Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

62 Ad 1/2021

č. j. 62 Ad 1/2021-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-15 · ECLI:CZ:KSCB:,2021:62.Ad.1.2021.49

Citované zákony (6)

Rubrum

Č. j. 62 Ad 1/2021 - 49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: J.V. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem A. Barcala 1461, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 12. 2020, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 22. ledna 2021 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 8. 2020 č. j. X. Tímto prvostupňovým správním rozhodnutí Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla ve smyslu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tak, že žalobkyně není invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 tohoto zákona, neboť dle zpracovaného lékařského posudku poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %. Žalovaná vzala z posudku posudkového lékaře za Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 62 Ad 1/2021 prokázané, že pokles pracovních schopností žalobkyně činil 30 % dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1c přílohy vyhlášky č. 359/2019 Sb.

2. Žalobkyně brojí proti nesprávně zjištěnému skutkovému stavu, neboť posudkový lékař nevzal v úvahu její celkový zdravotní stav, který se dlouhodobě zhoršuje. Jelikož posudkový lékař rozhodl bez jednání, nemohl si učinit představu o jejím zdravotním stavu. Žalobkyně má za to, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá položce č. 1d, oddíl E, kapitoly XIII, přílohy vyhlášky č. 359/2019 Sb. Některé denní aktivity žalobkyně jsou značně omezeny, není schopna vykonávat běžnou pracovní činnost bez bolesti, a to i přesto, že používá silné léky proti bolesti.

3. Posudkový lékař nevzal v úvahu, že stav žalobkyně se oproti stavu v roce 2010 nadále zhoršuje, dochází ke znecitlivění horních končetin v prstech a omezení pohyblivosti v obou pažích v takovém stupni, že již není schopna bez pomoci provádět běžné úkony, např. zvednutí samotných paží nad úroveň ramen, zvedat vsedě jakákoliv břemene těžší zhruba než 3 kg. V roce 2019 žalobkyně prodělala pro zhoršení hybnosti v návaznosti na léčbu zánětu šlach, reoperaci levého ramene.

4. Dále žalobkyně uvádí, že při zaměstnání ve dvanáctihodinovém směnném provozu s trvale předpaženýma rukama dochází k chronickým bolestivým stavům, které se projevují bolestí krční páteře, bolestmi obou ramenních kloubů, otoky obou zápěstí a prstů a bolestí v oblasti bederní páteře a kostrče. Takovou pracovní činnost není žalobkyně schopna vykonávat bez příslušné medikace.

5. V rámci podané žaloby označila žalobkyně jako důkaz protokol o jednání posudkové komise, soubor lékařských zpráv od E.Š., soubor lékařských zpráv od L.L. a lékařskou dokumentaci obvodní lékařky M.R..

6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 2. 2021 navrhla podanou žalobu zamítnout jako nedůvodnou, neboť má za to, že zdravotní stav žalobkyně byl zjištěn bez jakýchkoli pochybností. Lékařský posudek podle žalované splňuje nároky na úplnost, celistvost, přesvědčivost a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi.

7. Dne 21. 6. 2021 proběhlo jednání ve věci samé. Při jednání bylo vedeno dokazování protokolem o jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2021 a posudkem této posudkové komise z téhož dne. Žalobkyně při jednání setrvala na podané žalobě a doplnila, že trpí hypermobilitou kloubů a vazů celého těla, k čemuž nebylo v posudku přihlédnuto, závěry zpráv a vyšetření o hybnosti končetin žalobkyně apod. mohou být z důvodu hypermobility žalobkyně zkreslené. Jelikož soud dospěl k závěru, že je nutné, aby nová tvrzení žalobkyně byla posudkovou komisí znovu posouzena, odročil jednání za účelem dalšího dokazování.

8. Dne 15. 11. 2021 proběhlo další jednání ve věci samé. Při jednání bylo provedeno dokazování protokolem o jednání posudkové komise ze dne 5. 8. 2021 a posudkem této posudkové komise z téhož dne.

9. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“).

10. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 62 Ad 1/2021 11. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise a jeho doplňku. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení dle § 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení.

12. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 29. 3. 2021 plyne, že žalobkyně byla jednání komise přítomna a byla seznámena s výčtem podkladů, které měla komise k dispozici. Posudková komise zasedala ve složení posudkového lékaře, předsedy komise V.T., neurologa R.S. a traumatologa Z.B.. Posudkové komise dospěla k závěru, že u žalobkyně nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise po diagnostickém souhrnu a shrnutí jednotlivých lékařských zpráv L.L. a E.Š., popsala zjištěné skutečnosti z lékařské zprávy Lázně Bechyně z března 2020, lékařské zprávy M.R. ze dne 16. 6. 2020 a objektivního posouzení zdravotního stavu S.a B. při samotném jednání posudkové komise. V rámci samotného posouzení posudková komise shrnula pracovní historii žalobkyně a její zdravotní potíže od roku 2010. Posudková komise popsala stav žalobkyně v návaznosti na dvě operace pravého ramene, tři operace levého ramene, léčbu v Lázních Bechyni a v závěru vyšetření neurologem a traumatologem při samotném jednání posudkové komise. Komise dospěla k závěru, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom s projevy s cervikokraniálního syndromu s iritací do horních končetin, recidivující lumboischiadický syndrom s iritací do celé pravé dolní končetiny, s topickým neurologickým nálezem charakterizovaný nevelkou vertebrální symptomatologií jak na krčním, tak i bederním úseku páteře. Dále posudková komise zhodnotila schopnosti pracovního zařazení žalobkyně, uvedla doporučení stran vhodné práce. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hraničně odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí postižení dle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti dle uvedeného ustanovení je stanovena na 30 – 40 %, komise tento pokles stanovila na 30 %, a to z důvodu, že topický neurologický nález byl lehkého až středně těžkého charakteru, odpovídal hranici zvolené položky 1b – 1c uvedeného oddílu a kapitole, při EMG nebyl zjištěn v popsaném poškození nervu funkčně významný neurologický nález s klinicky verifikovanou lézí motoriky. Při stanovení dané míry poklesu pracovních schopností žalobkyně posudková komise zohlednila i středně těžké omezení hybnosti v ramenních kloubech. S hodnocením posudkového lékaře ČSSZ se posudková komise ztotožnila. Stran žalobkyně namítaného nesprávného zařazení v rámci vyhlášky posudková komise konstatovala, že k takovému zařazení nebyl zjištěn posudkově medicínský důvod, protože nebylo klinicky prokázáno, že žalobkyně by trpěla jakoukoliv parézou, tj. neúplnou obrnou či plegií.

13. Z doplněného posudku a protokolu o jednání ze dne 5. 8. 2021 plyne, že žalobkyně nebyla jednání posudkové komise přítomna. Nově posudková komise vycházela ze zprávy E.Š. ze dne 5. 6. 2021 a ze dne 20. 7. 2021. Dále vycházela z EMG vyšetření ze dne 22. 1. 2020. Své závěry posudková komise nepřehodnotila. Po shrnutí obsahu lékařských zpráv posudková komise konstatovala, že uvedené obdržené lékařské nálezy nepřináší k datu vydání napadeného rozhodnutí žádné nové posudkově významné skutečnosti, funkční nález zůstává k datu vydání napadeného rozhodnutí i nadále shodný s nálezem, který byl k dispozici při původním jednání. Výsledek EMG vyšetření byl obsažen již v původním posudku. Ani argument ohledně hypermobility kloubů a vazů celého těla Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 62 Ad 1/2021 nemá k datu vydání žádný dopad, tato diagnóza plně objektivizována nebyla, ale i kdyby k tomu tak bylo, k datu vydání napadeného rozhodnutí by byl funkční dopad při zohlednění objektivizovaná klinického nálezu bez podstatného funkčního dopadu.

14. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

15. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

16. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 62 Ad 1/2021 a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

17. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, a to včetně jeho doplnění, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi včetně žalobní argumentace. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru.

18. Krajský soud má z posudků posudkové komise za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti činí 30 %. Ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní. Posudková komise vzala v úvahu podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobkyně. Soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl zjištěn a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru.

19. Závěrem soud poznamená, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobkyni, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnila u České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání nového invalidního důchodu.

20. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesní úspěšnou žalovanou, té nelze podle § 60 odst. 2 s. ř. náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 62 Ad 1/2021 lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 15. listopadu 2021 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.