63 A 28/2023

Rubrum

č. j. 63 A 28/2023- 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: L. V., nar. bytem zastoupen prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc., advokátem sídlem Revoluční 1546/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Město Vimperk sídlem Steinbrenerova 6/2, 385 17 Vimperk zastoupeno Mgr. Eliškou Ketzerovou, Ph. D., LL.M., advokátkou sídlem 1. máje 200, 385 01 Vimperk o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, spočívajícím v zásahu strážníků Městské policie Vimperk dne 6. 6. 2023, v čase kolem 21:40 hod., kteří vstoupili bez souhlasu žalobce do jeho obydlí, vytáhli ho z prostoru v domě v I. patře za balkónovými dveřmi na balkón, srazili jej na balkóně na zem a následně žalobce, který byl v tu dobu omezen strážníky na osobní svobodě, svedli z balkónu po schodišti na zahradu a dále pak před zastavené vozidlo, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 63 A 28/2023

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 9 625 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Dne 6. 6. 2023 v době kolem 21:40 hod. došlo ze strany strážníků Městské policie Vimperk k zákroku vůči žalobci, spočívajícímu v užití donucovacích prostředků (hmatů a chvatů), jimiž byl žalobce v prostoru schodiště a zádveří prvního patra svého domu omezen na osobní svobodě, a to bezprostředně poté, co se pokusil uniknout hlídce městské policie, která se jej po několik kilometrů neúspěšně pokoušela zastavit pro podezření z řízení pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky.

2. Popsaný zásah žalobce označil za nezákonný a jako takový jej navrhl krajskému soudu určit na základě nyní projednávané žaloby. Nezákonnost zásahu spočívá v jeho uskutečnění mimo obvod územní působnosti Městské policie Vimperk, dále v absenci oprávnění městských strážníků vstoupit do obydlí žalobce, čímž došlo k porušení čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále v navazujícím neoprávněném omezení žalobce na jeho osobní svobodě, čímž byl porušen čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V souvislosti s tvrzenou nezákonností zásahu, žalobce k pojmu „obydlí“ uvedl, že je třeba jej vykládat v souladu s § 133 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, jako prostory sloužící k bydlení včetně příslušenství k nim náležejícího. Extenzivnímu výkladu tohoto pojmu pak dle žalobce svědčí též judikatura Evropského soudu pro lidská práva (rozhodnutí ze dne 2. 6. 2006, č. 59909/00 či rozhodnutí ze dne 31. 7. 2003, č. 16219/90).

3. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecní policii“), sice v § 18 odst. 1 písm. a) řadí mezi donucovací prostředky hmaty a chvaty, které strážník může za zákonných podmínek užít, nepřipouští však neoprávněný zásah do ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí. V daném případě tak bylo použití donucovacích prostředků vůči žalobci nezákonné.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v intencích úředního záznamu ze dne 6. 6. 2023 popsal, že k užití donucovacích prostředků došlo dne 6. 6. 2023 ve 21:40 hod. strážníky městské policie v prostoru balkónu domu čp. X v B., žalobce byl tímto zpacifikován a sveden na zem. Jevil známky opilosti a z jeho dechu byl cítit alkohol. Žalobce byl opakovaně vyzván k podrobení se dechové zkoušce na alkohol, což odmítl a v čase 21:54 hod. byl předán k dalšímu šetření hlídce obvodního oddělení Policie ČR Vimperk.

5. Žalovaný dále popsal, že zmíněnému zákroku strážníků městské policie předcházelo jejich pronásledování vozidla žalobce z důvodu podezření spáchání trestného činu řízení pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Žalobce v průběhu jízdy zvyšoval rychlost a pouštěl se do nejrůznějších manévrů s cílem uniknout policejní hlídce, která jej kontinuálně vyzývala k zastavení vozidla. Žalobce svou jízdou mohl ohrozit život a zdraví jiných osob, jakož i způsobit závažnou škodu na majetku třetích osob, pročež bylo nepřijatelné, aby hlídka městské policie zastavila pronásledování na hranici obvodu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 63 A 28/2023 své místní působnosti. Policejní hlídka dle žalovaného v tomto případě jednala v krajní nouzi ve smyslu § 28 trestního zákoníku, když odvracela nebezpečí přímo hrozící chráněnému zájmu – zájmu společnosti na boji s kriminalitou odhalováním a postihem trestných činů a jejich pachatelů. Z tohoto důvodu překročila hranici své územní působnosti a vstoupila do bezprostřední blízkosti obydlí žalobce.

6. Žalovaný k tomuto poukázal na znění § 76 odst. 2 trestního řádu, podle kterého smí osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, omezit kdokoli, pokud je to nutné k zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. V projednávané věci byl žalobce zadržen v jeho obydlí pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu a jeho krátkodobé zbavení osobní svobody sloužilo dle žalovaného vyššímu zájmu (zájmu společnosti na boji s kriminalitou odhalováním a postihem trestných činů a jejich pachatelů), než jsou žalobcem uváděné hodnoty.

7. Z uvedených důvodů je navrhováno žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III. Právní hodnocení krajského soudu Projednatelnost žaloby

8. Podle § 82 zákona č, 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat žalobou u soudu ochrany proti takovému zásahu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

9. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu; nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.

10. V dané věci není pochyb o tom, že projednávaná žaloba byla podána při zachování shora uvedené subjektivní i objektivní lhůty, neboť k tvrzenému zásahu mělo dojít dne 6. 6. 2023 a žaloba byla zdejšímu soudu podána dne 4. 8. 2023.

11. Podle § 83 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec (resp. u městské policie město).

12. Žaloba jako žalovaného označuje město Vimperk, které je správním orgánem, jež policii města Vimperk, coby ozbrojený bezpečnostní sbor, který v projednávané věci zákrok z této pozice provedl, řídí a jemuž je tento sbor podřízen (viz § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obecní policii“). Skutková zjištění 13. Krajský soud o věci rozhodl v rámci nařízeného ústního jednání dne 4. 10. 2023, v jehož průběhu bylo provedeno dokazování, ze kterého byl zjištěn následující skutkový stav. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 63 A 28/2023 14. Z úředního záznamu ze dne 6. 6. 2023, č.j. 1331/2023, zachycujícího průběh nyní řešeného zákroku strážníků městské policie, bylo zjištěno, že tomuto zákroku předcházelo pronásledování vozidla žalobce, u kterého panovalo podezření, že jej řídí pod vlivem alkoholu. Hlídka městské policie vozidlo několik kilometrů pronásledovala a žalobce prostřednictvím zvukového, světelného a výstražného zařízení vyzývala k zastavení vozidla. Ten na uvedené výzvy nereagoval a pokračoval v jízdě až ke svému domu v obci B., kde vozidlo na vyasfaltované ploše zastavil a snažil se hlídce utéct, ta jej však na schodišti do domu za pomocí donucovacích prostředků zpacifikovala, byl sveden na zem a odveden před zastavené vozidlo, kde bylo vyčkáno na hlídku Policie ČR.

15. Žalobce během ústního jednání k dotazu soudu po zkonstatování závěrů shora uvedeného úředního záznamu prezentoval svou verzi průběhu skutkového děje, když uvedl, že vozidlo zn. X dne 6. 6. 2023 v čase kolem 21:40 hod. neřídil, byl po celý večer doma, ven vyšel až v době, kdy zaznamenal světelnou signalizaci policejního vozu před domem, vyšel proto na balkón a odtud zhruba do poloviny schodiště (osvětleného světlem s pohybovým čidlem), kde zjistil, že proti němu běží dva muži (nevěděl, že jsou to strážníci městské policie), běžel proto zpět do podkrovní místnosti svého domu, odkud byl strážníky vytažen na balkon a sražen na zem.

16. Během jednání byl proveden důkaz svědeckými výpověďmi zasahujících strážníků P. L. aj. P. Z těchto výpovědí vyplynulo, že oba strážníci na území obce Pravětín započali s pronásledováním vozidla, které řídil žalobce, žalobce bezpečně identifikovali již během stíhací jízdy, v okamžiku, kdy se jej snažili předjet a zastavit, měl stažené okénko u řidiče, tudíž jej vizuálně ztotožnili. Vzhledem k tomu, že ze strany žalobce nebylo reagováno na signalizaci městských strážníků k zastavení vozidla, byl tento pronásledován až na parkovací plochu nacházející se u jeho domu a blízké provozovny, a to v obci B. mimo územní působnost Městské policie Vimperk. Strážníci s žalobcem neztratili kontakt ani po tomto zastavení vozu a během jeho útěku směrem do domu. Strážník J. P. žalobce dostihl ještě před jeho vstupem na schodiště u domu, nepodařilo se mu jej však svézt na zem a utíkající žalobce jej dosmýkal (dovlekl) až na schodiště, kde upadl a až v tento okamžik se jej podařilo strážníkovi zpacifikovat prostřednictvím hmatů a chvatů, krátce byl převeden na balkón nacházející se u vchodových dveří a následně byl odveden zpět k vozidlu, odkud byla přivolána hlídka Policie ČR.

17. V průběhu jednání byly ze strany žalobce dále předloženy tři fotografie jeho domu včetně fotografie schodiště a verandy před vstupem do domu (fotografie č. 2 – viz zdola). Na uvedené fotografii pak bylo k žádosti předsedkyně senátu oběma strážníky zakresleno místo, kde obě vozidla zastavila (žluté označení - v úrovni přízemních vchodových dveří), dále místo, kde došlo k prvnímu kontaktu strážníka s žalobcem (červené označení - v prostoru před vstupem na schodiště) a místo, kde byl sveden na zem (modré označení - na schodišti). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 63 A 28/2023 18. Dále byl proveden důkaz videozáznamem z pronásledování vozidla žalobce strážníky městské policie, a to konkrétně videozáznamem situace, kdy se vozidlo policistů během jízdy dostává na úroveň pozice řidiče pronásledovaného vozu a následně jej předjíždí. Zhlédnut byl taktéž záznam zachycující okamžik, kdy žalobce již byl zpacifikován na zemi před vstupem do domu v patře. Důvodnost žaloby 19. Důvodnost žaloby, kterou žalobce požaduje určit nezákonnost zásahu, jenž již netrvá a netrvají ani jeho důsledky, je posuzována podle pěti kritérií, jak byly formulovány rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č.j. 2 Aps 1/2005 – 65, a posléze dotčeny novelizací provedenou zákonem č. 303/2011 Sb. Podle citovaného rozhodnutí je ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. důvodná tehdy, jsou-li kumulativně splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka) a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.

20. Nyní projednávanou žalobou se žalobce domáhá určení nezákonnosti zásahu strážníků městské policie, která měla dle žalobce spočívat v jeho realizaci mimo obvod územní působnosti Městské policie Vimperk a dále v neoprávněném vstupu do jeho obydlí, kde žalobce byl neoprávněně omezen na svobodě.

21. Podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), platí, že řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 63 A 28/2023 22. Podle § 79 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o silničním provozu dále platí, že strážník obecní policie ve stejnokroji je oprávněn zastavovat vozidla, jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

23. Podle § 1 odst. 5 zákona o obecní policii může obecní policie plnit jí svěřené úkoly i na území jiné obce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.

24. K namítané nezákonnosti realizace zákroku strážníků městské policie mimo obvod jejich územní působnosti lze uvést, že je pravdou, že dle shora uvedeného § 1 odst. 5 zákona o obecní policii, může policie plnit jí svěřené úkoly i na území jiné obce jen pokud tak stanoví zákon. Nejvyšší správní soud však v rozhodnutí ze dne 8. 2. 2023, č.j. 2 As 80/2021-23, v obdobné věci uvedl, že je třeba vycházet ze smyslu a účelu zákona o obecní policii. Jedním z úkolů obecní policie dle zvláštního zákona – zákona o silničním provozu – přitom je zajišťovat bezpečnost provozu, předcházet nehodám a chránit lidský život a zdraví. „Pokud by pachateli dopravního přestupku stačilo ujet do katastrálního území jiné obce, aby se vyhnul potrestání za přestupek či jeho objasnění významně ztížil, byl by ohrožen účel zákona o silničním provozu. Obecní policie by kolem hranic obcí prakticky nemohla kontrolovat dodržování dopravních předpisů. Zejména v menších obcích by bylo obtížné přiměřeně účinně dohlížet na dodržování dopravních předpisů prostřednictvím obecní policie.“ Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud uzavřel, že je správný závěr krajského soudu, podle něhož je obecní policie na základě výstupů z měření rychlosti provedeného v místě své územní působnosti oprávněna zastavit podezřelé vozidlo a provést potřebné úkony i mimo oblast své územní působnosti, pokud má podezření, že došlo ke spáchání dopravního přestupku.

25. Uvedený závěr lze vztáhnout i na věc nyní projednávanou, byť v nynější věci nešlo o podezření ze spáchání přestupku v podobě překročení nejvyšší povolené rychlosti, nýbrž přestupku či dokonce trestného činu řízení vozidla pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Podstatné je, že pronásledování vozidla žalobce pro podezření ze spáchání uvedeného přestupku či trestného činu, započalo v oblasti územní působnosti Městské policie Vimperk. Z tohoto důvodu nezákonnost zásahu nelze dovozovat ze skutečnosti, že strážníci městské policie pokračovali v pronásledování vozidla žalobce i mimo oblast své územní působnosti, a to až k bydlišti žalobce.

26. Krajský soud následně přistoupil k posouzení zákonnosti zásahu, který žalobce v návrhu výroku rozhodnutí vymezil jako zákrok strážníků Městské policie Vimperk dne 6. 6. 2023, v čase kolem 21:40 hod., kteří vstoupili bez souhlasu žalobce do jeho obydlí, vytáhli ho z prostoru v domě v prvním patře za balkónovými dveřmi na balkón, srazili jej na balkóně na zem a následně žalobce, který byl v tu dobu omezen strážníky na osobní svobodě, svedli z balkónu po schodišti na zahradu a dále pak před zastavené vozidlo.

27. Žalobce na uvedeném znění návrhu výroku rozhodnutí setrval i v rámci závěrečného návrhu učiněného během ústního jednání ve věci, poté, co bylo provedeno shora popsané dokazování, a tedy s vědomím odlišnosti své verze skutkového průběhu zákroku od verze prezentované zasahujícími strážníky městské policie.

28. K popsanému žalobou vymezenému petitu rozhodnutí krajský soud zdůrazňuje, že v řízení o zásahové žalobě může soud přiznat pouze to, co žalobce požaduje, a nemůže rozhodnout nad rámec petitu nebo zcela mimo něj. (Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 63 A 28/2023 Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016) Formulace petitorního požadavku žaloby je v projednávané věci jednoznačná, nevzbuzuje žádné pochybnosti a krajský soud je jí vázán.

29. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť zásah strážníků městské policie tak, jak je popsán v návrhu výroku rozhodnutí soudu, se nestal.

30. Uvedený závěr krajský soud učinil na základě provedeného dokazování. Stran skutkových okolností zákroku strážníků městské policie proti sobě stálo tvrzení žalobce o tom, že k žádnému pronásledování jeho osoby ve vozidle nedošlo, byl po celou domu doma, odkud byl strážníky vytažen a sražen na zem v prostoru balkónu jeho domu, a tvrzení obou zasahujících strážníků, dle kterých žalobce pronásledovali ve vozidle z důvodu podezření řízení pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, toto pronásledování pak pokračovalo i po zastavení vozidla, kdy se žalobce dal na útěk směrem ke schodišti vedoucímu ke dveřím umístěným v patře domu, před tímto schodištěm došlo k prvnímu fyzickému kontaktu strážníka se žalobcem, na schodišti pak byl žalobce sveden strážníkem na zem.

31. Krajský soud verzi žalobce neuvěřil. V této podobě ji žalobce poprvé prezentoval až v rámci ústního jednání před soudem, písemná verze žaloby obsahuje toliko tvrzení o tom, že žalobce byl vytažen z prostoru zádveří na přilehlý balkón, neuvádí však již, že žalobce byl v domě celý večer a že k žádnému jeho pronásledování nedošlo. Naproti tomu verze strážníků městské policie odpovídá obsahu úředního záznamu ze dne 6. 6. 2023, kdy k zákroku došlo. Koresponduje též s videozáznamy, jež byly pořízeny přímo během pronásledování vozidla a v době, kdy byl žalobce již držen vleže na zemi. Předmětné svědecké výpovědi zasahujících strážníků krajský soud hodnotí jako klíčové. Tyto výpovědi spolu korespondují vzájemně, jsou zcela věrohodné, podrobné, logické a přesvědčivé. I přes časový odstup od události jsou výpovědi přiměřeně obsahově stabilní, s adekvátními detaily, obsahově navazujícími pasážemi, bez zjevných tendencí ke zveličování či dokonce motivu mstivosti vůči žalobci.

32. Krajský soud nemá pochybnost o tom, že užití donucovacích prostředků ze strany strážníků vůči žalobci předcházelo pronásledování jeho vozidla, a to pro podezření, že řídil vozidlo pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Pokud žalobce při soudním jednání zpochybňoval jeho ztotožnění ze strany strážníků během stíhací jízdy, pak z videozáznamu, jež byl proveden během jednání jako důkaz, zcela zřetelně vyplynulo, že strážníci se během pronásledování dostali svým vozem na úroveň pozice řidiče pronásledovaného vozidla, které navíc mělo otevřené boční okénko, jímž osobu žalobce bezpečně identifikovali. Ztotožněn byl strážníky díky jejich předchozímu kontaktu s nimi, a to v rámci jiných záležitostí, které s ním byly strážníky městské policie v minulosti řešeny (zmíněn byl zásah z důvodu útěku zvířat chovaných žalobcem a jeho nesprávné parkování). Krajský soud nepochybuje o tom, že žalobce byl strážníkům z předchozích pracovních zkušeností i z běžného života znám, nejedná se o nic neobvyklého v případě života na menším městě, kde se místní obyvatelé při různých příležitostech potkávají pravidelně.

33. K samotnému užití donucovacích prostředků došlo poté, co žalobce vozidlo zastavil na ploše před svým domem, jak bylo znázorněno na fotografii č. 2 (viz fotografie shora pod bodem 17) založené v soudním spisu. Po vyběhnutí žalobce z vozidla byl tento pronásledován strážníkem J. P., který s ním udržoval neustálý vizuální kontakt a k jeho Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 63 A 28/2023 prvnímu střetu s žalobcem ve snaze ho zastavit došlo již před vstupem na schodiště k domu (znázorněno červeně), žalobce však ani poté nezastavil a v útěku pokračoval i se zavěšeným strážníkem na schodiště, kde upadl (znázorněno modře). K jeho konečnému zneškodnění pak následně došlo až v prostoru vstupu do dveří v patře domu.

34. Soud se neztotožnil s procesní obranou žalobce, který během ústního jednání uvedl, že pokud by byla pravdivá verze strážníků městské policie, pak by pro něj bylo jednodušší utéct hlavními vchodovými dveřmi v přízemí, nikoli pokračovat schodištěm do patra domu. Žalobce však opomíjí, že zastavená vozidla se nacházela v úrovni těchto dveří (viz fotografie č. 1 - zdola - založená v soudním spisu a fotografie č. 4, jež je obsahem správního spisu) a v době, kdy žalobce vystupoval z vozidla ze strany řidiče, za ním již běžel strážník J. P. a následně též strážník P. L., cesta k vchodovým dveřím v přízemí tak nebyla přístupná. Útěk ke vstupu do domu v patře proto byl jeho jedinou možností.

35. Nevěrohodným činí tvrzení žalobce o průběhu událostí, též rozpor mezi skutečností uvedenou v samotné žalobě, dle níž dotčené vozidlo značky X, které měl žalobce v danou dobu řídit, bylo zaparkováno před domem žalobce, a tvrzením žalobce během ústního jednání, podle kterého toto vozidlo dne 6. 6. 2023 vůbec nepoužíval, bylo totiž užíváno jinými pracovníky společnosti VKB stavby s.r.o., a to pro práci v prostoru vojenského újezdu Boletice. Žalobce tento rozpor v průběhu jednání nijak neosvětlil, když pouze obsáhle popisoval, kolik vozidel je uvedenou společností využíváno a kde.

36. Verze žalobce tak dle názoru soudu neodpovídá skutečnému průběhu celé události. Žalobce neozřejmil, z jakého důvodu by městští strážníci měli přijet k němu domů a bez dalšího jej vytáhnout z domu před dveře v patře a srazit jej na zem. Motiv strážníků v této žalobcem popsané situaci není krajskému soudu znám a nepodává se ani z předloženého správního spisu, který by v takovém případě měl obsahovat záznam o důvodech takového zákroku či příkaz k jeho provedení. Naproti tomu důvody prezentované strážníky, pro které byl zákrok uskutečněn, hodnotí soud jako zcela Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 63 A 28/2023 racionální, odpovídající celému sledu událostí zachycených na videozáznamech a v úředních záznamech.

37. Z důvodů shora popsaných dospěl soud k závěru, že formulace žalobního návrhu není pravdivá a neodpovídá skutkovému stavu v době zákroku městské policie. Žalobce se dne 6. 6. 2023 ve večerních hodinách nenacházel v prostoru místnosti v prvním patře domu a zákrok strážníků nebyl realizován jeho vytažením z domu ven na před vstup do prvního patra. Žaloba proto není ani v této části důvodná.

38. Jakkoli ke konečnému zneškodnění žalobce prostřednictvím donucovacích prostředků městské policie došlo až v prostoru schodiště či zádveří u vstupu do interiéru prvního patra domu, krajský soud dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo konstatováno, že schodiště a zádveří domu jsou v daném případě obydlím, o zásah do práva žalobce na nedotknutelnost obydlí nešlo. Ze svědeckých výpovědí strážníků bylo zjištěno, že k prvnímu jejich fyzickému kontaktu se žalobcem došlo již v prostoru před schodištěm, před tímto kontaktem byl žalobce vyzýván, nechť jménem zákona stojí. Žalobce však na toto nereagoval, a to ani v situaci, kdy již byl strážníkem P. chycen a i s ním v závěsu se snažil dostat do patra domu, když jej vláčel s sebou na schody. Byl to tedy právě žalobce, kdo zapříčinil vstup strážníků na schodiště domu a do prostoru zádveří, kde se jej podařilo pomocí hmatů a chvatů svézt na zem a konečně jej omezit na svobodě. K tomuto jejich jednání tedy došlo jen a pouze v důsledku chování žalobce, který opakovaně neuposlechl jejich výzvy k zastavení a podrobení se kontrole na přítomnost alkoholu v krvi. V situaci, kdy by žalobce tyto výzvy uposlechl již během jízdy ve vozidle či v době, kdy vozidlo zastavil a snažil se utéct, k jejich vstupu na schodiště a do prostoru zádveří by vůbec nedošlo. Strážník P. však byl do těchto prostor žalobcem doslova dovlečen. Pokud se tedy strážníci ocitli v prostoru schodiště a zádveří v prvním patře domu žalobce jen v důsledku jeho protiprávního jednání, pak nelze dospět k závěru, že z jejich strany došlo k zásahu do práva žalobce na nedotknutelnost obydlí.

39. Donucovací prostředky v podobě hmatů a chvatů dle § 18 odst. 1 psím. a) zákona o obecní policii byly v projednávaném případě užity přiměřeně (jak z hlediska jejich volby, tak způsobu jejich užití) a v souladu se zákonem (§ 76 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 18 odst. 2 zákona o obecní policii), nešlo tedy o neoprávněné omezení osobní svobody žalobce. Ten byl opakovaně vyzýván k tomu, aby zastavil či stál, žalobce však tyto výzvy strážníků městské policie oslyšel, a proto došlo k užití donucovacích prostředků za účelem překonání odporu žalobce jako osoby důvodně podezřelé ze spáchání přestupku či dokonce trestného činu řízení pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Podnapilý stav žalobce je zřejmý jak z videozáznamu pořízeného v době, kdy byl žalobce držen strážníky na zemi, tak z úředního záznamu ze dne 7. 6. 2023, č.j. KRPC-80306-1/PŘ-2023-020615, o tom, že se žalobce ještě dne 6. 6. 2023 ve 22:53 hod. dostavil na služebnu obvodního oddělení Policie ČR ve Vimperku, kam přišel podat trestní oznámení na Městskou policii Vimperk. Žalobce byl i v tomto případě vyzván, nechť se podrobí dechové zkoušce, neboť jevil známky podnapilosti a byla zde tudíž pochybnost o jeho schopnosti podat věrohodné vysvětlení, toto žalobce odmítl a následně odešel poučen o tom, že oznámení může podat kdykoliv ve střízlivém stavu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 63 A 28/2023 IV. Závěr a náklady řízení 40. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

42. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, vycházel krajský soud při rozhodování o nákladech řízení z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 - 47, podle něhož žalované správní orgány mají, v případě že se nechají zastupovat advokátem, právo pouze „na náhradu účelně vynaložených nákladů přesahujících jejich běžnou úřední činnost. Příkladem může být řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (např. územního plánu) vydaného malou obcí, která nedisponuje odborným personálem ani potřebnými finančními zdroji nezbytnými pro vedení složitého soudního řízení.“ Procesně úspěšnému žalovanému proto krajský soud přiznal náhradu nákladů řízení vůči žalobci, neboť dospěl k závěru, že citovaný závěr je plně aplikovatelný právě na případ žalovaného, který je menším městem nedisponujícím odborným personálem s právním vzděláním.

43. Náklady řízení procesně úspěšného žalovaného jsou představovány odměnou advokátky, spočívající v odměně za dva úkony právní služby (1 x převzetí a příprava zastoupení a 1 x účast u soudního jednání) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož je zástupkyně žalovaného plátkyní DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 8 228 Kč. Krajský soud právní zástupkyni žalovaného nepřiznal odměnu za úkon v podobě vyjádření k žalobě, neboť to krajský soud obdržel dne 31. 8. 2023 od žalovaného, platnost plné moci udělené právnímu zástupci vůči soudu je však nutno odvozovat až od okamžiku jejího oznámení soudu (analogicky k § 28 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů), tedy ode dne 4. 10. 2023. Náklady řízení dále spočívají v náhradě za zameškaný čas 4 x ½ hodiny (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 484 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada cestovních výdajů advokátky ve výši 913 Kč. Celkem se tedy jedná o částku 9 625 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 9. října 2023 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.