62 Ad 11/2020

Rubrum

Č. j. 62 Ad 11/2020 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 9. 2020, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 9. 2020, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 47 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Vymezení věci, obsah žaloby a vyjádření žalovaného 1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky proti Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 62 Ad 11/2020 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 6. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobci dle § 41 odst. 3 zákona č. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a to od 14. 7. 2020, neboť podle posudku lékaře OSSZ ze dne 28. 4. 2020 již žalobce nebyl invalidní ve třetím stupni; pokles pracovních schopností posudkový lékař stanovil na 30 % dle kapitoly IV., položky 2c č. 359/2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v rozhodném znění, s navýšením o 5 %, celkem 35 %. Posudkový lékař ČSSZ v posudku ze dne 9. 1. 2020, č. j. X v rámci námitkového řízení hodnocení posudkového lékaře OSSZ odmítl jako nesprávné, nicméně dospěl ke stejnému závěru o stupni invalidity, přičemž stav žalobce hodnotil kapitoly IV, položky 2c s poklesem pracovních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu v maximální výši 45 % (bez dalšího navýšení).

2. Dne 6. 11. 2020 podal žalobce žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.

3. Z obsahu žaloby plyne, že žalobce namítá nedostatečné, nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, k jednání posudkového lékaře žalobce nebyl přizván a posudkový lékař si nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním postižení. Žalobce je ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění přesvědčen, že posudkový lékař nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity v souladu s kapitolou VI., položkou 8 vyhlášky o posuzování invalidity, když zdravotní postižení žalobce tzv. diabetickou nohou významně omezuje pohyb žalobce, a tedy i jeho pracovní činnost. Za účelem prokázání svých tvrzení žalobce navrhl provést jako důkaz protokol z jednání posudkového lékaře, blíže nespecifikované lékařské zprávy a vlastní účastnický výslech.

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 26. 11. 2020 navrhl podanou žalobu zamítnout. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

6. Krajský soud nařídil ve věci jednání na den 7. 6. 2021, které proběhlo za účasti žalobce a žalované. Žalobce při jednání uvedl, že nesouhlasí ani s invaliditou II. stupně, neboť má arytmii, artrózu a ztrácí cit v prstech.

7. Krajský soud si s ohledem na obsah žalobních námitek nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích (dále také jako „posudková komise“) dne 16. 2. 2021 se závěrem, že v případě žalobce se jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69 % a žalobce byl proto ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí invalidní ve druhém stupni ve smyslu § 39 odst. 2 písm. bú zákona o důchodovém pojištění. Tento posudek, jakož i protokol o jednání posudkové komise, provedl krajský soud při jednání jako důkaz. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 62 Ad 11/2020 8. Dle protokolu o jednání posudkové komise ze dne 16. 2. 2021 byl žalobce jednání posudkové komise přítomen, při jednání předložil recentní lékařské zprávy 9. Vypracovaný posudek posudkové komise obsahuje diagnostický souhrn, přehled anamnézy. V posudku je shrnut obsah velkého množství lékařských zpráv, ze kterých posudková komise vycházela, rovněž jsou shrnuty předchozí posudková řízení. Posudková komise dále popsala pracovní činnost žalobce (úvazek 25 hod./týdně v chráněné dílně na pozici řidiče/dělníka) a jeho celkový stav v kontextu zajištěné lékařské dokumentace. Na tomto základě posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou nepříznivého stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je diabetes mellitus 2. typu léčený inzulinem s rozvinutými komplikacemi na úroveň těžkého funkčního postižení, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole IV., položce 2d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovních schopností stanovených na 50 %. Jelikož nebyly splněny všechny kritéria této položky, k čemuž komise popisuje stav žalobce a naplnění kritérií této položky, zvolila komise dolní hranici rozmezí, neboť žalobce netrpí těžkými dlouhodobými komplikacemi diabetu s postižením několika systému (např. ztráta zraku, selhání ledvin s nutností chronického dialyzačního léčení, těžká forma diabetické polyneuropatie s těžkými poruchami hybnosti). Tímto komise reagovala i na žalobcovu argumentaci v podané žalobě.

10. Předchozí posouzení posudkového lékaře OSSZ ze dne 4. 4. 2018 (III. stupeň invalidity) považovala posudková komise za nesprávné, neboť nebyla splněna podmínka pro použití položky 2e pro zvlášť těžké funkční postižení. Posudek posudkového lékaře OSSZ ze dne 28. 4. 2020 považovala posudková komise nesprávný stran navýšení procentního hodnocení, které bylo v rozporu s § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek posudkového lékaře ČSSZ ze dne 1. 9. 2020 považovala posudková komise rovněž za nesprávný, neboť mikroangiopatické komplikace – diabetický noha – jsou natolik závažné, prognosticky nepříznivé s očekáváním progrese, že stav žalobce je možné považovat za těžké funkční postižení se snížením pohyblivosti, poruchami prokrvení s poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení (jak žalobce ve své podstatě rovněž v podané žalobě namítal).

11. Žaloba je důvodná.

12. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 62 Ad 11/2020 13. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

14. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 62 Ad 11/2020 zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

15. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Jednání posudkové komise byl žalobce přítomen.

16. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobce obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila posudkové závěry lékaře OSSZ a ČSSZ a důvody, pro které tyto posudky považuje za chybné.

17. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 50 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní ve druhém stupni. Posudková komise vzala v úvahu podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru. Odlišné hodnocení oproti předchozím posouzením posudková komise přesvědčivě zdůvodnila, přičemž mj. přisvědčila i argumentaci žalobce ve vztahu ke komplikaci v podobě tzv. diabetické nohy.

18. Posudek dle hodnocení krajského soudu plně reaguje na žalobce uplatněné námitky, které se vztahovaly k nedostatkům dosavadních posudků, jedná se přitom o odborné lékařské otázky, které sám soud není schopen hodnotit. Jejich hodnocení proto provedla sama posudková komise, která vzala námitky žalobce v potaz a tak, jak je uvedeno shora, je vypořádala. Komise přesvědčivě vypořádala i implicitní námitku žalobce týkající se odejmutí invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, když popsala, z jakého důvodu nelze stav žalobce hodnotit jako invaliditu III. stupně (nenaplnění všech kritérií dané kategorie). Poukaz žalobce na komorbidity učiněný při ústním jednání nemůže na závěrech soudu nic změnit, přičemž posudková komise se zabývala celkovým zdravotním stavem žalobce, a to včetně stavu jeho horních končetin a prstů.

19. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil u České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

20. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako důvodnou, a žalobou napadené rozhodnutí postupem podle § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Závěry krajského soudu je žalovaná podle § 78 odst. 5 s. ř. s. v dalším řízení vázána.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce měl v řízení úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Při ústním jednání žalobce uvedl, že náklady spojené s jeho účastí na soudním jednání nepožaduje, soud proto vyšel z toho, že jediným prokázaným výdajem je výdaj na poštovné za podanou žalobu ve výši 47 Kč. Výrokem II. proto krajský soud přikázal žalované uhradit žalobci k jeho rukám náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 47 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 62 Ad 11/2020 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 7. června 2021 Mgr. et. Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.