63 A 7/2023

Rubrum

č. j. 63 A 7/2023–70 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci navrhovatele: Spolek dopravy, z.s., IČO 71472550 sídlem Urbánkova 3370, 143 00 Praha 4 zastoupen advokátkou JUDr. Kateřinou Koberovou sídlem Ovocný trh 12, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Městský úřad Soběslav se sídlem Republiky 59, 392 01 Soběslav o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – veřejné vyhlášky Městského úřadu Soběslav ze dne 24. 10. 2022, č.j. MS/22608/2022, o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – veřejná vyhláška Městského úřadu Soběslav ze dne 24. 10. 2022, č.j. MS/22608/2022, o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, se ruší, a to ke dni 29. 2. 2024. Shoda s prvopisem: J. M. 2 63 A 7/2023

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně, JUDr. Kateřiny Koberové.

III. Odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu

1. Napadeným opatřením obecné povahy byla na základě návrhu města Veselí nad Lužnicí ze dne 25. 8. 2022 stanovena místní úprava provozu na pozemních komunikacích spočívající v úpravě svislého dopravního značení na lávce ve Veselí nad Lužnicí, jejímž důsledkem bylo mj. i omezení cyklistické dopravy, konkrétně zabránění jednostopým vozidlům a cyklistům přejíždět lávku.

2. Navrhovatelem je v prvé řadě namítána nepřezkoumatelnost napadeného opatření obecné povahy, proti jehož návrhu uveřejněnému odpůrcem na úřední desce dne 22. 9. 2022, uplatnil dne 2. 11. 2022 připomínku. Odpůrce však tuto připomínku v odůvodnění opatření obecné povahy nijak nevypořádal, čímž porušil § 172 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Rovněž dle navrhovatele došlo ze strany odpůrce k porušení § 172 odst. 5 správního řádu, když byla zkrácena lhůta pro vedení řízení o opatření obecné povahy. Odpůrce se totiž mylně domníval, že lhůta pro podání námitek běžela v období od 22. 9. 2022 do 24. 10. 2022. Dnem zveřejnění opatření obecné povahy ovšem je podle § 172 odst. 5 věty první správního řádu patnáctý den ode dne jeho vyvěšení na úřední desce, až od tohoto dne pak počíná běžet zákonná třicetidenní lhůta pro podání námitek proti návrhu opatření obecné povahy. K tomu navrhovatel poukázal na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, z nichž tento závěr vyplývá – rozhodnutí ze dne 26. 5. 2016, č.j. 7 As 39/2016-47 a ze dne 16. 8. 2016, č.j. 6 As 231/2015-44. Připomínky navrhovatele tak byly podány v zákonné lhůtě a odpůrce byl povinen se s nimi v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 174 odst. 1 téhož zákona v odůvodnění opatření obecné povahy vypořádat. K této povinnosti odpůrce navrhovatel citací poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č.j. 1 Ao 3/2008-136 a ze dne 15. 9. 2010, č.j. 4 Ao 5/2010-48.

3. Napadená úprava místního provozu je dle navrhovatele nepřezkoumatelná též pro absenci konkrétního důvodu, pro který byla přijata. Z jejího odůvodnění není zřejmé, čeho má úprava dosáhnout, co vede k jejímu vydání, jak byly hodnoceny podklady pro její vydání a neuvádí ani to, o jaké místo (čtvrť, ulici) se jedná, když z ní toliko vyplývá, že jde o lávku. Napadená úprava je z tohoto důvodu též nesrozumitelná.

4. Na základě uvedeného tak napadená úprava místního provozu nebyla vydána zákonem stanoveným postupem (3. krok algoritmu soudního přezkumu).

5. Napadené opatření obecné povahy porušuje též základní lidská práva navrhovatele a je rozporná se základním principem zákona o silničním provozu. Konkrétně zasahuje do svobody pohybu zaručeného čl. 14 Listiny základních práv a svobod, přičemž v rozporu odst. 3 tohoto článku neobsahuje zákonný důvod pro takové omezení. Zasahuje rovněž Shoda s prvopisem: J. M. 3 63 A 7/2023 do práva na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod, neboť napadená úprava nutí osoby při cestách na kole využít frekventované místní komunikace, na kterých se stávají nehody. Odpůrce tímto rezignuje na zachování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, která v sobě zahrnuje i ochranu osob na provozu zúčastněných, tedy cyklistů.

6. Na základě uvedeného je napadená úprava místního provozu rozporná s hmotným právem (4. krok algoritmu soudního přezkumu).

7. Dle navrhovatele pak napadené opatření obecné povahy nevyhovuje ani testu proporcionality (5. krok algoritmu soudního přezkumu). Dotčená úprava neprojde testem potřebnosti, neboť bez odůvodnění nezvolila, přestože mohla, jiný legislativní prostředek. Navrhovatel nynější věc přirovnal k věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 8 A 66/2018, ve které uvedený soud rozhodnutím ze dne 23. 7. 2018 dospěl k závěru, že v případě přijatého řešení v podobě zákazu vjezdu cyklistů postačovalo řešení např. prostřednictvím omezení rychlosti. V projednávané věci také nebylo nutné vjezd cyklistů zakázat, bylo možné situaci řešit i mírnějším opatřením tak, aby bylo splněno kritérium potřebnosti. Z hlediska minimalizace zásahů bylo třeba zkoumat, zda není možné deklarovaného cíle dosáhnout mírnější úpravou, např. omezením vjezdu motocyklů dopravní značkou B11 zákaz vjezdu motorových vozidel. Napadené opatření obecné povahy ovšem zohledňuje pouze potřeby chodců, aniž by jakkoli zohledňovalo potřeby cyklistů. Předmětná místní úprava tudíž nepostupovala cestou minimálního zásahu do práv navrhovatele, a naopak zvolila zásah nejvíce omezující.

8. Na základě shora uvedeného je navrhováno napadené opatření obecné povahy zrušit devadesátým dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

9. Odpůrce se ve lhůtě stanovené mu krajským soudem žádostí ze dne 24. 11. 2023, č.j. 63 A 7/2023-60, nevyjádřil a neučinil tak ani ke dni vydání soudního rozhodnutí.

III. Průběh pořízení opatření obecné povahy

10. Žádostí ze dne 10. 8. 2022, doručené odpůrci dne 25. 8. 2022, požádalo město Veselí nad Lužnicí odpůrce o stanovení úpravy provozu v ulici MK IV/103d na lávku vedoucí do ulice Pod Rafandou z ulice U Družstva ve Veselí nad Lužnicí, a to umístěním obousměrného dopravního značení B 11 – zákaz vjezdu všech motorových vozidel a C 14 – jiný příkaz „CYKLISTO VEĎ KOLO“ za účelem zabránění jednostopým vozidlům a cyklistům přejíždět lávku. Součástí uvedené žádosti bylo souhlasné stanovisko Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje, územního odboru Tábor, dopravního inspektorátu.

11. Dne 22. 9. 2022 byla odpůrcem na úřední desce obce vyvěšena pod č.j. MS/20225/2022 veřejná vyhláška – návrh opatření obecné povahy, stanovení místní úpravy provozu na MK – Veselí nad Lužnicí, jejímž prostřednictvím byly dotčené osoby vyzvány, nechť se k připojenému návrhu na úpravu místního provozu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění vyjádří prostřednictvím připomínek (§ 172 odst. 4 správního řádu) či námitek Shoda s prvopisem: J. M. 4 63 A 7/2023 (§ 172 odst. 5 správního řádu). S odkazem na § 172 odst. 1 správního řádu pak veřejná vyhláška dále uvádí, že dnem zveřejnění návrhu opatření obecné povahy se rozumí den, kdy byl návrh tohoto opatření doručen veřejnou vyhláškou (tj. 15 dnem po vyvěšení na úřední desce Městského úřadu Soběslav) s tím, že zmeškání této lhůty nelze prominout a o námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Uvedený návrh byl z úřední desky sňat dne 24. 10. 2022 a téhož dne bylo odpůrcem vydáno návrhem napadené opatření obecné povahy, kterým byla podle § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a v souladu s § 171 až § 174 správního řádu, stanovena úprava místního provozu na MK ve Veselí nad Lužnicí, a to dle přiložené grafické přílohy, jež je nedílnou součástí opatření obecné povahy. Opatřením byly dále vymezeny podmínky provedení místní úpravy provozu. Obsahem odůvodnění je dále popis průběhu řízení o vydání opatření obecné povahy a konstatování, že ve stanovené lhůtě nebyly ze strany dotčených osob podány námitky ani připomínky. Odpůrce pak v souladu s veřejným zájmem při zachování bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích žadateli vyhověl a dopravní značení v řešeném místě stanovil.

12. Dne 1. 11. 2022 byla navrhovatelem k návrhu opatření obecné povahy uplatněna připomínka, obsahově obdobná návrhu v nyní projednávané věci.

IV. Právní hodnocení krajského soudu Podmínky řízení

13. Soud v první řadě zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části ve smyslu § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“, (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2008, č. j. 9 Ao 1/2008–34). Těmito podmínkami jsou samotná existence opatření obecné povahy, aktivní procesní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu.

14. Místní úprava provozu je vydávána formou opatření obecné povahy, správní orgán je při jeho vydání povinen postupovat dle části šesté správního řádu (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 1. 2009, č.j. 2 Ao 3/2008-100, 1794/2009 Sb. NSS). O existenci v nynější věci napadeného opatření obecné povahy není sporu, napadený akt je opatřením obecné povahy, které bylo vydáno a je účinné. Tato podmínka řízení je splněna.

15. Aktivně procesně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části je podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele, coby spolku, se v nynějším řízení zakládá tvrzením o dotčení na jeho právech, resp. právech jeho členů, kteří mají místo bydliště ve Veselí nad Lužnicí a přes úpravou dotčenou lávku se dopravují za různým účelem na kole. Krajský soud nejprve usnesením ze dne 11. 4. 2023, č.j. 63 A 7/2023-14, návrh odmítl, když v intencích rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 10 As 336/2017-46, dospěl k závěru, že navrhovatel, coby spolek sídlící na Praze 3, v návrhu neuváděl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit místní vztah spolku či jeho členů k lokalitě dotčené napadenou regulací. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2023, č.j. 8 As 75/2023-33, bylo zmíněné usnesení krajského soudu zrušeno s tím, že krajský soud byl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. povinen navrhovatele vyzvat k doplnění tvrzení svědčícího o jeho aktivní Shoda s prvopisem: J. M. 5 63 A 7/2023 legitimaci v dané věci. Krajský soud následně navrhovatele usnesením ze dne 18. 10. 2023, č.j. 63 A 7/2023-33, vyzval k doplnění plausibilních tvrzení, ze kterých bude vyplývat jeho vztah či vztah jeho členů k lokalitě dotčené napadeným opatřením obecné povahy. Dne 30. 10. 2023 krajský soud obdržel písemnost navrhovatele, v níž označil devět svých členů, kteří mají mít bydliště v dotčené lokalitě a dalších šest členů, kteří od této lokality bydlí ve vzdálenosti do 45 km. S ohledem na další absenci tvrzení navrhovatele týkající se data, ke kterému se uvedené osoby měly stát členy navrhovatele, krajský soud dále žádal doložit, že uvedené osoby byly členy spolku již v době vydání napadeného opatření obecné povahy. Dne 20. 11. 2023 soud obdržel písemná potvrzení čtyř členů o tom, že ke dni 24. 10. 2022 byli členy spolku s tím, že všichni podali přihlášku v polovině října roku 2022. Předloženo bylo dále sdělení předsedy spolku, dle kterého osm z osob, jež mají mít bydliště v dotčené lokalitě, bylo přijato během října roku 2022. Na základě uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že jakkoli se mohou přihlášky uvedených členů navrhovatele z časového hlediska jevit jako účelové, aktivní legitimace navrhovatele je dána, neboť ke dni zveřejnění napadeného opatření obecné povahy měl navrhovatel členy s přímou místní vazbou na regulovanou lokalitu (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 23. 5. 2018, čj. 10 As 336/2017-46).

16. Jak bylo uvedeno výše, třetí podmínkou projednatelnosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy je formulace závěrečného návrhu v souladu s požadavky vyplývajícími z § 101a s. ř. s., resp. meritorně projednatelný závěrečný návrh (petit). Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel jednoznačně vymezil, čeho se domáhá, tj. požaduje zrušení nyní projednávané místní úpravy provozu, má soud za splněnou i tuto podmínku řízení o podaném návrhu.

17. Soud dále konstatuje, že návrh byl podán včas ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy v souladu s § 101b odst. 1 s. ř. s. a obsahuje veškeré požadované náležitosti podle § 101b odst. 2 s. ř. s. Důvodnost návrhu 18. Krajský soud v souladu s rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2023, čj. 9 Ao 37/2021-57, přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

19. Návrh je důvodný.

20. Krajský soud se nejprve zabýval námitkami nepřezkoumatelnosti, jejichž důvodnost by postačovala ke zrušení napadeného opatření obecné povahy. Dle obsahu návrhu lze usoudit, že navrhovatel spatřuje nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy zejména v nedostatku důvodů. Tyto námitky jsou důvodné.

21. Navrhovatel konkrétně namítl nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy pro nevypořádání jím uplatněných připomínek.

22. Požadavky na odůvodnění opatření obecné povahy jsou přitom v zásadě stejné, jako je tomu v případě rozhodnutí správních orgánů (srov. nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15). Lze proto poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky Shoda s prvopisem: J. M. 6 63 A 7/2023 účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11).

23. Jak krajský soud zjistil z obsahu spisové dokumentace i z návrhem předložených listin, ve věci nyní projednávané navrhovatel uplatnil dne 1. 11. 2022 připomínky k návrhu opatření obecné povahy (připomínky byly do datové schránky odpůrce dodány, a tedy odpůrci doručeny, již dne 1. 11. 2022), jednalo se o připomínky podané ve lhůtě stanovené odpůrcem v návrhu opatření obecné povahy, podle něhož je bylo možné podat ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Vzhledem k tomu, že návrh byl zveřejněn uplynutím 15 dnů ode dne jeho vyvěšení (srov. návrhem přiléhavě odkazované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č.j. 7 As 39/2016-47), uplynula lhůta pro uplatnění připomínek dnem 7. 11. 2022.

24. Z obsahu odůvodnění napadeného opatření obecné povahy vyplývá, že se odpůrce s uvedenými připomínkami navrhovatele nijak nevypořádal, uvedl pouze, že v zákonné lhůtě nebyly dotčenými osobami připomínky ani námitky uplatněny. S tímto závěrem nelze s ohledem na shora uvedené souhlasit a odpůrce tak zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, když se se včas podanými připomínkami navrhovatele nijak nevypořádal.

25. Důvodnou pak krajský soud shledal též námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí z hlediska absence konkrétních důvodů pro přijetí dané místní úpravy provozu.

26. Správní orgán je při stanovení místní úpravy provozu povinen vysvětlit naplnění zákonných důvodů pro umístění dopravních značek dle § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Dle uvedeného ustanovení platí, že „[d]opravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.“ Nejvyšší správní soud k tomu ostatně již v rozsudku ze dne 7. 1. 2009, čj. 2 Ao 3/2008-100, č. 1794/2009 Sb. NSS, konstatoval, „že smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný některým z uvedených legitimních důvodů. Pokud takový důvod neexistuje, jedná se o dopravní značku umístěnou protizákonně.“ 27. Takovéto úvahy však napadené opatření obecné povahy neobsahuje. Navrhovatel správně uvedl, že „Není zřejmé, čeho má OOP dosáhnout, co vede odpůrce k vydání takového OOP. Odůvodnění v OOP se dá aplikovat pro jakoukoli dopravní značku na kterémkoli místě.“ 28. Napadené opatření obecné povahy, resp. jeho textová část, čítá 3 strany (na třetí straně jsou již jen údaje týkající se vyvěšení a doručování). Odpůrce v samotném odůvodnění Shoda s prvopisem: J. M. 7 63 A 7/2023 začínajícím a končícím na straně 2 zrekapituloval průběh řízení o pořízení opatření obecné povahy. Na to navazuje obecným konstatováním, že v souladu s veřejným zájmem při zachování bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, správní orgán žadateli vyhověl a dopravní značení umístil, avšak zcela bez jakékoli vazby na konkrétní okolnosti posuzované věci. Splněním zákonných požadavků a proporcionalitou přijatého řešení se odpůrce nezabýval vůbec.

29. Z napadeného opatření obecné povahy proto nejsou patrné ani základní náležitosti na jeho odůvodnění kladené. Neplyne z něj, jakého cíle má nová úprava dosáhnout, jak konkrétně novou úpravu provozu vyžaduje bezpečnostní situace v místě, popřípadě jaký veřejný zájem sleduje. To přitom odpůrce musí vysvětlit ve vztahu k veškerým umisťovaným značkám (byť ne nutně ke každé jednotlivě). Opatření obecné povahy tak neobsahuje žádné konkrétní důvody, proč je nové stanovení místní úpravy provozu dle odpůrce souladné se zákonem.

30. Shora uvedené pak krajskému soudu zcela znemožňuje přezkum napadeného opatření obecné povahy z pohledu návrhem namítané nezákonnosti a neproporcionality.

31. Krajský soud naopak nepřisvědčil návrhem namítané nepřezkoumatelnosti napadeného opatření obecné povahy pro nesrozumitelnost z důvodu absence vymezení konkrétní lokality, na níž přezkoumávaná úprava dopadá. Jakkoli úpravou dotčená lokalita není vymezena v textové části opatření, lze ji bezpečně identifikovat z části grafické, která je jeho nedílnou součástí, jak plyne z výroku napadené regulace. Ostatně i samotnému navrhovateli je dle návrhu zcela zjevně známo, které konkrétní lokality se řešená úprava provozu týká.

V. Závěr a náklady řízení

32. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy je důvodný, pročež jej dle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil, a to ke dni 29. 2. 2024. Datum zrušení opatření obecné povahy soud určil s ohledem na to, aby poskytl správnímu orgánu dostatek prostoru k realizaci případné nápravy vytýkaných vad vydáním nového opatření obecné povahy či volbou jiného řešení.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Odpůrce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšného navrhovatele jsou představovány odměnou advokátky a zaplaceným soudním poplatkem. Odměna advokátky spočívá v odměně za 2 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na zrušení opatření obecné povahy celkem v částce 6 200 Kč (2 x 3 100 Kč), [ (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d)] vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů a v náhradě hotových výdajů za 2 úkony právní služby v částce 2 x 300 Kč, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy náklady řízení představují částku 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že advokátka je plátkyní daně z přidané hodnoty zvyšuje se nárok navrhovatele o částku odpovídající DPH, kterou je advokátka povinna z odměny za zastupování odvést dle zákona o dani z přidané hodnoty. Částka DPH činí 1 428 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení představuje částku 8 228 Kč, ke které je nutno připočítat částku zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Celkem tedy jde o částku 13 228 Kč, kterou je odpůrce povinen uhradit navrhovateli, a to k rukám jeho zástupkyně ve lhůtě, jak bylo vymezeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Shoda s prvopisem: J. M. 8 63 A 7/2023

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 10. ledna 2024 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.