63 A 7/2020

Rubrum

č. j. 63 A 7/2020 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: K. R. bytem zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2020, č. j. KUJCK 54600/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 63 A 7/2020

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2020, č. j. KUJCK 54600/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a tím potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Tábor (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 19. 2. 2020, č. j. METAB 10286/2020/ODSA/Val (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů byl ke dni 30. 12. 2019 tímto rozhodnutím potvrzen.

2. Žalobce v žalobě namítal, že došlo k porušení jeho práv. Žalobce se domnívá, že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých právech, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaný podle žalobce naprosto nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisového materiálu, či některé důkazy jednostranně upřednostnil v neprospěch žalobce. Žalovaný měl podle žalobce zcela ignorovat rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných, a proto významně narušil právní jistotu žalobce.

3. V další části žaloby žalobce postupně popsal nezpůsobilost jednotlivých podkladů (rozhodnutí vydaných v blokovém řízení) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že podklady pro záznam bodů nemůže posuzovat, byť podle žalobce praxe vypovídá o něčem jiném. Žalovaný posuzoval pouze oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými byla oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek, který s ním byl projednán v blokovém řízení. Takové oznámení není podle žalobce dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s blokovým rozhodnutím, kterého se týká tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci.

4. Blokové řízení a rozhodování vydávané v blokovém řízení jsou specifické, ovšem to nemůže omlouvat nedostatky, které rozhodnutí vydané v blokovém řízení nese. Žalobce k žalobě přiložil rozhodnutí v blokových řízeních série x č. x a série x č. x, které podle názoru Nejvyššího správního soudu neobsahují dostatečnou individualizaci skutku. Přiložený blok série x č. x naopak dodržuje veškeré zákonné požadavky.

5. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku. Mělo by být naprosto zřejmé, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“ s prostým odkazem na příslušné ustanovení zvláštního zákona, případně ve formě „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, neboť není uvedeno, že se jednání měl přestupce dopustit jako řidič; postih za neužití bezpečnostních pásů u spolujezdce nepodléhá bodovému záznamu. Stejně tak místo spáchání přestupku musí být dostatečným způsobem vymezeno a musí z něho být patrné, zda se tak stalo na pozemní komunikaci. Žalobce uvedl, že údaje v bloku musí být čitelné, srozumitelné a přehledné, aby se jednalo o Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 63 A 7/2020 způsobilý podklad pro záznam bodů. Žalobce se neztotožnil s názorem, podle kterého měl svým podpisem na blokovém rozhodnutí potvrdit souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není ani možné po něm požadovat znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat nápravu. V takovém případě by pozbyla smyslu existence orgánů veřejné moci. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39 (citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

6. Podle výtek, které žalobce u jednotlivých pokutových bloků ze dne 30. 12. 2019, 12. 2. 2019, 17. 12. 2018, 5. 8. 2017, 13. 4. 2017 a 1. 4. 2017 specifikoval, požadoval, aby krajský soud posoudil, zda byla tato jednotlivá pravomocná rozhodnutí způsobilými podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Podle žalobce vyjmenovaná rozhodnutí (bloky) způsobilá jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů nejsou, neboť chybí konkretizace a individualizace jednání.

7. K pokutovému bloku ze dne 30. 12. 2019 žalobce konkrétně namítl, že v kolonce 1 až 4 není přesně zajištěna osoba přestupce, neboť údaje jsou částečně nečitelné, není uvedeno rodné číslo a datum narození. Ověření totožnosti není podle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačující. V kolonce 5 není přesně zajištěna doba spáchání přestupku (chybí údaj o datu a čase), údaje jsou nečitelné a neúplné. V bloku není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku (název obce a ulice je nepřesný nebo v nesrozumitelné zkratce). Z popisu přestupkového jednání dále nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ani její propojení s porušenou povinností stanovenou zákonem. Právní kvalifikace taktéž není určitá. Porušení § 6 není dostatečně vymezeno příslušným bodem, písmenem či odstavcem zákona. V kolonce 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace jednání pouze ustanovením porušeného paragrafu bez uvedení příslušného bodu atd. Vada právní kvalifikace je vada, která znemožňuje přesné určení jednání, odpovědnosti přestupce, oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou taktéž částečně nečitelné. V kolonce 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda bylo přestupkového jednání spácháno úmyslně neb z nedbalosti. V kolonce 8 není zcela zřetelná výše sankce, není možné ověřit, zda koresponduje výše uložené sankce číslem a slovy; údaj o výši sankce chybí či není úplný. V kolonkách 9 až 11 není jednoznačně vymezeno, kde bylo blokové rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, a to včetně podpisu této osoby. Data vyhotovení a převzetí jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost bloku. Na bloku není zřetelný podpis přestupce.

8. K pokutovému bloku ze dne 12. 2. 2019 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 18 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení.

9. K pokutovému bloku ze dne 17. 12. 2018 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 18 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení.

10. K pokutovému bloku ze dne 5. 8. 2017 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 6 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 63 A 7/2020 11. K pokutovému bloku ze dne 13. 4. 2017 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 6 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. Žalobce tomuto bloku nevytýká absenci vymezení zavinění úmyslem či z nedbalosti.

12. K pokutovému bloku ze dne 1. 4. 2017 žalobce konkrétně namítá totéž, až na to, že porušená právní povinnost podle § 6 není jednoznačně konkretizována bodem či písmenem zákonného ustanovení. Žalobce tomuto bloku nevytýká absenci vymezení zavinění úmyslem či z nedbalosti.

13. Žalobce v textu žaloby navrhoval, aby krajský soud zrušil jak napadené rozhodnutí, tak i rozhodnutí prvostupňové. V závěrečném petitu žalobce nicméně navrhoval pouze to, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí.

14. Součástí žaloby byl též návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, o němž bylo rozhodnuto krajským soudem dne 17. 6. 2020 pod č. j. 63 A 7/2020 - 37 tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 15. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout. Zcela odmítl tvrzení žalobce, že by ignoroval předložené důkazní prostředky, čímž by mělo dojít k porušení legitimního očekávání žalobce, neboť žalovaný není povinen bez dalšího přejímat právní závěry jiných správních orgánů na jeho úrovni, zejména pokud svůj postup přezkoumatelně vysvětlí. Žalovaný konstatoval, že se v obecné rovině vypořádal se všemi odvolacími námitkami.

16. K jednotlivým blokům žalovaný shrnul skutečnosti, které bloky obsahují s tím, že z jednotlivých bloků je zřejmé, jakým konkrétním jednáním měl žalobce přestupky spáchat, a tyto bloky obsahují všechny náležitosti. K popisu místa spáchání přestupku žalovaný uvedl, že všechny bloky obsahují dostatečně konkretizovaná místa a spolu s dalšími údaji jsou jednotlivé skutky žalobce identifikovány nezaměnitelným způsobem.

17. V souvislosti s posuzováním formálně obsahových náležitostí pokutových bloků žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20. Posuzované pokutové bloky žalovaný označil za způsobilé pro záznam bodů, byť jsou zkratkovité. Nejednoznačnost či nesrozumitelnost nebyla z bloků shledána. Podstatný obsah správního spisu 18. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Oznámením správního orgánu prvního stupně ze dne 6. 1. 2020 byl žalobce vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl ke dni 30. 12. 2019. Zároveň byl žalobce prostřednictvím oznámení vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Dne 13. 1. 2020 podal žalobce námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení. Správní orgán prvního stupně si dne 15. 1. 2020 vyžádal od příslušných obvodních oddělení Policie České republiky kopie pokutových bloků.

19. Blok série x č. x ze dne 1. 4. 2017 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho rodné číslo, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle občanského průkazu uvedeného čísla. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Dne 1. 4. 2017 v 830 hod. jel řidič K. R. s x, RZ x po ul. x, x a za jízdy nebyl přip. bezp. pásem, tím porušil § 6/1a) z. č. 361/2000 Sb.“ Pokuta byla uložena podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Celková výše uložené Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 63 A 7/2020 pokuty činila „-200- Kč, slovy -dvěstě-.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Č. Budějovicích dne 1. 4. 2017“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 3. 4. 2017, č. j. KRPC-53529/PŘ-2017-020106.

20. Blok série x č. x ze dne 13. 4. 2017 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho rodné číslo, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle dokladu uvedeného čísla. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Dne 13. 4. 2017 ve 1355 hod. x, x. Nebyl za jízdy připoután bezp. pásem RZ x § 6/1a“. Pokuta byla uložena podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Celková výše uložené pokuty činila „1000 Kč, slovy tisíc.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Táboře dne 13. 4. 2017“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího jména a příjmení a identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 18. 4. 2017, č. j. KRPC-60175/PŘ-2017-020818.

21. Blok série x č. x ze dne 5. 8. 2017 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle občanského průkazu a řidičského průkazu uvedených čísel. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Dne 5. 8. 17 v 835 I/20 x → x porušil řidič x §6/1a z. č. 361/2000 Sb. Řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem.“ Pokuta byla uložena podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Forma zavinění byla uvedena z nedbalosti. Celková výše uložené pokuty činila „-300,- Kč, slovy -tři sta-.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Sedleci dne 5. 8. 2017“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 7. 8. 2017, č. j. KRPC-118217/PŘ- 2017-020106.

22. Blok série AC/2017 č. C 1543681 ze dne 17. 12. 2018 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle řidičského průkazu uvedeného čísla, ohledně občanského průkazu byla provedena lustrace. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „17. 12. 2018, 16:31, x směr x u č. p. 1 RZ x §18/4 z. č. 361/2000 Sb. Rychlost 50/64/61 km/h překročení rychlosti v obci.“ Pokuta byla uložena podle „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Forma zavinění byla uvedena z nedbalosti. Celková výše uložené pokuty činila „1000,- Kč, slovy -jedentisíc-.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Klenovice dne 17. 12 2018“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 18. 12. 2018, č. j. KRPC-175976/PŘ-2018-020806.

23. Blok série x č. x ze dne 12. 2. 2019 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle řidičského průkazu uvedeného čísla a že byla provedena lustrace. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Dne 12. 2. 2019 v 18:58 hod. x č. p. 134, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. - rychlost v obci R - 50/85/82 km/h; směr České Budějovice RZ: x.“ Pokuta byla uložena podle „§ 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Forma zavinění byla uvedena z nedbalosti. Celková výše uložené pokuty činila „-2000- Kč, slovy -dvatisíce-.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Vitín dne 12. 2. 2019“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 63 A 7/2020 koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 13. 2. 2019, č. j. KRPC-22358/PŘ-2019-020106.

24. Blok série x č. x ze dne 30. 12. 2019 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle dokladu uvedeného čísla. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Dne 30. 12. 2019 v 1230 hod x, x - nebyl připoután x x §6/1a.“ Pokuta byla uložena podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Forma zavinění byla uvedena z nedbalosti. Celková výše uložené pokuty činila „500 Kč, slovy pět set.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Táboře dne 30. 12. 2019“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 31. 12. 2019, č. j. KRPC-171853-2/PŘ-2019-020818.

25. V rámci vyjádření před vydáním rozhodnutí ze dne 11. 2. 2020 žalobce navrhl přerušení řízení, k čemuž přiložil kopii podnětu k přezkumnému řízení. Usnesením ze dne 13. 2. 2020 správní orgán prvního stupně žádosti žalobce o přerušení řízení nevyhověl.

26. Rozhodnutím ze dne 19. 2. 2020 správní orgán prvního stupně námitky žalobce zamítl jako neopodstatněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 30. 12. 2019 potvrdil. V rozhodnutí byl popsán průběh správního řízení a byly jednotlivě posouzeny pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů. Bylo konstatováno, že záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, která jsou ve spise založena.

27. Dne 10. 3. 2020 obdržel správní orgán prvního stupně blanketní odvolání, které žalobce po výzvě dne 23. 3. 2020 doplnil.

28. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaný zopakoval hlavní zásady správního řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. K namítaným zkratkovitým výrazům, jež jsou obsaženy v jednotlivých rozhodnutích vydaných v blokovém řízení, bylo žalovaným uvedeno, že pokud jsou tyto v textu bloku dostatečně srozumitelné, mohou být podkladem pro zápis bodů. Podstatné je, aby v pokutovém bloku bylo zcela jednoznačně a určitě popsáno konkrétní jednání konkrétní osoby. Užití zkratek či gramatické chyby nezakládají nezákonnost rozhodnutí. Následkem formálních či obsahových nedostatků bloku není vždy nezpůsobilost tohoto bloku být podkladem pro zápis bodů do registru. Žalovaný rovněž posoudil jednotlivé bloky a dospěl k závěru, že tyto bloky nevykazují vady, pro které by nemohly sloužit jako podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Specifikace jednotlivých jednání žalobce v blocích obsažená splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť je z bloků patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo. Právní hodnocení krajského soudu 29. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

30. Žaloba není důvodná. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 63 A 7/2020 31. Žalobce v prvé řadě zpochybnil postup žalovaného, který označil za nesprávný, neboť podle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. V rámci odvolacího řízení bylo podle žalobce povinností žalovaného zabývat se jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný nečinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení.

32. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), a s účinností do 30. 6. 2017 podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 200/1990 Sb.“), a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

33. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.

34. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

35. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 63 A 7/2020 36. Podklady, z nichž správní orgán prvního stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán prvního stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokut v blokovém řízení, které byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR, a dále i z vyžádaných kopií jednotlivých bloků. Správní orgán prvního stupně a žalovaný řádně posoudili jednotlivá pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení a dospěli k závěru, že tato jsou způsobilými podklady k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

37. Správní orgán prvního stupně v prvostupňovém rozhodnutí ze dne 19. 2. 2020 stručně shrnul, co je uvedeno v pokutových blocích a kolik bodů bylo za jaké jednání přiděleno. Žalovaný dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že správní orgán prvního stupně provedl záznamy v registru řidičů v souladu s § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že jednotlivé specifikované údaje obsažené v těchto blocích splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, ze všech těchto údajů je dostatečně zřejmé, o jaké porušení zákonného ustanovení žalobcem se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný jednotlivými podklady pro záznam bodů do registru řidičů zabýval dostatečně důkladně a podrobně. Vypořádal se i se všemi odvolacími námitkami zpochybňujícími jednotlivé chybějící, zkratkovité či neúplné údaje na pokutových blocích.

38. Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného o tom, že v konkrétní záležitosti měl správní orgán prvního stupně k dispozici všechny potřebné podklady splňující zákonem stanovené požadavky. Nesrozumitelnost a nejednoznačnost údajů uvedených na pokutových blocích nebyla správními orgány ani krajským soudem shledána, jak bude popsáno níže.

39. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76), neboť si vyžádaly kromě oznámení Policie ČR, na jehož základě byl prováděn záznam dosažených bodů, též pokutové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem. Pokud žalobce namítá, že z pokutových bloků není zřetelný jeho podpis a že tedy není prokázán jeho souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, pak tuto argumentaci krajský soud odmítá. Na všech šesti napadených pokutových blocích je zřetelný podpis žalobce, přičemž při porovnání pouhým okem je zjevné, že se jedná o tentýž podpis. Ve všech šesti přestupkových případech byl žalobce ztotožněn podle označených dokladů totožnosti a v některých případech i prostřednictvím lustrace. Z ověření totožnosti žalobce ve spojení se zřetelností podpisů na všech šesti blocích nemá krajský soud žádnou pochybnost o tom, že by žalobce pokutové bloky osobně nepodepsal. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 63 A 7/2020 40. Krajský soud proto uzavřel, že námitka žalobce, že se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, a to jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou.

41. Krajský soud dále posuzoval důvodnost námitky, podle níž jednotlivé podklady nejsou způsobilé pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce namítal, že nezpůsobilost těchto podkladů spatřuje v tom, že užitý formát popisu přestupku „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“ či „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, není dostatečným specifikováním přestupkového jednání. Z pokutových bloků podle žalobce dále není zřejmé, kdy a kde k přestupku došlo, stejně jako nelze určit právní kvalifikaci (zkratkovitý zápis příslušného zákonného ustanovení či neuvedení přesného ustanovení, a to nejen paragrafem a odstavcem, nýbrž i písmenem a bodem). Další žalobcovou námitkou je, že údaje v pokutových blocích nejsou čitelné a nejsou z nich tudíž zřejmé okolnosti spáchaných přestupků.

42. Ani tuto námitku krajský soud nehodnotí jako důvodnou. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly podklady pro zápis bodů žalobce do registru řidičů jako způsobilé. To dovozovaly jednak ze splněných náležitostí těchto podkladů, které zcela korespondují se zákonnými požadavky, a rovněž z výše bodů, která byla žalobci připsána v souladu se zákonem.

43. Správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů nemohou přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné, jak bylo již výše uvedeno a vyplývá to i z judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 24). Tento závěr vyplývá i ze samotné dikce § 57 odst. 3 správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky rozhodnutím jiného, příslušného správního orgánu (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti žalobce za přestupek).

44. Pokud tedy nyní zastává žalobce názor, že z uvedených podkladů, čili rozhodnutí o přestupcích, není zřejmé, jakého přestupkového jednání se měl dopustit, kdy a kde se tak stalo, tj. zpochybňuje-li svou odpovědnost za přestupek, pak měl tyto skutkové námitky uplatnit již při projednání přestupku a měl trvat na projednání věci ve správním řízení. Pokud by takové námitky užil a nesouhlasil s projednáním přestupků v blokovém řízení, mohl tyto námitky uplatnit v řízení před správním orgánem. Žalobce však, jak vyplývá z písemností založených ve spise, s popisem jednotlivých skutků, jakož i s uvedením místa a času, kdy k jeho jednání došlo, souhlasil, resp. neměl výhrady, neboť přistoupil na možnost jejich projednání v blokovém řízení. Pokuty za přestupková jednání, která mu byla kladena za vinu, uhradil (pouze v jednom případě šlo o blok na pokutu na místě nezaplacenou), a pokutové bloky podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které v nich byly uvedeny. Žalobce nenamítal zkratkovité popisy jednotlivých skutků, absenci uvedení místa a času, kdy k jednání došlo či nečitelnost a nesrozumitelnost údajů v blocích uvedených. K uplatnění takových námitek není ani zapotřebí znalost práva. Žalobce přistoupil na projednání jeho přestupků v blokovém řízení, pokutové bloky stvrdil svým podpisem a akceptoval tak výši uložené pokuty i údaje v nich uvedené.

45. Krajský soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, z něhož se podává, že „udělením souhlasu s projednáním skutků Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 63 A 7/2020 v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích.“ Z právní věty tohoto rozsudku se podává jednoznačný závěr, že „[v] řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů dle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového bloku.“ 46. Z uvedeného plyne, že přestupce již nemá možnost dále rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutových blocích a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na těchto blocích uvedenou. Nejvyšší správní soud jednoznačně uzavřel, že svým podpisem a úhradou uložené pokuty přestupce stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů přestupce může rozporovat, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru a zda vlastně existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být připsány body. V žádném případě však nemůže rozporovat to, zda se skutek skutečně stal a zda byla naplněna skutková podstata přestupku. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů a na základě podkladů založených ve spise uzavřel, že body byly žalobci připsány v souladu s pravomocnými rozhodnutími vydanými v blokovém řízení.

47. Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku týkající se nečitelnosti či nesrozumitelnosti údajů uvedených na pokutových blocích z důvodu zkratkovitosti či strohosti tam uvedených údajů.

48. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, tak jak jsou upraveny v zákoně č. 250/2016 Sb., zejména v § 91 a § 92, a taktéž s účinností do 30. 6. 2017 v zákoně č. 200/1990 Sb., zejména v § 84 a v § 85. Podle § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. platí, že podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Podrobné náležitosti příkazového bloku vyplývají z § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. Podle § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb. jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Krajský soud uvádí dosavadní i aktuální právní úpravu přestupkového práva, neboť přestupky žalobce ze dne 1. 4. 2017 a 13. 4. 2017 byly projednávány podle zákona č. 200/1990 Sb., zatímco čtyři přestupky pozdější byly projednávány podle zákona č. 250/2016 Sb.

49. Ke zkratkám, které byly orgánem veřejné moci použity, se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20, v němž uvedl, že „…ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 11 63 A 7/2020 rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ustanovení § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Uvedený právní závěr je plně použitelný i v podmínkách nové právní úpravy zákona č. 250/2016 Sb.

50. Lze konstatovat, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je srozumitelné a zřejmé, komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Krajský soud rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 - 39, podle něhož „v určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ 51. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci naopak považuje za řádně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku. Skutkový popis jednání žalobce koresponduje s právní kvalifikací přestupků. Přesně je vymezeno i místo a čas spáchání přestupku, osoba přestupce a jeho podpis pod blokem.

52. Žalobce ke všem blokům namítl, že obsahují nesrozumitelné odkazy na právní předpisy, což žalobce považoval za chybnou právní kvalifikaci.; šlo konkrétně o § 6 a § 18 zákona o silničním provozu. Jednotlivé bloky obsahují odkazy na jednotlivá ustanovení zákona ve zjednodušené podobě tak, jak žalobce uvádí, nicméně ze struktury zápisu je nepochybně zřejmé, o který paragraf, odstavec, písmeno, případně bod zákonného ustanovení se jedná, neboť tyto zápisy kopírují strukturu řazení jednotlivých norem v zákoně. Krajský soud konstatuje, že citace ustanovení zákona ve formě „§ 6/1a“ a „§ 18/4“ je naprosto pochopitelná a uvedená ve formě přípustné zkratky, která u krajského soudu nevzbuzuje žádné pochybnosti o povinnosti, kterou měl žalobce porušit. Stejně tak skutková podstata přestupku vymezená jako „§ 125c/1f4“ apod. je zcela srozumitelně vymezena.

53. K pokutovému bloku ze dne 30. 12. 2019 žalobce namítl, že v kolonce 1 až 4 není zjištěna osoba přestupce a údaje jsou nečitelné; ověření totožnosti nemá být dostačující. Krajský soud konstatuje, že osoba přestupce a jeho údaje jsou zjištěny a uvedeny srozumitelným a čitelným způsobem. Totožnost byla ověřena podle dokladu uvedeného čísla. V kolonce 5 žalobce postrádá jednoznačný popis skutkového jednání, vymezení místa a času spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené právní povinnosti. S uvedeným krajský soud nesouhlasí, neboť v kolonce 5 je uveden popis skutku srozumitelným způsobem, včetně času a místa spáchání přestupku. Užití zkratky ve formě „nebyl připoután BP“ je zcela v pořádku, neboť se jedná o srozumitelnou zkratku toho, že žalobce jako řidič nebyl Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 12 63 A 7/2020 připoután bezpečnostním pásem. Zkratka je doplněna označením porušené právní povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu (užitý formát „§ 6/1a“ je opět zcela srozumitelný); porušení uvedeného ustanovení se může osoba dopustit pouze jako řidič vozidla. Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a nezaměnitelným způsobem. V kolonce 6 vymezená právní kvalifikace přestupku ve formě „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ je pochopitelná a je zřejmé, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Z kolonky 7 je zřejmé, že se žalobce dopustil přestupkového jednání z nedbalosti. V kolonce 8 je uvedena sankce ve výši 500 Kč, což odpovídá i slovnímu popisu. V kolonkách 9 až 11 je čitelně uvedeno místo a datum vydání bloku, oprávněná osoba je označena služebním číslem a je na bloku podepsána. Podpis a datum podpisu žalobce jsou taktéž čitelné a nezpochybnitelné.

54. K pokutovému bloku ze dne 12. 2. 2019 žalobce namítl, že v kolonce 1 až 4 není zjištěna osoba přestupce a údaje jsou nečitelné; ověření totožnosti nemá být dostačující. Krajský soud konstatuje, že osoba přestupce a jeho údaje jsou zjištěny a uvedeny srozumitelným a čitelným způsobem. Totožnost byla ověřena podle řidičského průkazu uvedeného čísla, podle lustrace a podle fotografie. V kolonce 5 žalobce postrádá jednoznačný popis skutkového jednání, vymezení místa a času spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené právní povinnosti. S uvedeným krajský soud nesouhlasí, neboť v kolonce 5 je uveden popis skutku srozumitelným způsobem, včetně času a místa spáchání přestupku. Užití slovního spojení „rychlost v obci R/50/85/82 km/h“ je zcela v pořádku, neboť se jedná o srozumitelné vyjádření toho, že žalobce jako řidič překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, která činí 50 km/h; žalobce jel rychlostí 85 km/h, po odečtení stanovené odchylky jel rychlostí 82 km/h. Uvedené je doplněno označením porušené právní povinnosti podle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu (užitý formát „§ 18/4“ je opět zcela srozumitelný). Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a nezaměnitelným způsobem. V kolonce 6 vymezená právní kvalifikace přestupku ve formě „§ 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ je pochopitelná a je zřejmé, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Z kolonky 7 je zřejmé, že se žalobce dopustil přestupkového jednání z nedbalosti. V kolonce 8 je uvedena sankce ve výši 2 000 Kč, což odpovídá i slovnímu popisu. V kolonkách 9 až 11 je čitelně uvedeno místo a datum vydání bloku, oprávněná osoba je označena služebním číslem a je na bloku podepsána. Podpis a datum podpisu žalobce jsou taktéž čitelné a nezpochybnitelné.

55. K pokutovému bloku ze dne 17. 12. 2018 žalobce namítl, že v kolonce 1 až 4 není zjištěna osoba přestupce a údaje jsou nečitelné; ověření totožnosti nemá být dostačující. Krajský soud konstatuje, že osoba přestupce a jeho údaje jsou zjištěny a uvedeny srozumitelným a čitelným způsobem. Totožnost byla ověřena podle řidičského průkazu uvedeného čísla a podle lustrace. V kolonce 5 žalobce postrádá jednoznačný popis skutkového jednání, vymezení místa a času spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené právní povinnosti. S uvedeným krajský soud nesouhlasí, neboť v kolonce 5 je uveden popis skutku srozumitelným způsobem, včetně času a místa spáchání přestupku. Užití slovního spojení „rychlost 50/64/61 km/h překročení rychlosti v obci“ je zcela v pořádku, neboť se jedná o srozumitelné vyjádření toho, že žalobce jako řidič překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, která činí 50 km/h; žalobce jel rychlostí 64 km/h, po odečtení stanovené odchylky Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 13 63 A 7/2020 jel rychlostí 61 km/h. Uvedené je doplněno označením porušené právní povinnosti podle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu (užitý formát „§ 18/4“ je opět zcela srozumitelný). Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a nezaměnitelným způsobem. V kolonce 6 vymezená právní kvalifikace přestupku ve formě „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ je pochopitelná a je zřejmé, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Z kolonky 7 je zřejmé, že se žalobce dopustil přestupkového jednání z nedbalosti. V kolonce 8 je uvedena sankce ve výši 1 000 Kč, což odpovídá i slovnímu popisu. V kolonkách 9 až 11 je čitelně uvedeno místo a datum vydání bloku, oprávněná osoba je označena služebním číslem a je na bloku podepsána. Podpis a datum podpisu žalobce jsou taktéž čitelné a nezpochybnitelné.

56. K pokutovému bloku ze dne 5. 8. 2017 žalobce namítl, že v kolonce 1 až 4 není zjištěna osoba přestupce a údaje jsou nečitelné; ověření totožnosti nemá být dostačující. Krajský soud konstatuje, že osoba přestupce a jeho údaje jsou zjištěny a uvedeny srozumitelným a čitelným způsobem. Totožnost byla ověřena podle občanského průkazu a podle řidičského průkazu uvedených čísel. V kolonce 5 žalobce postrádá jednoznačný popis skutkového jednání, vymezení místa a času spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené právní povinnosti. S uvedeným krajský soud nesouhlasí, neboť v kolonce 5 je uveden popis skutku srozumitelným způsobem, včetně času a místa spáchání přestupku. V bloku je srozumitelně uvedeno, že žalobce jako řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Uvedené je doplněno označením porušené právní povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu (užitý formát „§ 6/1a“ je opět zcela srozumitelný). Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a nezaměnitelným způsobem. V kolonce 6 vymezená právní kvalifikace přestupku ve formě „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ je pochopitelná a je zřejmé, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Z kolonky 7 je zřejmé, že se žalobce dopustil přestupkového jednání z nedbalosti. V kolonce 8 je uvedena sankce ve výši 300 Kč, což odpovídá i slovnímu popisu. V kolonkách 9 až 11 je čitelně uvedeno místo a datum vydání bloku, oprávněná osoba je označena služebním číslem a je na bloku podepsána. Podpis a datum podpisu žalobce jsou taktéž čitelné a nezpochybnitelné.

57. K pokutovému bloku ze dne 13. 4. 2017 žalobce namítl, že v kolonce 1 až 4 není zjištěna osoba přestupce a údaje jsou nečitelné; ověření totožnosti nemá být dostačující. Krajský soud konstatuje, že osoba přestupce a jeho údaje jsou zjištěny a uvedeny srozumitelným a čitelným způsobem. Totožnost byla ověřena podle dokladu uvedeného čísla. V kolonce 5 žalobce postrádá jednoznačný popis skutkového jednání, vymezení místa a času spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené právní povinnosti. S uvedeným krajský soud nesouhlasí, neboť v kolonce 5 je uveden popis skutku srozumitelným způsobem, včetně času a místa spáchání přestupku. V bloku je srozumitelně uvedeno, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Uvedené je doplněno označením porušené právní povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu (užitý formát „§ 6/1a“ je opět zcela srozumitelný); porušení uvedeného ustanovení se může osoba dopustit pouze jako řidič vozidla. Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 14 63 A 7/2020 nezaměnitelným způsobem. V kolonce 6 vymezená právní kvalifikace přestupku ve formě „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ je pochopitelná a je zřejmé, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. V kolonce 7 je uvedena sankce ve výši 1 000 Kč, což odpovídá i slovnímu popisu. V kolonkách 8 a 9 je čitelně uvedeno místo a datum vydání bloku, oprávněná osoba je označena jménem a příjmením a služebním číslem a je na bloku podepsána. Podpis a datum podpisu žalobce jsou taktéž čitelné a nezpochybnitelné.

58. K pokutovému bloku ze dne 1. 4. 2017 žalobce namítl, že v kolonce 1 až 4 není zjištěna osoba přestupce a údaje jsou nečitelné; ověření totožnosti nemá být dostačující. Krajský soud konstatuje, že osoba přestupce a jeho údaje jsou zjištěny a uvedeny srozumitelným a čitelným způsobem. Totožnost byla ověřena podle občanského průkazu uvedeného čísla. V kolonce 5 žalobce postrádá jednoznačný popis skutkového jednání, vymezení místa a času spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené právní povinnosti. S uvedeným krajský soud nesouhlasí, neboť v kolonce 5 je uveden popis skutku srozumitelným způsobem, včetně času a místa spáchání přestupku. Užití zkratky ve formě „za jízdy nebyl přip. bezp. pásy“ je zcela v pořádku, neboť se jedná o srozumitelnou zkratku toho, že žalobce jako řidič nebyl připoután bezpečnostním pásem. Zkratka je doplněna označením porušené právní povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu (užitý formát „§ 6/1a“ je opět zcela srozumitelný); porušení uvedeného ustanovení se může osoba dopustit pouze jako řidič vozidla. Uvedený skutek považuje krajský soud za dostatečně identifikovaný, a to osobou přestupce, vymezením místa a času spáchání přestupku, uvedením údajů o vozidle a popisem samotného skutkového jednání. Skutek je vymezen jedinečným a nezaměnitelným způsobem. V kolonce 6 vymezená právní kvalifikace přestupku ve formě „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ je pochopitelná a je zřejmé, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. V kolonce 7 je uvedena sankce ve výši 200 Kč, což odpovídá i slovnímu popisu. V kolonkách 8 a 9 je čitelně uvedeno místo a datum vydání bloku, oprávněná osoba je označena služebním číslem a je na bloku podepsána. Podpis a datum podpisu žalobce jsou taktéž čitelné a nezpochybnitelné.

59. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že všechna rozhodnutí vydaná v blokových řízeních, která jsou žalobcem zpochybněna v žalobě, představují podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidičů. Tyto podklady obsahují zákonem stanovené náležitosti, je z nich zcela zřejmé kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Všechny bloky jsou vyplněny čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchaná přestupková jednání jsou popsána byť stručným, ale jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na související zákonná ustanovení.

60. Na uvedených závěrech nemůže ničeho změnit ani žalobcův odkaz na tři přiložené pokutové bloky, kterých se dovolává. Ve dvou blocích, které žalobce označuje jako nezpůsobilé podklady pro záznam bodů do registru řidičů (č. x, č. x), což o nich měl prohlásit Nejvyšší správní soud v blíže nekonkretizovaném rozhodnutí, se skutečně nachází pouze kusý popis skutkového jednání a vymezení porušené právní povinnosti. Tyto bloky se však týkají jiné osoby a netýkají se nyní projednávané věci. Pokutové bloky, týkající se žalobce a projednávané věci, obstály jako způsobilý podklad pro záznam bodů do registru řidičů, jak bylo podrobně vyloženo shora. Závěr a náklady řízení Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 15 63 A 7/2020 61. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích dne 15. července 2020 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.