63 A 1/2024

Rubrum

č. j. 63 A 1/2024–37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Heleny Nutilové, ve věci žalobkyně: X, nar. X bytem X zastoupena JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Úřad Městyse Křemže sídlem Náměstí 35, 382 03 Křemže za účasti: X, nar. X bytem X zastoupen Mgr. Michalem Postlem, advokátem sídlem Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, spočívajícím v nečinnosti žalovaného ve věci nezahájení řízení o odstranění stavby kanalizační přípojky sloužící k odkanalizování stavby č. p. XA na pozemku p. č. XC v k. ú. XA a ústící do septiku nacházejícího se na pozemku p. č. XA v k. ú. XA, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 63 A 1/2024

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení

1. Žalobkyně se, coby vlastnice pozemku p. č. XA (všechny v rozsudku uváděné pozemky se nacházejí v k.ú. X – pozn. soudu), na jehož území se nachází septik sloužící k odkanalizování stavby žalobkyně na přilehlém pozemku p. č. XB, dne 10. 12. 2022 obrátila na žalovaného s podnětem k zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby kanalizační přípojky. Tato kanalizační přípojka má sloužit k odkanalizování stavby č.p. XA nacházející se na protilehlém pozemku p. č. XC. Žalovaný přípisem ze dne 18. 1. 2023 žalobkyni sdělil, že její podnět postoupil věcně a místně příslušnému správnímu orgánu – Městskému úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí, vodoprávnímu úřadu. Přípis dále obsahuje odkaz na provedené místní šetření a z něj pořízený protokol datovaný dnem 21. 11. 2022. Z tohoto protokolu vyplývá, že sporným je svod odpadních vod zajišťující odkanalizování stavby č.p. XA, která je zaústěna v tříkomorovém septiku nacházejícím se na pozemku žalobkyně. Podnět žalobkyně k přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného neshledal Krajský úřad Jihočeského kraje důvodným a ve sdělením ze dne 6. 4. 2023 blíže uvedl, že vzhledem k tomu, že stavba č.p. XA je odkanalizována potrubím zaústěným do domovní čističky odpadních vod, nikoli do septiku, nejedná se o kanalizační přípojku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), nýbrž jde o stavbu vodního díla ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 251/2004 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

2. Žalobkyně s postoupením věci nesouhlasí a trvá na tom, že dotčená kanalizační přípojka měla být žalovaným v řízení o odstranění stavby na základě § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), odstraněna. Z uvedených důvodů proto navrhuje, aby krajský soud nezahájení řízení o odstranění stavby kanalizační přípojky k odkanalizování domu č.p. XA, který je součástí pozemku pč. č. XD, k podnětu žalobkyně ze dne 10. 12. 2022, určil jako nezákonný zásah. Současně je navrhováno žalovanému přikázat zahájit řízení podle § 129 odst. 2 stavebního zákona.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěru ohledně své věcné a místní nepříslušnosti. Jde o stavbu vodního díla ve smyslu vodního zákona, a proto je k projednání dané věci příslušný vodoprávní úřad Městského úřadu Český Krumlov, jemuž byl podnět žalobkyně postoupen. Z tohoto důvodu žalovaný není nečinný. Poukázáno bylo též na rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích (rozsudek ze dne 15. 5. 2018, č.j. 17 C 294/2017-114), jímž byla V. Š. (synovi žalobkyně) uložena povinnost zdržet se bránění, zamezování či omezování odpadních vod kanalizačním potrubím vedoucím z budovy č.p. XA do septiku umístěného na pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Uvedené rozhodnutí bylo k odvolání V. Š. potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 9. 2018, č.j. 19 Co 943/2018-140. Shoda s prvopisem: J. M. 3 63 A 1/2024

4. Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalovaný správní orgán není v projednávané věci pasivně legitimován, když dotčený svod odpadních vod vyhodnotil jako vodní dílo, nikoli jako stavbu. Z tohoto důvodu věc v souladu se zákonem postoupil příslušnému správnímu orgánu, pročež nemůže být nečinný. K zásahu do práv žalobkyně z uvedených důvodů nemohlo dojít. Dále se osoba zúčastněná na řízení vyjádřila ke skutkovému stavu věci, který obsáhle popsala, přičemž zdůraznila, že v současné době probíhá před civilním soudem řízení o žalobě žalobkyně týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému septiku.

II. Právní hodnocení krajského soudu Projednatelnost žaloby

5. Krajský soud se nejprve zabýval naplněním podmínek řízení, které jsou nezbytným předpokladem pro věcné projednání žaloby. V tomto ohledu vyšel ze závěrů rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39 (Žaves), připustil, že proti faktické nečinnosti správního orgánu spočívající v nezahájení řízení o odstranění nepovolené stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona, se lze bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Pokud žaloba nebude soudem odmítnuta z důvodu, že sporované jednání nemůže být z povahy věci nezákonným zásahem, přistoupí správní soud k posouzení, zda se jedná o žalobu určovací či o žalobu zápůrčí, v případě, které soud následně zkoumá, zda se žalobce ochrany před naříkaným zásahem nemohl domáhat jinými právními prostředky a zda tyto případně využil či nikoli. Povinností žalobce před podáním zásahové žaloby proti faktické nečinnosti správního orgánu je jednak uplatnit podnět k zahájení správního řízení z moci úřední dle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a dále vyčerpat prostředky na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nabízené správním řádem (§ 80 odst. 2 správního řádu).

6. Z obsahu projednávané žaloby, jakož i z obsahu spisové dokumentace, krajský soud ověřil, že žalobkyně brojí proti (tvrzenému) zásahu, který dosud ukončen nebyl, a který má spočívat v trvající faktické nečinnosti žalovaného zakládající se na nevedení řízení o odstranění stavby žalobou označené kanalizační přípojky. Jedná se tak o žalobu zápůrčí, u níž je lhůta pro její podání z povahy věci zachována (viz nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18). Krajský soud dále z obsahu správního spisu ověřil, že žalobkyně podala dne 21. 12. 2022 u žalovaného podnět k zahájení řízení o odstranění stavby z moci úřední dle § 129 stavebního zákona. K uvedenému podnětu žalovaný žalobkyni sdělením ze dne 18. 1. 2023 vyrozuměl o tom, že věc byla usnesením ze dne 5. 12. 2022 postoupena věcně a místně příslušnému správnímu orgánu – Městskému úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí, vodoprávnímu úřadu. Žalobkyně se v návaznosti na toto sdělení obrátila na Krajský úřad Jihočeského kraje s žádostí o přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného, které vyhověno nebylo (viz shora zmíněné sdělení ze dne 6. 4. 2023).

7. Soud pak přistoupil ke zkoumání, zda byla žalobkyně aktivně procesně legitimována k podání zásahové žaloby. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního Shoda s prvopisem: J. M. 4 63 A 1/2024 orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

8. Základním předpokladem věcného projednání žaloby je alespoň myslitelné dotčení na některém veřejném subjektivním právu, neboť právě těm poskytují správní soudy dle § 2 s. ř. s. ochranu. To připomněl také rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v již shora zmíněném rozsudku ve věci Žaves, podle jehož bodu 81 „[k] tomu, aby (objektivně protizákonná) nečinnost správního orgánu při uplatnění jeho úřední moci (nezahájení řízení z moci úřední) přímo zasáhla do veřejného hmotného subjektivního práva určité osoby, je tak třeba splnit současně několik podmínek.“ Následně dodal, že je třeba, aby šlo skutečně o žalobce, jehož veřejné hmotné právo nebylo ochráněno v důsledku nečinnosti správního orgánu, který v rozporu se zákonem nezahájil řízení z moci úřední. Třebaže toto řízení slouží v prvé řadě k ochraně objektivního práva, přímým důsledkem nečinnosti správního orgánu je též neposkytnutí ochrany právu subjektivnímu. Rozšířený senát v citovaném rozsudku shrnul dosavadní judikaturu tak, že „podmínky aktivní procesní legitimace jsou dány, bude-li žalobce tvrdit myslitelné dotčení své právní sféry nezahájením řízení z moci úřední. Je-li zjevné a nepochybné, že jednání popsané v žalobě nemůže být vzhledem ke své povaze, původci či jiným okolnostem ‚zásahem‘ ve smyslu legislativní zkratky v § 82 s. ř. s., i kdyby byla všechna tvrzení žalobce pravdivá, musí být taková žaloba odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jelikož chybí podmínka řízení spočívající v myslitelném tvrzení nezákonného zásahu.“ (shodně např. rozsudek rozšířeného senátu č. j. 7 As 155/2015-160, č. 3687/2018 Sb. NSS z 21. 11. 2017, bod 63)

9. V zásahově žalobě musí tedy žalobkyně vymezit, v čem spatřuje nezákonný zásah, a alespoň implicitně by mělo být zřejmé, jakého jejího veřejného subjektivního práva (hmotného) se zásah dotýká, a musí být patrný též správní orgán, jemuž je tento zásah přičitatelný. Z takto vymezeného tvrzeného zásahu pak soud při posuzování přípustnosti žaloby vychází. Krajský soud v těchto intencích dospěl k závěru, že dotčení žalobkyniny právní sféry nelze v tomto případě a priori vyloučit. Ve věci je mezi stranami nesporné, že žalobkyně je vlastnicí pozemku, na němž je umístěn septik, do kterého ústí sporný svod odpadních vod, který je dle jejího názoru nepovolenou stavbou, pročež by měla být žalovaným nařízena k odstranění. Již tato skutečnost vede k závěru, že veřejná subjektivní práva žalobkyně by potenciálně mohla být eventuální nečinností žalovaného spočívající v nevedení řízení o odstranění stavby (nynější žalobou označené kanalizační přípojky) dotčena a žalobu tedy lze věcně projednat.

10. Pokud jde o otázku pasivní legitimace žalovaného správního orgánu, jádro žalobní argumentace směřuje k závěru, že sporované připojení odpadních vod do septiku nacházejícího se na pozemku žalobkyně je stavbou kanalizační přípojky, a proto je to žalovaný, kdo měl věc projednávat a rozhodnout o ní. Pasivní legitimace žalovaného tak je v projednávané věci ve své podstatě založena žalobním tvrzením týkajícím se charakteru daného svodu odpadních vod, který je dle žalobkyně stavbou (§ 79 odst. 2 s. ř. s.).

11. Krajský soud rozhodl na základě skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.). Důvodnost žaloby Shoda s prvopisem: J. M. 5 63 A 1/2024

12. Aktivní procesní legitimaci jako podmínku přípustnosti žaloby, jejíž nedostatek vede k odmítnutí žaloby, je nutné odlišovat od aktivní věcné legitimace, jejíž zkoumání je součástí posouzení důvodnosti návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 4 Aos 3/2013-33 ). Ze setrvalé judikatury správních soudů vyplývá, že předpokladem pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu je kumulativní naplnění pěti podmínek: žalobkyně musí být přímo (1. podmínka) zkrácena na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, který není rozhodnutím (4. podmínka) a byl zaměřen přímo proti ní nebo v jeho důsledku bylo proti ní přímo zasaženo (5. podmínka) [např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2012, č. j. 1 Aps 5/2012-38 ]. Není-li tedy byť jen jediná z těchto podmínek splněna, soud žalobu zamítne (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65 nebo ze dne 17. 3. 2005, č. j. 1 Aps 10/2012-20).

13. Nyní projednávanou žalobou se žalobkyně domáhá určení nezákonnosti zásahu žalovaného spočívajícího v nečinnosti způsobené nevedením řízení o odstranění stavby – žalobou označené jako kanalizační přípojka – z moci úřední na základě jejího podnětu ze dne 21. 12. 2022. Žalovaný toto řízení nevede, neboť dle jeho názoru je k rozhodování ve věci příslušný vodoprávní úřad, když sporovaná stoka není stavbou, nýbrž jde o vodní dílo dle vodního zákona, proto byla věc žalovaným postoupena tomuto úřadu.

14. Spornou otázkou tak je v projednávané věci to, zda dotčený svod odpadních vod je kanalizační přípojkou, a tedy stavbou ve smyslu stavebního zákona či zda se jedná o kanalizační stoku (objekt) a jde tak o vodní dílo dle vodního zákona. Zodpovězení této otázky je zásadní pro určení věcné příslušnosti správního orgánu k vedení řízení o odstranění dotčeného svodu odpadních vod, a tedy pro posouzení, zda žalovaný je ve věci nečinný (resp. zda nesprávně věc postoupil vodoprávnímu úřadu) či nikoli.

15. Jak již krajský soud uvedl shora a jak plyne i z přiložené dokumentace správního orgánu a shora zmíněných rozhodnutí civilních soudů, svod odpadních vod v nynější věci slouží k odkanalizování stavby č. p. XA nacházející se na pozemku p. č. XC a z tohoto pozemku vede pod místní veřejnou komunikací na pozemek ve vlastnictví žalobkyně, kde ústí do septiku, v němž jsou odpadní vody čištěny.

16. Podle § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. (důraz doplněn)

17. Podle § 103 odst. 1 písm. f) bodu 9 stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují vodovodní, kanalizační a energetické přípojky a přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní.

18. Vodním dílem pak jsou dle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací. (důraz doplněn) Shoda s prvopisem: J. M. 6 63 A 1/2024

19. V projednávané věci je mezi stranami nesporné, že svod odpadních vod z domu č. p. 134 ústí do septiku na pozemku žalobkyně (nikoli do domovní čistírny odpadních vod, jak nesprávně uvedl Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém sdělení ze dne 6. 4. 2023). Tyto odpadní vody tedy prokazatelně nejsou sváděny do stokové sítě, coby soustavy potrubních rozvodů ústících do obecní čistírny vod či přímo do recipientu. Nemůže se tak jednat o kanalizační přípojku ve smyslu shora citovaného § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, jak daný svod odpadních vod nesprávně označuje žalobkyně, nýbrž jde o vodní dílo – kanalizační stoku či jiný kanalizační objekt ve smyslu citovaného § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, který odpadní vody z pozemku p. č. XC, na němž je dům č. p. XA umístěn, svádí do septiku žalobkyně za účelem jejich dalšího čištění. Z tohoto důvodu je k řízení o podnětu žalobkyně ze dne 21. 12. 2022, k odstranění stavby uvedeného vodního díla, příslušný vodoprávní úřad dle § 27 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (zde Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství).

20. Krajský soud na základě shora uvedeného uzavírá, že žalovaný není ve věci řízení o podnětu žalobkyně k odstranění vodního díla v podobě kanalizační stoky (kanalizačního objektu) nečinný, když v souladu se zákonem tento podnět postoupil věcně i místně (§ 30 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích) příslušnému vodoprávnímu úřadu. K zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně nezahájením řízení o odstranění stavby kanalizační přípojky proto nedošlo.

III. Závěr a náklady řízení

21. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto byla na základě § 87 odst. 3. s. ř. s. zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Právo na náhradu nákladů řízení soud nepřiznal ani osobě zúčastněné na řízení, neboť ve smyslu § 60 odst. 5 s. ř. s. jí žádnou povinnost neukládal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 29. února 2024 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.