62 Ad 2/2019

Rubrum

č. j. 62 Ad 2/2019-49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. et Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: I. M. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2019, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl námitky žalobkyně a potvrdil prvostupňové správní rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 6. 2019, č. j. X. Tímto rozhodnutím správní Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 62 Ad 2/2019 orgán I. stupně odňal žalobkyni invalidní důchod I. stupně, neboť dle posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 28. 5. 2019 nebyla žalobkyně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost nově pouze o 25%.

2. Dne 7. 10. 2019 podala žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu.

3. Z obsahu žaloby a jejího doplnění doručeného soudu dne 29. 10. 2019 vyplývá, že žalobkyně namítá nesprávné zjištění skutkového stavu – svého zdravotního stavu.

4. K podané žalobě předložila žalobkyně mj. lékařskou zprávu Nemocnice Tábor, interní oddělení s kardiologickým zaměřením, ze dne 16. 7. 2019.

5. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla podanou žalobu zamítnout, k čemuž poukázala na relevantní právní úpravu a na závěry posudkových lékařů.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

7. Žaloba není důvodná.

8. Krajský soud rozhodl při jednání dne 24. 2. 2020 za účasti žalobkyně a žalované. Při jednání byl jako důkaz proveden soudem obstaraný posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích (dále také jako „posudková komise“ či „PK MPSV“) a protokol o jednání posudkové komise.

9. Z předloženého spisového materiálu plyne, že posudkový lékař OSSZ Pelhřimov ve svém posudku ze dne 28. 5. 2019 dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s poklesem pracovních schopností o 25%, den zániku invalidity byl stanoven ke dni 28. 5. 2019; postižení dle kapitoly IX, oddíl A, položka 6b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Posudkový lékař zvolil dolní hranici taxace, neboť stav žalobkyně byl stabilizován po kardiologickém zákroku; žalobkyně v roce 2017 podstoupila plastiku mitrální chlopně pro středně hemodynamicky významnou mitrální regurgitaci v. s. myxomatózní etiologie a uzávěr defektu septa síní autologním perikardem. Na základě uvedeného posudku vydal správní orgán I. stupně své rozhodnutí, proti němuž brojila žalobkyně námitkami.

10. Následně v rámci námitkového řízení byl lékařem posudkové služby ČSSZ Brno dne 19. 8. 2019 zpracován posudek o invaliditě, který se ztotožnil s posudkovým závěrem OSSZ. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo o námitkách žalobkyně, která rozporovala zjištěný skutkový stav a jeho hodnocení, rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora.

11. Krajský soud nechal pro své rozhodnutí vyhotovit posudek posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích, která dne 9. 1. 2020 zasedala v řádném složení (předsedkyně, odborný lékař – kardiolog, tajemnice). Žalobkyně byla jednání komise přítomna. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 62 Ad 2/2019 12. Z vyhotoveného posudku plyne, že komise vycházela ze spisové dokumentace OSSZ v Pelhřimově, spisu ČSSZ, soudního spisu vedeného v této věci (včetně žalobkyní předložené lékařské zprávy ze dne 16. 7. 2019), kompletní zdravotní dokumentace a vlastního vyšetření žalobkyně. Je popsán stav žalobkyně v době jednání komise, konstatován obsah zásadních podkladů – lékařských zpráv, včetně těch, která žalobkyně v průběhu času sama doložila. Dále je shrnut výsledek dosavadních posudkových řízení.

13. V rámci posudkového závěru vysloveno, že žalobkyni je 40 let, je vyučena jako švadlena, pracovala jako šička, k této pozici je posuzována. Následně pracovala jako dělnice – dle informací žalobkyně to je práce fyzicky nenáročná s možností měnit polohy, žalobkyni vyhovuje více než předchozí pozice. Dne 20. 1. 2017 provedena shora zmíněná operace, v posudku je dále popsán pooperační průběh. Bolest na hrudi žalobkyně neudává, zadýchává se, funkční klasifikace NYHA II. Je dospěno k závěru, že po kardiální stránce je žalobkyně stabilizovaný, pooperační stav je hodnocen jako lehké reziduum, bez známek srdečního selhávání. Doporučeno pracovní zařazení bez zvedání těžkých břemen, bez velké fyzické námahy, ne v prostředí s velkými změnami teplot.

14. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem je stav po kardiochirurgickém výkonu pro chlopenní vadu a defekt síňového septa. Vada je dle komise téměř korigována s mírným pooperačním reziduem. Dle komise žalobkyně prokazuje, že obstojí v plném pracovním úvazku při výkonu dělnické práce s lehkým fyzickým zatížením, stejně tak by byla schopna v plném pracovním úvazku dosavadní profese šičky. Volena KAP. IX, odd. A, položka 6b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a taxace 25% poklesu pracovních schopností. Protože došlo k téměř úplné korekci vady, nebylo dle komise možné použít vyšší položku 6c, vhledem k žalobkyní popsanému pracovnímu zapojení nebylo možné užít vyšší procentuální hodnocení ve stávající položce.

15. K žalobní námitce komise uvedla, že zdravotní stav žalobkyně vykazuje postupně zlepšení objektivních parametrů, k čemuž se uvádí vyšetření, která žalobkyně opakovaně absolvovala.

16. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

17. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 62 Ad 2/2019 věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

18. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

19. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem PK MPSV. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedajícími v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání posudkové komise přítomna a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, jakož i lékařské a jiné zprávy a fotografie předložené samotnou žalobkyní. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se jednání uvedené posudkové komise účastnila, posudková komise měla k dispozici dosavadní posudky včetně všech připomínek žalobkyně a všech lékařských zpráv, které žalobkyně připojila ke svým podáním, má krajský soud za to, že právě tento posudek v co nejširší možné míře posuzuje stav žalobkyně a proto z něho primárně vychází. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 62 Ad 2/2019 20. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobkyně obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila předchozí posudkové závěry. Posudková komise rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem zdůvodnila své posudkové závěry, které dala do kontextu předchozích posudkových závěrů, dle kterých žalobkyně nebyla shledána invalidní.

21. Krajský soud má z posudku posudkové komise za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 25% a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěrů. Posudková komise se ztotožnila s předcházejícími posudky a reagovala na námitky žalobkyně vznesené v tomto soudním řízení.

22. K hodnocení posudku PK MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný.

23. Lékařskou zprávu, kterou žalobkyně předložila spolu se svojí žalobou, krajský soud pro nadbytečnost neprovedl jako důkaz. Tuto lékařskou zprávu měla PK MPSV k dispozici při svém posouzení a výslovně z ní vycházela, sám soud není k posouzení obsahu této zprávy kompetentní. Žalobkyně v kontextu této zprávy nesprávnost závěrů posudků OSSZ či ČSSZ nebo závěrů posudkové komise konkrétním způsobem nenamítá.

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovanou tak té právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 2 s. ř. s. nenáleží. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních přímo u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 62 Ad 2/2019 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 24. února 2020 Mgr. Bc. et Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.