62 Ad 4/2020

Rubrum

Č. j. 62 Ad 4/2020 – 56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: X, narozen X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 1. 2010, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Vymezení věci, obsah žaloby a vyjádření žalovaného 1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 9. 2019, č. j. X (dále jen Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 62 Ad 4/2020 „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), když podle posudku posudkového lékaře OSSZ Tábor ze dne 24. 7. 2019 byl žalobce uznán od 3. 7. 2019 invalidním pro invaliditu prvního stupně s poklesem pracovních schopností o 35 %.

2. Dne 22. 3. 2020 podal žalobce žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.

3. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce namítá nesprávné zjištění skutkového stavu. Žalobce uvádí, že k posouzení svého zdravotního stavu nebyl přizván a posudková lékařka X v posudku vychází z nepravdivých skutečnost – není pravda, že žalobce by pracoval a sportoval (kolo, běh, delší túra; jedná se o posudek obstaraný pro námitkové řízení). Od 18. 6. 2018 do 2. 7. 2019 byl žalobce v pracovní schopnosti, od 10. 7. 2019 je v evidenci uchazečů o zaměstnání, což žalobce dokládá dokladem OSSZ v Táboře ze dne 7. 2. 2020 a potvrzením ÚP v Táboře ze dne 17. 2. 2020. Žalobce dále uvádí, že ve dvou případech byl po úspěšném pohovu zaměstnaneckým lékařem shledán neschopným výkonu práce. Ohledně sportu žalobce dále dodává, že při studiu měl vždy omluvenku a ze zdravotních důvodů nebyl schopen ani vojenské služby (viz průkaz vojáka na trvalé dovolené). Žalobce nemá kolo a bez auta je zcela imobilní. Stále zhoršující se stav žalobce ve vazbě na vrozenou vadu srdce odůvodňuje hodnocení žalobce dle kapitoly IX oddílu 6 položky 6c přílohy vyhlášky č. 359/2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v rozhodném znění (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), a má se tak jednat o invaliditu II. stupně.

4. Dále žalobce namítá nepřihlédnutí k § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 359/2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v rozhodném znění (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), a to s ohledem na stále zhoršující se zdravotní stav ve spojitosti s vrozenou srdeční vadou jakož i tím, že v minulosti byl plně invalidní a ačkoli léčen, jeho stav je stále neuspokojivý.

5. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

6. Žalovaná soudu dále zaslala vyjádření k podání žalobce k posouzení zdravotního stavu ze dne 6. 2. 2020, kterým bylo reagováno na stížnost žalobce vůči postupu posudkové lékařky X se závěrem, že stížnost je nedůvodná, byť posudková lékařka nesprávně uvedla v posudku, že žalobce se věnuje plavání, správně zde mělo být „kolo“. Obsah spisové dokumentace 7. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti.

8. Dne 3. 7. 2019 žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu.

9. Prvostupňový posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor (dále jen „OSSZ“) vyhotovil dne 24. 7. 2019 posudek o invaliditě. Posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedení v kapitole IX., 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s hodnocením poklesu pracovních schopností o Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 62 Ad 4/2020 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smysl § 3 a 4 této vyhlášky měněna. Konstatováno, že u žalobce se jedná o stav způsobený léčenou vrozenou vadou srdce. Platnost posudku byla stanovena do 31. 7. 2022.

10. Na základě uvedeného posudku bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí a žalobci byl přiznán invalidní důchod I. stupně.

11. Proti prvostupňovému rozhodnutí byly žalobcem dne 21. 10. 2019 uplatněny námitky, na jejichž základě byl posudkovou lékařkou České správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „ČSSZ“) X dne 27. 11. 2020, č. j. X vyhotoven posudek o invaliditě. Z obsahu tohoto posudku se podává, že posudková lékařka se ztotožnila s hodnocením posudkového lékaře OSSZ. Posudková lékařka vyšla ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře a dalších konkrétně uvedených lékařských zpráv. Žalobce byl posuzován jako řidič. Dále je mj. uvedeno, že žalobce „při kontrole na kardiovaskulární chirurgii 4. 6. 2019 subjektivně uvádí jen dušnost do většího kopce, rekreačně sportuje (kolo, běh, delší túry), ostatním stačí.“ V závěru posudku je uvedené zopakováno s tím, že „při vyšetření posuzovaný sám hodnotí svoje potíže jako dušnost do velkého kopce, uvádí, že sportuje rekreačně (plavání, běh delší túra), stačí ostatním. V kardio zprávách je uváděno…“ 12. Jelikož posudková lékařka ČSSZ se ztotožnila s hodnocením posudkového lékaře OSSZ, žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím námitky zamítl tak, jak je uvedeno shora.

13. Součástí spisové dokumentace je dále mj. vyjádření k podání žalobce k posouzení zdravotního stavu ze dne 6. 2. 2020 vypracované X, vedoucím oddělení LPS ČSSZ České Budějovice a lékařská zpráva ze dne 4. 6. 2019 vystavená X, Fakultní nemocnice v Motole, Klinika kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol. Průběh ústního jednání 14. Dne 7. 6. 2021 proběhlo ve věci ústní jednání, a to pouze za účasti žalované. Žalobce se k jednání, ač řádně předvolán, nedostavil. Jelikož soud neshledal důvodů, pro které by nemohlo být ve věci jednáno v nepřítomnosti žalobce, bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Před samotným jednáním žalobce zaslal soudu několik přípisů, na které bylo soudem obratem reagováno. Obsahem těchto přípisů byl nesouhlas žalobce s konáním jednání daného dne, resp. ani s tím, aby řízení vedl zdejší soud. Jelikož bylo na tyto přípisy žalobce již samostatně reagováno, odkazuje soud v podrobnostech na obsah soudního spisu (přípis soudu ze dne 31. 5. 2021, č. j. 62 Ad 4/2020-47; přípis osudu ze dne 4. 6. 2021, č. j. 62 Ad 4/2020-51). Dne 4. 6. 2021 obdržel krajský soud žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, na kterou soud s ohledem na blížící se jednání a ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění dalších předpisů, podle kterého je žalobce v této věci od soudních poplatků osvobozen ze zákona, již samostatně nereagoval.

15. Krajský soud si s ohledem na obsah žalobních námitek nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Českých Budějovicích (dále také jako „posudková komise“) dne 24. 11. 2019 se závěrem, že v případě žalobce se jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Tento posudek posudkové komise včetně protokolů o jednání posudkové komise provedl soud při jednání jako důkaz.

16. Dle protokolu o jednání posudkové komise ze dne 17. 9. 2020 nebyl žalobce jednání posudkové komise přítomen: „posuzování se k jednání nedostavil, neomluvil se“. Komise Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 62 Ad 4/2020 jednání odročila, neboť považovala za vhodné přešetření žalobce při jednání. Z protokolu o jednání ze dne 24. 11. 2020 se podává, že ani tohoto jednání se žalobce nezúčastnil. Vzhledem k omezeným možnostem přísedícího lékaře kardiologa se komise opakovaně telefonicky pokoušela domluvit termín jednání, dne 19. 11. 2020 bylo dohodnuto jednání na den 24. 11. 2020, s čímž žalobce vyslovil předběžně souhlas, avšak dne 22. 11. 2020 zaslal e-mail, že s ohledem na epidemiologickou situaci k jednání nedostaví. Komise poukázala na to, že žalobce dne 19. 11. 2020 telefonicky sdělil, že k jednání dne 17. 9. 2020 se nedostavil proto, že pozvánku si vyzvedl až dne 1. 10. 2020, nicméně dle dokumentace byl zvací dopis datován dnem 26. 8. 2020, dopis „došel“ 2. 9. 2020 a žalobce si jej vyzvedl až 1. 10. 2020. Komise dále uvádí, že „protože i posuzovaný došel k závěru, že dostupná dokumentace „bohatě postačí“, bylo rozhodnuto o jednání a vypracování posudku. Nicméně invektivy posuzovaného stran PK MPSV ve smyslu „našeho lživého posudku“ jsou zcela irelevantní, protože PK MPSV žádný posudek nevypracovala a předchozí posudek vychází z informací, které podal posuzovaný odborným lékařům daných pracovišť (omylem uvedeno pouze plavání). PK MPSV prostudovala podkladovou dokumentaci, která byla dostatečná k projednání v nepřítomnosti a k přijetí posudkového závěru.“ 17. Vypracovaný posudek posudkové komise obsahuje diagnostický souhrn, přehled anamnézy. V posudku jsou shrnuty zprávy, ze kterých bylo vycházeno, zejm. je popsán obsah propouštěcí zprávy z hospitalizace na interním odd. Nemocnice Tábor od 28. 11. 2018 do 3: 12. 2018; zpráva kardiologické ambulance X ze dne 4. 6. 2019 („subj: rekreačně občas kolo, běh, delší tůry, ostatním stačí, dušnost do kopce neguje, jen do většího, po rovině bez dušnosti, bolesti na hrudi nejsou…“); lékařská nález X ze dne 9. 7. 2019; lékařská zpráva IKEM – kardiocentrum, X. D., ze dne 6. 8. 2019. Následně posudková komise v rámci posudku shrnula a posoudila zjištěný zdravotní stav žalobce v kontextu jeho dosavadních zaměstnání a dospěla k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav po korekční operaci subvalvulární aortální stenosy a uzávěru defektu komorového septa záplatou (04/1982) s perzistující fibrilací síní, na echokardio vyšetření byla popsána dobrá systolická funkce levé i pravé komory, dilatace obou síní, anomálie mitrální chlopně, subarktická obstrukce středně významná, střední až významná trikuspidální regurgitace, námahová dušnost odpovídala maximálně st. NYHA II. Pokles pracovních schopností stanoven na 35 % dle kapitoly IX odd. A položky 6b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, která stanovuje rozpětí poklesu pracovní schopnosti na 25 % až 40 %. Střední míra zvolena s přihlédnutím k tíži zdravotního postižení, byť nebyla zdokumentována snížená funkce levé ani pravé srdeční komory a funkčně stav odpovídal maximálně st. NYHA II. „V žádném případě nebyl prokázán značný pokles výkonu při středně těžkém zatížení.“ Žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením především těžší fyzické práce v nepříznivých klimatických podmínkách. Důvod pro využití § 3 vyhlášky o posuzování invalidity nebyl zjištěn.

18. Při jednání soud dále provedl jako důkaz lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 9. 7. 2019 vystavený praktickou lékařkou X. Jedná se o pracovní posudek, žalobce byl posuzován pro druh práce „řidič“. Z posudku plyne pouze to, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu této práce, posudek neobsahuje žádné konkrétní informace krom tohoto závěru.

19. Dále soud provedl při jednání jako důkaz vybrané listiny ze správního spisu - vyjádření k podání žalobce k posouzení zdravotního stavu ze dne 6. 2. 2020 vypracované X,vedoucím oddělení LPS ČSSZ České Budějovice, kterým bylo reagováno na stížnost Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 62 Ad 4/2020 žalobce vůči postupu posudkové lékařky X se závěrem, že stížnost je nedůvodná, byť posudková lékařka nesprávně uvedla v posudku, že žalobce se věnuje plavání, správně zde mělo být „kolo“. Dále pak lékařskou zprávu ze dne 4. 6. 2019 vystavenou X, Fakultní nemocnice v Motole, Klinika kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol, ve které se uvádí „Subj.: rekreačně občas kolo, běh, delší tůry, ostatním stačí, dušnost do konce neguje, jen do většího, po rovině bez dušnosti, bolesti na hrudi nejsou, jen občas pocit neurčitého tlaku bez závislosti na zátěži, při usínání pocit silnějšího pravidelného tepu, DK neotékají jiné obtíže nemá“.

20. Další listiny, které žalobce připojil k podané žalobě, nebyly provedeny jako důkaz, neboť pro posouzení zdravotního stavu žalobce nejsou rozhodné či nejsou jakkoli sporné. Pracovní neschopnost žalobce byla správními orgány dle spisové dokumentace akceptována, proto nebylo nutné její otázku více zkoumat (dvě listiny OSSZ v Táboře ze dne 17. 2. 2020). Vrozené zdravotní potíže žalobce nejsou rovněž rozporovány, právě tyto potíže se srdcem jsou důvodem pro přiznání invalidity. Otázka způsobilosti žalobce k vojenské službě v jeho mládí není pro aktuální posouzení zásadní (průkaz vojáka), přičemž dlouhodobě trvající zdravotní potíže žalobce nejsou rozporovány. Účastnický výslech žalobce shledal krajský soud nadbytečný, neboť rozhodné skutečnosti je možné prokázat lékařskými zprávami a posudky, které má soud k dispozici (srov. § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Výslech posuzující lékařky shledal soud nadbytečným, neboť veškeré rozhodné skutečnosti tato lékařka uvedla ve svém posudku. Posouzení věci krajským soudem 21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

22. Žaloba není důvodná.

23. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

24. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 62 Ad 4/2020 věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

25. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 62 Ad 4/2020 26. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 24. 11. 2020 plyne, že žalobce měl být jednání přítomen, při jednání měl být vyšetřen, nicméně následně komise s ohledem na skutečnosti sdělené žalobcem rozhodla bez přítomnosti žalobce a bez jeho do vyšetření žalobce. V tomto postupu soud sám neshledává jakýchkoli pochybností; postup posudkové komise není žalobcem ostatně ani napadán.

27. Posudek posudkové komise zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně tvrzení žalobce obsažených v podané žalobě. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru. V posudku je vysvětleno, jak komise hodnotila posudkové závěry lékaře OSSZ a ČSSZ.

28. Krajský soud má z posudku posudkové komise MPSV za zjištěné, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 35 % a ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní v prvním stupni. Posudková komise vzala v úvahu podklady lékařské dokumentace zdravotního stavu žalobce. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěru.

29. K hodnocení posudku posudkové komise MPSV soud uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný.

30. Stran otázek spjatých se sportovní činností žalobce soud neshledal jakýchkoli pochybení majících vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Jak je uvedeno v posudku posudkové komise, která vyšla ze zprávy kardiologické ambulance X ze dne 4. 6. 2019, sám žalobce této své lékařce v rámci popisu svého subjektivního stavu sdělil „rekreačně občas kolo, běh, delší túry, ostatním stačí, dušnost do kopce neguje, jen do většího, po rovině bez dušnosti, bolesti na hrudi nejsou…“ Je pravda, že posudková lékařka následně nesprávně shrnuje, že žalobce plave. Tato skutečnost byla však v rámci ČSSZ řešena (viz sdělení ze dne 6. 2. 2020). To, že posudková lékařka napsala místo „kolo“ „plavání“ nepovažuje soud za zásadní; tento omyl neměl na závěry posudku vliv. Uvádí-li žalobce, že nesportuje, neboť sportu není schopen a žádné kolo nevlastní, je zřejmé, že minimálně v roce 2019 žalobce sportu schopen byl, neboť sám tuto skutečnost uvedl své ošetřující lékařce - kardioložce. Zda žalobce vlastní jízdní kolo není podstatné.

31. K posudku X ze dne 9. 7. 2020 soud uvádí, že tento pracovní posudek nemůže pro svoji obecnost přispět ke zjištění skutkového stavu. Závěr praktické lékařky přímo nerozporuje výše uvedený závěr posudku posudkové komise. Posudková komise měla tento posudek k dispozici, k tomuto posudku se nevyjádřila, nicméně v posudku je výslovně popisována zpráva téže lékařky X z téhož dne 9. 7. 2019, ze které posudková komise při svém rozhodování explicitně vycházela. Nelze mít proto za to, že posudková komise by měla nedostatek podkladů pro své rozhodnutí ve vztahu ke skutečnostem, které může právě tato praktická lékařka pro účely tohoto řízení sdělit. Posudek posudkové komise obsahuje pracovní rekomandaci, která není v rozporu s pracovním posudkem X. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 62 Ad 4/2020 32. Závěrem soud poznamenává, že toto soudní rozhodnutí nebrání žalobci, aby v případě progrese svých zdravotních potíží uplatnil u České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu.

33. Na základě shora uvedeného zhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, ta v souladu s § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nemá nárok na náhradu nákladů řízení v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 7. června 2021 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.