62 Ad 2/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. et Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: I. M. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2019, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl námitky žalobkyně a potvrdil prvostupňové správní rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 6. 2019, č. j. X. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně odňal žalobkyni invalidní důchod I. stupně, neboť dle posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 28. 5. 2019 nebyla žalobkyně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost nově pouze o 25%.

2. Dne 7. 10. 2019 podala žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu.

3. Z obsahu žaloby a jejího doplnění doručeného soudu dne 29. 10. 2019 vyplývá, že žalobkyně namítá nesprávné zjištění skutkového stavu – svého zdravotního stavu.

4. K podané žalobě předložila žalobkyně mj. lékařskou zprávu Nemocnice Tábor, interní oddělení s kardiologickým zaměřením, ze dne 16. 7. 2019.

5. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla podanou žalobu zamítnout, k čemuž poukázala na relevantní právní úpravu a na závěry posudkových lékařů.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

7. Žaloba není důvodná.

8. Krajský soud rozhodl při jednání dne 24. 2. 2020 za účasti žalobkyně a žalované. Při jednání byl jako důkaz proveden soudem obstaraný posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích (dále také jako „posudková komise“ či „PK MPSV“) a protokol o jednání posudkové komise.

9. Z předloženého spisového materiálu plyne, že posudkový lékař OSSZ Pelhřimov ve svém posudku ze dne 28. 5. 2019 dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s poklesem pracovních schopností o 25%, den zániku invalidity byl stanoven ke dni 28. 5. 2019; postižení dle kapitoly IX, oddíl A, položka 6b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Posudkový lékař zvolil dolní hranici taxace, neboť stav žalobkyně byl stabilizován po kardiologickém zákroku; žalobkyně v roce 2017 podstoupila plastiku mitrální chlopně pro středně hemodynamicky významnou mitrální regurgitaci v. s. myxomatózní etiologie a uzávěr defektu septa síní autologním perikardem. Na základě uvedeného posudku vydal správní orgán I. stupně své rozhodnutí, proti němuž brojila žalobkyně námitkami.

10. Následně v rámci námitkového řízení byl lékařem posudkové služby ČSSZ Brno dne 19. 8. 2019 zpracován posudek o invaliditě, který se ztotožnil s posudkovým závěrem OSSZ. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo o námitkách žalobkyně, která rozporovala zjištěný skutkový stav a jeho hodnocení, rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora.

11. Krajský soud nechal pro své rozhodnutí vyhotovit posudek posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích, která dne 9. 1. 2020 zasedala v řádném složení (předsedkyně, odborný lékař – kardiolog, tajemnice). Žalobkyně byla jednání komise přítomna.

12. Z vyhotoveného posudku plyne, že komise vycházela ze spisové dokumentace OSSZ v Pelhřimově, spisu ČSSZ, soudního spisu vedeného v této věci (včetně žalobkyní předložené lékařské zprávy ze dne 16. 7. 2019), kompletní zdravotní dokumentace a vlastního vyšetření žalobkyně. Je popsán stav žalobkyně v době jednání komise, konstatován obsah zásadních podkladů – lékařských zpráv, včetně těch, která žalobkyně v průběhu času sama doložila. Dále je shrnut výsledek dosavadních posudkových řízení.

13. V rámci posudkového závěru vysloveno, že žalobkyni je 40 let, je vyučena jako švadlena, pracovala jako šička, k této pozici je posuzována. Následně pracovala jako dělnice – dle informací žalobkyně to je práce fyzicky nenáročná s možností měnit polohy, žalobkyni vyhovuje více než předchozí pozice. Dne 20. 1. 2017 provedena shora zmíněná operace, v posudku je dále popsán pooperační průběh. Bolest na hrudi žalobkyně neudává, zadýchává se, funkční klasifikace NYHA II. Je dospěno k závěru, že po kardiální stránce je žalobkyně stabilizovaný, pooperační stav je hodnocen jako lehké reziduum, bez známek srdečního selhávání. Doporučeno pracovní zařazení bez zvedání těžkých břemen, bez velké fyzické námahy, ne v prostředí s velkými změnami teplot.

14. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem je stav po kardiochirurgickém výkonu pro chlopenní vadu a defekt síňového septa. Vada je dle komise téměř korigována s mírným pooperačním reziduem. Dle komise žalobkyně prokazuje, že obstojí v plném pracovním úvazku při výkonu dělnické práce s lehkým fyzickým zatížením, stejně tak by byla schopna v plném pracovním úvazku dosavadní profese šičky. Volena KAP. IX, odd. A, položka 6b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a taxace 25% poklesu pracovních schopností. Protože došlo k téměř úplné korekci vady, nebylo dle komise možné použít vyšší položku 6c, vhledem k žalobkyní popsanému pracovnímu zapojení nebylo možné užít vyšší procentuální hodnocení ve stávající položce.

15. K žalobní námitce komise uvedla, že zdravotní stav žalobkyně vykazuje postupně zlepšení objektivních parametrů, k čemuž se uvádí vyšetření, která žalobkyně opakovaně absolvovala.

16. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

17. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

18. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

19. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem PK MPSV. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedajícími v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání posudkové komise přítomna a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, jakož i lékařské a jiné zprávy a fotografie předložené samotnou žalobkyní. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se jednání uvedené posudkové komise účastnila, posudková komise měla k dispozici dosavadní posudky včetně všech připomínek žalobkyně a všech lékařských zpráv, které žalobkyně připojila ke svým podáním, má krajský soud za to, že právě tento posudek v co nejširší možné míře posuzuje stav žalobkyně a proto z něho primárně vychází.

20. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobkyně obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila předchozí posudkové závěry. Posudková komise rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem zdůvodnila své posudkové závěry, které dala do kontextu předchozích posudkových závěrů, dle kterých žalobkyně nebyla shledána invalidní.

21. Krajský soud má z posudku posudkové komise za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 25% a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v posuzovaném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěrů. Posudková komise se ztotožnila s předcházejícími posudky a reagovala na námitky žalobkyně vznesené v tomto soudním řízení.

22. K hodnocení posudku PK MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný.

23. Lékařskou zprávu, kterou žalobkyně předložila spolu se svojí žalobou, krajský soud pro nadbytečnost neprovedl jako důkaz. Tuto lékařskou zprávu měla PK MPSV k dispozici při svém posouzení a výslovně z ní vycházela, sám soud není k posouzení obsahu této zprávy kompetentní. Žalobkyně v kontextu této zprávy nesprávnost závěrů posudků OSSZ či ČSSZ nebo závěrů posudkové komise konkrétním způsobem nenamítá.

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovanou tak té právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 2 s. ř. s. nenáleží. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních přímo u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 24. února 2020 Mgr. Bc. et Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.