62 Ad 1/2019

Rubrum

č.j. 62 Ad 1/2019-54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: Z. S. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2019, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl námitky žalobkyně a potvrdil prvostupňové správní rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 3. 2019, č. j. R - 18. 3. 2019 - 43/725 2017 1343 Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně odňal žalobkyni invalidní důchod Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 62 Ad 1/2019 s účinností od 8. 4. 2019, neboť dle posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 27. 2. 2019 nebyla žalobkyně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%.

2. Dne 25. 9. 2019 podala žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu.

3. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobkyně namítá nesprávné zjištění skutkového stavu – svého zdravotního stavu, bez přihlédnutí k § 3 vyhlášky 359/2009 Sb. Žalobkyně pobírala invalidní důchod III. stupně. Cítí se vyčerpaná, má časté zažívací potíže, často bývá nachlazená a trpí různými infekty s delší dobou léčení. Trpí silným třesem rukou, zhoršujícím se zrakem, léčí se s tachykardií a astmatem. Užívá imunosupresivní léčbu, kortikoidy, tato léčba je doživotní. Posudkový lékař byl dopředu zaujatý, s předem připraveným názorem na výsledek jednání, neučinil si řádnou představu zdravotním stavu žalobkyně. Dále žalobkyně uvádí, že své onemocnění si nevybrala, třes rukou ji výrazně limituje v její práci, přičemž ji ze strany lékařů bylo sděleno, že nezhoršuje-li se tento stav, není potřeba jej řešit. Žalobkyně je rok po transplantaci ledviny, není schopna zvládat normální pracovní nasazení. K podané žalobě předložila žalobkyně lékařskou zprávu z Institutu klinické a experimentální medicíny, transplantcentrum, klinika nefrologie ze dne 20. 5. 2019.

4. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla podanou žalobu zamítnout, k čemuž poukázala na relevantní právní úpravu a na závěry posudkových lékařů.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

6. Žaloba není důvodná.

7. Krajský soud rozhodl při jednání dne 25. 5. 2020. Při jednání byl jako důkaz proveden soudem obstaraný posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích (dále také jako „posudková komise“ či „PK MPSV“) a protokol o jednání posudkové komise. Žalobkyně, při jednání podporována svojí sestrou, popsala soudu svojí tíživou situaci, obavy o své zdraví a problémy spojené s uplatněním na trhu práce s tím, že na podané žalobě trvá. Žalovaná setrvala na svém vyjádření a poučila žalobkyni o možnosti požádání si o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Při jednání žalobkyně zdůraznila, že položkové hodnocení jejího stavu jako „stav po transplantaci ledviny při dobré stabilizaci renálních funkcí a bez výskytu komplikací“ požaduje za nesprávný, neboť na komplikace spojené s léčbou dlouhodobě upozorňuje (účinky imunosupresiv – náchylnost k infekcím – rýmy apod., třes rukou; pocení a plísně; mykózy v ústech; únava; bolest páteře).

8. Z předloženého spisového materiálu plyne, že posudkový lékař OSSZ Český Krumlov ve svém posudku ze dne 27. 2. 2019 dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, žalobkyně je 47 letá žena, vyučena jako dámská krejčová, pracovala celý život převážně v této profesi, krátce pak jako servírka či dělnice. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotného stavu je stav po Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 62 Ad 1/2019 transplantaci kadaverosní ledviny z listopadu 2017 pro polycystosu s progresí do renální insuficience, rozvoj funkce štěpu byl okamžitý, stav komplikován zánětem cyst vlastních ledvin, provedena oboustranná nefrektomie. Vzhledem k dobré a stabilizované funkci štěpu více než rok po transplantaci hodnotí posudkový lékař zdravotní postižení žalobkyně dle kapitoly XIV., odd. A, položky 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), s mírou poklesu pracovní schopnosti při horní hranici 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo schopnosti rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově tak pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 30 %. Na základě uvedeného posudku vydal správní orgán I. stupně své rozhodnutí, proti němuž brojila žalobkyně námitkami.

9. Následně v rámci námitkového řízení byl lékařem posudkové služby ČSSZ České Budějovice dne 11. 7. 2019 zpracován posudek o invaliditě, který se ztotožnil s posudkovým závěrem OSSZ. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo o námitkách žalobkyně, která rozporovala zjištěný skutkový stav a jeho hodnocení, rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora.

10. Krajský soud nechal pro své rozhodnutí vyhotovit posudek posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích, která dne 18. 2. 2020 zasedala v řádném složení (předseda komise, odborná lékařka – internistka, tajemnice). Žalobkyně byla jednání komise přítomna.

11. Z vyhotoveného posudku plyne, že komise vycházela ze záznamů ve zdravotní kartě ošetřující praktické lékařky MUDr. D. D., spisové dokumentace OSSZ Český Krumlov, spisu ČSSZ, soudního spisu vedeného v této věci, včetně dodaných lékařských zpráv a odborných nálezů (propouštěcí zpráva z hospitalizace na interním oddělení Nemocnice Český Krumlov, z plicní ambulance MUDr. A. T., Český Krumlov, ze dne 7. 4. 2016 a 18. 4. 2018, z nefrologické ambulance Nemocnice České Budějovice MUDr. K. Ř. ze dne 11. 4. 2016, lékařské zprávy PL, MUDr. D. D., lékařské zprávy Transplantcentrum – klinika nefrologie, IKEM Praha, propouštěcí zpráva z hospitalizace na Gynekologicko-porodnické klinice VFN Praha, ambulantní lékařské zprávy z ambulance dermartovenerologická, IKEM, z plicní ambulance, MUDr. A. T., Český Krumlov) a vlastního vyšetření žalobkyně. Je popsán stav žalobkyně v době jednání komise, konstatován obsah zásadních podkladů – lékařských zpráv, včetně těch, která žalobkyně v průběhu času sama doložila. Dále je shrnut výsledek dosavadních posudkových řízení.

12. V rámci posudkového závěru vysloveno, že žalobkyni je 48 let, je vyučena jako dámská krejčová, pracovala jako převážně ve vyučeném oboru, dále také jako dělnice či uklízečka. V roce 2003 prodělala žalobkyně antrumgastritidu (zánět žaludku), v říjnu 2015 léčena pro levostranný fluidothorax v.s. indukovaný při komplikované renální cystě, CT hrudníku bylo bez zjištění patologie v plicním parenchymu i mediastinu. Plicní vyšetření diagnostikovalo perzistující středně těžké astma bronchiale bez ventilační poruchy, které je po zavedené léčbě pod kontrolou. Byla popsána polycystosa jater, která byla bez prokázané funkční poruchy. Ošetřující praktickou lékařkou zmiňován oboustranný lumboischiadický syndrom, s minimálním funkčním postižením, nejde o závažné postižení s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 62 Ad 1/2019 13. V 10 letech věku žalobkyně byly zjištěny polycystické ledviny (PCL) při pozitivní rodinné anamnéze. Postupně došlo k progresi postižení ledvin vedoucí k chronické renální insuficienci V. st., proto od listopadu 2016 nutná dialýza 3x týdně. V dubnu 2017 absolvovala léčbu Neurotinem pro bolesti trojklanného nervu, resp. bolesti celé dolní čelisti. 20 let byla žalobkyně léčena pro hypertenzi. V listopadu 2017 prodělala žalobkyně transplantaci kadaverózní ledviny s okamžitým rozvojem funkce, následný stav byl komplikován zánětem vlastních ledvin a vyžádal si oboustrannou nefrektomii polycystických ledvin. V roce 2018 provedena hysteroskopie metrorhagii (dysfunkční krvácení z dělohy), následně v roce 2019 realizovaná ablace endometria (snesení sliznice z dutiny děložní). Dále v roce 2018 hospitalizace pro febrilie při respiračním infektu v souvislosti s významnou polékovou leukopénií. Po vzestupu leukocytů provedena protokolární biopsie štěpu s nerejekčním nálezem, renální funkce stabilní.

14. Kardiologické vyšetření pro tachykardii určilo, že levá komora kontrahuje symetricky, ejekční frakce levé komory je normální bez známek diastolické dysfunkce, mitrální regurgitace 1.-2.st a hemodynamicky nevýznamná trikuspidální regurgitace. Stanovena dg. susp. syndrom bílého pláště. Toto bylo v souladu i se zvýšenými hodnotami TK, naměřené vyšší hodnoty TK neměly žádný objektivizovaný významný funkční dopad ve smyslu prokázání poškození cílových orgánů.

15. Dle dokumentace z hodnoceného období sekundární hyperparathyreosa i anémie byly kompenz. zásoby železa v normě, menstruace minimální, redukována medikace preparátem železa (nakonec zcela ukončena). Denzitometrie odpovídala pásmu normální density, pásmo osteoporózy dle kritérií WHO nebylo prokázáno, parametry BMD byly v pásmu normy. Pro hypercholesterolémii byla zahájena terapie statiny. Pro mírnou hyperurikémii a bolest kloubů byla znovu nasazena medikace alopurinolem. Renální funkce stabilní, močový sediment negativní, sonovyšetření popsalo dobře prokrvený štěp ledviny vlevo.

16. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl v době vydání napadeného rozhodnutí stav po transplantaci ledviny (17. 11. 2017) při dobré stabilizaci renálních funkcí a bez výskytu komplikací. Dle komise žalobkyně je schopna pracovního zařazení s vyloučením především těžké fyzické práce, práce v klimaticky nepříznivých podmínkách, vyvarování se podchlazení, práce ve zvýšeně prašném prostředí, všechny infekce nutno léčit. Vhodné se jeví i využití vzdělání a pracovních zkušeností ve vyučeném oboru dámská krejčová. Volena KAP. XIV, odd. A, položka 7b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a taxace 20 % poklesu pracovních schopností. Posudková komise volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení a uplynutí 2 let od provedené transplantace. Vzhledem k dalším zdravotním postižením byl využit i § 3 vyhlášky 359/2009 Sb. a zvýšena horní hranice míry poklesu pracovních schopností o dalších 10 % na celkovou hodnotu 30 % míry poklesu pracovní schopnosti.

17. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 62 Ad 1/2019 postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

18. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

19. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

20. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem PK MPSV. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedajícími v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání PK MPSV ČR v Českých Budějovicích přítomna Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 62 Ad 1/2019 a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, jakož i lékařské a jiné zprávy a fotografie předložené samotnou žalobkyní. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se jednání uvedené posudkové komise účastnila, posudková komise měla k dispozici dosavadní posudky včetně všech připomínek žalobkyně a všech lékařských zpráv, které žalobkyně připojila ke svým podáním, má krajský soud za to, že právě tento posudek v co nejširší možné míře posuzuje stav žalobkyně, a proto z něho primárně vychází.

21. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobkyně obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila předchozí posudkové závěry. Posudková komise rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem zdůvodnila své posudkové závěry, které dala do kontextu předchozích posudkových závěrů, dle kterých žalobkyně nebyla shledána invalidní.

22. Žalobní námitky o případné podjatosti lékaře posudkové služby ČSSZ musí soud též odmítnout, žalobkyně byla posuzovaná celkem třemi posudkovými službami (OSSZ v prvním stupni správního řízení, ČSSZ v rámci řízení o námitkách a PK MPSV v rámci tohoto řízení), kdy se všechny vypracované posudky shodují na stejných závěrech včetně míry poklesu pracovní schopnosti.

23. Posudková komise dále přihlédla i k § 3 vyhlášky 359/2009 Sb., a navýšila nejvyšší možnou měrou horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 procentních bodů a není proto pravda, že by k tomuto ustanovení nebylo přihlédnuto. Nicméně, dle tohoto ustanovení lze navýšení o 10 procentních bodů použít buď z důvodu existence komorbidit, nebo pro zohlednění poklesu pracovní uplatnitelnosti. V součtu však nesmí toto navýšení přesáhnout 10 procentních bodů, a proto byly možnosti tohoto ustanovení v případě žalobkyně zcela vyčerpány.

24. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 30 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru. Posudková komise se ztotožnila s předcházejícími posudky a reagovala na námitky žalobkyně vznesené v tomto soudním řízení.

25. Co se týče námitek žalobkyně týkajících se položkového hodnocení jejího stavu jako stavu po transplantaci ledviny při dobré stabilizaci renálních funkcí a bez výskytu komplikací, když žalobkyně konkrétní komplikace uvádí, zde krajský soud shrnuje, že stavy a problémy, kterými žalobkyně trpí, se posudková komise zabývala, tyto stavy a potíže tak, jak byly sděleny soudu při jednání, byly sděleny i posudkové komisi (viz níže). Negativní účinky léčby byly komisí zohledněny a je nutné podotknout, že běžné důsledky léčby jsou již zohledněny v samotné položce. Komplikace, které jsou v položce uváděny, by se musely týkat primárně samotného transplantovaného orgánu, kde by pak bylo na místě hodnocení dle položky 6, neboť jak se u položky 7 uvádí, „pokud dojde ke zhoršení funkce štěpu a funkce transplantované ledviny, míra pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně dle Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 62 Ad 1/2019 rozsahu funkčního poškození podle položky 6a až 6e…“. To, že léčba má na žalobkyni nepříznivý dopad bylo rovněž zohledněno navýšením procentních bodů dle § 3 vyhlášky 359/2009 Sb.

26. Stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a krajský soud nemá jakékoli pochybnosti o existenci potížích, které žalobkyně udává. Ač krajský soud s žalobkyní hluboce soucítí, je nucen konstatovat, že posudek PK MPSV svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění (ne)invalidity žalobkyně. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. K tomu krajský soud dodává, že s ohledem na tvrzení žalobkyně o jejích problémech spojených s léčbou pečlivě vážil, zda není na místě uložit posudkové komisi doplnění jejího posudku tak, aby se k těmto obtížím explicitně vyjádřila. Jak však soud ověřil z obsahu posudku a protokolu o jednání posudkové komise, skutečnosti, které žalobkyně sdělila při jednání soudu, byly komisi při jejím rozhodováním známy a byly vzaty v potaz. Za situace, ve které vyhláška ve vyšší položce 7c předpokládá stav po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu při stabilizaci renálních a pankreatických funkcí a bez výskytu komplikací a v položce 6 Chronické selhání ledvin pak ve vazbě na položku 7 předpokládá zhoršení funkce štěpu a funkce transplantované ledviny, k čemuž u žalobkyně dle posudku nedošlo, dospěl krajský soud k závěru, že takovýto postup by byl zcela neúčelný a vystavil by žalobkyni pouze dalšímu „kolečku“ u posudkové komise a následně u soudu samotného. Pokud by snad došlo ke změně stavu žalobkyně v přímé souvislosti s funkčností štěpu či k progresi jiného onemocnění, kterým je žalobkyně postižena, a které by mohlo být hodnoceno jako posudkově rozhodné, nechť se opětovně obrátí na OSSZ s žádostí o přiznání invalidního důchodu.

27. Lékařskou zprávu, kterou žalobkyně předložila spolu se svojí žalobou, krajský soud neprovedl jako důkaz. Tuto lékařskou zprávu měla PK MPSV k dispozici při svém posouzení a výslovně z ní vycházela. Žalobkyně v kontextu této zprávy nesprávnost závěrů lékařských posudků OSSZ či ČSSZ nebo závěrů posudkové komise MPSV konkrétním způsobem nenamítá. Vzhledem k tomu, že krajský soud není kompetentní k posouzení této lékařské zprávy a tato lékařská zpráva byla zahrnuta mezi podklady posudkové komise, nebyla tato zpráva pro nadbytečnost jako důkaz provedena.

28. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovanou, tak té právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 2 s. ř. s. nenáleží. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních přímo u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 62 Ad 1/2019 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 25. května 2020 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.