63 A 6/2026

Rubrum

č. j. 63 A 6/2026- 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: JUDr. Emil Flegel sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 zastoupený JUDr. Martinou Pixovou advokátkou se sídlem Bozděchova 1840/7, 150 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2025, č. j. KUJCK 139596/2025, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2025, č. j. KUJCK 139596/2025 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Ve zbytku se žalobní návrh zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13 140 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 2 63 A 6/2026

IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Krajský soud se v této věci zabývá otázkou správnosti doručování rozhodnutí správního orgánu. Konkrétně tím, zda správní orgán prvního stupně doručoval rozhodnutí o žádosti v souladu se zákonem, pokud jej doručoval do datové schránky podnikající fyzické osoby, ačkoli byla žádost podána z datové schránky advokáta.

2. Žalobce podal dne 27. 10. 2025 k Městskému úřadu Vimperk žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou se domáhal poskytnutí informací o aktuálně platných regulativech územního plánu obce Stachy v části pokrývající žádostí konkrétně vymezené pozemky. Uvedená žádost obsahovala hlavičku „Advokátní kancelář Emil Flegel s. r. o.“, jako žadatel byl označen „JUDr. Emil Flegel, advokát“ a žádost byla podána z datové schránky JUDr. Emil Flegel, advokát, K Chaloupkám 106 00 Praha 10 Záběhlice, ID schránky i4du5s9.

3. Městský úřad Vimperk žádost rozhodnutím ze dne 31. 10. 2025, č. j. MUVPK-KS 120711/25-KUR odmítl. Toto rozhodnutí uvedený prvostupňový správní orgán zaslal do datové schránky adresáta JUDr. Emil Flegel – podnikající fyzická osoba, K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 Záběhlice, ID schránky chiiqps. Rozhodnutí bylo do uvedené datové schránky doručeno fikcí dne 10. 11. 2025.

4. Proti uvedenému prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 7. 12. 2025 odvolání, a to z datové schránky JUDr. Emil Flegel, advokát, ID schránky i4du5s9.

5. Odvolání bylo v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného zamítnuto jako opožděné a bylo doručeno do datové schránky adresáta – Advokátní kancelář Emil Flegel s. r. o., K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha, ID schránky bvqi5gv. Žalovaný dospěl k závěru, že pokud bylo žalobci prvostupňové rozhodnutí doručeno fikcí dne 10. 11. 2025, je odvolání proti němu směřující, doručené povinnému subjektu dne 7. 12. 2025, opožděné. Žalobce neprokázal, že by mu napadené rozhodnutí bylo doručeno až dne 24. 11. 2025, jak uvedl v odvolání.

II. Shrnutí žaloby

6. Žalobce proti posledně zmíněnému rozhodnutí žalovaného brojí nyní projednávanou žalobou, kterou se domáhá jeho zrušení. Současně navrhuje zrušit také prvostupňové rozhodnutí a nařídit Městskému úřadu Vimperk požadované informace poskytnout.

7. V žalobě uvádí, že dne 27. 10. 2025 požádal Městský úřad Vimperk o poskytnutí informace spočívající ve sdělení aktuálně platných regulativů územního plánu obce Stachy vztahujících se ke konkrétně označeným pozemkům. Městský úřad však žádost odmítl s tím, že se obsahově shoduje s žádostí o předběžnou informaci podle stavebního zákona a že požadovaná informace bude poskytnuta v tomto režimu. Žalobce namítá, že správní Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 3 63 A 6/2026 orgán nebyl oprávněn jednostranně změnit právní režim jeho podání a měl žádost vyřídit podle informačního zákona.

8. Dále žalobce namítá, že prvostupňové rozhodnutí mu nebylo řádně doručeno. Tvrdí, že o informace žádal jako advokát prostřednictvím své advokátní datové schránky, avšak správní orgán doručoval rozhodnutí do jiné datové schránky. Podle žalobce proto nemohlo dojít ani k doručení fikcí. S rozhodnutím se měl fakticky seznámit až dne 24. 11. 2025. Z toho dovozuje, že jeho odvolání podané dne 7. 12. 2025 bylo včasné a žalovaný pochybil, pokud jej posoudil jako opožděné.

9. Žalobce současně vytýká žalovanému porušení § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Uvádí, že podal blanketní odvolání s tím, že ho následně doplní, zejména o argumentaci týkající se vadného doručení, avšak žalovaný mu tuto možnost neposkytl a bez dalšího odvolání zamítl jako opožděné.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

10. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce jako opožděné podle § 92 odst. 1 správního řádu, neboť rozhodnutí Městského úřadu Vimperk bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky dne 31. 10. 2025 a v důsledku nepřihlášení žalobce nastala dne 10. 11. 2025 fikce doručení. Odvolací lhůta tak uplynula dne 25. 11. 2025, zatímco odvolání bylo podáno až dne 7. 12. 2025.

11. Námitka nesprávného doručování je dle žalovaného nedůvodná. Ze správního spisu vyplývá, že rozhodnutí bylo dodáno do datové schránky žalobce a tato skutečnost je doložena doručenkou informačního systému datových schránek. Žalobce podle žalovaného nepředložil žádný relevantní důkaz, který by závěry plynoucí z doručenky zpochybnil.

12. Žalovaný dále uvedl, že žalobce v řízení vystupoval jako fyzická osoba uplatňující vlastní právo na informace, nikoli jako zástupce jiné osoby. Ze žádosti ani z průběhu řízení podle žalovaného nevyplývá, že by žalobce jednal za jiného na základě plné moci. Samotná skutečnost, že žalobce je advokátem, podle žalovaného bez dalšího neznamená, že mu mělo být doručováno do advokátní datové schránky.

13. K používání více datových schránek žalovaný zdůraznil, že rozhodující je procesní postavení adresáta v řízení. Jestliže žalobce vystupoval vlastním jménem, bylo podle žalovaného namístě doručovat mu jako účastníku řízení. Samotná skutečnost, že žalobce v komunikaci s orgány veřejné moci používal více vlastních datových schránek nemůže podle žalovaného zpochybnit účinky doručení.

14. Žalovaný uzavřel, že prvostupňové rozhodnutí se dostalo do dispoziční sféry žalobce a ten měl objektivní možnost se s jeho obsahem seznámit. Napadené rozhodnutí proto považuje za zákonné a navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 4 63 A 6/2026 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, „s. ř. s.“). O věci samé krajský soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalovaný vyjádřil souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. Žalobce se k dotazu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

16. Žaloba je důvodná. K otázce doručování 17. Podle § 19 odst. 1 správního řádu doručuje správní orgán písemnost přednostně do datové schránky adresáta. Má-li však tatáž osoba zřízeno více datových schránek, nelze doručovat do kterékoliv z nich podle volné úvahy správního orgánu. Z ustálené judikatury NSS plyne, že písemnost musí být doručována do té datové schránky, která odpovídá postavení adresáta v dané věci a povaze doručované písemnosti. Doručování do nesprávného typu datové schránky přitom nemůže založit účinky náhradního doručení podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů („zákon č. 300/2008 Sb.“). Tento závěr vyplývá zejména z rozsudků NSS ze dne 3. 3. 2011, č. j. 9 As 90/2010-58, ze dne 6. 1. 2016, č. j. 8 As 109/2015-38, ze dne 29. 8. 2019, č. j. 1 Afs 332/2018-82 a ze dne 30. 1. 2024, č. j. 3 As 295/2023-25.

18. V projednávané věci žalobce podal žádost z datové schránky advokáta a v podání se současně výslovně označil jako „JUDr. Emil Flegel, advokát“. Z téže datové schránky učinil i následné odvolání. Tato okolnost sama o sobě ještě nedokládá, že žalobce v řízení vystupoval jako zástupce jiné osoby ve smyslu § 33 správního řádu. Pro posouzení správnosti doručování ji však nebylo možno ponechat bez významu. Ze správního spisu je totiž patrné, že žalobce v této věci vůči správním orgánům vystupoval jako advokát a ke komunikaci se správními orgány používal svou advokátní datovou schránku. Za tohoto stavu nebylo možné bez dalšího uzavřít, že doručování do této datové schránky bylo vyloučeno. Advokát má vlastní datovou schránku zřízenou podle § 4 zákona č. 300/2008 Sb. a orgán veřejné moci mu může doručovat jejím prostřednictvím podle § 17 odst. 1 téhož zákona. Doručování do datové schránky advokáta zákon výslovně nepodmiňuje tím, že advokát vystupuje jako právní zástupce jiné osoby. Samotná absence plné moci proto nemohla bez dalšího odůvodnit závěr, že advokátní datová schránka žalobce byla pro doručování v této věci právně bez významu.

19. Naopak ze správního spisu nevyplývá žádná konkrétní okolnost, z níž by bylo možno dovodit, že právě datová schránka podnikající fyzické osoby je pro tuto věc schránkou odpovídající postavení žalobce. Žalovaný staví svůj závěr v podstatě jen na tom, že žalobce jednal ve vlastní věci a nikoho nezastupoval. Taková úvaha je však nedostatečná. Judikatura nespojuje volbu správné datové schránky výlučně s otázkou formálního zastoupení, nýbrž obecně s rolí, v níž adresát v daném řízení vystupuje, a s povahou věci.

20. Tento závěr je v projednávané věci významný i proto, že předmětem žádosti nebyly informace vztahující se k pozemkům ve vlastnictví žalobce, nýbrž k pozemkům třetí osoby. Tím spíše nebylo možno z pouhého předmětu řízení dovodit, že se věc zjevně a bez jakékoli myslitelné souvislosti vymykala profesní sféře žalobce jako advokáta či jeho osobní sféře jako fyzické osoby. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevysvětlil, proč by žalobce nemohl být výsledkem informačního řízení dotčen též ve své profesní sféře, např. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 5 63 A 6/2026 ve vztahu k právu na informace, které mohl následně odborně využít při výkonu advokacie (např. k podání žaloby). Krajský soud tím netvrdí, že tomu tak skutečně bylo. Pouze konstatuje, že žalovaný bez dostatečného odůvodnění předem vyloučil takovou možnost a tím i význam advokátní datové schránky pro doručování v této věci.

21. V tomto ohledu lze podpůrně využít argumentaci obsaženou v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. III. ÚS 3541/20, publikovaném pod č. 93/106 SbNU. Ústavní soud v uvedeném nálezu vytkl, že z napadeného rozhodnutí není patrné, proč by stěžovatel nemohl být jako advokát myslitelně zasažen napadeným aktem ve své profesní sféře, a za nepřesvědčivou označil úvahu, která význam jeho označení jako advokáta bagatelizovala. Přestože skutkové okolnosti nynější věci nejsou totožné, je uvedený metodický závěr použitelný i zde. Hodlá-li správní orgán vyloučit relevanci advokátní datové schránky u osoby, která v řízení vystupuje jako advokát a z této schránky činí podání, musí srozumitelně vysvětlit, proč povaha věci takové doručování vylučuje. Takové vysvětlení však napadené rozhodnutí neobsahuje.

22. Podpůrně svědčí pro nesprávnost právního názoru žalovaného i vnitřní nekonzistentnost procesního postupu správních orgánů. Žádost o informace byla podána z datové schránky advokáta. Následné odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal opět z téže datové schránky advokáta. Žalovaný toto odvolání bez dalšího akceptoval jako procesní úkon žalobce v projednávané věci a zabýval se jím z hlediska jeho včasnosti. Tím spíše nemohl při posouzení otázky doručování kategoricky tvrdit, že datová schránka advokáta je v této věci bez významu a že jedinou správnou schránkou pro účely doručování prvostupňového rozhodnutí byla schránka podnikající fyzické osoby.

23. Nekonzistentnost postupu správních orgánů dále zvýrazňuje i to, že napadené rozhodnutí žalovaný nakonec nedoručoval ani do datové schránky podnikající fyzické osoby, kterou v soudním řízení hájí jako správnou, ani do datové schránky advokáta, z níž žalobce činil podání, nýbrž do zcela jiné datové schránky Advokátní kancelář Emil Flegel s. r. o. Tato okolnost sama o sobě ještě neurčuje, která datová schránka měla být v projednávané věci použita. Výrazně však oslabuje přesvědčivost argumentace žalovaného, že správná volba datové schránky byla od počátku jednoznačná a nepochybná. Naopak ukazuje, že správní orgány k otázce doručování nepřistupovaly důsledně podle jednoho srozumitelného kritéria.

24. Krajský soud si je vědom, že z pouhého použití advokátní datové schránky ještě automaticky neplyne, že právě tato schránka byla v dané věci jedinou zákonně přípustnou schránkou pro doručování. To však není pro přezkum napadeného rozhodnutí rozhodující. Rozhodující je, že za skutkového stavu zjištěného ve spise nebylo možno bez dalšího a s jistotou uzavřít opak, tedy že jedině správnou schránkou byla datová schránka podnikající fyzické osoby. Právě na tomto závěru však žalovaný založil napadené rozhodnutí, resp. z něj kategoricky dovodil datum doručení odvoláním napadeného rozhodnutí.

25. Za těchto okolností krajský soud uzavírá, že žalovaný neprokázal, že doručování prvostupňového rozhodnutí do datové schránky podnikající fyzické osoby odpovídalo postavení žalobce v projednávané věci a povaze doručované písemnosti. Proto z takového doručování nemohl dovozovat účinky náhradního doručení podle § 17 odst. 4 zákona č. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 6 63 A 6/2026 300/2008 Sb.. Jestliže žalovaný postavil napadené rozhodnutí právě na závěru, že k doručení došlo fikcí dne 10. 11. 2025, vyšel z nesprávného právního posouzení věci.

26. Tím není vyloučeno, že v dalším řízení bude třeba zkoumat, zda a kdy došlo k materiálnímu doručení, tedy ke skutečnému seznámení žalobce s obsahem rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2014, č. j. 3 Ads 100/2013-42). Takové posouzení však žalovaný v napadeném rozhodnutí neučinil. Vycházel výlučně z fikce doručení do datové schránky podnikající fyzické osoby. Proto nemohl správně určit ani počátek běhu odvolací lhůty podle § 83 odst. 1 správního řádu, a nemohl tedy ani bez dalšího postupovat podle § 92 odst. 1 správního řádu. K námitce porušení § 37 odst. 3 správního řádu 27. Žalobce dále namítal, že žalovaný porušil § 37 odst. 3 správního řádu, neboť mu neumožnil blanketní odvolání doplnit. Krajský soud k tomu uvádí, že nezákonnost napadeného rozhodnutí již shledal v nesprávném posouzení otázky doručení a z něj odvozené opožděnosti odvolání. Za této situace nepovažoval za nutné se touto dílčí námitkou podrobněji zabývat, neboť na výsledku řízení před soudem nemůže nic změnit. K námitce směřující proti prvostupňovému rozhodnutí 28. Žalobce brojil též proti věcnému závěru prvostupňového rozhodnutí, že jeho žádost měla být vyřízena v režimu předběžné informace podle stavebního zákona, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Touto námitkou se však krajský soud v nynějším řízení nezabýval. Napadené rozhodnutí žalovaného totiž neobsahuje věcný přezkum prvostupňového rozhodnutí, nýbrž je založeno výhradně na závěru o opožděnosti odvolání. Teprve po odstranění vytýkané vady bude na žalovaném, aby se v dalším řízení zabýval včas podaným odvoláním a podle jeho obsahu posoudil i námitky směřující proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

29. Z téhož důvodu krajský soud nevyhověl ani návrhu žalobce na současné zrušení prvostupňového rozhodnutí a na uložení povinnosti požadované informace poskytnout.

V. Závěr a náklady řízení

30. Krajský soud uzavírá, že napadené rozhodnutí neobstojí, neboť žalovaný nesprávně posoudil účinky doručení prvostupňového rozhodnutí a na tomto nesprávném závěru vystavěl závěr o opožděnosti odvolání žalobce. Napadené rozhodnutí proto soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

31. V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem krajského soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Znovu proto posoudí otázku správnosti doručování prvostupňového rozhodnutí žalobci a návazně i včasnost podaného odvolání. Dospěje-li k závěru, že odvolání bylo podáno včas a je přípustné, posoudí jej v rozsahu uplatněných námitek.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem byl v projednávané věci žalobce. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 7 63 A 6/2026 Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že soud nemohl vyhovět části žalobního návrhu, v níž se žalobce domáhal, aby soud nařídil prvostupňovému orgánu požadované informace vydat. Žalobce byl úspěšný se stěžejní žalobní argumentací, na jejímž základě bylo napadené rozhodnutí zrušeno, a proto je třeba ho považovat za plně úspěšného účastníka řízení. Žalobcovy náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek a odměnu advokátky [§ 7, § 9, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] v následné výši: - soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu: 3 000 Kč - úkon právní služby – převzetí a příprava zastoupení: 4 620 Kč + 450 Kč - úkon právní služby – žaloba: 4 620 Kč + 450 Kč 33. Za úkony právní služby včetně soudního poplatku 13 140 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 25. března 2026 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.