63 A 15/2022

Rubrum

č. j. 63 A 15/2022 - 62 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové, ve věci žalobců: a) V.K. b) D.T. oba bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I) EG.D, a.s., IČO 28085400 sídlem Lidická 1873/36, Brno II) CETIN, a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 – Libeň III) MANE-INVEST spol. s.r.o., IČO 63906571 sídlem Okružní 2615, České Budějovice zastoupena advokátem Mgr. Tomášem Dvořákem, sídlem Radniční 133/1, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2022, č. j. KUJCK 50719/2022, Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 63 A 15/2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Rozhodnutím Městského úřadu Vimperk, odboru výstavby a územního plánování (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 27. 10. 2021, č. j. MUVPK-VÚP 134586/21- JAV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) bylo osobě zúčastněné na řízení III) (dále též jako „stavebník“), coby vlastníku pozemku p.č. XA v k.ú. X, vydáno podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „stavební zákon“, a § 13a vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, společné povolení na stavbu „Doplňková stavba k rodinnému domu N. H. č.p. X“ (dále jen „doplňková stavba“) na pozemku p.č. XA v k.ú. X, obec X. Jednalo se o novostavbu doplňkové stavby ke stávající stavbě hlavní, tj. k rodinnému domu č.p. X v X. Jednopodlažní objekt dřevostavby s podkrovím má sloužit jako soukromý relaxační prostor (herna, společenské zázemí) pro obyvatele stávajícího rodinného domu, nejedná se o bytovou jednotku ani ubytovací bytovou jednotku, ani provozovnu.

2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci dne 5. 11. 2022 odvolání, na základě kterého bylo prvostupňové rozhodnutí rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 5. 2022, č.j. KUJCK 50719/2022 částečně změněno, když došlo k doplnění podmínky č. 1 pro umístění stavby a dále došlo k doplnění účastníků řízení ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Ve změnou nedotčených částech bylo prvostupňové rozhodnutí žalovaným potvrzeno.

3. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobci žalobou, doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 28. 6. 2022. Oba žalobci jsou spoluvlastníky stavební parcely č. XB v k.ú. X, na níž je vystavěn rodinný dům č.p. X. V žalobě je primárně poukazováno na postup žadatele o vydání společného povolení pro doplňkovou stavbu, spol. MANE-INVEST spol. s.r.o. (stavebníka), který jim opakovaně sdělil, že onou doplňkovou stavbou má být ve skutečnosti bytová jednotka 2 + kk, která bude vystavěna na pozemku p.č. XA v k.ú. X. Stavební řízení, jehož předmětem by byla Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 63 A 15/2022 zmiňovaná bytová jednotka 2+kk, by však bylo dle stavebníka zdlouhavé, a proto je stavba povolována jako doplňková stavba, sloužící jako relaxační prostor – herna, společenské zázemí pro obyvatele rodinného domu č.p. X. Stávajícím majitelům jednotek v domě č.p. X ovšem žádná smlouva o pronájmu či o prodeji tohoto relaxačního prostoru předložena stavebníkem nebyla a dle žalobců jde o podvod, když stavebník reálně plánuje vystavět bytovou jednotku 2+kk. Jedná se o opakovaný podvod ze strany stavebníka, který již předtím nechal stávající dům č.p. X povolit a zkolaudovat jako rodinný dům, ačkoli se dle žalobců jedná o dům bytový, kde je 6 jednotek. Shora popsaný skutečný záměr stavebníka žalobci dokládají jeho předchozím jednáním, kdy na základě dlouhodobého sporu byla mezi stavebníkem a vlastníky jednotek v rodinném domě č.p. X uzavřena ve sporu o výměnu jímky dohoda o narovnání, na základě které došlo ze strany stavebníka k výměně jímky a vlastníci jednotek současně dali souhlas k výstavbě bytové jednotky 2+kk na pozemku p.č. XA v k.ú. X. Tomuto záměru stavebníka odpovídá též jeho další jednání, kdy žalobcům bylo vyhrožováno žalobou za zdržování stavby, když v té době měl již mít uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí s novou majitelkou plánované bytové jednotky 2+kk. Žalobci se nyní projednávanou žalobou snaží předejít budoucím sporům ohledně rozdělení a zastavěnosti malého pozemku, ohledně parkování, kapacity a znečištění vrtu vody, kapacity jímky a přístupové cesty. Povolovaná doplňková stavba navíc dle žalobců nesplňuje parametry stanovené zákonem pro takový druh stavby, když se jedná o stavbu dvoupodlažní o ploše 60,9 m2. Je dále sporná, zda by taková doplňková stavba měla mít kuchyňku, sprchu a WC za situace, kdy jejich bytové jednotky vzdálené jen několik metrů toto zázemí mají.

4. Na základě všech výše uvedených důvodů je navrhováno prvostupňové i odvolací rozhodnutí zrušit či doplnit.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě, doručeném krajskému soudu dne 12. 9. 2022, navrhl její zamítnutí.

6. Žalovaný zdůraznil, že obsah žádosti o společné povolení pro stavbu je dán žadatelem – stavebníkem, nikoli jinými účastníky řízení a stavení úřad je obsahem této žádosti vázán. V případě, kdy by žádost stavebníka směřovala k vydání společného povolení pro další bytovou jednotku 2+kk na pozemku p.č. XA v k.ú. X, musela by mít jiné stavebně technické parametry, ovšem i v případě povolování takové stavby by bylo možno věc projednat ve společném územním a stavebním řízení, jehož by byli žalobci účastníky. V projednávané věci stavbě uvedené v žádosti stavebníka odpovídá deklarovaný účel jejího užívání i podklady přiložené k žádosti. Povolovaná stavba má sloužit jako doplňková stavba k rodinnému domu, jako soukromý relaxační prostor pro obyvatele stávajícího rodinného domu a pouze k tomuto účelu (vymezenému v povolení a v následném kolaudačním souhlasu) může být také užívána. Eventuální jiný způsob užívání nelze v povolovacím procesu stavby předjímat. K případné nápravě nezákonného stavu, tj. užívání stavby v rozporu s kolaudací, slouží jiné prostředky stavebního zákona. Občanskoprávní vztahy a spory stavebníka a žalobců nebyly pro posouzení věci stavebním úřadem relevantní. Stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení náležitě Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 63 A 15/2022 posoudil žádost stavebníka a oprávněn rozhodl o vydání společného povolení, jímž stavební záměr umístil a povolil.

7. Stran charakteru domu č.p. X žalovaný uvedl, že ten byl povolen a zkolaudován jako rodinný dům o 3 bytových jednotkách a 3 apartmánech, vzhledem k tomu, že více než polovina podlahové plochy odpovídala požadavkům trvalého rodinného bydlení a stavba zároveň neobsahovala více než 3 byty, byla definice rodinného domu dle vyhl. č. 501/2006 Sb. naplněna. I pokud by se však jednalo o bytový dům, na posouzení věci by tato skutečnost neměla vliv.

III. Stručné shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení III)

8. Osoba zúčastněná na řízení k žalobě uvedla, že od počátku, kdy došlo k výstavbě rodinného domu se šesti jednotkami, plánovala vybudovat ještě jednu menší stavbu. Z tohoto důvodu každý kupující získal podíl v domě nikoli ve výši 1/6, nýbrž ve výši 1/7. V roce 2020 došlo k výměně jímky u rodinného domu, kterou zajistila osoba zúčastněná, přestože již uplynula záruční doba předmětu prodeje, v této souvislosti byla s vlastníky jednotek podepsána dohoda o narovnání, podle které všichni vlastníci vyjádřili souhlas s budoucí stavbou na pozemku osoby zúčastněné na řízení. Námitky, které všichni vlastníci proti nové stavbě ve stavebním řízení uplatnili, byly po upozornění osoby zúčastněné na řízení na obsah dohody o narovnání, vzaty zpět, kromě osob žalobců, kteří na svých námitkách setrvali. Nynějšímu postoji žalobců osoba zúčastněná na řízení nerozumí, žalobu považuje za nedůvodnou a jako takovou ji navrhuje zamítnout.

IV. Podstatný obsah správního spisu

9. Žádostí doručenou prvostupňovému orgánu dne 7. 12. 2020 požádal stavebník o vydání společného územního a stavebního povolení doplňkové stavby na pozemku p.č. XA v k.ú. X v jeho vlastnictví. Doplňková stavba měla být určena pro potřeby obyvatel hlavní stavby – rodinného domu. Jednalo se o doplňkovou stavbu o dvou podlažích (1. NP a podkroví) o zastavěné ploše 36 m2.

10. Součástí spisového materiálu jsou dále souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů včetně odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Vimperk ze dne 22. 2. 202, dle kterého je stavba souladná s cíli a úkoly územního plánování. Posledně uvedené závazné stanovisko bylo následně nadřízeným správním orgánem dne 14. 7. 2021 zrušeno s tím, že posuzovaný záměr spadá pod záměry dle § 96b odst. 1 stavebního zákona, pro které se závazné stanovisko orgánu územního plánování nevydává.

11. Oznámením ze dne 1. 3. 2021 prvostupňový orgán zahájil společné řízení o žádosti stavebníka o vydání společného povolení pro doplňkovou stavbu. V reakci na toto oznámení byly vlastníky bytových jednotek v domě č.p. X podány námitky, jimiž tito účastníci řízení vyjádřili nesouhlas s povolovanou stavbou s tím, že o doplňkové stavbě sloužící jako relaxační zázemí pro rodinný dům č.p. 80 nikdy se stavebníkem nejednali a nežádali o něj.

12. Součástí spisového materiálu je dále kopie dohody o narovnání ze dne 28. 1. 2020, kterou vlastníci jednotek dávají souhlas stavebníkovi k instalaci nové jímky a k výstavbě stavby Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 63 A 15/2022 o velikosti zastavěné plochy max. 36 m2 a kapacitě jedné jednotky o velikosti 2+kk na pozemku p.č. XA v k.ú. X.

13. Ve spisu je dále vedena kopie Prohlášení stavebníka pro účastníky řízení ze dne 26. 3. 2021, prostřednictvím kterého stavebník informuje vlastníky bytových jednotek o tom, že v případě stavebního záměru, jež byl obsahem dohody o narovnání, vyšlo dodatečně najevo, že v dané lokalitě by bylo stavební řízení pro účel stavby specifikovaný v dohodě (bytová jednotka 2+kk) pravděpodobně zdlouhavé a náročné. Z tohoto důvodu stavebník požádal o vydání stavebního povolení na doplňkovou stavbu ke stávajícímu domu č.p. X. K této kvalifikaci došlo i z důvodu napojení stavby na stávající inženýrské sítě, studnu a odpadní jímku, což je pro rozhodování stavebního úřadu jednodušší.

14. Obsahem správního spisu je dále e-mail právního zástupce stavebníka adresovaný vlastníkům jednotek, ze kterého se podává, že stavebník ke dni sepsání tohoto e-mailu – 12. 8. 2021 – již uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí s p. P., vzhledem k tomu, že v důsledku námitek žalobců ovšem nebude stavebník schopen tuto smlouvu plnit, má platit smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč, kterou bude stavebník nucen uplatnit vůči všem účastníkům dohody o narovnání, kteří za splnění dohody ručí společně a nerozdílně.

15. Dne 27. 10. 2021 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž bylo podle § 94p odst. 1 stavebního zákona a vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vydáno společné povolení pro doplňkovou stavbu stavebníka. Jde o jednopodlažní objekt dřevostavby s podkrovím o velikosti zastavěné plochy 36 m2, který má sloužit jako soukromý relaxační prostor (herna, společenské zázemí) pro obyvatele stávajícího rodinného domu. Elektrická energie, voda a odkanalizování mají být zajištěny stávajícími technologiemi náležejícímu ke stavbě hlavní.

16. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci dne 9. 11. 2021 odvolání, na základě kterého bylo napadené rozhodnutí žalovaným rozhodnutím částečně změněno, došlo k doplnění podmínky č. 1 pro umístění stavby a dále došlo k doplnění účastníků řízení ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu, ve změnou nedotčených částech bylo prvostupňové rozhodnutí žalovaným potvrzeno. Žalovaný v rámci odvolacího řízení zjistil, že po vydání prvostupňového rozhodnutí došlo ke změně jednoho ze spoluvlastníků pozemku p.č. XB v k.ú. X a stavby na něm (domu č.p. X N. H.), kterým se nově stal Ing. P.V.. Dne 17. 12. 2021 jej proto žalovaný obeslal s prvostupňovým rozhodnutím, jakož i s odvoláním žalobců a vyzval jej, nechť se k podanému odvolání vyjádří. Dodatečně obeslaný účastník odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí nepodal.

V. Právní hodnocení krajského soudu

17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

18. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 63 A 15/2022 19. Krajský soud v prvé řadě považuje za vhodné vymezit předmět sporu v projednávané věci, kterým je otázka splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o společném povolení pro stavbu „Doplňková stavba k rodinnému domu N. H. č.p. X na pozemku p.č. XA v k.ú. X“. Předmětem sporu tudíž není klasifikace hlavní stavby rodinného domu č.p. X v N. H., která je dle žalobců bytovým domem, nikoli domem rodinným. K tomu krajský soud poznamenává, že stavba byla povolena a kolaudována jako rodinný dům, když splňovala definici rodinného domu podle § 2 písm. a) bodu 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Předmětem sporu nejsou ani vzájemné občanskoprávní a majetkoprávní vztahy žalobců, coby spoluvlastníků stavebního pozemku č. XB a domu č.p. X, a stavebníka, coby vlastníka pozemku p.č. XA v k.ú. X, na němž se stavební pozemek včetně rodinného domu č.p. X ve spoluvlastnictví žalobců, nachází.

20. Společné stavební a územní řízení je dle § 94l stavebního zákona zahajováno na žádost stavebníka, který touto žádostí současně konkrétně vymezuje předmět tohoto společného stavebního řízení. Předmětem žádosti stavebníka ze dne 7. 12. 2020, bylo vydání společného povolení pro doplňkovou stavbu k rodinnému domu. Takovou stavbou se dle § 2 odst. 9 stavebního zákona rozumí stavba, která doplňuje účel užívání věci hlavní. V projednávané věci z žádosti vyplývá, že tímto doplňkovým účelem je zřízení soukromého prostoru pro relaxaci obyvatel rodinného domu č.p. X v X. Tomuto účelu stavby odpovídá i obsah projektové dokumentace předložené stavebníkem, dle níž jde o dvoupodlažní stavbu obdélníkového tvaru o rozměrech 5,50 m х 7,0 m o velikosti zastavěné plochy 36,0 m2, v níž se bude nacházet kuchyňský kout s koupelnou, společenskou místností a podkrovím. Uvedená stavba spadá do okruhu staveb, které lze povolit v rámci společného územního a stavebního řízení dle § 94j a násl. stavebního zákona, neboť se jedná o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu.

21. Podle § 94o odst. 1 stavebního zákona stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení posuzuje, zda je stavební záměr v souladu s (a) požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, (b) požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, (c) zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení stavební úřad zejména ověří, že (a) dokumentace je úplná, přehledná, a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, (b) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem a podle odst. 3 ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.

22. Z obsahu prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad náležitě posoudil žádost stavebníka a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro umístění a povolení dotčené doplňkové stavby. Stavební úřad na základě textové a výkresové části projektové dokumentace shledal, že se jedná o stavbu doplňkovou k rodinnému domu. Krajský soud se s uvedeným závěrem ztotožňuje, když z žádosti stavebníka a zejména z předložené projektové dokumentace vyplývá, že povolovaná stavba má skutečně mít pouze doplňkový Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 63 A 15/2022 charakter, nejedná se o bytovou jednotku ani ubytovací bytovou jednotku, ani provozovnu, jde o prostor herny a společenského zázemí pro obyvatele rodinného domu č.p. X v X, která má doplňovat užívání stavby hlavní. Jedná se o stavbu dvoupodlažní o velikosti zastavitelné plochy 36,0 m2. Krajskému soudu není zřejmý původ žalobci uváděné velikosti plochy 60,9 m2, nicméně tato skutečnost nemá vliv na splnění podmínek pro doplňkovou stavbu, když stavební zákon o tohoto typu staveb nestanoví žádné konkrétní podmínky, pokud jde o jejich výšku či velikost zastavěné plochy (hovoří se pouze o stavbách, „které doplňují účel užívání stavby hlavní“). Podstatný je tudíž pouze účel této stavby, jímž je doplňkový charakter v podobě relaxačního zázemí rodinného domu. K realizaci této stavby byl dán souhlas dotčenými orgány (Správou Národního parku Šumava a odborem životního prostředí Městského úřadu Vimperk – orgán ochrany ovzduší), bylo zjištěno, že uskutečněním či užíváním stavby nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy. Umístění stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Územním plánem Nové Hutě a vyhovuje obecným požadavkům na využívání území (viz rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu ze dne 14. 7. 2021, č.j. KUJCK 78915/2021 na č.l. 90 správního spisu). Soud se tudíž ztotožnil se závěry správních orgánů v projednávané věci ohledně splnění podmínek pro umístění a povolení řešené doplňkové stavby.

23. Krajský soud si je vědom obsahu dohody o narovnání ze dne 28. 1. 2020, jakož i dalších písemností ze strany stavebníka adresovaných vlastníkům bytových jednotek (prohlášení stavebníka ze dne 26. 3. 2021 či jeho e-mail ze dne …), ze kterých lze dovodit, že původním záměrem stavebníka byla výstavba nové bytové jednotky 2+kk, avšak z žádosti stavebníka o vydání společného povolení jakož i z předložené projektové dokumentace tento záměr dovodit nelze. Stejně tak nelze dovozovat, že prvostupňovým rozhodnutím povolená doplňková stavba relaxačního zázemí rodinného domu nebude odpovídat projektové dokumentaci a bude fakticky užívána jako bytová jednotka, takový závěr by byl v této fázi řízení pouhou ničím nepodloženou spekulací.

24. Stavebník je na základě prvostupňového rozhodnutí nyní povinen stavbu provádět v souladu s vydaným územním a stavebním povolením. Stavební úřad je podle § 132 odst. 1 a 2 písm. a) stavebního zákona oprávněn provádět soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. V této souvislosti je stavební úřad oprávněn provádět kontrolní prohlídky stavby. V rámci kontrolní prohlídky stavební úřad podle § 133 odst. 2 písm. b) stavebního zákona zjišťuje zejména, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace. Podle § 134 odst. 4 stavebního zákona platí, že v případě, kdy stavba bude prováděna bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129 (řízení o odstranění stavby). Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 8 63 A 15/2022 25. Pokud stavební úřad na základě shora popsané kontrolní prohlídky zjistí, že stavba není užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem anebo je užívána bez povolení, vyzve stavební úřad podle § 134 odst. 5 stavebního zákona vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil. Současně jej poučí o postupu podle § 126 a § 127 stavebního zákona. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým užívání stavby zakáže.

26. Krajský soud na základě shora uvedeného uzavírá, že v projednávané věci byly splněny podmínky pro vydání společného územního a stavebního povolení pro stavbu „Doplňková stavba k RD na p.č. XA v k.ú. X“. Na základě předchozích soukromoprávních ujednání a písemností vydaných stavebníkem nelze automaticky předvídat, že nyní povolovaný stavební záměr bude realizován v rozporu se stavebním povolením (projektovou dokumentací) či následně užíván v rozporu s povoleným účelem. Pokud však k takovému jednání ze strany stavebníka dojde, bude povinností stavebního úřadu postupovat dle shora zmiňovaných ustanovení stavebního zákona, jimiž je zajišťována ochrana veřejných zájmů, ochrana práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a dozor nad plněním povinností stavebníka plynoucích ze stavebního zákona a právních předpisů k jeho provedení.

VI. Závěr a náklady řízení

27. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobci neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení nevznikly žádné náklady v souvislosti s plněním povinnosti, které jim uložil soud, ani ony nemají na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 9 63 A 15/2022 v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 18. října 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.