63 A 8/2024

Rubrum

č. j. 63 A 8/2024- 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: M. H., narozena X bytem X zastoupené advokátem JUDr. Václavem Kaskou se sídlem Žižkova tř. 1914/1a, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Magistrát města České Budějovice se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 92 České Budějovice o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, spočívající v nevydání rozhodnutí o tom, zda žalobkyně a její manžel P. H., jsou oprávněni nahlížet do správního spisu vedeného žalovaným pod sp. zn. SU/1970/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá. Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 2 63 A 8/2024

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Dne 18. 3. 2024 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručena žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, kterou se žalobkyně domáhá, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o tom, zda žalobkyně a její manžel P. H., jsou oprávněni nahlížet do správního spisu o udělení společného souhlasu k výstavbě rodinného domu manželů R. a K. Č., vedeného žalovaným pod sp. zn. SU/1970/2020, či nikoliv (tato část předmětu řízení je popsána v části B. žaloby, část A. žaloby byla usnesením krajského soudu ze dne 22. 3. 2024, č.j. 63 A 8/2024–34, vyloučena k samostatnému projednání ).

2. Žalobkyně uvedla, že spolu se svým manželem podáními ze dne 9. 8. 2023 a ze dne 12. 9. 2023 uplatnili u žalovaného stížnost, že jim není umožněno nahlédnout do příslušných správních spisů týkajících se společného souhlasu k provedení záměru výstavby dotčeného rodinného domu. Toto nahlédnutí jim bylo nejprve telefonicky přislíbeno, následně však byl tento příslib odvolán a bylo jim písemně dne 6. 10. 2023 sděleno, že danou stavbou nemůže být dotčeno jejich vlastnické právo k pozemkům, které nejsou přímo mezující se stavebním záměrem. Podmínky pro nahlédnutí do správního spisu tak nejsou splněny. Žalovaný však o žádosti žalobkyně a jejího manžela o nahlédnutí do spisu nevydal rozhodnutí. Uvedený postup napadla žalobkyně dne 1. 12. 2023 stížností, odvolací správní orgán (Krajský úřad Jihočeského kraje) však na ni nijak nereagoval, resp. ji postoupil zpět žalovanému a dále se jí nezabýval.

3. Žalobkyně se nyní projednávanou žalobou domáhá, aby žalovaný vydal rozhodnutí o určení toho, zda žalobkyně a její manžel jsou oprávněni nahlížet do daného správního spisu či nikoli.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného a navazující postup krajského soudu

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě doručeném krajskému soudu dne 3. 5. 2024 nejprve uvedl, že žalobkyně a její manžel podali svou stížnost týkající se jejich nezahrnutí do okruhu osob zúčastněných na řízení až po vydání opatření stavebního úřadu – opatření ze dne 30. 6. 2023, č.j. SU/402/2023-6, jímž bylo dotčeným osobám a orgánům oznámeno vydání společného souhlasu k dotčenému rodinnému domu. Z uvedeného důvodu tak nebylo na místě vydávat usnesení o nezahrnutí žalobkyně a jejího manžela do okruhu dotčených osob (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2020, č.j. 1 As 369/2019-33).

5. K samotné žádosti žalobkyně o nahlédnutí do spisu žalovaný uvedl, že skutečně opomenul vydat usnesení o odepření nahlížení do spisu v souladu s § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 3 63 A 8/2024 nicméně toto opomenutí napravil a dne 17. 4. 2024, pod č.j. SU/4731/2023-7, usnesení o žádosti žalobkyně a jejího manžela vydal. Z tohoto důvodu žalovaný navrhuje projednávanou žalobu zamítnout.

6. Žalovaným odkazované rozhodnutí, jímž bylo nahlédnutí do spisu žalobkyni odepřeno, je součástí žalovaným předložené spisové dokumentace.

7. Krajský soud zaslal předmětné vyjádření žalovaného právnímu zástupci na vědomí, tomuto bylo doručeno dne 9. 5. 2024, právní zástupce žalobkyně však na toto vyjádření ke dni rozhodování soudu nijak nereagoval.

III. Právní hodnocení krajského soudu

8. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 9. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinným. Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 s. ř. s.

10. Žaloba není důvodná.

11. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného. Konkrétně tvrdí, že nebylo vydáno rozhodnutí o její žádosti o nahlédnutí do správního spisu vedeného ve věci společného souhlasu k rodinnému domu nacházejícímu se v blízkosti nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a jejího manžela. Žalobkyně v žalobě zdůraznila, že jejím prostřednictvím brojí pouze proti nečinnosti žalovaného spočívající právě v nevydání rozhodnutí o její žádosti.

12. Krajský soud z obsahu spisové dokumentace zjistil, že o žádosti žalobkyně a jejího manžela skutečně v době podání žaloby nebylo vydáno rozhodnutí, jak žalovanému ukládá § 38 odst. 5 správního řádu. Toto pochybení však bylo žalovaným napraveno, když dne 17. 4. 2024 pod č.j. SU/4731/2023-7, vydal rozhodnutí (rozhodnutí bylo žalobkyni vypraveno dne 23. 4. 2024 a doručeno dne 26. 4. 2024), jak krajský soud z vyžádané spisové dokumentace ověřil.

13. Jelikož žalovaný ke dni rozhodování krajského soudu již ve věci vydal rozhodnutí, které lze napadnout žalobou dle § 65 s. ř. s., žaloba na ochranu proti nečinnosti nemohla být úspěšná.

14. Nad rámec shora uvedeného krajský soud doplňuje, že s ohledem výše zmíněný postup žalovaného, kterým bylo v průběhu řízení před soudem vydáno rozhodnutí, jehož se žalobkyně nyní projednávanou nečinnostní žalobou domáhala, nepřistoupil již krajský soud k výzvě osobám na řízení potenciálně zúčastněným (tj. manžela žalobkyně P. H.). Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z. 4 63 A 8/2024 IV. Závěr a náklady řízení 15. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 22. května 2024 JUDr. Tereza Kučerová, v.r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A.Z.