63 A 6/2024

Rubrum

č. j. 63 A 6/2024- 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobců: a) X b) X oba bytem X zastoupeni advokátem Mgr. Janem Andráškem sídlem Kopečná 20, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2023, č. j. KUJCK 95477/2023, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2023, č. j. KUJCK 95477/2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 19 989 Kč do 30 od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 2 63 A 6/2024

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby a vyjádření žalovaného

1. V projednávané věci žalobci prostřednictvím žádosti ze dne 5. 10. 2018 žádali o dodatečné povolení stavby „Hospodářské stavení“ na pozemcích nacházejících se v k.ú. X. Rozhodnutím Městského úřadu Dačice, odboru stavebního úřadu ze dne 11. 4. 2023, č.j. DACI/10318/23/OSÚ, byla tato žádost zamítnuta stejně jako následné odvolání žalobců, o němž rozhodoval žalovaný napadeným rozhodnutím.

2. Proti rozhodnutí žalovaného brojí žalobci nynější žalobou, kterou se domáhají jeho zrušení stejně jako jemu předcházejícího rozhodnutí prvostupňového. Žaloba byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručena dne 4. 3. 2024.

3. Žalobou je namítáno porušení povinností plynoucích správním orgánům z § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění ke dni 5. 10. 2018 (dále jen „správní řád“). Žalobcům nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání prvostupňového ani napadeného rozhodnutí. Jakkoli odvolací orgán v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že popsaná procesní vada byla zhojena, žalobci neměli možnost se k podkladům vyjádřit ani před vydáním rozhodnutí napadeného. Žalobcům totiž v průběhu odvolacího řízení nebyly doručeny žádné písemnosti, včetně výzvy dle § 36 odst. 3 správního řádu a napadeného rozhodnutí, neboť jim žalovaný v průběhu tohoto řízení doručoval do nesprávné datové schránky. K řádnému doručení napadeného rozhodnutí tak došlo až na základě podnětu žalobců dne 15. 1. 2024.

4. Žalobci zdůraznili význam práva účastníků správního řízení na seznámení s podklady správního rozhodnutí a na vyjádření se k nim. K tomu poukázali na judikaturu Nejvyššího správního soudu, když citován je zejména rozsudek uvedeného soudu ze dne 12. 1. 2017, č.j. 5 Azs 229/2016-44. Přestože z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že popsaná procesní vada byla zhojena v řízení odvolacím, nestalo se tak z důvodu výše popsaného nesprávného doručování ze strany žalovaného. Nesprávnou pak žalobci hodnotí též úvahu žalovaného v napadeném rozhodnutí, podle které, pokud ve věci bylo vydáno negativní závazné stanovisko a žalobci proti němu nebrojili v samotném odvolání, je nadbytečné je vyzývat k seznámení se s podklady rozhodnutí. Takový závěr by dle žaloby mohl vést k absurdním závěrům o absenci nutnosti vést správní řízení v situaci, kdy je vydáno negativní závazné stanovisko.

5. Popsaná vada nebyla zhojena ani v rámci provedené kontrolní prohlídky v průběhu prvostupňového řízení, neboť během ní žalobci do spisové dokumentace nenahlíželi. Ačkoli se s ní seznámili v době po vydání prvostupňového rozhodnutí, nemohli předvídat, že odvolací orgán spis nedoplňoval a rovněž to neznamená, že žalobcům může být právo na vyjádření se k podkladům rozhodnutí odňato. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 3 63 A 6/2024 6. Napadené rozhodnutí je dle žalobců rovněž nepřezkoumatelné, neboť nijak nevypořádává jejich námitku o neoznámení koncentrační lhůty pro uplatnění stanovisek a předkládání dalších důkazů. Vypořádána taktéž nebyla námitka týkající se neprovedení ohledání na místě.

7. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl toliko, že má za to, že žaloba byla podána opožděně.

II. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). O věci krajský soud rozhodoval bez nařízeného ústního jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

9. Žaloba je důvodná.

10. Krajský soud se předně zabýval včasností nyní projednávané žaloby, neboť ta byla dle žalovaného podána opožděně. Z obsahu spisové dokumentace vyplývá, že žalobci udělili v průběhu řízení před prvostupňovým orgánem (dne 6. 3. 2023) plnou moc k jejich zastupování Mgr. Janu Andráškovi, advokátovi. Jmenovanému právnímu zástupci bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno do datové schránky ID tkwh27g (datové schránky advokáta). Výzva k seznámení se s podklady rozhodnutí, k uplatnění námitek a k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům, stejně jako napadené rozhodnutí, byly v průběhu odvolacího řízení zaslány do datové schránky vedené na jméno Mgr. Jan Andrášek, ID 69p72ua, která, jak plyne ze sdělení Digitální a informační agentury ze dne 18. 12. 2023, jež je součástí spisové dokumentace, patří Janu Andráškovi, IČ 75716259. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku, který je rovněž založen ve správním spisu, plyne, že posledně uvedené IČ se vztahuje k živnostenskému oprávnění č. 1, předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti: Zprostředkování obchodu a služeb, Velkoobchod a maloobchod, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků a poskytování technických služeb.

11. Ze shora uvedeného vyplývá, že právní zástupce žalobců disponuje dvěma datovými schránkami, kdy jedna z nich je datovou schránkou podnikající fyzické osoby - advokáta (ID tkwh27g) a druhá je datovou schránkou podnikající fyzické osoby (ID 69p72ua).

12. Problematikou mnohosti datových schránek a doručováním do nich se opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, zmínit lze např. rozhodnutí ze dne 6. 1. 2016, č.j. 8 As 109/2015-38, které relevantní judikaturu k této problematice shrnuje a uvádí: „Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že při doručování je nezbytné rozlišovat typ datové schránky a povahu doručované písemnosti v závislosti na roli a postavení adresáta, jehož se písemnost týká. Pro dodržení zákonného postupu musí povaha písemnosti odpovídat typu datové schránky, do níž má být doručováno, a roli adresáta v řízení. Do jednotlivých typů datových schránek tak lze řádně Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 4 63 A 6/2024 doručovat pouze dokumenty, které souvisí s činností či postavením držitele dané datové schránky. Nemá-li účastník zřízen typ datové schránky odpovídající povaze doručované písemnosti, bude se účastníkovi doručovat tak, jako by neměl datovou schránku zřízenu.“ 13. Z citovaného rozhodnutí tak lze jednoznačně dovodit, že bylo povinností žalovaného písemnosti v odvolacím řízení doručovat do datové schránky právního zástupce žalobců, jež byla zřízena za účelem výkonu advokacie, tedy do datové schránky podnikající fyzické osoby – advokáta (ID tkwh27g). Žalovaný pochybil, pokud písemnosti včetně napadeného rozhodnutí zasílal do datové schránky podnikající fyzické osoby (ID 69p72ua). Jak ovšem plyne ze spisové dokumentace, napadené rozhodnutí bylo žalovaným k podnětu právního zástupce žalobce tomuto doručeno opětovně, a to dne 15. 1. 2024 do datové schránky ID tkwh27g. Žalovaný tak své pochybení napravil, byť se tato skutečnost nepromítla do doložky právní moci vyznačené na napadeném rozhodnutí, obsaženém ve spisové dokumentaci. Podstatné je, že žaloba doručená krajskému soudu dne 4. 3. 2024, byla podána v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) a nejedná se tak o žalobu opožděnou.

14. Krajský soud se dále zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí z důvodu nevypořádání námitek žalobců týkajících se absence poučení ve smyslu § 112 odst. 1 stavebního zákona a neprovedení ohledání na místě dle § 129 odst. 3 téhož zákona, která by sama o sobě byla důvodem zrušení napadeného rozhodnutí. Námitka je důvodná.

15. Z obsahu odvolání žalobců ze dne 27. 4. 2023 (na odvolání nesprávně uvedeno datum 27. 5. 2023 – pozn. soudu), vyplývá, že tito brojí proti postupu prvostupňového orgánu, který je dle § 36 odst. 3 správního řádu nepoučil o možnosti vyjádřit se k podkladům svého rozhodnutí, dále se námitky týkají neoznámení koncentrační lhůty pro uplatnění stanovisek, námitek a předkládání dalších důkazů ve smyslu § 112 odst. 1 stavebního zákona a dále námitky týkající se neprovedení ohledání na místě dle § 129 odst. 3 stavebního zákona.

16. Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost odvoláním napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

17. Z odůvodnění rozhodnutí o odvolání tak musí být patrný především dosavadní průběh a výsledek správního řízení v míře potřebné pro zasazení rozhodnutí o věci do patřičného skutkového a právního kontextu. Dále musí být zřejmé, jak naložil správní orgán s námitkami účastníka řízení obsaženými v podaném odvolání, proč považuje argumentaci za lichou, mylnou nebo vyvrácenou, podle které právní normy rozhodl, případně zda shledal jiné vady řízení, k nimž byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

18. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů však přitom musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. rozhodnutí Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 5 63 A 6/2024 rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č.j. 7 Afs 212/2006-76, č. 1566/2008 Sb. NSS).

19. Krajský soud z obsahu napadeného rozhodnutí zjistil, že to se zabývá toliko namítanou absencí poučení dle § 36 odst. 3 správního řádu, námitkám týkajícím se neprovedení ohledání na místě, jehož provedení stavebnímu úřadu v řízení o dodatečném povolení stavby ukládá § 129 odst. 3 stavebního zákona, se napadené rozhodnutí nevěnuje vůbec, stejně tak jako námitkám, jež brojí proti postupu prvostupňového orgánu, který žalobce nepoučil ve smyslu § 112 odst. 1 stavebního zákona. Žalovaný se na str. 5 napadeného rozhodnutí pouze zcela obecně věnuje „namítané nezákonnosti a nesprávnosti, neboť stavební úřad nepostupoval v souladu s ustanoveními stavebního zákona", přičemž konstatuje, že žalobci „nejsou dohlížiteli nad zákonností postupu a rozhodování správních orgánů“ a „nejsou garantem zákonnosti rozhodování správních orgánů a ani subjektem, který by byl oprávněn podat žalobu ve veřejném zájmu“. Takové odůvodnění však v řízení o dodatečném povolení stavby zahajovaném na žádost stavebníka nelze v žádném případě akceptovat. Je to právě stavebník, kdo je v tomto řízení nadán veřejnými subjektivními právy jak hmotněprávního, tak procesněprávního charakteru a má tudíž právo, stejně jako kterýkoli jiný účastník správního řízení, brojit proti nesprávnosti postupů orgánů ve správním řízení, jež do těchto veřejných subjektivních práv mohou zasahovat. Povinností žalovaného pak je se s těmito konkrétními námitkami směřujícími proti postupům stavebního úřadu ve správním řízení řádně vypořádat. To však žalovaný neučinil, když reagoval pouze shora citovanými obecnými, a navíc zcela nepřiléhavými závěry, čímž zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.

20. Jakkoli shora konstatovaná vada je sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, považuje krajský soud, z důvodu procesní jistoty účastníků řízení, za vhodné zabývat se též tím, zda v průběhu správního řízení došlo k porušení povinností plynoucích správním orgánům z § 36 odst. 3 správního řádu a pokud ano, zda tato vada řízení měla vliv na zákonnost správních rozhodnutí vydaných v nynější věci.

21. Podle § 36 odst. 3 správního řádu platí, že pokud nestanoví zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, může se účastník, o jehož právním nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení; není-li to možné, sdělí se takovému účastníkovi alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají. Správní orgán si předtím, než účastníkovi umožní seznámit se s podklady podle předchozí věty, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Nerozhoduje-li se v řízení o právním nároku účastníka, není takový účastník oprávněn seznámit se s podklady rozhodnutí, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis.

22. V projednávané věci je mezi stranami nesporné, že v řízení před prvostupňovým orgánem nebyli žalobci vyzváni k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu shora citovaného ustanovení. Z obsahu spisové dokumentace vyplývá, že právní zástupce žalobců dne 20. 4. 2023, tedy po vydání prvostupňového rozhodnutí, nahlížel do správního spisu, ze kterého Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 6 63 A 6/2024 současně pořídil fotokopie. Z dokumentace pak plyne také to, že v průběhu odvolacího řízení nebyly do správního spisu doplňovány nové podklady rozhodnutí.

23. Jak již krajský soud uvedl shora, žalovaný v průběhu odvolacího řízení doručoval právnímu zástupci žalobců nesprávně a žalobcům tak nebyla doručena výzva ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, v důsledku čehož nedošlo ke zhojení totožné vady řízení před prvostupňovým správním orgánem. Jakkoli však šlo o procesní vadu správního řízení, v projednávané věci tato vada neměla vliv na zákonnost správních rozhodnutí. K uvedenému závěru krajský soud dospěl s ohledem na skutečnost, že se žalobci prostřednictvím svého právního zástupce seznámili s obsahem spisové dokumentace (nahlížení do spisu po vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně dne 20. 4. 2023) a měli možnost se k podkladům rozhodnutí vyjádřit v rámci podaného odvolání.

24. Krajský soud na tomto místě připomíná, že smyslem § 36 odst. 3 správního řádu je poskytnout účastníku řízení možnost prezentovat správnímu orgánu své stanovisko k podkladům rozhodnutí, které správní orgán shromáždil ve správním řízení [srov. rozsudek ze dne 15. 12. 2004, č. j. 7 As 40/2003-61, č. 958/2006 Sb. NSS, byť se týká § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění účinném do 31. 12. 2005]. Své právo prezentovat vyjádření k podkladům správního rozhodnutí žalobci měli možnost uplatnit v rámci podaného odvolání, to však neučinili, když odvoláním je namítáno pochybení prvostupňového orgánu týkající se porušení povinností plynoucích z § 36 odst. 3 správního řádu, neprovedení ohledání na místě a nepoučení žalobců ve smyslu § 112 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění ke dni 5. 10. 2018. Lze doplnit, že námitky vztahující se k podkladům rozhodnutí nebyly uplatněny ani v nyní projednávané žalobě.

25. V případě odvolacího řízení pak platí, že pokud bude v souladu se zákonem doplněno o další podklady pro vydání rozhodnutí, musí být o takovém doplnění účastníci řízení informováni a musí mít možnost se k nově opatřeným podkladům pro vydání rozhodnutí (důkazům) vyjádřit (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2008, č.j. 6 As 286/2018-34, č. 3837/2019 Sb. NSS). Z obsahu správního spisu plyne, že odvolací řízení nebylo doplňováno dalšími podklady rozhodnutí, a tudíž nebylo nutno účastníky řízení vyzývat k seznámení se s podklady nově pořízenými v rámci této fáze správního řízení a k vyjádření se k nim. Ačkoli tedy odvolací správní orgán pochybil, když nezjednal nápravu ve vztahu k řízení prvostupňovému, nešlo s ohledem na shora uvedené o vadu řízení, jež by měla vliv na zákonnost správních rozhodnutí v projednávané věci.

III. Závěr a náklady řízení

26. S ohledem na konstatovanou vadu napadených rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

27. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 7 63 A 6/2024 28. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Pokud jde o procesně úspěšné žalobce, v jejich případě jsou náklady řízení představovány zaplacenými soudními poplatky ve výši 2 × 3 000 Kč, tj. 6 000 Kč, a odměnou advokáta za zastupování v řízení o návrhu ve výši 4 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby při zastupování dvou navrhovatelů snížené o 20 % (převzetí a příprava zastoupení a sepsání návrhu) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož je advokát plátcem DPH, je nutné uvedenou částku navýšit o sazbu této daně na výsledných 19 989 Kč. Celkovou částku 19 989 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích 23. dubna 2024 JUDr. Tereza Kučerová v.r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.