63 A 9/2020

Rubrum

č. j. 63 A 9/2020 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: V. J. bytem zastoupen advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem se sídlem Nemanická 440/14, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. KUJCK 40734/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 63 A 9/2020

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. KUJCK 40734/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a tím potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 13. 1. 2020, zn. MAU/27663/2019 Ne (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů byl ke dni 24. 8. 2019 tímto rozhodnutím potvrzen.

2. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný nedostatečně, resp. vadně vypořádal jeho odvolací námitky. Jde především o zásadní vady pokutového bloku č. B x. Žalobce poukazoval na rozpornost podkladů pro zápis bodů za tento domnělý přestupek. Rozpornost je podle názoru žalobce patrná i při porovnání bloku na pokutu na místě nezaplacenou a oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Žalovaný se těmito námitkami fakticky nezabýval.

3. Žalobce „nemůže souhlasit s odůvodněním správního orgánu ve vztahu k nezahájení přestupkového řízení“. Tuto námitku žalovaný fakticky neodůvodnil. Podle žalobce je naprosto zřejmé, že policejnímu ani správnímu orgánu se nechce o skutkové stránce věci rozhodovat. Žalobce si je vědom, že rozhodnutí o „zahájení přestupkového řízení“ náleží policii a nikoliv správnímu orgánu, avšak nelze přehlédnout, že policejní orgán odůvodnil nezahájení řízení totožnými skutečnostmi jako správní orgán. Oba orgány shodně uvádí, že nebyl důvod zahajovat přezkumné jednání s ohledem na skutečnost, že pokutový blok je v pořádku a byl podepsán. Policejní orgán i správní orgán podle žalobce zcela ignorují skutkovou podstatu věci. Žalovaný se k této uplatněné námitce fakticky nijak nevyjádřil. Žalobce je přesvědčen, že správní orgán nemůže používat argument o nezahájení přezkumného řízení policejním orgánem k podpoře závěru o spáchání přestupku, nýbrž že měl učinit podnět policejnímu orgánu, aby se činem zabýval po věcné stránce.

4. Žalobce nesouhlasí s premisou, kterou zastává žalovaný, a sice že podpisem pokutového bloku fakticky zaniká jakákoliv možnost přezkumu. Uvedená premisa není podle názoru žalobce pravdivá. Správní orgán může podle žalobce nepochybně předmětné rozhodnutí přezkoumat („resp. iniciovat policii“), a to zejména při důvodných pochybnostech, které existují v žalobcově případě. Žalobce nezpochybňuje, že pokutový blok nabyl právní moci, avšak v přezkumném řízení jej přezkoumat lze. Žalobce poukazuje na absurdnost závěru žalovaného, že podpisem na pokutovém bloku žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje v něm uvedené souhlasí se zjištěným skutkovým stavem.

5. Žalobce tvrdí, že se skutek vůbec nestal, neboť v předmětnou dobu připoután byl, avšak jiným druhem pásů, resp. připoután být v předmětnou chvíli nemusel. Jelikož se skutek nestal, tak není možné za něj žalobce trestat, a to i v situaci, kdy žalobce podepsal pokutový blok. Podpis na pokutovém bloku neznamená doznání viny za přestupek, pouze fakticky stvrzuje projednání přestupku ve zkráceném řízení. Žalobce si je již nyní vědom, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 63 A 9/2020 že pokutový blok neměl podepisovat, avšak vzhledem k okolnostem byl pod velkým tlakem, neboť spěchal do zaměstnání. Žalobce si neuvědomil a ani nebyl policistou poučen o tom, že podpisem bloku dojde k nemožnosti uplatňovat v budoucnosti skutkové námitky, tj. že již nebude možné osvědčit, že připoután bezpečnostním pásem být nemusí.

6. Žalobce uvedl, že skutkové okolnosti může osvědčit V. B., která byla projednání přestupku přítomna a z toho důvodu ji žalobce navrhoval jako svědka již ve správním řízení. Správní orgán však její výslech neprovedl a uvedl, že tato osoba nebyla přestupkovému jednání přítomna. To podle žalobce není pravda, neboť tato osoba byla svědkem toho, že žalobce nesouhlasil, že by spáchal nějaký přestupek a že pokutový blok podepsal jen kvůli spěchu do zaměstnání; žalobce uvádí, že tato osoba nicméně nebyla přítomna skutkovému jednání úplně po celou dobu projednání blokové pokuty. Žalobce navrhl, aby V. B. byla vyslechnuta jako svědkyně v řízení před soudem.

7. O návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku bylo dne 22. 6. 2020 rozhodnuto tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout. Žalovaný uvedl, že se zabýval obsahem bloku na pokutu na místě nezaplacenou, který žalobce zpochybňuje, a konstatoval, že z něj jednoznačně vyplynulo, že žalobce nebyl na konkrétním místě v konkrétní čas za jízdy připoután bezpečnostním pásem, přičemž byla uvedena i poznámka, že lékařské potvrzení nevlastnil. Svým podpisem na pokutovém bloku souhlasil žalobce s projednáním přestupku v blokovém řízení a tímto podpisem se rozhodnutí stalo pravomocným. Uvedené koresponduje i s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení. Dále žalovaný odkázal na sdělení k podnětu k provedení přezkumného řízení ze dne 17. 10. 2019, ze kterého vyplývá, že policejní orgán neshledal žádné důvody k zahájení přezkumného řízení. Zpochybňovaný pokutový blok ze dne 24. 8. 2019 shledal žalovaný způsobilým pro zápis bodů do registru řidičů.

9. Žalovaný v souvislosti s projednávanou věcí odkázal na rozsáhlou judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. na usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010 - 65, všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nsssoud.cz). Žalovaný doplnil, že udělením souhlasu s projednáním věci v blokovém řízení žalobce vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení na místě a nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoliv pochybnosti během projednání přestupku na místě, popř. v rozhodné době skutečně disponoval lékařským potvrzením, neměl projevit souhlas s projednáním v blokovém řízení a s údaji zaznamenanými v pokutovém bloku, a měl využít svého práva na zahájení běžného správního řízení.

10. Žalovaný doplnil, že v řízení o námitkách proti zápisu bodů do registru řidičů nebylo předmětem zkoumání to, zda se skutečně skutek stal či zda byly naplněny znaky skutkové podstaty přestupku. V tomto řízení již nelze ani dodatečně prokazovat, eventuálně vyvracet existenci a pravost lékařského potvrzení ve vztahu k době spáchání přestupku. Pokud jde o výslech V. B., tak žalovaný odkázal na její písemné vyjádření ze dne 15. 9. 2019, které je součástí spisu. Podstatný obsah správního spisu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 63 A 9/2020 11. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Oznámením správního orgánu prvního stupně ze dne 28. 8. 2019 byl žalobce vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl ke dni 24. 8. 2019. Zároveň byl žalobce prostřednictvím oznámení vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Dne 16. 9. 2019 podal žalobce námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení. Ve spise je založeno písemné vyjádření paní V. B. ze dne 15. 9. 2019. Správní orgán prvního stupně si dne 23. 9. 2019 vyžádal od příslušného obvodního oddělení Policie České republiky kopii pokutového bloku ze dne 24. 8. 2019.

12. Žalobcem rozporovaný blok na pokutu na místě nezaplacenou série AB/2017 č. B x ze dne 24. 8. 2019 obsahuje jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresu a údaj o tom, že totožnost byla ověřena podle řidičského průkazu uvedeného čísla, podle údajů centrální evidence obyvatel a podle fotografie. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: „Dne 24. 8. 2019 v 10:50 hod. na ulici x v x porušil § 6/1a) z. č. 361/2000 Sb. tím, že za jízdy nebyl na sedadle připoután bezpečnostním pásem, lék. potvrzení nevl., RZ: x.“ V bloku je uvedeno, že pokuta byla uložena za přestupek podle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Přestupek byl spáchán v nedbalostní formě zavinění. Celková výše uložené pokuty činila „-500,- Kč, slovy -pětset-.“ Blok obsahuje uvedení místa a data jeho vydání („v Českých Budějovicích dne 24. 8. 2019“). Blok je opatřen podpisem oprávněné úřední osoby a uvedením jejího identifikačního čísla. Blok je oražen kulatým razítkem. Blok je datován a podepsán přestupcem. Uvedené koresponduje s oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 24. 8. 2019, č. j. KRPC-116200/PŘ-2019-020164.

13. Správní orgán prvního stupně si vyžádal pravomocné rozhodnutí ve věci podání podnětu k přezkumnému řízení. Správní orgán prvního stupně obdržel sdělení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 17. 10. 2019, č. j. KRPC-120237/14/ČJ-2019-0200PZ, k podnětu žalobce k provedení přezkumného řízení ve věci projednání přestupku uložením pokuty příkazem na místě orgánem Policie České republiky. Ve sdělení bylo konstatováno, že nebyly shledány důvody k zahájení přezkumného řízení. Bylo shledáno, že rozhodnutí policisty ze dne 24. 8. 2019, kterým byla příkazem na místě uložena pokuta ve výši 500 Kč, není v rozporu s právními předpisy. Byl přezkoumán stav, za jakého bylo rozhodnutí vydáno. Zákonné podmínky § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), byly v daném případě splněny, neboť žalobce souhlasil se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku, což stvrdil podpisem. Tvrzení o užívání zádržného systému bezpečnostních pásů nepovažoval policejní orgán za rozhodné, neboť skutkový stav byl v příkazovém bloku připsán jednoznačně.

14. Dne 16. 12. 2019 žalobce do spisu doložil lékařskou zprávu MUDr. B. z téhož dne, že je žalobce od roku 2018 léčen a ze zdravotních důvodů není vhodné zapínání bezpečnostního pásu při řízení motorového vozidla.

15. Rozhodnutím ze dne 13. 1. 2020 správní orgán prvního stupně námitky žalobce zamítl jako neopodstatněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 24. 8. 2019 potvrdil. V rozhodnutí byl popsán průběh správního řízení a byl posouzen předmětný pokutový blok, který byl podkladem pro záznam bodů. Bylo konstatováno, že záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě pravomocných rozhodnutí, která jsou ve spise založena. Správní orgán prvního stupně konstatoval, že svědecký výslech V. B. nebylo možné provést, neboť ta nebyla přímým svědkem přestupku a dále že mu nepřísluší v Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 63 A 9/2020 tomto typu řízení přezkoumávat skutkové okolnosti spáchání přestupku. K předložené lékařské zprávě ze dne 16. 12. 2019 správní orgán prvního stupně uvedl, že ta nemůže ničeho změnit na posouzení věci. Žalobce měl mít podle § 6 odst. 6 zákona o silničním provozu za jízdy u sebe lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostním pásem na sedadle ze zdravotních důvodů a toto potvrzení předložit policistovi.

16. Dne 31. 1. 2020 obdržel správní orgán prvního stupně odvolání. K odvolání žalobce předložil lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel ze dne 16. 12. 2019, který vystavil MUDr. B. a ze kterého se podává, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou: „brýle, bez bezp. pásu“.

17. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaný zopakoval hlavní zásady správního řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. Žalovaný posoudil rozporovaný blok a dospěl k závěru, že nevykazuje vady, pro které by nemohl sloužit jako podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Přestupek dne 24. 8. 2019 byl se žalobcem projednán na místě v příkazním řízení. S přestupkem a způsobem projednání přestupku žalobce souhlasil, o čemž svědčí jeho podpis na bloku. Veškeré námitky ke zjištěnému skutkovému stavu (např. že používal zádržný systém bezpečnostních pásů nebo že disponuje lékařským potvrzení) měly být uplatněny při projednání přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů tyto námitky nemají místo. Následně doložená lékařská zpráva ze dne 16. 12. 2019 nic nemění na tom, že v době spáchání přestupku žalobce takovým potvrzením nedisponoval a nepředložil jej policistům. Pokud žalobce nesouhlasil se zjištěným skutkovým stavem, měl požadovat projednání přestupku ve správním řízení. Žalobce se však této možnosti vzdal, když pokutový blok podepsal a rozhodnutí o přestupku se tím stalo pravomocným. Právní hodnocení krajského soudu 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“).

19. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání dne 26. 8. 2020. Na jednání setrvaly procesní strany na svých stanoviscích. Žalobce navrhl k důkazu výslech svědkyně V. B.. Tento důkazní návrh byl krajským soudem zamítnut. Odůvodnění tohoto postupu bude uvedeno níže.

20. Žaloba není důvodná.

21. Žalobce založil svou žalobu na tvrzení, že pokutový blok ze dne 24. 8. 2019 je nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, a proto jej nelze použít. Žalobce tvrdí, že se skutek nestal, neboť byl při jízdě připoután zádržným systémem bezpečnostních pásů, resp. že nebyl povinen se kvůli svému zdravotnímu stavu při řízení motorového vozidla poutat bezpečnostním pásem.

22. Při posuzování důvodnosti této námitky krajský soud vycházel z ustálené judikatury správních soudů, z níž vyplývá, že na jedné straně je třeba rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích, a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 63 A 9/2020 podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

23. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.

24. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky skutkové podstaty přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

25. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno toliko to, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a jiné obdobné skutečnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).

26. Podklady, z nichž správní orgán prvního stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán prvního stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo zasláno Policií ČR, a dále i z vyžádané kopie předmětného pokutového bloku a dále z dalších podkladů pro záznam bodů (rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2015, č. j. 6 T 195/2014 – 30, a příkaz Magistrátu města České Budějovice ze dne 10. 10. 2018, zn. SO/1550172018). Správní orgán prvního stupně a žalovaný řádně posoudili pravomocná rozhodnutí a dospěli k závěru, že jsou způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů a že jsou opatřeny všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 63 A 9/2020 27. Správní orgán prvního stupně v rozhodnutí ze dne 13. 1. 2020 stručně shrnul, co je uvedeno v pokutovém bloku ze dne 24. 8. 2019 a kolik bodů bylo za toto jednání přiděleno. Žalovaný dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že správní orgán prvního stupně provedl záznamy v registru řidičů v souladu s § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. Žalovaný konstatoval, že jednotlivé specifikované údaje obsažené v předmětném pokutovém bloku splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, ze všech těchto údajů je dostatečně zřejmé, o jaké porušení zákonného ustanovení žalobcem se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný jednotlivými podklady pro záznam bodů do registru řidičů zabýval dostatečně důkladně a podrobně. Vypořádal se i se všemi odvolacími námitkami žalobce. Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného o tom, že v konkrétní záležitosti měl správní orgán prvního stupně k dispozici všechny potřebné podklady splňující zákonem stanovené požadavky.

28. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76), neboť si vyžádaly kromě oznámení Policie ČR, na jehož základě byl prováděn záznam dosažených bodů ve vztahu k předmětnému pokutovému bloku, též předmětný pokutový blok prokazující, že přestupek žalobce byl projednán v souladu se zákonem v příkazním řízení na místě. Tento pokutový blok ze dne 24. 8. 2019 podrobně vyhodnotily, co do jeho způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutku projednaném v příkazním řízení na místě bylo pravomocně ukončeno a pokutový blok byl řádně a úplně vyplněn. Žalobce pokutový blok převzal a potvrdil jej svým podpisem, což ani v žalobě nesporuje. Tím se pokutový blok ze dne 24. 8. 2019 stal pravomocným. Krajský soud neshledal žádné rozpory mezi pokutovým blokem ze dne 24. 8. 2019 a oznámením o uložení pokuty příkazem na místě z téhož dne; údaje v nich uvedené zcela korespondují.

29. Žalobce v žalobě konkrétně namítal, že se skutek nestal, neboť byl při jízdy připoután zádržným systémem bezpečnostních pásů, resp. že nebyl povinen se kvůli svému zdravotnímu stavu při řízení motorového vozidla poutat bezpečnostním pásem. Žalobce tvrdil, že si neuvědomil, že podpisem pokutového bloku dojde k nemožnosti uplatňovat jakékoliv skutkové námitky v budoucnosti.

30. Tuto námitku nemohl krajský soud zhodnotit jako důvodnou. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly pokutový blok ze dne 24. 8. 2019 za způsobilý podklad pro zápis bodů žalobce do registru řidičů. To dovozovaly jednak ze splněných náležitostí tohoto podkladu, které zcela korespondují se zákonnými požadavky, a rovněž z výše bodů, která byla žalobci připsána v souladu se zákonem.

31. Jak již bylo jednou uvedeno, správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů nemohou přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné, jak bylo již výše uvedeno a vyplývá to i z judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 24). Tento závěr vyplývá i ze samotné dikce § 57 odst. 3 správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky rozhodnutím jiného, příslušného Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 63 A 9/2020 správního orgánu (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti žalobce za přestupek).

32. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti příkazového (pokutového) bloku vyplývají zejména z povahy příkazního řízení na místě a jsou upraveny v zákoně o přestupcích, zejména v § 91 a § 92. Podle § 92 odst. 1 zákona o přestupcích platí, že podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Podrobné náležitosti příkazového bloku vyplývají z § 92 odst. 2 téhož zákona.

33. Pokud tedy nyní zastává žalobce názor, že v uvedeném pokutovém bloku, čili v pravomocném rozhodnutí o přestupku vydaném na místě, je popsáno přestupkové jednání, jehož se žalobce nedopustil, tj. zpochybňuje-li svou odpovědnost za přestupek a uvádí, že se v bloku popsaný skutek nestal, pak měl tyto skutkové námitky uplatnit již při projednání přestupku na místě samém a měl trvat na projednání věci v běžném správním řízení. Pokud by takové námitky užil a nesouhlasil s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, mohl tyto námitky uplatnit ve standardním řízení o přestupku před správním orgánem. V běžném správním řízení o přestupku by totiž bylo možné provádět dokazování (např. vyslýchat svědky, dokládat lékařská potvrzení atd.). Teprve po provedeném přestupkovém řízení by bylo rozhodnuto o tom, zda se žalobce dopustil přestupku, který mu byl kladen za vinu. Žalobce však, jak vyplývá z písemností založených ve spise, s popisem skutkového stavu věci na pokutovém bloku souhlasil, resp. neměl výhrady, neboť přistoupil na možnost projednání přestupku v příkazním řízení na místě, což stvrdil svým podpisem na pokutovém bloku. Žalobce pokutový blok podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které v něm byly uvedeny. Žalobce při projednání přestupku na místě nenamítal nesprávně zjištěný a popsaný skutkový stav věci, netvrdil, že byl připoután jiným systémem bezpečnostních pásů, ani nepředložil lékařské potvrzení o tom, že není povinen se při jízdě poutat bezpečnostním pásem. Žalobce přistoupil na projednání jeho přestupku v příkazním řízení na místě, pokutový blok stvrdil svým podpisem a akceptoval tak svou odpovědnost za v bloku uvedený přestupek a akceptoval i výši uložené pokuty. Důsledky žalobcova postupu nelze zvrátit ani s poukazem na to, že jednal v časovém presu, neboť pospíchal do zaměstnání, nebo tvrzením, že o tom nebyl policistou poučen. Stačilo prosté sdělení žalobce, že neuděluje souhlas s projednáním přestupku na místě v příkazním řízení, a věc by byla předána k řešení přestupku v běžném správním řízení (po sepsání oznámení o přestupku). Pokud však žalobce pokutový blok akceptoval a podepsal jej, tak tím okamžikem se stal přestupek pravomocně projednaným a řízení o něm bylo pravomocně skončeno, přičemž v tomto případě zákon nepočítá s řádnými opravnými prostředky.

34. Pokud má osoba přestupce za to, že údaje uvedené v pokutovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.), není jeho povinností pokutový blok podepsat. Přestupce může odmítnout podpis pokutového bloku až po jeho vypsání oprávněnou osobou (policistou), tedy může odmítnout poskytnout souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. V takové situaci nebude vydáno rozhodnutí v blokovém řízení, neboť to je vydáno až podpisem přestupce, a přestupek bude třeba řešit ve správním řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 63 A 9/2020 35. Krajský soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, z něhož se podává, že „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích.“ Z právní věty tohoto rozsudku se podává jednoznačný závěr, že „[v] řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů dle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového bloku.“ 36. Žalobce se přímo v žalobě pozastavoval nad absurdností závěru žalovaného o tom, že podpisem pokutového bloku „převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem“. Jak patrno, uvedená pasáž je citací shora označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu a znamená především to, že podpisem pokutového bloku přestupce bezvýhradně souhlasí s údaji v něm uvedenými, tj. že akceptuje popis zjištěného skutkového stavu a právní kvalifikaci přestupku. Podpisem pokutového bloku se přestupce dále fakticky vzdává i řádných opravných prostředků, které jsou vyloučeny. Nejvyšší správní soud uvedené popsal jinými slovy kupříkladu v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20, v němž uvedl, že „okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním z přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení.“ 37. Z uvedeného plyne, že přestupce již nemá možnost dále rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutovém bloku a stejně tak ani právní kvalifikaci jednání na tomto bloku uvedenou. Nejvyšší správní soud jednoznačně uzavřel, že svým podpisem přestupce stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů přestupce může rozporovat, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru a zda vlastně existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být připsány body. V žádném případě však nemůže rozporovat to, zda se skutek skutečně stal a zda byla naplněna skutková podstata přestupku. Za této situace pak ani nebylo možné provádět jakékoliv dokazování ke zjištění skutkového stavu věci, např. svědeckou výpovědí či lékařskými zprávami. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů a na základě podkladů založených ve spise uzavřel, že body byly žalobci připsány v souladu s pravomocným rozhodnutím vydaným v příkazním řízení na místě. Řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ať již v podobě rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje.

38. Z bodu II. žaloby není zcela zřejmé, zda žalobce rozporuje skutečnost, že nebylo zahájeno přestupkové řízení či zda má na mysli řízení přezkumné. Pokud se uvedená námitka týkala nezahájení přezkumného řízení, tak se jí bude krajský soud zabývat níže. Na tomto místě pouze krajský soud konstatuje, že pokud žalobce svou námitku myslel tak, že nebylo o jeho přestupku dne 24. 8. 2019 zahájeno běžné správní řízení, tak nelze než konstatovat, že Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 63 A 9/2020 tento postup byl zcela v jeho dispozici. Pokud by nepodepsal pokutový blok, bylo by následně zahájeno běžné řízení o přestupku.

39. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že rozhodnutí vydané v příkazním řízení na místě dne 24. 8. 2019, které je žalobcem zpochybněno v žalobě, představuje podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidičů. Tento podklad obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je z něj zřejmé kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Blok je vyplněn čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchané přestupkové jednání je popsáno byť stručným, ale jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na související zákonná ustanovení.

40. Nezbývá než zopakovat, že žalobcovo tvrzení o tom, že se dne 24. 8. 2019 popsaného přestupku nedopustil, nepatří do řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů. Skutečnosti uvedené žalobcem se týkají skutku pravomocně ukončeného, takže mohou být potvrzeny, případně vyvráceny, pouze v řízení o mimořádných opravných prostředcích podle správního řádu. Přezkoumávání pravomocných rozhodnutí lze provést pouze zákonným způsobem, tj. především v řízení přezkumném (§ 94 a násl. správního řádu), případně v řízení o žádosti o obnovu řízení (§ 100 a násl. správního řádu).

41. Jak patrno z obsahu správního spisu i z žaloby samotné, žalobce se pokusil iniciovat přezkumné řízení u policejního orgánu, ovšem jeho podnět byl shledán nedůvodným. Žalobce je s tímto postupem nespokojen a má za to, že „policejnímu ani správnímu orgánu se nechce o skutkové stránce věci rozhodovat“. Je nutno podotknout, že o skutkové stránce věci již bylo pravomocně rozhodnuto právě předmětným pokutovým blokem. Na využití mimořádných opravných prostředků není právní nárok. Z ničeho ani neplyne, že by správní orgán prvního stupně, který vede řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů, měl sám dávat podnět příslušnému orgánu k prověření skutkových okolností pravomocně skončených řízení v rámci mimořádných opravných prostředků.

42. V této souvislosti krajský soud doplňuje, že není pravdou, že by se žalovaný nezabýval námitkou, kterou v uvedeném duchu uplatnil žalobce taktéž již v odvolání. Žalovaný se k tomu vyjádřil na str. 5 napadeného rozhodnutí v předposledním odstavci.

43. Žalobce navrhl k prokázání svých skutkových tvrzení výslech svědkyně V. B., která podle jeho tvrzení byla přítomna projednání přestupku. Žalobce tento důkaz navrhoval již ve správním řízená, přičemž oba správní orgány odůvodnily, proč důkaz výslechem svědkyně neprovedly. Krajský soud uvedený důkazní návrh taktéž zamítnul. Jak již bylo shora opakovaně uvedeno, v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nelze přezkoumávat, zda byly naplněny skutkové znaky přestupku, resp. zda se skutek vůbec stal či nikoliv. Jestliže nemůže skutkové okolnosti spáchání přestupku přezkoumávat správní orgán v tomto typu řízení, nemůže je přezkoumávat ani správní soud. Výpověď uvedené svědkyně by tudíž byla v soudním řízení zcela nadbytečná, neboť by nemohla ničeho změnit na závěrech vyslovených shora. Závěr a náklady řízení 44. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 11 63 A 9/2020 jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 26. srpna 2020 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.