63 A 4/2020

Rubrum

č. j. 63 A 4/2020 - 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: V.Š. bytem X adresa pro doručování X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2020, č. j. KUJCK 52404/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 63 A 4/2020

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2020, č. j. KUJCK 52404/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a tím potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 26. 2. 2020, zn. MAU/35641/2019 Zr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů byl ke dni 5. 11. 2019 tímto rozhodnutím potvrzen.

2. Žalobce v žalobě namítal, že napadeným rozhodnutím bylo způsobeno významné a nespravedlivé omezení jeho práv, a to práva řídit motorové vozidlo. Žalobce krajskému soudu navrhoval, aby posoudil jeho námitky proti pokutovému bloku č. X ze dne 5. 11. 2019 jako důvodné. Podle žalobce je tento blok nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, a proto jej nelze použít. Žalobce tvrdí, že s ohledem na situaci na místě a absenci dalších důkazních prostředků existují pochybnosti o tom, zda se skutek zapsaný v pokutovém bloku skutečně stal. Pokutový blok je podle žalobce navíc stižen formálními nedostatky a je nečitelný.

3. Žalobce v žalobě uvedl, že hodlá soudu předložit důkazy, a sice lékařskou zprávu o žalobcově zraku, potvrzení o výši důchodu, kopii pokutového bloku a další listinné důkazy. K předložení těchto listin si žalobce vyžádal poskytnutí přiměřeného času.

4. Posledním skutkem, na základě kterého měl žalobce dosáhnout výše 12 bodů v registru řidičů, mělo být držení telefonního přístroje v ruce při řízení vozidla. Žalobce namítá, že skutek se nestal. To, že žalobce blok podepsal, není podle něj důkazem o tom, že se skutek odehrál. Skutečný průběh události vypadal podle žalobce následovně: Dne 5. 11. 2019 přijížděl žalobce po ulici Mánesova ke křižovatce s Lidickou tř. V tašce na zadním sedadle začal zvonit telefon. Žalobce stál na křižovatce a měl zelenou, proto odbočil na Lidickou tř. a zastavil na zastávce autobusu, hledal telefon a začal telefonovat. Za vozidlem žalobce zastavilo vozidlo městské policie. Policista žalobce oslovil a ptal se ho, zda ví, čeho se dopustil; v té době žalobce telefonoval. Žalobce odpověděl, že ano. Poté policista položil otázku, zda žalobce souhlasí s uložením pokuty na místě ve výši 200 Kč. Žalobce odpověděl, že ano, a to v domnění, že se jedná o přestupek zastavení na zastávce autobusu. Po předložení vyplněného bloku, jej žalobce nečetl (ani nemohl, protože neměl u sebe brýle na čtení), podepsal jej a zaplatil 200 Kč. Žalobce namítá, že k podpisu bloku dochází často v emočně vypjaté situaci. Tvrzení správních orgánů o tom, že žalobce neměl blok podepisovat, podle žalobce nemůže obstát. Žalobce žádal správní orgán prvního stupně, aby blok vyřadil z evidence, nebo aby doplnil jiný důkaz, že je tento blok vyplněn podle Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 63 A 4/2020 skutečné skutkové podstaty přestupku, tj. držení telefonu v ruce. Podle žalobce by nebyl problém toto ověřit (např. kamerovým záznamem).

5. Žalobce dále namítal, že pokutový blok je vyplněn nečitelně (pro něj samého dokonce naprosto nečitelně, neboť užívá brýle na čtení o síle 2,5 dioptrie, při řízení tyto brýle neužívá a neměl je ani u sebe). Pokutový blok vykazuje taktéž formální chyby. Na pokutovém bloku je podle žalobce zaznamenán jiný přestupek než ten, který se stal. Pokutový blok vykazuje podle žalobce takové nedostatky, které jej umožňují vyjmout ze zápisu do bodového registru řidičů.

6. Ztráta řidičského oprávnění je pro žalobce výraznou nespravedlností s nepřiměřeným dopadem do životní situace jeho a jeho rodiny. Žalobce je přesvědčen, že státní aparát by měl rozhodovat spíše ve prospěch občana, než zarputile prosazovat restrikce, jimiž se právní řád České republiky přímo „hemží“. Žalobce navrhoval, aby krajský soud zrušil jak napadené rozhodnutí, tak i rozhodnutí prvostupňové.

7. Součástí žaloby byl návrh na osvobození od soudních poplatků a taktéž návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Osvobození od soudních poplatků bylo žalobci přiznáno usnesením ze dne 3. 6. 2020. Přiznané osvobození od soudních poplatků se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. O návrhu na přiznání odkladného účinku bylo dne 10. 6. 2020 rozhodnuto tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout. Žalovaný uvedl, že nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem, tj. za jaké jednání je se žalobcem přestupek projednáván, měl žalobce namítat v řízení o přestupku na místě. Uvedené nyní nelze namítat v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů; předmětem tohoto řízení je pouze posouzení toho, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého dokladu. Zpochybňovaný pokutový blok č. J 3056412 ze dne 5. 11. 2019 shledal žalovaný způsobilým pro zápis bodů do registru řidičů. Žalovaný konstatoval, že při vyplňování bloku se policista dopustil administrativního pochybení, když zaměnil údaje uváděné do kolonek 5 a 6; zaměnil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu za § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 téhož zákona a naopak. Strážník uvedl správná zákonná ustanovení, pouze je však uvedl do jiných kolonek pokutového bloku. Z obsahu pokutového bloku je však zcela zřejmé, kdy, kde a jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil. Žalobce mohl namítat skutkové okolnosti do okamžiku podpisu bloku, kdy se blok jakožto rozhodnutí o přestupku stal pravomocným. Pokud žalobci nebyly některé skutečnosti, zapsané na pokutovém bloku, srozumitelné či s nimi nesouhlasil, mohl je namítat před samotným podpisem bloku, kterým stvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými v bloku souhlasí.

9. Žalovaný doplnil, že v řízení o námitkách proti zápisu bodů do registru řidičů nebylo předmětem zkoumání to, zda se skutečně skutek stal či zda byly naplněny znaky skutkové podstaty přestupku a zda byl řidič skutečně jeho pachatelem. Proto nebylo nutné přistoupit k dalšímu prověřování skutečností např. součinností s městskou policií. Podstatný obsah správního spisu 10. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Oznámením správního orgánu prvního stupně ze dne 6. 11. 2019 byl žalobce Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 63 A 4/2020 vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl ke dni 5. 11. 2019. Zároveň byl žalobce prostřednictvím oznámení vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Dne 22. 11. 2019 podal žalobce námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení. Správní orgán prvního stupně si dne 3. 12. 2019 vyžádal od příslušných obvodních oddělení Policie České republiky a od Městské policie České Budějovice kopie pokutových bloků.

11. Žalobcem rozporovaný blok na pokutu na místě zaplacenou série X ze dne 5. 11. 2019 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle občanského průkazu uvedeného čísla. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Držel za jízdy tel. přístroj 5. 11. 2019, 1015 § 125c/1f1 X křižovatka F. A. Gerstnera a Mánesovy ul., Č. B.“ V bloku je uvedeno, že pokuta byla uložena za přestupek podle „§ 7/1c zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Přestupek byl spáchán v nedbalostní formě zavinění. Celková výše uložené pokuty činila „200,- Kč, slovy -dvěstě-.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Č. Budějovicích dne 5. 11. 2019“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 6. 11. 2019, č. j. X.

12. Žalobce podal dne 29. 1. 2020 vyjádření k věci. Rozhodnutím ze dne 26. 2. 2020 správní orgán prvního stupně námitky žalobce zamítl jako neopodstatněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 5. 11. 2019 potvrdil. V rozhodnutí byl popsán průběh správního řízení a byly jednotlivě posouzeny pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů. Bylo konstatováno, že záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, která jsou ve spise založena.

13. Dne 10. 3. 2020 obdržel správní orgán prvního stupně odvolání. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaný zopakoval hlavní zásady správního řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. Žalovaný posoudil jednotlivé bloky a dospěl k závěru, že tyto bloky nevykazují vady, pro které by nemohly sloužit jako podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Specifikace jednotlivých jednání žalobce v blocích obsažená splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť je z bloků patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo. K rozporovanému bloku ze dne 5. 11. 2019 žalovaný uvedl, že z kombinace všech údajů obsažených v tomto bloku je zřejmé kdy, kde a jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil. Skutek je popsán dostatečně konkrétně, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, a nechybí ani právní kvalifikace porušené právní povinnosti a ustanovení, podle kterého byla pokuta uložena. Administrativní chyba strážníka spočívající v tom, že ačkoliv uvedl správná ustanovení zákona, zapsal je do jiných než předepsaných kolonek, nezakládá vadu, která by způsobila nepoužitelnost bloku jako podkladu pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Přestupek dne 5. 11. 2019 byl se žalobcem projednán na místě v příkazním řízení. S přestupkem a způsobem projednání přestupku žalobce souhlasil, o čemž svědčí jeho podpis na bloku. Veškeré námitky ke zjištěnému skutkovému stavu (např. že šlo o jiné přestupkové jednání) měly být uplatněny při projednání přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů tyto námitky nemají místo. Právní hodnocení krajského soudu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 63 A 4/2020 14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

15. Žaloba není důvodná.

16. Žalobce založil svou žalobu na tvrzení, že pokutový blok ze dne 5. 11. 2019 je nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, a proto jej nelze použít. Žalobce tvrdí, že s ohledem na situaci na místě a absenci dalších důkazních prostředků existují pochybnosti o tom, zda se skutek zapsaný v pokutovém bloku skutečně stal. Pokutový blok je navíc podle žalobce stižen formálními nedostatky a je nečitelný.

17. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

18. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.

19. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

20. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno toliko to, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 63 A 4/2020 proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).

21. Podklady, z nichž správní orgán prvního stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán prvního stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokut v blokovém řízení, které byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR a Městskou policií České Budějovice, a dále i z vyžádaných kopií jednotlivých bloků. Správní orgán prvního stupně a žalovaný řádně posoudili jednotlivá pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení a dospěli k závěru, že tato jsou způsobilými podklady k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

22. Správní orgán prvního stupně v rozhodnutí ze dne 19. 2. 2020 stručně shrnul, co je uvedeno v pokutových blocích a kolik bodů bylo za jaké jednání přiděleno. Žalovaný dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že správní orgán prvního stupně provedl záznamy v registru řidičů v souladu s § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že jednotlivé specifikované údaje obsažené v těchto blocích splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, ze všech těchto údajů je dostatečně zřejmé, o jaké porušení zákonného ustanovení žalobcem se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný jednotlivými podklady pro záznam bodů do registru řidičů zabýval dostatečně důkladně a podrobně. Vypořádal se i se všemi odvolacími námitkami žalobce. Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného o tom, že v konkrétní záležitosti měl správní orgán prvního stupně k dispozici všechny potřebné podklady splňující zákonem stanovené požadavky. Nesrozumitelnost, nečitelnost či nejednoznačnost údajů uvedených na pokutových blocích nebyla správními orgány shledána.

23. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76), neboť si vyžádaly kromě oznámení Policie ČR a Městské policie České Budějovice, na jejichž základě byl prováděn záznam dosažených bodů, též pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v příkazním řízení na místě. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v příkazním řízení na místě byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem. Tím se pokutové bloky stal pravomocnými.

24. Žalobce v žalobě konkrétně namítal, že pokutový blok ze dne 5. 11. 2019 vykazuje formální vady a je nečitelný. Žalobce v žalobě vylíčil skutkové okolnosti přestupku jinak než, jak jsou zaznamenány v pokutovém bloku. Žalobce tvrdí, že se nedopustil přestupku držení telefonního přístroje za jízdy, nýbrž přestupku zastavení v autobusové zastávce; žalobce se domníval, že pokutu dostal právě za tento posledně uvedený přestupek. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 63 A 4/2020 25. Tuto námitku nemohl krajský soud zhodnotit jako důvodnou. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledal\ pokutový blok ze dne 5. 11. 2019 za způsobilý podklad pro zápis bodů žalobce do registru řidičů. To dovozovaly jednak ze splněných náležitostí tohoto podkladu, které zcela korespondují se zákonnými požadavky, a rovněž z výše bodů, která byla žalobci připsána v souladu se zákonem.

26. Jak již bylo jednou uvedeno, správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů nemohou přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné, jak bylo již výše uvedeno a vyplývá to i z judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 24). Tento závěr vyplývá i ze samotné dikce § 57 odst. 3 správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky rozhodnutím jiného, příslušného správního orgánu (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti žalobce za přestupek).

27. Pokud tedy nyní zastává žalobce názor, že v uvedeném pokutovém bloku, čili v pravomocném rozhodnutí o přestupku vydaném na místě, je popsáno jiné přestupkové jednání, než kterého se žalobce ve skutečnosti dopustil, tj. zpochybňuje-li svou odpovědnost za přestupek a uvádí, že se v bloku popsaný skutek nestal, pak měl tyto skutkové námitky uplatnit již při projednání přestupku na místě samém a měl trvat na projednání věci v běžném správním řízení. Pokud by takové námitky užil a nesouhlasil s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, mohl tyto námitky uplatnit v řízení před správním orgánem. V běžném správním řízení o přestupku by totiž bylo možné provádět dokazování (např. vyslýchat svědky, shlédnout kamerový záznam, pokud existuje atd.). Teprve po provedeném přestupkovém řízení by bylo rozhodnuto o tom, zda se žalobce dopustil přestupku, který mu byl kladen za vinu (držení telefonního přístroje za jízdy). Žalobce však, jak vyplývá z písemností založených ve spise, s popisem skutkového stavu věci na pokutovém bloku, jakož i s uvedením místa a času, kdy k přestupku došlo, souhlasil, resp. neměl výhrady, neboť přistoupil na možnost projednání přestupku v příkazním řízení na místě, což stvrdil svým podpisem na pokutovém bloku. Pokutu za přestupkové jednání, které mu bylo kladeno za vinu, uhradil a pokutový blok podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které v něm byly uvedeny. Žalobce na místě nenamítal nesprávně zjištěný a popsaný skutkový stav věci, formální vady, nesprávné uvedení místa, kde k jednání došlo (podle bloku se přestupek stal na křižovatce ul. F. A. Gerstnera a Mánesovy, zatímco žalobce podle svého tvrzení jel v křižovatce ul. Mánesova – Lidická tř. a po odbočení zastavil na zastávce autobusu u křižovatky ulic Lidická - U Zimního stadionu), či nečitelnost a nesrozumitelnost údajů v bloku uvedených. Žalobce však přistoupil na projednání jeho přestupku v příkazním řízení na místě, pokutový blok stvrdil svým podpisem a akceptoval tak svou odpovědnost za v bloku uvedený přestupek a akceptoval i výši uložené pokuty.

28. Pokud má osoba přestupce za to, že údaje uvedené v pokutovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.), není jeho povinností pokutový blok podepsat. Přestupce může odmítnout podpis pokutového bloku až po jeho vypsání oprávněnou osobou, tedy může odmítnout poskytnout souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. V takové situaci nebude vydáno rozhodnutí v blokovém řízení, neboť to je vydáno až podpisem přestupce, a přestupek bude třeba řešit ve správním řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 63 A 4/2020 29. Krajský soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, z něhož se podává, že „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích.“ Z právní věty tohoto rozsudku se podává jednoznačný závěr, že „[v] řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů dle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového bloku.“ 30. Z uvedeného plyne, že přestupce již nemá možnost dále rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutovém bloku a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na tomto bloku uvedenou. Nejvyšší správní soud jednoznačně uzavřel, že svým podpisem a úhradou uložené pokuty přestupce stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů přestupce může rozporovat, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru a zda vlastně existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být připsány body. V žádném případě však nemůže rozporovat to, zda se skutek skutečně stal a zda byla naplněna skutková podstata přestupku. Za této situace pak ani nebylo možné provádět jakékoliv dokazování ke zjištění skutkového stavu věci, např. vyžádáním kamerového záznamu. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů a na základě podkladů založených ve spise uzavřel, že body byly žalobci připsány v souladu s pravomocným rozhodnutím vydaným v příkazním řízení na místě. Řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ať již v podobě rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje.

31. Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku týkající se nečitelnosti či nesrozumitelnosti údajů uvedených na pokutovém bloku a námitku týkající se formálních vad bloku obecně.

32. Příkazní řízení na místě je řízením zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti příkazového (pokutového) bloku vyplývají zejména z povahy příkazního řízení na místě a jsou upraveny v zákoně o přestupcích, zejména v § 91 a § 92. Podle § 92 odst. 1 zákona o přestupcích platí, že podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Podrobné náležitosti příkazového bloku vyplývají z § 92 odst. 2 téhož zákona.

33. K formálním náležitostem příkazního (pokutového) bloku se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20, v němž uvedl, že „…ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 9 63 A 4/2020 podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním z přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení.“ 34. Lze konstatovat, že s ohledem na specifika příkazního řízení na místě lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je srozumitelné a zřejmé, komu a za jaký přestupek byla pokuta v tomto řízení uložena. Jednání konkrétní osoby musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude- li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Krajský soud rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 - 39, podle něhož „v určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ 35. Konkrétně k pokutovému bloku ze dne 5. 11. 2019 lze uvést, že je stižen formální administrativní vadou spočívající v tom, že strážník, který blok vyplňoval, zaměnil kolonky pro uvedení porušené právní povinnosti a kolonky pro uvedení právní kvalifikace přestupku. Právní kvalifikace přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu je tudíž nesprávně uvedena v kolonce 5 v popisu skutku. Ustanovení vymezující porušenou právní povinnost, a sice § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu je potom nesprávně uvedeno v kolonce 6, v níž má být vymezena právní kvalifikace přestupku. Uvedená formální vada však nemá žádný vliv na to, že z pokutového bloku je srozumitelné a zřejmé, komu a za jaký přestupek byla pokuta uložena; jednání žalobce je popsáno jednoznačně a určitě. Pokutový blok je taktéž vyplněn čitelně.

36. Z pokutového bloku je tedy jednoznačně zřejmé, že se žalobce dne 5. 11. 2019 v 10:15 hod. na křižovatce ulic F. A. Gerstnera a Mánesovy dopustil porušení právní povinnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, neboť při řízení vozidla Ford RZ 7S4 6602 držel za jízdy telefonní přístroj. Tím se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 200 Kč. Pokutový blok je podepsán strážníkem městské policie, který je identifikován uvedením služebního čísla. Žalobce pokutový blok podepsal a na místě pokutu zaplatil.

37. Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a nezaměnitelným způsobem. Skutkový popis jednání žalobce v bloku koresponduje s právní kvalifikací přestupků. Přesně je vymezeno i místo a čas spáchání přestupku, osoba přestupce a jeho podpis pod blokem.

38. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že rozhodnutí vydané v příkazním řízení na místě dne 5. 11. 2019, které je žalobcem zpochybněno v žalobě, představuje podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidičů. Tento podklad obsahuje Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 10 63 A 4/2020 zákonem stanovené náležitosti, je z něj zřejmé kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Blok je vyplněn čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchané přestupkové jednání je popsáno byť stručným, ale jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na související zákonná ustanovení.

39. Nezbývá než zopakovat, že žalobcovo tvrzení o tom, že se dne 5. 11. 2019 dopustil jiného přestupku, než za který byl shledán vinným, a že se tak mělo stát na jiném místě, nepatří do řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. Skutečnosti uvedené žalobcem se týkají skutku pravomocně ukončeného, takže mohou být potvrzeny, případně vyvráceny, pouze v řízení o mimořádných opravných prostředcích podle správního řádu. Přezkoumávání pravomocných rozhodnutí lze provést pouze zákonným způsobem, tj. především v řízení přezkumném (§ 94 a násl. správního řádu), případně v řízení o žádosti o obnovu řízení (§ 100 a násl. správního řádu).

40. Žalobce v žalobě předeslal, že hodlá v soudním řízení doložit důkazní návrhy, a sice lékařskou zprávu o jeho zraku, potvrzení o výši důchodu, kopii pokutového bloku a další listinné důkazy. Potvrzení o výši důchodu žalobce krajskému soudu doložil pro účely posouzení jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, které bylo vyhověno. Kopii pokutového bloku ze dne 5. 11. 2019 měl krajský soud při posuzování žaloby k dispozici, neboť si vyžádal příslušný spisový materiál, jehož součástí byl tento pokutový blok. Lékařská zpráva o zraku žalobce do soudního spisu ke dni rozhodování soudu doložena nebyla. K tomu krajský soud konstatuje, že nikterak nerozporuje informace, které o svém zraku žalobce uvedl již v žalobě (množství dioptrií, nezbytnost používání brýlí na čtení atd.); proto nebylo nezbytné tyto informace dokládat ještě lékařskou zprávou. Tyto okolnosti ostatně nemohly mít žádný vliv na celkové hodnocení věci, neboť skutečnost, že si žalobce blok před jeho podpisem nepřečetl, neboť brýle na čtení neměl u sebe, jde bohužel pouze k jeho tíži. Za této situace žalobce opět mohl podpis bloku odepřít a žádat o projednání přestupku v běžném správním řízení. Žalobce nebyl nucen projednat přestupek v příkazním řízení na místě. Pokud žalobce uváděl, že doloží soudu ještě další listinné důkazy, tak do rozhodnutí soudu tak neučinil a výslovně souhlasil s projednáním věci bez jednání. Závěr a náklady řízení 41. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 11 63 A 4/2020 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích dne 22. července 2020 Mgr. Kateřina Bednaříková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.