63 A 31/2023

Rubrum

63 A 31/2023-35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Městský úřad Horní Planá sídlem Náměstí 54, 382 26 Horní Planá o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 13. 6. 2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Za správnost vyhotovení: B. S. 2 63 A 31/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobce podal dne 13. 6. 2023 u žalovaného dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), žádost o informace, týkající se budovy občerstvení pláž Frymburk a předzahrádky na pozemku parc. č. 207/4 k. ú. Frymburk. Ve vztahu k oběma budovám žalobce požadoval poskytnutí následujících informací:  kopie autorizované dokumentace všech externích pohledů stavby, a pokud došlo v průběhu stavby ke změně, rovněž kopie předchozích variant;  kopie pohledové studie, pokud je součástí spisu;  kopie veškerých rozhodnutí, která žalovaný učinil ohledně této stavby;  informaci, zda je stavba řádně zkolaudována.

2. Žalobce uvedl, že žalovaný na podanou žádost zpočátku nijak nereagoval. Dne 7. 7. 2023 proto žalobce podal dle § 16a informačního zákona k žalovanému stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Žalovaný však nereagoval ani na uvedené podání. Dle žalobce v návaznosti na podanou stížnost reagoval žalovaný pouze zasláním neurčitého sdělení ze dne 15. 7. 2023 s nabídkou kontaktování pracovníka městského úřadu. Požadovanou informaci žalovaný v obsahu sdělení žalobci neposkytnul, jeho součástí přitom není ani žádné rozhodnutí o žádosti o informace.

3. Vzhledem k uvedenému žalobce usuzuje, že žalovaný zůstává navzdory povinnosti plynoucí ze zákonné úpravy nečinný při vyřizování žádosti o informace. Současně žalobce podotkl, že ani Krajský úřad Jihočeského kraje, jakožto orgán nadřízený žalovanému, neposkytl žalobci ochranu proti nečinnosti.

4. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout v soudem určené lhůtě o žádosti žalobce ze dne 13. 6. 2023 a současně povinnost nahradit žalobci náklady řízení.

II. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný v rámci svého vyjádření konstatoval, že ve správním obvodu města Frymburk vykonává správní činnosti týkající se stavebních řízení, neboť do pravomoci zdejšího stavebního úřadu patří veškerá agenda související se stavební činností v dané lokalitě. V posledním období se žalobce často obrací na žalovaného s žádostmi poměrně rozsáhlého a časově náročného pořizování kopií ze stavebních spisů, které jsou díky projektovým dokumentacím objemné. Současně je zdejší úřad zaměstnán mnoha stavebními řízeními, která jsou v lokalitě vodní nádrže Lipno dosti složitá.

6. Vzhledem k uvedenému byla žalobci poskytnuta informace formou nahlédnutí do požadovaných stavebních spisů. Žalovaný je připraven ze svého archivu po malé předchozí domluvě s příslušným úředníkem stavebního úřadu předložit žalobci Za správnost vyhotovení: B. S. 3 63 A 31/2023 kompletní správní spis včetně projektové dokumentace tak, aby si mohl pořídit kopie listin, které uzná za vhodné. Předmětnou informaci obdržel žalobce i ústně formou telefonického sdělení. Žalovaný se domnívá, že s ohledem na rozsáhlost a velkou obecnost požadavků žalobce (požadujícího např. „kopie veškerých rozhodnutí, která úřad vydal“, či „kopie pohledové studie, pokud je součástí spisu“ apod.) je nejvhodnější formou poskytnutí informace žadateli právě nahlédnutí do dokumentace. Žalobce dle žalovaného spíše vykonává vyhledávací činnost a pro tyto účely je možnost nahlédnutí do dokumentu optimální, neboť tak žalobce získá ucelené a kompletní informace týkající se konkrétní stavební činnosti. Současně žalovaný uvedl, že žalobci byla dne 15. 7. 2023 poskytnuta informace dle jeho žádosti, a to právě formou nahlédnutí do spisu. V poskytnuté informaci je uvedeno i jméno, příjmení a kontaktní údaje na konkrétní úřední osobu, která nahlédnutí do dokumentace žalobci umožní, zajistí a připraví, případně pořídí kopie listin dle jeho přání.

7. Žalobce podal na postup žalovaného dne 7. 7. 2023 stížnost. Jelikož však žalovaný po podání stížnosti žalobci podal informaci dle jeho žádosti, nebyla stížnost zaslána k vyřízení nadřízenému orgánu, neboť žalovaný svoji povinnost poskytnout informaci splnil. Po tomto poskytnutí informace (formou sdělení o možnosti nahlédnout do dokumentů) již žalobce žádnou stížnost žalovanému nezaslal a ke sdělení informace ani neuvedl žádné výhrady či námitky. I nadále přitom platí, že v sídle žalovaného jsou připraveny stavební spisy týkající se staveb uvedených v žádosti, a to pro účely nahlédnutí ze strany žalobce.

8. Podanou žalobu proto žalovaný považuje za neopodstatněnou, neboť žalobci byly požadované informace poskytnuty dne 15. 7. 2023. Žalovanému není známo, z jakého důvodu žalobce možnosti nahlédnout do připravené dokumentace nevyužil. Není třeba v této věci rozhodovat o odmítnutí, byť části požadované informace, neboť žalobci byla poskytnuta celá požadovaná informace. S ohledem na shora uvedené žalovaný uzavřel, že žaloba je nedůvodná.

III. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť obě strany sporu s takovým postupem souhlasily (resp. k výzvě krajského soudu nevyjádřily nesouhlas).

10. Žaloba není důvodná.

11. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

12. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinný.

13. Krajský soud předem uvádí, že žalobce v žalobě označil původně za žalovaného město Horní Planá. Jelikož krajský soud dospěl k tomu, že správně by měl být za žalovaného označen Městský úřad Horní Planá, při respektování § 79 odst. 2 s. ř. s. a s ohledem na Za správnost vyhotovení: B. S. 4 63 A 31/2023 závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014–53, č. 3196/2015 Sb. NSS, soud žalobce přípisem ze dne 12. 10. 2023 vyzval, aby případně upravil označení žalovaného. Po úpravě označení žalovaného krajský soud posoudil žalobu v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žalovaný není ve věci žalobcem uváděné nečinný.

14. Dle § 4a odst. 1 informačního zákona platí, že je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací a ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace. (…). Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě.

15. Dle § 4a odst. 2 informačního zákona platí, že je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména: a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.

16. Dle § 4a odst. 3 informačního zákona platí, že pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.

17. V nynější věci se žalobce žádostí ze dne 13. 6. 2023 domáhal u žalovaného poskytnutí informací týkajících se stavebních řízení dvou staveb v obci Frymburk. Žalobce uvádí, že jediné, co žalovaný v dané věci učinil, bylo zasláním neurčitého sdělení ze dne 15. 7. 2023 s nabídkou kontaktování pracovníka městského úřadu. Žalobce akcentuje, že požadované informace nebyly tímto sdělením poskytnuty ani nebylo jeho součástí žádné rozhodnutí o podané žádosti.

18. Ze předloženého správního spisu se podává, že žalovaný zaslal dne 15. 7. 2023 žalobci sdělení, ve kterém uvedl, že informace, kterou žalobce požaduje v žádosti ze dne 13. 6. 2023, mu bude v souladu s § 4a odst. 2 písm. d) informačního zákona poskytnuta nahlédnutím do dokumentu, obsahujícího požadovanou informaci, přičemž žalobce byl odkázán na to, aby se spojil s referentem stavebního úřadu a domluvil se s ním na vhodném dni a čase, kdy mu bude umožněno do dokumentu nahlédnout. Součástí předmětného sdělení byly rovněž kontaktní údaje (e-mail a telefonní číslo) na daného referenta. Za správnost vyhotovení: B. S. 5 63 A 31/2023 19. Krajský soud posoudil předmětné sdělení žalovaného jako úkon směřující k poskytnutí informací, které žalovaný požadoval. Dle § 4a odst. 2 písm. d) informačního zákona může být požadovaná informace poskytnuta nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci. Způsob poskytnutí informace není povinnou součástí žádosti (viz § 14 odst. 2 informačního zákona). Z informačního zákona se však podává, že informace se poskytuje způsobem "podle obsahu žádosti" (srov. § 4a odst. 2 informačního zákona). Z uvedených slov zákona komentářová literatura dovozuje, že „[s]tejně jako v případě určení formy či jazyka informace (nebo metadat) je i u způsobu poskytnutí informace ‚první volba‘ na samotném žadateli“ (viz Furek, A; Rothanzl, L.; Jírovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím: komentář. 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2016, s. 271-273). S odkazem na tuto komentářovou literaturu konstatoval i Nejvyšší správní soud, že „volba způsobu poskytování informací je předně na samotném žadateli“ (srov. rozsudek ze dne 30. 11. 2022, č. j. 1 As 269/2021-47, č. 4442/2023 Sb. NSS, bod 26 odůvodnění).

20. V nynější věci žalobce ve své žádosti o informace neuvedl ničeho o preferovaném způsobu poskytnutí informace. Judikaturou správních soudů je připouštěno, že pokud není způsob poskytování informací uveden v žádosti výslovně, může daný požadavek být dovozen z celkového obsahu žádosti či například z povahy požadované informace (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 269/2021- 47, tamtéž). Žalobce svou žádost o informace podal datovou zprávou, z čehož by bylo možno usuzovat, že implicitně vyžadoval poskytnutí informací rovněž formou datové zprávy, tj. v elektronické formě (o čemž svědčí též podání nečinnostní žaloby v této věci, aniž by žalobce referenta uvedeného ve sdělení žalovaného kontaktoval za účelem domluvy na možném nahlédnutí do dokumentů). Skutečnost, že žalovaný hodlal poskytnout informace jinou formou, než v jaké byla podána žádost o informace, však nemůže vést k závěru o nečinnosti žalovaného. Prioritu vůle žadatele nelze absolutizovat. Tomu odpovídá ostatně i znění § 4a odst. 3 informačního zákona, dle něhož není-li možné poskytnout informace žadateli dle § 4a odst. 2 téhož zákona, nebo pokud by pro povinný subjekt představoval daný postup nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. Současně dle § 4a odst. 1 informačního zákona není povinný subjekt povinen měnit formát informace, pokud by taková změna představovala pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž. Stejně tak dle téhož ustanovení platí, že pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem.

21. Jak již bylo uvedeno, žalovaný kontaktoval žalobce se sdělením, že mu požadované informace budou poskytnuty formou nahlédnutí do dokumentů, přičemž připojil též zákonné ustanovení, které umožňuje poskytnout informace tímto způsobem [§ 4a odst. 2 písm. d) informačního zákona]. Uvedl zde rovněž kontaktní údaje na daného referenta žalovaného. Postup žalovaného dle krajského soudu konvenuje požadavkům informačního zákona, neboť tímto žalobci poskytl veškerou potřebnou součinnost pro získání jím požadovaných informací. Součinnost povinného subjektu a žadatele při poskytování informací prostřednictvím nehlédnutí do dokumentu reflektuje i komentářová literatura, když uvádí, že „[p]ři poskytnutí informace nahlédnutím do dokumentu je třeba součinnost povinného subjektu a žadatele, pokud jde o místo a čas Za správnost vyhotovení: B. S. 6 63 A 31/2023 nahlížení. […] Z principů dobré správy vyplývají i další požadavky na postup povinného subjektu, který žadateli umožní informaci způsobem nahlédnutí do dokumentu získat bez zbytečné zátěže (čili např. to, aby termín nahlížení byl žadateli sdělen s dostatečným časovým předstihem, nikoli na poslední chvíli, nebo aby bylo stanoveno více možných termínů atd.)“ (srov. JELÍNKOVÁ, Jitka a TUHÁČEK, Miloš. Zákon o svobodném přístupu k informacím: Praktický komentář. Komentář k § 4a. Wolters Kluwer [cit. 2023-10-13]. Praha: Wolters Kluwer, 2023. ISBN 978-80-7676-695-2). Žalovaný všem těmto požadavkům dostál, když žalobci zaslal sdělení, ve kterém žalobce informoval, jakou formou mu budou požadované informace sděleny a odkázal žalobce na kontakt s referentem, se kterým se měl žalobce domluvit na vhodném dni a čase nahlédnutí do dokumentů. Nelze tak souhlasit s žalobcem, pokud uvádí, že toto sdělení bylo neurčité. Naopak, sdělení žalovaného jednoznačně směřovalo k poskytnutí informací žalobci.

22. Žalobce na uvedené sdělení žalovaného nijak nereagoval. Z daného sdělení je přitom jednoznačné, že žalovaný dal žalobci možnost nahlédnutí do požadovaných dokumentů, a to včetně všech údajů, které jsou k realizaci práva na informace v této věci potřeba. Krajský soud přitom souhlasí s žalovaným v tom směru, že vzhledem k rozsáhlosti a velké obecnosti požadavků žalobce uvedených v jeho žádosti o informace (např. požadavek na kopie rozsáhlých stavebních dokumentací, kopie veškerých rozhodnutí, která žalovaný ve vztahu k daným stavbám učinil, informace o kolaudaci apod.), se jako vhodný způsob poskytnutí informace jeví právě nahlédnutí do předmětných dokumentů. Je patrné, že informace požadované žalobcem jsou obsaženy ve správních spisech vedených žalovaným. Dohledání všech dokumentů požadovaných žalobcem a jejich následný převod do elektronické podoby by zjevně představovaly nemalou zátěž žalovaného, a proto žalovaný adekvátně reagoval nabídkou na nehlédnutí do požadovaných dokumentů, čímž by žalobce mohl získat ucelené a kompletní informace týkající se jím zmiňovaných stavebních činností. Vzhledem ke způsobu záznamu požadovaných informací žalovaný dovodil, že nejvhodnější způsob poskytnutí informací představuje možnost nahlédnutí do požadovaných dokumentů. Žalobce na sdělení žalovaného nijak nereagoval, nevyjádřil přitom ani nesouhlas s žalovaným zvoleným způsobem poskytnutí informací. Žalobce ani neučinil součástí své žádosti o informace požadavek na konkrétní způsob poskytnutí informace (např., aby byly informace poskytnuty v elektronické formě). Za této situace nelze shledat žalovaným zvolený způsob poskytnutí informací za obstrukční jednání, naopak žalovaný zcela zjevně svým sdělením směřoval k poskytnutí požadovaných informací žalobci. Nelze proto dovodit, že by žalovaný byl ve věci nečinný. Naopak, byl to pouze žalobce, který nereagoval na sdělení žalovaného, čímž sám způsobil, že se dosud neseznámil s požadovanými informacemi a zmařil tak jejich poskytnutí.

23. Krajský soud nepřehlédl, že žalovaný sdělení ze dne 15. 7. 2023 učinil až po uplynutí patnáctidenní lhůty k poskytnutí informací [§ 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona] a teprve poté, co žalobce podal dne 7. 7. 2023 stížnost na postup žalovaného. Přestože žalovaný obdrženou stížnost žalobce nepostoupil ve lhůtě 7 dnů nadřízenému orgánu, nebyl tak povinen učinit, když svým sdělením bezprostředně směřoval k poskytnutí požadovaných informací. Jelikož tímto postupem žalovaný „vyhověl stížnosti“ žalobce, nebyl ve smyslu § 16a odst. 5 informačního zákona povinen stížnost postupovat nadřízenému orgánu. Bylo by totiž proti smyslu a účelu zmiňovaného zákonného ustanovení klást k tíži žalovaného nečinnost žalobce, který nevyužil možnosti Za správnost vyhotovení: B. S. 7 63 A 31/2023 nahlédnout do jím požadovaných dokumentů, čímž sám poskytnutí požadovaných informací znemožnil. Závěrem nutno konstatovat, že skutečnost, že žalovaný byl v projednávané věci do dne 15. 7. 2023 (kdy došlo k zaslání sdělení žalobci) nečinný, je pro posouzení věci irelevantní. Byť žalovaný nerespektoval lhůtu pro vyřízení žádosti o informace, je třeba připomenout, že dle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Ke dni vydání tohoto rozsudku již nečinnost žalovaného netrvá, a proto krajskému soudu nezbylo než uzavřít, že žaloba není důvodná.

IV. Závěr a náklady řízení

24. S ohledem na uvedené krajský soud dospěl k závěru, že nečinnost žalovaného není dána, a proto v souladu s § 81 odst. 3 s. ř. s. žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 17. října 2023 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: B. S.