63 A 11/2022

Rubrum

č. j. 63 A 11/2022 - 58 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph. D., ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X zastoupena advokátkou Mgr. Ing. Petrou Fifkovou se sídlem Duškova 164/45, Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2022, č. j. KUJCK 22372/2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 63 A 11/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 22. 4. 2022 se žalobkyně domáhá určení nezákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2022, č.j. KUJCK 22372/2022, kterým bylo jako nepřípustné zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nová Včelnice ze dne 25. 1. 2021, č.j. 0260/21/SÚ, jímž byla dodatečně povolena stavba plotu na pozemku p. č. XA v k.ú. X. Nepřípustným bylo odvolání shledáno, neboť žalobkyně nebyla účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby dle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve spojení s § 109 písm. a) – d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Žalovaný dospěl k závěru, že v daném případě nemůže být vlastnické ani jiné věcné právo žalobkyně nijak přímo dotčeno. Předmětná dodatečně povolovaná stavba oplocení nezamezuje ani neomezuje přístup k pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyně a dotčené oplocení s ohledem na svůj charakter nijak nezastiňuje pozemek žalobkyně.

2. S uvedenými závěry se žalobkyně neztotožnila, uvedla, že je spoluvlastnicí pozemku p.č. XB v k.ú. X, který je užíván mj. díky veřejně přístupné komunikaci nacházející se na pozemku p. č. XC v k.ú. X ve vlastnictví obce, která sousedí s pozemkem p. č. XA v k.ú. X, na němž byla dodatečně povolena stavba plotu. Žalobkyně s odkazem na konkrétní judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatovala, že pojem „sousední pozemek“ je třeba vnímat šířeji než pouze pozemek mezující, neboť stavby se neprojevují jen v hranicích stavebního pozemku. Realizací povolovaného stavebního záměru může dojít k zániku či významnému omezení přístupu či příjezdu k sousednímu pozemku či stavbě, která se nenachází výlučně na hranicích stavebního pozemku a vzdálenost od záměru tudíž z hlediska možného dotčení práv nehraje roli. Žalobkyně tudíž z tohoto důvodu měla být účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby oplocení na pozemku p.č. XA v k.ú. X. Spolu s žalobkyní pak měli být do řízení přizváni též další účastníci, a to ti, kteří jsou oprávněni z věcného břemene zřizování a provozování vedení na pozemku p.č. XA v k.ú. X a dále majitelé sousedních pozemků a majitelé pozemků užívajících veřejně přístupnou účelovou komunikaci na pozemku p.č. XC v k.ú. X.

3. Dotčené stavební řízení je dle žalobkyně dále vadné z toho důvodu, že bylo nesprávně vedeno podle § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, ačkoli se jedná o oplocení, které hraničí s veřejně přístupnou účelovou komunikací. Prvostupňový orgán dle žalobkyně zatajil skutečnost, že dodatečně povolovaná stavba oplocení hraničí s veřejně přístupnou účelovou komunikací, ačkoli o ní věděl.

4. Na základě uvedených pochybení je navrhováno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 25. 1. 2021, č.j. 0260/21/SÚ zrušit. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 63 A 11/2022 5. Žalobkyně následně dne 8. 8. 2022 k výzvě krajského soudu výše uvedený žalobní petit upravila s tím, že je navrhováno zrušit rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2022, č.j. KUJCK 22372/2022 a rovněž rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 25. 1. 2021, č.j. 0260/21/SÚ. Spolu s úpravou petitu pak žalobkyně téhož dne předložila krajskému soudu listiny, coby důkazy, jež se jí dle jejího tvrzení podařilo zajistit, a to nesouhlas obce Jarošov nad Nežárkou ze dne 9. 4. 2015 s umístěním stavby plotu na hranici pozemku p.č. XA v k.ú. X a dále dohodu stavebníka plotu a jeho rodinných příslušníků, dle níž se žalobkyni a jejímu manželovi zavazují v souvislosti s dokončením stavby rybníka a jeho hráze zajistit přístup k jejich nemovitostem přes pozemky ve vlastnictví stavebníka.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

6. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Předně žalovaný uvedl, že podstatná je pro projednávanou věc otázka, zda žalobkyně byla osobou oprávněnou podat odvolání či nikoli, tedy zda měla v řízení o dodatečném povolení stavby oplocení na pozemku p.č. XAv k.ú. X postavení účastníka řízení. Žalovaný přitom dospěl k závěru, že žalobkyně není tzv. opomenutým účastníkem. K tomu žalovaný poznamenal, že v případě zamítání odvolání pro jeho nepřípustnost se hodnotí toliko podmínky této nepřípustnosti (§ 92 odst. 1 správního řádu) a přezkum prvoinstančního rozhodnutí se věcně neprovádí.

7. K žalobou namítanému významnému omezení přístupu k jejímu rodinnému domu na pozemku p.č. XB v k.ú. X, k němuž by mělo dojít výstavbou povolovaného oplocení, což zakládá její postavení účastníka řízení, žalovaný konstatoval, že podmínkou povolení výstavby rodinného domu žalobkyně bylo zajištění přístupu po zpevněné pozemní komunikaci v šíři min. 2,5 m. Ze spisového materiálu je zřejmé, že šířka komunikace přístupu je 3 m, přičemž povolovaná stavba oplocení tuto šíři nijak nezmenšuje a oplocení nezamezuje ani neomezuje přístup na pozemek ve spoluvlastnictví žalobkyně.

8. Rovněž žalobou namítané zastínění obytných místností v rodinném domě žalobkyně žalovaný neshledal. Uvedl, že stavba plotu je tvořena betonovou podezdívkou o výši 0,9 – 1,4 m a dále kari sítí o rozměrech 1,5 х 1,5 m na ocelových sloupcích. Oplocení není neprůhledné a ve vazbě k obytným místnostem v domě žalobkyně je umístěno ve vzdálenosti více než 6 m, k jejich zastínění tudíž nemůže dojít. Vlastnické ani jiná věcná práva žalobkyně tak stavbou oplocení dotčena být nemohla a postavení účastníka řízení žalobkyni nepříslušelo. Žalobkyně přitom není oprávněna hájit práva třetích osob.

9. Závěrem žalovaný poukázal na skutečnost, že závěrečnému žalobnímu návrhu tak, jak je v žalobě formulován, vyhovět nelze, když žalobou je napadeno rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto dovolání II. Právní názor soudu 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 63 A 11/2022 předpisů, dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci přitom rozhodl bez jednání za splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s.

11. Předmětem sporu bylo v projednávané věci učiněno rozhodnutí žalovaného, kterým bylo pro nepřípustnost zamítnuto odvolání žalobkyně směřující proti rozhodnutí prvostupňového orgánu o dodatečném povolení stavby oplocení.

12. Podle § 92 odst. 1 správního řádu platí, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

13. Krajský soud předně zdůrazňuje, že je-li předmětem přezkumu správní rozhodnutí o zamítnutí odvolání podle citovaného ustanovení pro nepřípustnost, případně opožděnost, přezkoumává soud pouze dodržení zákonných podmínek pro takový postup. Žalobkyně v žalobě obsáhle namítá existenci veřejně přístupné účelové komunikace mezující s pozemkem p. č. XA v k.ú. X, na němž se dodatečně povolovaná stavba oplocení nachází, pročež dle jejího názoru nejsou splněny podmínky postupu podle § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Takovou námitkou se krajský soud s ohledem na výše vymezený rozsah soudního přezkumu rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro nepřípustnost zabývat nemůže, neboť tato námitka míří na vady řízení, resp. na obsahovou nesprávnost prvostupňového rozhodnutí o dodatečném povolení stavby.

14. Krajský soud proto přistoupil k posouzení toho, zda byly dány důvody pro zamítnutí odvolání pro nepřípustnost. Poznamenává se, že okruh účastníků v řízení o dodatečném povolení stavby podle § 129 odst. 3 stavebního zákona byl prvostupňovým orgánem vymezen na základě § 85 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Žalobkyně se považuje za opomenutého účastníka, což v odvolání a implicitně též v projednávané žalobě dovodila ze skutečnosti, že dodatečně povolovaná stavba oplocení je 3 m vzdálená od pozemku, jehož je spoluvlastnicí. Z judikatury Nejvyššího správního soudu pak žalobkyně dovodila, že pojem sousední pozemek ve smyslu § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona je třeba vykládat šířeji, neboť povolované stavby se nemusí projevovat jen v hranicích stavebního pozemku a jejich umístěním může dojít k zániku či významnému omezení přístupu či příjezdu k okolním nemovitostem povolované stavby.

15. Uvedený žalobní bod žalobkyně podáním doručeným krajskému soudu dne 8. 8. 2022 doplnila o listinu v podobě nesouhlasu obce X s umístěním stavby plotu s tím, že stavba plotu na hranici pozemku p.č. XA v k.ú. X bude komplikovat provoz na přilehlé účelové komunikaci ležící na p.č. XC v k.ú. X.

16. Z žalobou citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2014, č.j. 6 As 57/2014 – 41 vyplývá, že správní orgán přizná účastenství v řízení i takové Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 63 A 11/2022 osobě, jejíž vlastnická či jiná věcná práva mohou být v územním řízení dotčena, pokud umístěním záměru do území může dojít k zániku či významnému omezení přístupu či příjezdu k sousednímu pozemku či stavbě ve vlastnictví takové osoby. Vzdálenost od záměru zde nehraje roli, avšak musí jít o přístup jediný, resp. jediný vhodný, který tak naplňuje nutnou komunikační potřebu vlastníka sousední stavby či pozemku.

17. Jak krajský soud zjistil z obsahu souhrnné technické zprávy k výstavbě plotu, oplocení bude umístěno výhradně na pozemku stavebníka parc. č. XA v k.ú. X za účelem oddělení parcely č. XA od sousední parcely č. XC v k.ú. X, bude tvořen betonovou podezdívkou ze ztraceného bednění (500 х 200 х 250 mm) a kari sítí, jeho max. výška bude dosahovat 3 m nad stávajícím terénem.

18. Podle § 20 odst. 7 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, platí, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.

19. Jak vyplývá z rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 16. 3. 2022, č.j. DOP/15861/22/AN, kterým byla k žádosti manžela žalobkyně deklarována veřejně přístupná účelová komunikace na pozemku p.č. XC v k.ú. X, je tato komunikace široká 3,3 – 3,5 m. S ohledem na skutečnost, že oplocení bude umístěno na pozemek stavebníka, nikoli tedy na pozemek p.č. XC v k.ú. X, nedojde jeho realizací k zúžení či jinému narušení či změně příjezdové cesty k pozemku žalobkyně. Konkrétní omezení (zúžení, narušení či změna) dotčené veřejně přístupné komunikace se nepodává ani z žalobou předloženého nesouhlasu obce X ze dne 9. 4. 2015, kde se dokonce uvádí toliko to, že „stavba (plot) může v budoucnu komplikovat provoz“, konkrétní skutečnosti v tomto směru uváděny nejsou a obec toto své stanovisko ani ničím nedokládá. Toto pak nelze dovodit ani z další žalobou předkládané listiny – Dohody upravující užívací práva k pozemkům p.č. XD a XE (ve vlastnictví stavebníka) ze dne 24. 6. 2012 uzavřené mezi žalobkyní a jejím manželem a stavebníkem a jeho rodinnými příslušníky, neboť tato dohoda není s ohledem na rozhodnutí, které je předmětem nynějšího soudního přezkumu, pro projednávanou věc relevantní, jejím obsahem jsou soukromoprávní ujednání účastníků. Důsledkem porušení této dohody je peněžitá sankce vůči stavebníkovi, žádná omezení přístupu či příjezdu k nemovitostem ve spoluvlastnictví žalobkyně po veřejně přístupné účelové komunikaci nacházející se na pozemku p.č. XC v k.ú. X z ní nevyplývají. Z obsahu spisové dokumentace má tudíž krajský soud za prokázané, že přístup či příjezd k nemovitostem ve spoluvlastnictví žalobkyně nebude dodatečně povolovanou stavbou oplocení žádným způsobem významně omezen a vlastnické či jiné věcné právo žalobkyně tudíž nebude touto stavbou nijak dotčeno.

20. Dotčení vlastnického či jiného věcného práva žalobkyně žalovaný v napadeném rozhodnutí neshledal ani ve vztahu k odvolání uváděnému zastínění obytných místností žalobkyně. Krajský soud se s těmito závěry ztotožňuje. Jak krajský soud uvedl shora, výška oplocení bude max. 3 m nad stávajícím terénem, přičemž z grafické části projektové dokumentace rodinného domu ve spoluvlastnictví žalobkyně se podává, že vzdálenost obytných místností domu od komunikace činí 3,5 m, přičemž Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 63 A 11/2022 samotná komunikace je široká 3,3 až 3,5 m. Obytné plochy rodinného domu žalobkyně jsou tak od oplocení vzdáleny cca 7 m, přičemž dům je podezděn. K tomu je navíc třeba uvést, že oplocení je průhledné, neboť je tvořeno kari sítí, betonová podezdívka je přitom vysoká max. 1,4 m. K zastínění obytných částí domu žalobkyně, tudíž výstavbou oplocení nedojde.

21. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný správně uzavřel, že odvolání žalobkyně bylo podáno osobou neoprávněnou, a tudíž se jedná o odvolání nepřípustné podle § 92 odst. 1 správního řádu. Žalobkyni nepříslušelo postavení účastníka řízení o dodatečném povolení stavby oplocení na pozemku p.č. XA v k.ú. X, neboť její vlastnické ani jiné věcné právo nemohlo být předmětnou stavbou nijak dotčeno.

22. S ohledem na obsah žalobních námitek krajský soud doplňuje, že žalobkyně není nadána oprávněním hájit veřejná subjektivní práva třetích osob, a proto krajský soud nemůže přihlížet k jí namítanému opomenutému účastenství subjektů konkrétně vymezených v posledním odstavci bodu II. žaloby.

III. Závěr a náklady řízení

23. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 63 A 11/2022 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 10. srpna 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.