jako např. na směnku, což znamená, že i pokud chybí některá z náležitostí, nastávají jeho účinky a může být podkladem pro zápis bodů. V uvedeném rozsudku dále dodal, že „[v] každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, čj. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.“ 20. Žalobce podal všeobecný výčet jednotlivých pochybení, která dle jeho názoru mají mít za následek nezpůsobilost podkladů. Žalobce uvedl, že se nelze spokojit s popisem přestupku v podobě „neužil bezpečnostní pásy; nepřipoután; nepřipoután BP; aj.“, neboť se nejedná o dostatečný popis přestupku odpovídající zákonnému rámci [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu]. Obdobný postoj žalobce zastává ve vztahu ke způsobu označování porušení povinnosti jet pouze nejvyšší povolenou rychlostí.

21. Blokové řízení a náležitosti pokutového bloku upravuje dřívější § 85 odst. 4 zákona o přestupcích, resp. aktuální § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. K posuzování obsahové stránky pokutových bloků se blíže vyjádřil Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 61 A 9/2021 Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku čj. 7 As 94/2012-20, ve kterém konstatoval, že „[s] rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami ‚jízda bez použití BP‘ nebo „pásy“, jsou-li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost“. Z uvedeného lze dovodit, že rigidní přístup není možno uplatnit ani v nárocích na způsob uvedení místa a času spáchání přestupku, resp. na čitelnost v bloku zaznamenaných údajů. Strohý zápis údajů nemůže mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, resp. na jeho správnost.

22. Krajský soud ve spisové dokumentaci ověřil, že údaje na předmětných blocích jsou zaznamenány čitelně, srozumitelně a přehledně, bloky jsou datovány a podepsány. Na pokutových blocích je nezaměnitelně označena osoba přestupce (tj. žalobce). Nezanedbatelnou skutečností je pak také samotný podpis osoby, který je totožný na obou pokutových blocích. Pochybnost o tom, že by pokutový blok byl vyplněn s jinou osobou, než se žalobcem, nemá žádný relevantní podklad. V kolonce č. 5 jsou čitelně zaznamenány datum i čas spáchání přestupku, jednoznačně je označeno rovněž místo spáchání přestupku. Název obce je čitelný a srozumitelný. Žalobce nekonkretizoval, co přesně shledává neúplným, nesrozumitelným či nečitelným, soud přezkumem uvedených bloků ničeho v tomto ohledu neshledal. Z popisu přestupkového jednání u jednotlivých pokutových bloků jednoznačně vyplývá, jakým jednáním žalobce porušil konkrétní a jasně definovaná ustanovení zákona. To samé lze usoudit o zápisu právní normy v kolonce č. 6 obsahující označení přestupku, za který byla pokuta uložena. Kolonka č. 7 jasně definuje nedbalostní zavinění přestupku. Výše sankce je v kolonce č. 8 čitelně a srozumitelně označena jak číslicí, tak i slovy, oba údaje spolu korespondují. Rovněž kolonky 9–11 jsou vyplněny čitelně a srozumitelně, nechybí zde žádná náležitost, včetně datace a podpisů.

23. Pokud by žalobce v okamžiku blokového řízení např. považoval přestupek za spáchaný mimo pozemní komunikace, mohl a měl na tuto skutečnost upozornit, vepsat ji do vyjádření na pokutovém bloku, potažmo uplatnit takovou námitku ve správním řízení. Platí, že určitost místa spáchání přestupku je nutno posuzovat individuálně, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, resp. na formulaci výroku ve vztahu k individualizaci skutku, což žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil. S ohledem na specifika blokového řízení, kdy k vyplňování požadovaných údajů dochází v improvizovaných a nestandardních podmínkách, ručně, často v emočně vypjatých situacích, je nutno posuzovat shovívavě formální krasopisnou, případně i Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 61 A 9/2021 pravopisnou stránku věci. S obecnými námitkami žalobce co do způsobilosti podkladů se krajský soud s ohledem na citovanou judikaturu i příslušné ustanovení zákona nemohl ztotožnit. Vzhledem k tomu, že žalobcovy výhrady byly v tomto ohledu povšechné, musel se s nimi soud vypořádat obdobným způsobem.

24. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce přistoupil na možnost projednání přestupku v blokovém řízení. Pokutu za přestupkové jednání, které mu bylo kladeno za vinu, uhradil a příkazový (pokutový) blok podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které zde byly uvedeny. Žalobce nenamítl zkratkovitý popis skutku, uvedení místa a času, kdy k jednání došlo či čitelnost a srozumitelnost údajů v bloku uvedeného, ačkoli tak na místě mohl učinit a věc by byla projednána ve správním řízení. K uplatnění takových námitek není ani zapotřebí znalost práva.

25. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, je soud obeznámen, posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení mu však v žádném ohledu neodporují.

IV. Závěr a náklady řízení

26. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 61 A 9/2021 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 27. července 2021 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.