61 Af 14/2021

Rubrum

č. j. 61 Af 14/2021-46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobkyně: PENTA CZ, s. r. o., IČO 25193546 se sídlem Kosmetická 450, 387 11 Katovice zastoupený advokátem Mgr. Janem Hoškem se sídlem Sokolovská 980, 386 01 Strakonice proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2021, čj. 26305/2021-900000-314, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 2 61Af 14/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Celní úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „celní úřad“) zahájil u žalobkyně dne 10. 9. 2019 kontrolu po propuštění zboží. Dospěl přitom k závěru, že žalobkyní celní dluh se liší od dluhu, který dle právních předpisů ve skutečnosti vznikl. Dodatečnými platebními výměry ze dne 9. 11. 2020, čj. 113146/2020-520000-51 a čj. 113514/2020- 520000-51, proto žalobkyni doměřil clo ve výši 1 785 251 Kč a 1 573 035 Kč.

2. Na základě šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) celní úřad zjistil, že žalobkyní dovážené zboží (elektrokola a jejich součásti) nepocházelo z Thajska, jak žalobkyně deklarovala, nýbrž se ve smyslu čl. 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, jednalo pouze o reexport z Číny. Konkrétně se jednalo o jednu dodávku 320 kusů elektrokol a jednu dodávku 230 kusů elektrokol, 5 kusů sedel a 6 kusů řídících jednotek. U některých dovážených výrobků dále celní úřad odlišně od deklarovaného stavu vyhodnotil jejich zařazení pod příslušnou položku kombinované nomenklatury (konkrétně se jednalo o držáky pojistek, nabíjecí konektory k baterii elektrokola, zámky pro baterku elektrokola s klíčem, sedlovky a dolní části hliníkového krytu baterie).

3. Žalovaný dodatečné platební výměry změnil co do označení aplikovaných předpisů a ve zbytku je ponechal beze změny.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 18. 6. 2021 žalobu u Městského soudu v Praze; ten ji usnesením ze dne 7. 9. 2021, čj. 5 Af 11/2021-36, postoupil z důvodu místní nepříslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích.

5. Žalobkyně předně odkázala na argumentaci uvedenou v odvolání proti rozhodnutí žalovaného.

6. Správní orgány při svém rozhodování vycházely ze zprávy OLAF. Žalobkyně však odmítá, že by bylo prokázáno, že dovezené výrobky byly dovezeny z Číny do Thajska a zda zde byly či nebyly složeny do finální podoby kol a dále lodní dopravou transportovány do Evropy a České republiky.

7. Má-li být důkazem zpráva o misi OLAF vyhotovená v anglickém jazyce, pak žalobkyně namítá, že nebyla přítomna žádného úkonu při misi OLAF a jeho závěry považuje za vyfabulované a nepřípustné. Žalobkyně odmítá, že by jakýkoli komponent elektrokol pocházel z Číny. OLAF nemá žádnou pravomoc zajišťovat důkazy pro účely správního řízení v České republice (není orgánem veřejné moci dle českého právního řádu). I kdyby tomu tak ovšem bylo, pak by tyto důkazy byly v rozporu s § 93, 94 daňového řádu. OLAF nemá žádné kompetence k vedení jakéhokoli šetření na území Thajska a není vůbec jasné, jakým způsobem ke svým kontrolním závěrům dospěl (kde a s kým jednal, jaké doklady mu byly předloženy apod.). Žalobkyně považuje za nezbytné a zároveň navrhuje vyslechnout osoby, které jako zástupci (úřední osoby) navštívily Thajsko, na což má dle § 96 daňového řádu právo. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 3 61Af 14/2021 8. Žalobkyně dále namítla, že správní řízení musí být vedeno v českém jazyce, a to včetně listinných důkazů. Podklady z mise OLAF však obdržela pouze v anglickém jazyce bez překladu soudním tlumočníkem. Nejedná se zároveň o listinu vydanou orgánem veřejné moci ve smyslu § 94 daňového řádu.

9. Ve spise není založen jediný věrohodný důkaz (znalecký posudek či alespoň odborné vyjádření), že dovezené zboží ve skutečnosti pocházelo z Číny. Fotografie takovým důkazem být nemohou.

10. Žalobkyně z Thajska do České republiky dovezla dva kontejnery sestavených kol a náhradních dílů, které byly přepraveny lodí společně s elektrokoly z thajského přístavu. Dodací listy vystavila thajská obchodní společnost a thajský původ zboží prokazuje též listina vyhotovená thajskou obchodní komorou, jejíž pravost celní orgány nezpochybnily. Na základě těchto listin proběhlo standardní celní řízení.

11. OLAF svůj opačný závěr nikterak neprokázal a pouze tvrdí, že zboží bylo v Thajsku pouze přeloženo do kontejnerů a odesláno do Evropské unie. Za důkaz OLAF považuje tzv. trekování zásilky pomocí listin, které doprovázejí jednotlivé kontejnery a zaznamenávají data jejich příjezdů a odjezdů a jejich hmotnost. To však neprokazuje obsah jednotlivých kontejnerů.

12. S celního úřadu se žalobkyně seznámila až z listin vyhotovených 2. 9. 2020, přičemž do té doby probíhala kontrola bez konkrétního závěru.

13. Veškeré doposud obstarané důkazy jsou dle názoru žalobkyně nezákonné a pro věc nepoužitelné. Deliktní jednání žalobkyně nebylo prokázáno.

14. Celní úřad nadto nezahájil kontrolu původu zboží, nýbrž pouze kontrolu správného zařazení dle celního sazebníku. To plyne z toho, že ve spise se řeší pouze jednotlivé komponenty a nikoliv celá kola.

15. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i dodatečné platební výměry celního úřadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

16. Žalovaný ve svém vyjádření předně uvedl, že podaná žaloba zcela odpovídá podaným odvolání a nikterak nereaguje na vypořádání žalobkyniných námitek v žalobou napadeném rozhodnutí. V tom žalovaný spatřuje důvod pro odmítnutí žaloby.

17. Žalobní body jsou formulovány pouze obecně a jejich podstata je založena na zpochybňování výsledku správního řízení, vyšetřování OLAF či vůbec pravomoci OLAF ve vztahu k vnitrostátnímu správnímu řízení.

18. Samotná zpráva OLAF představuje důkazní prostředek, který celní úřad řádně provedl. Není pravda, že by žalobkyně neobdržela její překlad. Skutečnost, že žalobkyně nebyla přítomna šetření OLAF, nemůže představovat zásah do jejích práv v situaci, kdy nebyla prověřovaným subjektem (tím byla společnost NEXT EDGE INDUSTRY). OLAF své závěry dostatečně podložil ve své zprávě a jejích přílohách, zejména pak v aktualizované příloze 16.

2. Tvoří tak dostatečný důkazní prostředek, na jehož základě lze zjistit, na které zboží dopadá.

19. Námitku absentující pravomoci OLAF vypořádal jak celní úřad, tak i žalovaný ve svém rozhodnutí. S ohledem na čl. 11 odst. 1 a 2 Evropského parlamentu a Rady Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 4 61Af 14/2021 č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 je zpráva OLAF stavěna naroveň zprávám vnitrostátních orgánů. Použitelnost zpráv OLAF dokládá i soudní judikatura. Žalobkyně sice namítá, že tento důkaz byl získán protiprávně, ale již neuvádí, v čem měla taková protiprávnost spočívat. Odkazy na ustanovení daňového řádu žalobkyně dále nerozvádí. Žalovaný se s názorem žalobkyně neztotožnil.

20. Žalobkyně nebyla kontrolovaným subjektem šetření OLAF, a nemusela proto být ani přizvána k jakýmkoli úkonům. Představa účasti všech odběratelů na šetření OLAF je zcestná již pro jejich velký počet. Nepřítomnost žalobkyně při úkonech OLAF nesnižuje validitu jeho zjištění. Zpráva OLAF jednoznačně zachycuje a srozumitelně zachycuje průběh celého vyšetřování, a to včetně spolupracujících subjektů. Návrh na výslech svědků usazených v Thajsku byl jednak nedůvodný, jelikož skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně, ale také nekonkrétní a ničím nepodložený. Způsobilý k vyvrácení skutkových zjištění by byl žalobkynin dodavatel, avšak ten se rozhodl nespolupracovat.

21. Řízení bylo bez pochyb vedeno v českém jazyce a písemnosti psané v angličtině byly řádně přeloženy (výjimku představují pouze tabulky, resp. označení jednotlivých kolonek, o jejichž obsahu však není sporu).

22. Zpráva OLAF sice skutečně není listinou vydanou orgánem veřejné moci ve smyslu § 94 daňového řádu, avšak přesto je způsobilým důkazem.

23. Nesmyslná je námitka, dle které ve spisu absentuje znalecký posudek či odborné vyjádření. Určení původu zboží je především otázkou právní v návaznosti na skutková zjištění, která srozumitelně připravil OLAF. Není zřejmé, co by žalobkyní požadované důkazní prostředky měly vlastně prokázat. Fotografie pak samy o sobě nemohou prokázat původ zboží, avšak z toho důvodu OLAF provedl trasování zásilek.

24. Skutečnost, že celní formality vyřídily thajské orgány, nic nemění na tom, že do Thajska bylo zboží dovezeno z Číny. Žalobkyně poukazuje na dokument vystavený Obchodní komorou Thajského království. Skutečnost, že by zboží skutečně získalo tamní nepreferenční původ, však dementovaly samotné thajské orgány (Celní zpravodajské středisko, Ministerstvo zahraničního obchodu a obchodní komora). Osvědčení o thajském původu zboží zjevně nebylo vydáno na základě pravdivých údajů.

25. Není nic zvláštního na tom, že závěry OLAF jsou postaveny na trasování zásilek. Celní řízení je zpravidla postaveno na dokladové kontrole, neboť není v silách celních orgánů kontrolovat fyzicky každou zásilku. Proto deklaranti nesou odpovědnost za správnost tvrzených údajů a nesou v této souvislosti i důkazní břemeno; to však dodavatel žalobkyně neunesl.

26. Skutečnost, že žalobkyně byla s kontrolními zjištěními seznámena 2. 9. 2020, nesvědčí o zkrácení na jejích právech. Jedná se o naplnění dikce § 88 daňového řádu.

27. K rozsahu kontroly žalovaný uvedl, že celní úřad žalobkyni při jejím zahájení informoval o tom, že kontrola se bude týkat také správnost deklarovaného sazebního zařazení. K rozšíření předmětu kontroly tedy nedošlo. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 5 61Af 14/2021 28. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu odmítl, popřípadě pro nedůvodnost zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

29. Krajský soud neshledal důvody pro odmítnutí žaloby, jak navrhl žalovaný. Na rozdíl od Nejvyššího správního soudu totiž nemá k dispozici procesní nástroj, který by jej opravňoval posoudit jako nepřípustnou takovou argumentaci, kterou žalobkyně nebrojí přímo proti žalobou napadenému rozhodnutí. Ustanovení § 104 s. ř. s. totiž dopadá výhradně na řízení o kasační stížnosti, a takto jej aplikuje Nejvyšší správní soud například i v žalovaným citovaném rozsudku ze dne 26. 5. 2021, čj. 8 Afs 278/2019-42.

30. Krajský soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

31. Žaloba není důvodná.

32. Krajský soud považuje za nutné pozastavit se nejprve nad formou podané žaloby. Ta totiž představuje v podstatě doslovný přepis žalobkyní podaných odvolání v celním řízení, ale i vyjádření k závěrům kontrolního zjištění. Jinými slovy žalobkyně podala opakovaně podání téhož obsahu.

33. Takový postup zákon sice nevylučuje, avšak zcela se míjí s podstatou řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, neboť ta v zásadě směřuje proti rozhodnutí, kterým správní orgán zamítl řádný opravný prostředek, tj. nyní rozhodnutí žalovaného. Pokud žalobkyně (ať již úmyslně či z neznalosti) ignoruje vypořádání svých námitek v odvolacím řízení, pak se sama připravuje o možnost se závěry žalovaného polemizovat a případně je i vyvrátit. Krajský soud není oprávněn žalobní argumentaci jakkoli domýšlet a doplňovat (výjimku tvoří některá pochybení, k nimž musí přihlédnout z úřední činnosti, avšak takové nedostatky v nynější věci neshledal).

34. S ohledem na dispoziční zásadu, jíž je žalobní řízení ovládáno, tedy obecně vzato platí, že obsah a kvalita odůvodnění rozsudku krajského soudu odpovídá kvalitě podané žaloby (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, čj. 7 Afs 104/2004-54).

35. Žalovaný v této souvislosti přiléhavě poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2015, čj. 6 Afs 9/2015-31, dle něhož „žalobce tím, že do žaloby pouze ‚zkopíroval‘ text podaného odvolání, aniž by výslovně reagoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí, značně snižuje svou šanci na úspěch, neboť jak správně krajský soud uvedl, soud za něj nemůže domýšlet další argumenty. Soud se poté musí věnovat žalobcem uváděným skutečnostem pouze v míře jejich obecnosti. V tomto ohledu lze připomenout, že pokud žalobce v žalobních bodech neprezentuje dostatečně konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnění závěrů správního orgánu, nemusí pak soud hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, k nimž již správně dospěl správní orgán (podobněji srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013 - 128).“ 36. Za této situace krajský soud považuje za dostatečné uvést pouze tolik, že žalovaný odvolací námitky (shodné s námitkami žalobními) přesvědčivě a v úplnosti vypořádal již v žalobou napadeném rozhodnutí. Tam obsažené závěry ostatně shrnul i v rámci Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 6 61Af 14/2021 svého vyjádření k žalobě. Krajský soud se přitom s jeho posouzením zcela ztotožnil, a postačí proto na odůvodnění rozhodnutí žalovaného odkázat. Opakoval by totiž pouze jinými slovy totéž. Případná doplnění úvah žalovaného by měla pouze akademickou povahu, neboť by nikterak neovlivnila posouzení věci samé.

37. Zapotřebí je uvést již pouze tolik, že navrhuje-li žalobkyně vyslechnout „nezbytné osoby, které jako zástupci (dle českého právního řádu úřední osoby) navštívily Thajské království “, pak není zřejmé, zda se skutečně jedná o důkazní návrh směřovaný krajskému soudu, nebo zda jde pouze o „zapomenutou“ pasáž ze zkopírovaného odvolání. Tak či onak se žalovaný k této otázce přiléhavě vyjádřil na straně 11 svého rozhodnutí, přičemž i krajský soud je toho názoru, že se jedná o důkazní návrh pro posouzení věci nadbytečný.

V. Závěr a náklady řízení

38. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti, proto mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

40. Závěrem krajský soud poznamenává, že ve věci namísto soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka rozhodovala coby členka senátu JUDr. Tereza Kučerová, a to z důvodu ukončení stáže Mgr. Jiříka u zdejšího soudu k 31. 8. 2022. Jelikož byli účastníci řízení o možné účasti JUDr. Kučerové na rozhodování (z pozice první náhradnice) již poučeni, krajský soud jim informaci o novém složení senátu již nezasílal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S. 7 61Af 14/2021 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 9. prosince 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S.