62 Ad 5/2021

Rubrum

č. j. 62 Ad 5/2021-35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem v právní věci žalobkyně: R. B. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice sídlem A. Barcala 1461, 370 05 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2021, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice ze dne 12. 4. 2021, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas podanou žalobou brojí žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 62 Ad 5/2021 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a potvrdila rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 16. 2. 2021, č. j. X. Správní orgán prvního stupně v tomto svém rozhodnutí rozhodl, že žalobkyni, pojištěné z činnosti u jejího zaměstnavatele, se při pracovní neschopnosti trvající od 29. ledna 2020 výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 23. 12. 2020 nepřiznává, neboť z Posudku o zdravotním stavu ze dne 8. 2. 2021 plyne, že v případě žalobkyně nejde o pojištěnce, u něhož lze ve smyslu § 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnosti, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav žalobkyně odůvodňoval předpoklad opětovného nabytí pracovních schopností nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby. K tomuto závěru žalovaná parafrázovala obsah obstaraného lékařského posudku.

2. V rámci podané žaloby žalobkyně namítá zřejmý rozpor v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, k čemuž uvádí, že na základě posudku MUDr. S. V. (MUDr. A. V.) nebylo její žádosti vyhověno, lékařky však ve svém posudku uvedly „i mylné datum operace – viz příloha č. j.: LPS/2021/165-TA_CSSZ).“ 3. Dále žalobkyně uvádí, že její odvolání bylo zamítnuto na základě posudku MUDr. V. T., který, byť měl datum narození žalobkyně k dispozici z lékařských práv, uváděl nesprávně věk žalobkyně. Z této skutečnosti činí žalobkyně závěr, že lékařské zprávy ani nečetl.

4. Závěrem žalobkyně uvádí, že nebylo přihlédnuto k dalším lékařským zprávám, které měl správní orgán prvního stupně k dispozici.

5. K podané žalobě připojila žalobkyně krom vydaných správních rozhodnutí, užitých posudků a podaného odvolání i lékařskou zprávu PhDr. A. D. – psychologická poradna (19. 2. 2021), MUDr. R. K. – psychiatrická ambulance (18. 2. 2021), MUDr. S. M. – ortopedická ambulance (22. 2. 2021, 3. 2. 2021, 23, 2, 2021, 22. 2. 2021, 5. 3. 2021, 26. 2. 2021,19. 3. 2021, 16. 3. 2021, 20. 4. 2021, 26. 3. 2021, 3. 5. 2021, 23. 4. 2021, 14. 5. 2021, 24. 5. 2021), MUDr. S. – praktická zubní lékařka (25. 5. 2021) a dále vyjádření veřejného ochránce práv ze dne 19. 5. 2021, ve kterém veřejný ochránce práv radí žalobkyni, aby se obrátila na správní soud.

6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 7. 2021 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K podané žalobě uvedla, že datum plánované operace na den 26. 2. 2021 bylo dle dodatečně doložené dokumentace dne 16. 3. 2021, tj. 3 měsíce po skončení podpůrčí doby. Uvedení nesprávného data operace na 6. 2. 2021 považuje žalovaná za pouhý překlep. Posudek o zdravotním stavu ze dne 24. 3. 2021 vyhotovený pro účely odvolacího řízení byl vypracován na základě zdravotní dokumentace, ze které plynulo, že zdravotní stav žalobkyně bude vyžadovat několik měsíců po skončení podpůrčí doby drobný operační výkon. Zprávy žalobkyně doručené dne 30. 3. 2021 byly žalované k dispozici až po samotném zdravotním posouzení, nicméně na správnost závěrů neměly vliv, neboť dokládají jen samotný operační výkon ze dne 16. 3. 2021 a následné 2 měsíční léčení. Další lékařské zprávy z období od 23. 4. 2021 do 25. 5. 2021 neměly správní orgány k dispozici.

7. U žalobkyně je dle žalované dáno chronické psychiatrické postižení řešené invalidizací a lehké omezení funkce palce pravé ruky. Její stav je dlouhodobě stabilizovaný na dané úrovni funkčního postižení a umožňoval výkon aktivit přiměřených zdravotnímu stavu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 62 Ad 5/2021 Samotné čekání na operační výkon s nejistým termínem nebylo důvodem k prodloužení podpůrčí doby.

8. Dne 15. 9. 2021 obdržel krajský soud další lékařské zprávy žalobkyně od MUDr. M. (2. 6. 2021, 24. 5. 2021, 13. 7. 2021, 16. 7. 2021, 23. 7. 2021, 7. 9. 2021, 13. 9. 2021).

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Soud v této věci rozhodl bez jednání postupem podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., dle kterého platí, že „soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v (…) nedostatku důvodů rozhodnutí.“ Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů tehdy, jestliže správní orgán neuvede konkrétní důvody, o něž se jeho rozhodnutí opírá, nevypořádá se se všemi odvolacími námitkami, či neuvede důvody, proč nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení a proč námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené či v případě, že správní orgán opřel rozhodovací důvody o skutečnosti, které nebyly řádně zjištěny.

11. Dle § 27 zákona o nemocenském pojištění platí, že „po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.“ 12. Orgány nemocenského pojištění se musí řídit správním řádem, proto musí být splněny základní požadavky na správní řízení ohledně možnosti seznámení účastníka s podklady rozhodnutí, možnosti uplatnění námitek včetně jejich vypořádání správním orgánem a reflexe tohoto vypořádání v odůvodnění správního rozhodnutí (§ 68 odst. 3 s. ř. s.). Orgány nemocenského pojištění jsou povinny respektovat a vycházet pouze z posudků zpracovaných na takové obsahové úrovni, která jim umožní dostát shora naznačeným povinnostem, což znamená, že posudek musí obsahovat řádné odůvodnění.

13. Jak plyne z ustálené judikatury, kterou např. shrnul Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2019, č. j. 6 Ads 362/2018-44 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz), „jsou to orgány nemocenského pojištění, kdo vede správní řízení o žádostech o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, neboť jde o rozhodování o založení práv (§ 9 správního řádu) a zákon o nemocenském pojištění nestanoví pro uvedené řízení, že by se správní řád nepoužil. Musí tak být splněny základní procesní požadavky na správní řízení co do možnosti seznámení účastníka s podklady rozhodnutí, možnosti uplatnění námitek, vyjádření a připomínek, včetně jejich vypořádání správním orgánem a reflexe tohoto vypořádání v odůvodnění správního rozhodnutí (viz zejména § 68 odst. 3, případně ve spojení s § 93 správního řádu). To znamená, že orgány nemocenského pojištění jsou povinny respektovat a vycházet pouze z posudků zpracovaných na takové obsahové úrovni, která jim umožní dostát shora naznačeným povinnostem.“ (důraz doplněn). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 62 Ad 5/2021 14. V podané žalobě žalobkyně namítá, že žalovaný nepřihlédl ke všem lékařským zprávám, které měl k dispozici. Z obsahu podané žaloby, žalobou napadeného rozhodnutí ani z obsahu posudku MUDr. T. ze dne 24. 3. 2021, ani ze sdělení žalované ze dne 15. 4. 2021 o vrácení lékařských zpráv doručených žalobkyní spolu s podaným odvoláním, nelze s jistotou určit, o jaké lékařské zprávy se má jednat. S ohledem na obsah spisu po podání žaloby, a to e-mailové vyjádření MUDr. T. k obsahu podané žaloby, je však zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobkyně blíže neurčené lékařské zprávy dne 30. 3. 2021 (po samotném lékařském posouzení žalobkyně), s jejich obsahem se však žádným způsobem nevypořádala, nereflektovala je v svém rozhodnutí, tedy tyto lékařské zprávy - důkazní návrhy, jakkoli mohou být případně irelevantní, opomněla, tedy zatížila své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2008, č. j. 4 As 21/2007 – 80).

15. Dále soud dospěl k závěru, že obstarané posudky posudkových lékařů nemohou pro své rozpory obstát jako řádný podklad pro posouzení zdravotního stavu žalobkyně, neboť posudky jsou vzájemné rozporné a není z nich zřejmé (ani z žalobou napadeného rozhodnutí, které jejich závěry přebírá), proč je základní odvolací námitka žalobkyně, že jí „zdravotní stav neumožňuje vykonávat žádnou pracovní činnost“ (viz odvolání ze dne 1. 3. 2021) nedůvodná, tedy proč nejsou naplněny předpoklady § 27 zákona o nemocenském pojištění. Žalobou napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu rovněž zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů (§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.).

16. Z posudku o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 8. 2. 2021 plyne, že posudková lékařka MUDr. S. V. vycházela ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře žalobkyně; psychiatrického vyšetření MUDr. K. ze dne 1. 10. 2020; psychologického vyšetření PhDr. D. ze dne 29. 9. 2020, ortopedického vyšetření MUDr. M. ze dne 3. 2. 2021 a profesního dotazníků ze dne 30. 9. 2020. Po shrnutí diagnózy žalobkyně posudková lékařka uvedla, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobkyně je psychiatricky léčena, v pracovní neschopnosti byla pro dg.F41 od 30. 1. 2020, podpůrčí doba skončila dne 23. 12. 2020. Pracovní poměr u zaměstnavatele trval od 2. 5. 2019 do 31. 1. 2021. Dle nálezu má žalobkyně potíže s palcem pravé ruky a je objednána na malý operační výkon na 6. 2. 2021. Psychiatrické potíže jsou řešeny invaliditou I. stupně a pro tuto diagnózu byla pracovní neschopnost ukončena 23. 12. 2020. Rovněž došlo k ukončení pracovního poměru dne 30. 1. 2021. Žalobkyně byla posuzována ke schopnosti plnění povinností žadatele o zaměstnání, které bude schopna plnit i po absolvovaném výkonu. „Nejde o pojištěnce, u něhož ve smyslu § 27 a § 66 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav pojištěnce odůvodňoval předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby.“ 17. Z posudku o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 24. 3. 2021 plyne, že posudkový lékař MUDr. T. vycházel ze stejných podkladů jako posudková lékařka, k odvolacímu řízení byla navíc doložena zpráva PhDr. D. ze dne 19. 2. 2021 a zpráva MUDr. K. ze dne 18. 2. 2021. Po shrnutí diagnózy žalobkyně posudkový lékař uvedl, že přezkoumávaná je 49 letá žena; od 11/2018 invalidní v prvním stupni; od 29. 1. 2020 uznána práce neschopnou pro Dg. M653, podpůrčí doba do 23. 12. 2020. Posudkový lékař dospěl k závěru, že chronickou disabilitu způsobuje generalizovaná úzkostná porucha, schopnost pracovního zařazení je dle stenosující tendovaginitidy flexorů a trigger finger palce p. ruky dne 23. 2. 2021. Stav žalobkyně je stabilizovaný na úrovni středně těžké neurotické poruchy Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 62 Ad 5/2021 s uznanou invaliditou I. stupně se snížením pracovního potenciálu dle psychiatra a lehkého omezí funkce pravé ruky. Stav nevyžadoval klidový domácí režim, umožňoval výkon pracovních aktivit přiměřených zdravotnímu stavu a plnění povinností uchazeče o zaměstnání. Z toho důvodu nelze žádosti žalobkyně vyhovět, psychické postižení je dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem; čekání na ortopedický výkon nebylo důvodem k vyhovění žádosti a žalobkyně je schopna být zaměstnána s tím, že na perioperační období mohla mít vystavenou pracovní neschopnost. Posudkový závěr pak odpovídá závěru posudkové lékařky v prvním stupni.

18. Zatímco posudek ze dne 8. 2. 2021 hovoří o pracovní neschopnosti pro dg.F41 od 30. 1. 2020, tj. jiné anxiózní poruchy (viz číselník dostupná na www.mkn10.uzis.cz) posudek ze dne 24. 3. 2021 hovoří o pracovní neschopnosti pro dg. M653 od 29. 1. 2020, tj. skákavý prst (trigger finger). Není tak postaveno na jisto, z jakého důvodu byla žalobkyně v pracovní neschopnosti, což má vliv na posouzení naplnění předpokladů § 27 zákona o nemocenském pojištění.

19. Zatímco v případě neurotické poruchy žalobkyně oba posudky docházejí k závěru, že stav žalobkyně není důvodem pro vyhovění její žádosti, neboť se jedná ve své podstatě zaléčený stav, pro který je žalobkyně rovněž invalidní, ve vztahu k potížím žalobkyně s její pravou rukou není krom prostého konstatování diagnózy zřejmé (a není tomu tak ani z žalobou napadeného rozhodnutí), proč je základní odvolací námitka žalobkyně, že jí „zdravotní stav neumožňuje vykonávat žádnou pracovní činnost“ nedůvodná (viz odvolání ze dne 1. 3. 2021).

20. Žalobkyně dále namítá zřejmý rozpor v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, výslovně však již neuvádí, o jaký rozpor se má jednat. Má-li na mysli rozpor, který uvádí veřejný ochránce práv ve svém stanovisku ze dne 19. 5. 2021, které žalobkyně spolu s podanou žalobou soudu předložila a které popisuje údajný rozpor v části žalobou napadeného rozhodnutí, které žalovaný ve své podstatě převzal z obstaraných posudků (viz citace v odst. 16 tohoto odůvodnění), jakkoli je s ohledem na zjištěnou nepřezkoumatelnost tato námitka obsoletní, soud zde žádný rozporu neseznal, neboť měla- li žalobkyně nabýt pracovní způsobilost nejpozději k poslednímu dni podpůrčí doby, nemůže být splněna podmínka § 27 zákona o nemocenském pojištění, že by žalobkyně v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pracovní schopnosti nabyla.

21. Pouze pro úplnost soud ke zbylým námitkám žalobkyně uvádí, že co se týče mylně uvedeného data operace v případě prvního posudku, dle soudu se pravděpodobné jedná o písařskou chybu (26. 2. vs. 6. 2.). Tato chyba, i kdyby se o písařskou chybu nejednalo, nemá na závěry posudkové lékařky vliv, neboť se jedná pouze o uvedení dřívějšího data operace – nejedná se o skutečnost, která by mohla podstatně ovlivnit fakticitu posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Obdobné závěry činí soud i o chybném uvedení věku žalobkyně (49 let vs. 46 let) v druhém posudku; jedná se pravděpodobně o překlep způsobený blízkostí kláves 6 a 9 na numerickém bloku klávesnice, tedy administrativní pochybení bez podstatnějšího vlivu.

22. S ohledem na uvedené se soud pro nadbytečnost nezabýval obsahem lékařských zpráv, které žalobkyně předložila, přičemž k jejich věcnému hodnocení soud není ani oprávněn, neboť se jedná o složité lékařské otázky, k jejichž posouzení nemá soud potřebnou odbornost. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 62 Ad 5/2021 23. S ohledem na soudem konstatovanou vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí a s ohledem na vady posudků, ze kterých bylo vycházeno, soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil postupem dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a věc vrátil žalobkyni k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná povinna postavit na jisto důvod pracovní neschopnosti žalobkyně, zhodnotit veškeré podklady (důkazy), které žalobkyně na podporu svých tvrzení předloží a přezkoumatelným a pro žalobkyni srozumitelným způsobem vyložit, zda její zdravotní stav v rozhodné době naplňoval předpoklady § 27 zákona o nemocenském pojištění či nikoli. Za tímto účelem obstará žalobkyně nový posudek posudkového lékaře, který zdravotní stav žalobkyně přezkoumatelným způsobem posoudí. Vysloveným právním názorem je žalovaná vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl postupem dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla v řízení úspěch, nicméně nenavrhla, aby jí byla náhrada nákladů řízení přiznána. Žalovaná, která procesně úspěšná nebyla, nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 29. října 2021 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.