63 A 19/2022

Rubrum

č. j. 63 A 19/2022-23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: T. V., narozen dne bytem proti žalovanému: Úřad městyse Frymburk sídlem Frymburk 78, 382 79 Frymburk v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 14. 6. 2022, o níž je u žalovaného vedeno řízení pod sp. zn. UMF 1278/2022, ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit k rukám žalobce na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 63 A 19/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci a podstatný obsah žaloby

1. Žalobce podal dne 14. 6. 2022 u žalovaného žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), jejímž předmětem bylo poskytnutí seznamu veškerých došlých faktur za posledních 5 let a sestavy jejich zaúčtování, a to ve strojově čitelné podobě, přičemž současně žalobce požadoval poskytnutí sestavy z účetního deníku. Žalobce rovněž požádal žalovaného, aby jím stanovené údaje z daňových dokladů byly dodány a zveřejněny „ve formátu excel XLS“. Žalobce s odkazem na § 5 odst. 3 téhož zákona rovněž požádal o zveřejnění informací způsobem umožňujícím dálkový přístup, a prostřednictvím webových stránek žalovaného.

2. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě 15 dnů nijak nereagoval, podal žalobce dle § 16a informačního zákona dne 18. 7. 2022 k žalovanému stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Žalovaný však nereagoval ani na uvedené podání.

3. Žalobce dne 18. 8. 2022 podal ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Žalobce uvedl, že do dne podání žaloby nebylo na jeho žádost ani stížnost ze strany žalovaného nijak reagováno a žalobci není znám průběh vyřizování jím podané žádosti. Žalobce konstatoval, že vyčerpal prostředky, které právní řád (pro řízení před správními orgány – pozn. krajského soudu) poskytuje k ochraně proti nečinnosti správního orgánu a nezbývá mu tedy než se obrátit s žalobou na soud. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 14. 6. 2022, a to do 7 dnů od doručení rozsudku.

II. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 5. 10. 2022 navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný krajskému soudu v rámci svého vyjádření sdělil, že v období roku 2022 je ze strany žalobce záměrně obtěžován enormním množstvím listin, požadavků a žádostí, přičemž všechna takováto podání žalobce jsou označena jako žádosti o poskytnutí informace dle informačního zákona. Žalobce přitom obdobnými obtěžujícími a mnohdy též nesmyslnými požadavky zahrnuje též další orgány veřejné správy, policii a nyní i soud. Žalovaný odkázal na předložený spisový materiál, týkající se předmětné žádosti žalobce, a dále v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi poukázal na dalších 20 spisů, které byly předloženy krajskému soudu ve věci vedené pod sp. zn. 51 A 11/2022. Dle žalovaného není reálné požadavky žalobce splnit, přičemž benevolentní informační zákon s postupem žalobce zneužívajícího institutů dle daného zákona vůbec nepočítá.

5. Dle žalovaného není záměrem žalobce získávání informací ve smyslu informačního zákona, ale paralyzování chodu úřadu žalovaného, jehož starostu i úředníky se snaží dehonestovat na jejich pověsti. Žalovaný v této souvislosti příkladmo uvádí, že žalobce založil internetový profil, který označil jménem starosty. Starosta žalovaného je od žalobce tímto jednáním vystavován pomluvám a nátlaku a dané počínání (resp. odcizení identity) je předmětem vyšetřování orgány činnými v trestním řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 63 A 19/2022 6. Dále žalovaný informoval krajský soud, že žalobci byla odeslána výzva k upřesnění žádosti o informace, neboť žalovaný ji považuje za žádost o vypracování nového dokumentu (konkrétně tabulky s výpisem požadovaných údajů), na kterou není žádný právní nárok. Dle žalovaného je účelem informačního zákona zajištění možnosti poskytovat informace, nikoli poskytnutí možnosti zavalit povinné osoby „hromadami“ nesmyslných obsáhlých žádostí o vypracování nových dokumentů, týkajících se údajů založených v archivu. Ofocení celého archivu účetních dokladů za 5 let zpět a zajištění příslušné ochrany osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, je podle jeho názoru nemožné. Dle žalovaného je cílem žalobce ochromení činnosti úřadu za účelem jeho zesměšnění. Žádost žalobce považuje žalovaný za obcházení informačního zákona, které by nemělo požívat právní ochrany. Závěrem vyjádření žalovaný namítl, že žalobce není v této věci legitimován k podání žaloby dle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť poskytnutí informace nepředstavuje rozhodnutí ani osvědčení a na postup dle informačního zákona se zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nepoužije. Žalovaný též namítl neurčitost a nesrozumitelnost žalobního petitu, jakož i lhůty v něm uvedené, které nelze nijak jednoznačně stanovit.

III. Právní hodnocení krajského soudu

7. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 8. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinný.

9. Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť obě strany sporu s takovým postupem souhlasily (resp. k výzvě krajského soudu nevyjádřily nesouhlas).

10. Krajský soud za účelem zjištění skutkového stavu věci před vydáním rozhodnutí dne 31. 10. 2022 telefonicky kontaktoval žalovaného za účelem zjištění, zda ve věci již rozhodl. Žalovaný krajský soud informoval, že nikoliv (viz úřední záznam na č. l. 21 soudního spisu). Je tedy zřejmé, že žalovaný doposud žádost žalobce nevyřídil.

11. Žaloba je důvodná.

12. Nelze souhlasit se žalovaným, že se nelze úspěšně domáhat ochrany proti nečinnosti v souvislosti s žádostí dle informačního zákona prostřednictvím nečinnostní žaloby upravené v § 79 a násl. s. ř. s. Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu lze v případě vyhovění nečinnostní žalobě nařídit správnímu orgánu "vydat rozhodnutí", přičemž se lze této povinnosti zbavit jak vydáním rozhodnutí o odmítnutí informace, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 63 A 19/2022 tak i faktickým poskytnutím požadované informace (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009, č. j. 4 Ans 8/2009-71, či ze dne 25. 11. 2011, č. j. 7 Ans 5/2011-104).

13. Žádost o poskytnutí informace upravuje informační zákon, přičemž dle § 4 odst. 1 tohoto zákona povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti (upraveno v § 4a, § 13 a § 14 informačního zákona – pozn. krajského soudu) nebo zveřejněním (blíže viz § 4b informačního zákona).

14. Dle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona, platí, že povinný subjekt podanou žádost posoudí a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.

15. Ustanovení § 15 odst. 1 informačního zákona stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží [blíže viz § 14 odst. 5 písm. a) in fine informačního zákona, § 14 odst. 5 písm. c) či § 17 odst. 5 téhož zákona – pozn. krajského soudu].

16. V projednávané věci podal žalobce dne 14. 6. 2022 žádost o poskytnutí informací, kterou se domáhal poskytnutí seznamu veškerých došlých faktur za posledních 5 let a sestavy jejich zaúčtování, a to ve strojově čitelné podobě a současně žalobce požadoval poskytnutí sestavy z účetního deníku. Žalobce současně požádal žalovaného, aby jím specifikované údaje byly dodány a zveřejněny „ve formátu excel XLS“.

17. Dle § 14 odst. 1 informačního zákona je žádost podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. V posuzovaném případě žalovaný, coby povinný subjekt, žádost obdržel datovou zprávou dne 14. 6. 2022. Dle předloženého spisového materiálu žalovaný na podanou žádost nijak nereagoval. Dne 18. 7. 2022 proto podal žalobce u žalovaného stížnost dle § 16a odst. 1 informačního zákona.

18. Žalovaný na podání žalobce zareagoval až dne 4. 10. 2022, kdy zaslal žalobci výzvu k upřesnění žádosti, kterou žalobce vyzval k uvedení žádosti do souladu s informačním zákonem. Dle obsahu výzvy žalovaného žádost žalobce vzhledem k mimořádně obsáhlému, avšak neurčitému požadavku nového zpracování a vyhotovení dokumentu (tabulky s pořízením výpisů požadovaných údajů) zneužívá institut poskytování informací dle informačního zákona. Žádost o vyhotovení tabulky ve formátu Excel XLS se zapracováním požadovaných náležitostí na všechny daňové doklady (faktury) za období 5 let zpětně není dle žalovaného žádostí ve smyslu informačního zákona, nýbrž žádostí o vypracování nového „elaborátu“ se zadáním žalobcem určených náležitostí. Z uvedeného důvodu žalovaný vyzval žalobce, aby konkretizoval, jaké účetní doklady požaduje, aby mu příslušné doklady mohly být vyhledány a poskytnuty formou kopie či nahlédnutí. Žalovaný konstatoval, že nebude-li žádost žalobcem ve lhůtě 30 dnů upřesněna tak, aby žádost mohla být poskytnuta, bude rozhodnuto o odmítnutí žádosti. Na tuto žádost zareagoval žalobce podáním ze dne 6. 10. 2022, ve kterém namítá, že žalovaný ve výzvě neuvedl značku žalobce (v-184/2022) v odesílacím formuláři a požádal proto, aby žalovaný upřesnil svou výzvu k upřesnění žádosti.

19. Krajský soud považuje vzhledem ke shora uvedenému za jednoznačné, že žalovaný nereagoval na podání žádosti žalobce o informace dle informačního zákona od 14.

6. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 63 A 19/2022 2022 až do dne 4. 10. 2022. V uvedené době (tj. po dobu téměř 4 měsíců) žalovaný neprovedl ve věci předmětné žádosti o informace žádný procesní úkon, přičemž konat začal až v návaznosti na podání správní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, resp. v důsledku přeposlání žaloby a výzvy k vyjádření k žalobě. Teprve poté žalovaný přikročil k zaslání výzvy k upřesnění žádosti o informace.

20. Žalovanému tak lze vytknout, že nepřistoupil k výzvě k upřesnění žádosti v rámci sedmidenní lhůty od podání žádosti, kterou informační zákon pro její vyhotovení stanoví [§ 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona]. Žalovaný rovněž do 15 dnů ode dne přijetí žádosti žádost žalobce neodmítl [§ 15 odst. 1 informačního zákona] ani nepřistoupil k poskytnutí požadovaných informací [§ 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona]. Zároveň krajský soud nemůže přehlédnout, že v této věci žalovaný nepředložil stížnost žalobce ze dne 18. 7. 2022 spolu se spisovým materiálem nadřízenému správnímu orgánu, byť tak byl povinen učinit dle § 16a odst. 5 informačního zákona ve lhůtě do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla. Nelze akceptovat, aby bylo na žádost o informace reagováno teprve pod tlakem podané žaloby na ochranu proti nečinnosti, jako tomu bylo v posuzovaném případě. Skutečnost, že žalovaný přikročil k výzvě k upřesnění žádosti, na této skutečnosti ničeho nemění, neboť dosud nebyla žádost žalobce i přes značné překročení zákonem stanovené lhůty žalovaným vyřízena a jeho nečinnost tedy i nadále trvá. Lze přitom podotknout, že informační zákon umožňuje u žádostí, jejichž vyřízení vyžaduje mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, požadovat od žadatele úhradu příslušných nákladů (viz § 17 informačního zákona).

21. Závěrem krajský soud uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že žalobce se na žalovaného obrací se značným množstvím žádostí o informace, přičemž mnohdy je žalobcem žádáno o velmi rozsáhlé kvantum informací, vyvolávající pochyby o tom, zda podávání žádostí dle informačního zákona žalobce nečiní s cílem nepřiměřeného zatěžování povinného subjektu (ať již z jakýchkoli důvodů), což žalovaný rovněž naznačil ve svém vyjádření k žalobě. Krajský soud připouští, že administrace velkého množství žádostí o informace může být obtížná (zvláště na menších správních orgánech), avšak ani tato skutečnost žalovaného coby povinný subjekt dle informačního zákona nezbavuje povinnosti zabývat se podanými žádostmi o informace. Lze přitom dodat, že možnému zneužívání informačního zákona se snaží předcházet i zákonodárce, a to prostřednictvím aktuální novelizace tohoto zákona. Lze proto poukázat, že zákon č. 241/2022 Sb., kterým se mění informační zákon, jehož článkem I. bodem 24. dojde s účinností od 1. 1. 2023 k vložení mj. nového § 11a informačního zákona, který umožní povinným subjektům odmítnout žádost nebo její část, pokud bude ve vztahu k ní dovozeno, že cílem žadatele je působení nátlaku na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace či vytváření nepřiměřené zátěže povinného subjektu. Pro úplnost krajský soud dodává, že možnost odmítnout žádosti o poskytnutí informace z obdobných důvodů dovodila judikatura správních soudů již za nyní účinného znění zákona (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 9 Ans 7/2012, či rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, 8 As 55/2012 – 93 [např. bod 91 odůvodnění]). Je však v takových případech třeba důsledně zkoumat, zda jde v tom kterém případě o zneužití práva na informace, neboť pouze rozsah požadovaných informací či počet podávaných žádostí není dle současné právní úpravy důvodem pro odmítnutí žádosti o informace pro zneužití práva. Na druhou stranu, ani dle právní úpravy de lege lata Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 63 A 19/2022 nejsou povinné subjekty informačním zákonem povinovány vytvářet nové informace (srov. § 2 odst. 4 informačního zákona), čehož si je dle vyjádření k žalobě dobře vědom i sám žalovaný.

IV. Závěr a náklady řízení

22. S ohledem na uvedené krajský soud dospěl k závěru o nečinnosti žalovaného, a proto žalobě vyhověl. V souladu s § 81 odst. 2 s. ř. s. pak žalovanému uložil, aby o žádosti žalobce ze dne 14. 6. 2022, o níž je u žalovaného vedeno řízení pod sp. zn. UMF 1278/2022, rozhodl ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

24. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, a proto krajský soud výrokem II. uložil žalovanému povinnost uhradit tuto částku žalobci do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Nad rámec poplatkové povinnosti nebyly zjištěny žádné další náklady žalobce a z jeho strany rovněž ani nebyly další náklady tvrzeny. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, o čemž bylo rozhodnuto výrokem III. tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 31. října 2022 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 63 A 19/2022 JUDr. Tereza Kučerová, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.