61 A 9/2023

Rubrum

č. j. 61 A 9/2023- 22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobce: T.V., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Úřad městyse Frymburk se sídlem Frymburk 78, 382 79 Frymburk o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o žalobcově žádosti o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 12. 12. 2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se v částech, v nichž se žalobce domáhá poskytnutí a předání požadované informace a jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, odmítá.

II. Žalovaný je povinen rozhodnout o žalobcově žádosti o poskytnutí informací ze dne 12. 12. 2022, o níž žalovaný vedl řízení pod sp. zn. UMF 2637/2022, ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 61 A 9/2023

IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 12. 12. 2022 k žalovanému žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Požadoval informace související s konkrétně uvedenými fakturami společnosti STAVTRIO, s. r. o., a to „1) kopie uvedených dokladů 2) kopie poptávek, nabídek, výběrových řízení, projektové či jiné dokumentace k zakázkám vážícím se k uvedeným fakturám. Pokud neexistuje výběrové řízení informaci, jakým způsobem došlo k výběru dodavatele. Pokud bylo poptáno více dodavatelů jejich seznam a kopie nabídek. 3) pokud není dostatečně zřejmé z odpovědi bodu 2. i informace ke každé faktuře zvlášť a) kdo a kdy osobně objednal zakázku, kopie objednávky b) kdo a kdy osobně převzal zakázku c) dodací listy, předávací protokoly vážící se k uvedeným zakázkám a fakturám d) pokud zakázku schvalovalo zastupitelstvo i neanonymizovaný kompletní zápis (jsem občanem obce) 4) kopii pokud existuje i stavební povolení k zakázkám, pokud neexistuje výslovně toto uveďte 5) číslo vnitřního účtu na který byla každá z faktur zaúčtována, pokud nebude zřejmé z kopie faktu“.

2. Žalovaný na žádost reagoval odpovědí ze dne 2. 1. 2023, která však dle žalobce neobsahovala část požadovaných informací.

3. Dne 4. 1. 2023 podal žalobce stížnost na postup žalovaného dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Tato stížnost zůstala bez odpovědi.

II. Shrnutí žaloby

4. Žalobce dne 3. 3. 2023 podal ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

5. Na základě shora uvedeného se žalobce domáhá toho, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žalobcově žádosti ze dne 12. 12. 2022 ve vztahu ke specifikovaným informacím:  u faktury č. X rozsah a výčet prací, přesný soupis dodaného materiálu, kdo a kdy zakázku převzal, dodací list, předávací protokol,  u faktur č. X a č. X rozsah a výčet prací, přesný soupis dodaného materiálu a jeho zařazení do inventáře žalovaného, kdo a kdy obě zakázky převzal, kopie nabídek jednotlivých účastníků a kopie zaslaných poptávek žalovaného,  u faktur týkajících se stavebních prací v areálu technických služeb kdo a kdy osobně převzal akci dodací listy, předávací protokol (stavební deník nenahrazuje Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 61 A 9/2023 tyto dokumenty), přesný rozsah prací v akci a jejich rozpočet, seznam dodaného materiálu u faktur s názvem předmětu „materiál“ a  kopie rozhodnutí zastupitelstva.

6. Žalobce zároveň požaduje, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost tyto informace poskytnout a předat žalobci a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup dle § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce zneužívá zákon o svobodném přístupu k informacím za účelem nesmyslného obtěžování žalovaného a jiných orgánů státní správy. Zneužívá přitom i soudní systém formou podávání obsahově totožných žalob v krátkém sledu za sebou. Záměrem žalobce však není získání informací, nýbrž paralýza chodu žalovaného a dehonestace starosty, který byl v důsledku žalobcova jednání nucen obrátit se na orgány činné v trestním řízení. Žalovaný dále zdůraznil, že informace požadované žalobcem mu poskytl dne 2. 1. 2023.

8. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Právní hodnocení krajského soudu I.A Podmínky řízení 9. Krajský soud se nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat. Dospěl přitom k závěru, že v částech, v nichž se žalobce domáhá poskytnutí a předání požadované informace a jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, tomu tak není.

10. V případě žaloby na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací se může žadatel po vyčerpání prostředků ochrany (tj. podání stížnosti – zde splněno) bránit právě nečinnostní žalobou dle § 79 odst. 1 s. ř. s., jak plyne z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, čj. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS). Rozšířený senát v uvedeném usnesení dále uvedl, že „[ž]alobce se v řízení před soudem může domáhat vydání rozhodnutí ve věci (obdobně jako v řízení před správním orgánem). Shledá-li soud žalobu důvodnou, nařídí povinnému subjektu, aby o žádosti rozhodl.“ 11. Takového výroku rozsudku soudu se sice žalobce domáhá, nicméně požaduje také to, aby soud přikázal žalovanému požadované informace poskytnout, předat a dále je zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jak krajský soud podrobněji rozvádí níže, žalovaný nerozhodl o celé žalobcově žádosti. To, zda požadované informace mohou být poskytnuty, popřípadě zveřejněny v rozsahu a podobě předpokládané zákonem o svobodném přístupu k informacím, proto nelze předjímat a takové posouzení nemůže být předmětem posouzení správního soudu v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu.

12. Krajský soud zvažoval, zda je namístě v takovém případě vyzvat žalobce, aby upravil žalobní typ. S ohledem na okolnosti posuzované věci však k takovému postupu neshledal důvod. Žaloba je z části projednatelná a nelze též přehlédnout, že žalobce se na krajský soud s totožným požadavkem obrací opakovaně. Již například ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 63 A 27/2022 a sp. zn. 51 A 10/2023, krajský soud žalobce v procesně totožné situaci k úpravě navrhovaného petitu (bez úspěchu) Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 61 A 9/2023 vyzýval. Krajský soud již v těchto řízeních žalobce poučil o specificích jednotlivých žalobních typů i limitech řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Krajský soud proto nemá pochyb o tom, že žalobce si je těchto limitů vědom. Krajský soud proto žalobu v částech, kterými se žalobce nedomáhá vydání rozhodnutí, odmítl. Vzhledem ke shora uvedenému takový postup nemůže být pro žalobce jakkoli překvapivý. I.B K otázce nečinnosti žalovaného 13. Krajský soud ve zbytku přezkoumal důvodnost žaloby v mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

14. Krajský soud předně podotýká, že se věcí zabýval pouze ve vztahu k povinnosti žalovaného vydat rozhodnutí o (ne)poskytnutí informací, které žalobce výslovně uvedl v petitu žaloby. Případné rozšiřování navrhovaného petitu krajskému soudu nepřísluší. Před vydáním rozhodnutí přitom krajský soud telefonicky u žalovaného ověřil, že v posuzované věci doposud rozhodnutí nevydal (viz úřední záznam ze dne 3. 5. 2023 na č. l. 20 verte spisu).

15. Žaloba je částečně důvodná.

16. Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 17. Dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že povinný subjekt podanou žádost posoudí a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.

18. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží [blíže viz § 14 odst. 5 písm. a) in fine informačního zákona, § 14 odst. 5 písm. c) či § 17 odst. 5 téhož zákona].

19. Jelikož žalovaný na žádost žalobce ze dne 12. 12. 2022 reagoval odpovědí ze dne 2. 1. 2023, jejímiž přílohami je řada požadovaných podkladů, je zapotřebí posoudit, zda tato odpověď zahrnovala všechny požadované informace (tj. zda žalovaný zcela vyčerpal předmět žádosti) či nikoli (tj. žádosti částečně nevyhověl).

20. Krajský soud dospěl k závěru, že poskytnuté podklady přes svou obsáhlost nezahrnovaly dílčí informace, které žalobce označil v petitu podané žaloby.

21. V případě faktur ze dne č. X, č. Xa č. X žalovaný dle spisového materiálu poskytl žalobci kopie těchto faktur, kopie na ně navázaných likvidačních lístků obsahujících údaje o zaúčtování účetních případů a provedené platbě, účetní doklady a položkové rozpisy nákladů (kalkulace) k těmto zakázkám. Z těchto podkladů je patrný rozsah a výčet provedených prací a dále soupis dodaného materiálu – v této části proto žaloba není Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 61 A 9/2023 důvodná. Neobsahují však informaci o tom, kdo a kdy zakázku převzal, dodací listy, předávací protokoly, kopie nabídek jednotlivých účastníků a kopie zaslaných poptávek žalovaného.

22. V případě faktur vztahujících se ke stavebním pracím v areálu technických služeb (jedná se patrně o všechny zbylé faktury, které žalobce v žádosti o poskytnutí informací označil) se množství poskytnutých podkladů různí. Ke všem těmto fakturám poskytl žalovaný žalobci jejich kopie a kopie likvidačních lístků. K fakturám č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X a č. X žalovaný poskytl účetní doklady a položkové rozpisy nákladů k těmto zakázkám. Ke zbylým fakturám (č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X a č. X) žalovaný účetní doklad neposkytl. Spis pak obsahuje položkové rozpisy nákladů, které však lze k jednotlivým fakturám snadno přiřadit porovnáním kalkulovaných a fakturovaných částek. Ve vztahu ke všem těmto fakturám proto platí totéž, co již krajský soud shora uvedl k fakturám č. X, č. X a č. X. Ve stručnosti tak lze shrnout, že žalovaný žalobci neposkytl požadované informace týkající se převzetí zakázek.

23. V odpovědi ze dne 2. 1. 2023 k otázce převzetí zakázek žalovaný souhrnně uvedl pouze následující: „přebíráno osobně, jednotlivé práce podle denních záznamů jsou evidovány ve stavebním deníku až od 7. 8. 2019 (viz kopie, které jsou součástí této informace)“. Z kopie části stavebního deníku obsažené ve spisu však požadované údaje týkající se převzetí zakázek neplynou. Není z nich dokonce zřejmé ani to, které konkrétní stavby (zakázky) se tyto části stavebního deníku mají týkat. Z uvedené odpovědi pak neplyne, kdo a kdy zakázky přebíral.

24. Pokud jde o žalobcem požadované kopie rozhodnutí zastupitelstva, pak žalovaný v této souvislosti žalobci poskytl zápisy ze zasedání zastupitelstva ze dne 13. 12. 2017, 21. 3. 2018 a 17. 12. 2018, k čemuž uvedl, že „zastupitelstvo městyse schvaluje každý rok rozpočet, přičemž v roce 2018–2019 byla schválená částka na rekonstrukci technických služeb (součástí této písemnosti jsou rozpočty městyse a anonymizovaný zápis z příslušného zasedání z důvodu ochrany osobních údajů).“ Takováto odpověď se však míjí s tím, co žalobce požadoval, tj. zápisy ze zasedání, na nichž zastupitelstvo schvalovalo konkrétní zakázky od společnosti STAVTRIO (a nikoli tedy pouze schválení rozpočtových prostředků k nim).

25. Pouze zápis zasedání zastupitelstva ze dne 21. 3. 2018 totiž obsahuje mimo jiné usnesení č. 34/2018 a č. 36/2018, jimiž zastupitelstvo schválilo uzavření smlouvy se společností STAVTRIO k akci s názvem „Výměna balkonů v bytových domech č.p.138 a 139“ v hodnotě 399 754,85 Kč bez DPH a akci s názvem „Rekonstrukce zázemí tribuny fotbalového stadionu“ v hodnotě 272 467,70 Kč (ve vztahu k této zakázce obsahuje odpověď žalovaného též zápis z výběrového řízení). Oběma usneseními zastupitelstvo pověřilo starostu k podpisu příslušných smluv o dílo.

26. Uvedené však zcela jednoznačně nevyčerpává rozsah žalobcem požadovaných informací, tj. ke všem 22 žalobcem označeným fakturám. Za této situace je povinností žalovaného o zbytku žádosti rozhodnout.

27. Závěrem krajský soud uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že žalobce se na žalovaného obrací se značným množstvím žádostí o informace, přičemž mnohdy žádá o velmi rozsáhlé kvantum informací. To může vyvolávat pochyby o tom, zda podávání žádostí žalobce nečiní s cílem nepřiměřeného zatěžování povinného subjektu (ať již z jakýchkoli důvodů), což žalovaný rovněž naznačil ve svém vyjádření k žalobě. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 6 61 A 9/2023 Krajský soud připouští, že administrace velkého množství žádostí o informace může být obtížná (zvláště u menších správních orgánů), avšak ani tato skutečnost žalovaného coby povinný subjekt nezbavuje povinnosti se podanými žádostmi o informace řádně zabývat.

28. Lze přitom dodat, že možnému zneužívání zákona o svobodném přístupu k informacím se snaží předcházet i zákonodárce, a to prostřednictvím aktuální novelizace tohoto zákona. Novela obsažená v čl. I bod 24. zákona č. 241/2022 Sb. s účinností od 1. 1. 2023 zakotvuje nový § 11a zákona o svobodném přístupu k informacím, který umožňuje povinným subjektům odmítnout žádost nebo její část, pokud dospějí k závěru, že cílem žadatele je působení nátlaku na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, či vytváření nepřiměřené zátěže povinného subjektu. Obecně je však v takových případech třeba důsledně zkoumat, zda jde v tom kterém případě o zneužití práva na informace, neboť pouze rozsah požadovaných informací či počet podávaných žádostí není důvodem pro odmítnutí žádosti o informace pro zneužití práva (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2021, čj. 5 As 370/2019-23, a tam citovanou judikaturu).

V. Závěr a náklady řízení

29. Krajský soud žalobu v částech, v nichž se žalobce domáhá poskytnutí a předání požadované informace a jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, výrokem I. odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nenaplnění podmínek řízení.

30. Ve zbytku však krajský soud vyhodnotil žalobu jako částečně důvodnou, neboť poskytnutím informací žalovaný nevyčerpal celý předmět žalobcovy žádosti. Krajský soud proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout žádosti žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

32. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Tuto částku je žalovaný zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

33. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 3. května 2023 Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 7 61 A 9/2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.