63 Ad 1/2026

Rubrum

č. j. 63 Ad 1/2026- 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: Nikolaj Lutkov, IČO 68227043 sídlem Uhelná 784/12, 500 03 Hradec Králové zastoupený JUDr. Denisem Mitrovićem advokátem se sídlem Mírové nám. 274, 517 21 Týniště nad Orlicí proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č. j. 18564/1.30/25-4, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 2 63 Ad 1/2026

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Krajský soud se v této věci zabývá zejména otázkou určitosti označení zmocněnce v plné moci udělené pro správní řízení. Jádrem sporu je, zda správní orgán prvního stupně postupoval při doručování protokolu o kontrole v souladu se zákonem, doručoval-li jej prostřednictvím provozovatele poštovních služeb fyzické osobě uvedené v plné moci, přestože tato osoba byla v plné moci současně označena též jako jednatel společnosti s ručením omezeným.

2. Rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 2. 4. 2025, č. j. 28394/5.30/24-19, byl žalobce uznán vinným přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. s) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce („zákon o inspekci práce“), za což mu byla uložena pokuta ve výši 66 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Přestupek byl zjištěn v souvislosti s kontrolou zahájenou dne 18. 9. 2023 na pracovišti žalobce. Zjištěné skutečnosti vyhodnotil a zadokumentoval správní orgán prvního stupně v protokolu o kontrole ze dne 24. 10. 2023, č. j. 30227/5.42/23-28 („protokol o kontrole”), který byl zmocněnci žalobce doručen fikcí a následně vhozen do schránky. Žalobce v něm byl poučen mj. o možnosti podat proti kontrolnímu zjištění námitky, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení, čehož ve stanovené lhůtě nevyužil. Tím byla kontrola ukončena a v navazujícím správním řízení bylo vydáno shora uvedené prvostupňové rozhodnutí.

3. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

4. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou, kterou se domáhá, aby jej soud zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.

5. Tvrdí, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť nebyl náležitě zjištěn skutkový stav. Správní orgán neprovedl jím navržené důkazy, aniž by jejich odmítnutí řádně odůvodnil.

6. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje dále v tom, že žalovaný při zjišťování skutkového stavu obstarával toliko důkazy svědčící v jeho neprospěch. Tyto vykládal subjektivně, nikoliv v jejich vzájemné souvislosti.

7. Napadené rozhodnutí považuje rovněž za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť z odůvodnění není zřejmé, z jakých důkazů správní orgán vycházel při rozhodování.

8. Žaloba dále uvádí, že naplnění shora vymezených žalobních bodů spočívá v tom, že žalovaný při potvrzení prvostupňového rozhodnutí postupoval výhradně podle protokolu o kontrole, který mu však nikdy nebyl zákonem předvídaným způsobem doručen. Nemohl tak využít svého práva brojit proti obsahu protokolu námitkami. Správní orgán při doručování vycházel z toho, že byl zastoupen panem J. B. Z plné moci založené ve správním spisu však takové zastoupení nebylo možné bez dalšího dovodit, když zde současně byla označena společnost Consulting Investment Service – Czech Republic, s.r.o. Správní orgán prvního stupně tak měl i s ohledem námitku neurčitosti plné moci uplatněnou žalobcem již Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 3 63 Ad 1/2026 v rámci správního řízení provést opakované doručení protokolu o kontrole s řádným poučením o možnosti podat námitky buď přímo účastníku, nebo jeho zmocněnci.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného a repliky žalobce

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Uvedl, že správní orgány postupovaly v souladu se zákonem a žaloba tak není důvodná, pročež by měla být soudem zamítnuta.

10. Skutkový stav považuje za zjištěný v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, a to na základě podkladů, které správní orgán prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí řádně označil. Žalobce v průběhu přestupkového řízení žádné konkrétní důkazní návrhy směřující k objasnění skutkových okolností nevznesl. Z obsahu protokolu o ústním jednání je zřejmé naopak to, že neměl námitek ke způsobu opatření důkazů a jejich provedení, přičemž ani nevyužil svého práva vyjádřit se k nim.

11. S námitkou opatřování důkazů pouze v neprospěch žalobce nesouhlasí. Oba správní orgány shromažďovaly podklady pro vydání rozhodnutí zcela objektivně a žalobce měl možnost doložit důkazy ve svůj prospěch, což však neučinil.

12. Napadené rozhodnutí považuje za přezkoumatelné. Z odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí je zcela zřejmé, na základě jakých podkladů bylo rozhodnuto o vině žalobce, jakož i jaké konkrétní úvahy správní orgány k jejich závěrům vedly.

13. Stran námitky doručení protokolu o kontrole v rozporu se zákonem žalovaný odkazuje na str. 6 a 7 napadeného rozhodnutí, kde shodnou odvolací námitku vypořádal. Nesouhlasí s tvrzením, že žalobce neměl možnost ničeho namítat, v průběhu přestupkového řízení byl žalobce vyrozuměn o možnosti činit vyjádření a navrhovat důkazy, což neučinil. Svou obranu soustavně zakládá na doručení protokolu o kontrole v rozporu se zákonem, aniž by konkrétně rozporoval zjištěný skutkový stav či namítal pochybení správního orgánu při jeho zjišťování.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, „s. ř. s.“). O věci krajský soud v souladu s § 51 odst. 1 věty první s. ř. s. rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání, neboť se účastníci k dotazu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Účastníci současně byli obeznámeni se všemi listinnými důkazy obsaženými v soudním i správním spisu a měli možnost se k těmto listinám vyjádřit.

15. Žaloba není důvodná. Námitka nepřezkoumatelnosti, neúplně zjištěného skutkového stavu a zajištění důkazů v neprospěch žalobce 16. Krajský soud předesílá, že podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat mj. žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Uvedené ustanovení žalobcům ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 4 63 Ad 1/2026 ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky správního rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, č. j. 4 Azs 149/2004-52, č. 488/2005 Sb. NSS). Současně NSS dodává, že „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod, byť i vyhovující, obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Není tedy úkolem krajského soudu, aby blíže nespecifikovaná obecná konstatování žalobce sám rozváděl, a dotvářel tak za žalobce znění žalobních námitek. Žalobní body pak mají primárně směřovat proti napadenému rozhodnutí (tj. rozhodnutí o odvolání) a jeho důvodům. Pokud odvolací orgán uplatněné námitky dostatečně vypořádá a žalobce je v žalobě pouze zopakuje, aniž by na důvody rozhodnutí o odvolání reagoval, podstatně tím snižuje své šance na úspěch, neboť soud za něj nemůže domýšlet další argumenty (srov. rozsudky NSS ze dne 23. 4. 2020, č. j. 7 Afs 440/2018-63, či ze dne 16. 4. 2025, č. j. 6 Afs 323/2023-34).

17. Nejprve se krajský soud zabýval namítanou nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů, a to v rozsahu žalobní argumentace. Důvodnost této námitky by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.

18. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat např. na rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, v němž kasační soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013-25).

19. Žalobce spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v tom, že z jeho odůvodnění není zřejmé, z jakých důkazů správní orgán vycházel. Toto tvrzení však není pravdivé. Hned v úvodu odůvodnění prvostupňového rozhodnutí správní orgán zmiňuje skutková zjištění učiněná v rámci provedené kontroly, zaznamenaná v protokolu o kontrole vyhotoveném dne 24. 10. 2023, č. j. 30227/5.42/23-28. Dále v tomto odůvodnění vychází z dokladů získaných od Policie ČR, knihy úrazů, fotodokumentace, dokumentů předložených žalobcem (technologický postup pokládky střešních PUR panelů, bezpečnost práce a hlavní rizika; rámcová smlouva 5/2021; předávací protokol o předání a převzetí pracoviště ze dne Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 5 63 Ad 1/2026 13. 9. 2023; školení, bezpečnost na pracovišti a předání pracoviště; stavební deník), záznamu o podání vysvětlení ze dne 15. 9. 2023 a dalších podkladů, které jsou součástí správního spisu.

20. Prvostupňové rozhodnutí a napadené rozhodnutí žalovaného tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek. Odvolací orgán proto není povinen ve svém rozhodnutí znovu podrobně rekapitulovat všechny podklady, z nichž při zjišťování skutkového stavu vycházel správní orgán prvního stupně. Je to totiž primárně správní orgán prvního stupně, jehož úkolem je skutkový stav zjistit, zatímco odvolací orgán jej v mezích podaného opravného prostředku přezkoumává.

21. V projednávané věci je ze správních rozhodnutí vydaných ve věci žalobce zřejmé, z jakých podkladů správní orgány vycházely, jaký skutkový stav vzaly za rozhodný, jak uvážily o pro věc podstatných skutečnostech a jakým způsobem je právně posoudily. Napadené rozhodnutí je proto způsobilé být předmětem soudního přezkumu. Žalobce ostatně v této souvislosti žádné další konkrétní nedostatky nenamítl. Námitka proto není důvodná.

22. Pokud jde o námitku neúplně zjištěného skutkového stavu, tuto žalobce ponechal ve zcela obecné rovině. Tvrdí sice, že správní orgán neprovedl jím navržené důkazy, jejichž provedení bylo zcela zjevně potřebné, již však neuvádí, o které konkrétní důkazy se mělo jednat. S ohledem na dispoziční zásadu ovládající správní soudnictví není krajský soud oprávněn ani povinen taková blíže nespecifikovaná konstatování žalobce rozvádět a dotvářet tak za něj znění žalobních námitek. Jinými slovy nelze za žalobce dohledávat, které konkrétní důkazy navrhoval provést, a správní orgán je neprovedl, případně domýšlet, z jakých důvodů bylo nezbytné dané důkazy provést. Krajský soud se z tohoto důvodu nemohl takto uplatněnou námitkou podrobněji zabývat, a proto ji neshledal důvodnou.

23. Shodné závěry lze vztáhnout i na námitku spočívající v tom, že žalovaný při zjišťování skutkového stavu zajišťoval toliko důkazy v neprospěch žalobce, kdy tyto měl vykládat subjektivně, a nikoliv v jejich vzájemné souvislosti. Danou argumentací žalobce žádným způsobem nereflektuje obsah napadeného rozhodnutí. V prvé řadě netvrdí, které důkazy v jeho prospěch měl žalovaný, či spíše správní orgán prvního stupně, opomenout opatřit. Zároveň není zřejmé, zda opatření těchto důkazů navrhoval, případně z jakého důvodu tyto důkazy v rámci správního řízení nepředložil sám. Cílí-li žalobce i zde na to, že ve věci neměl být dostatečně zjištěn skutkový stav, netvrdí, jaké rozhodné okolnosti správní orgán nezohlednil. Pokud má být předmětem námitky nesprávné hodnocení důkazů, resp. nesprávně zjištěný skutkový stav, pak žalobce opět konkrétně neuvádí, jaká zjištění správního orgánu učiněná na základě provedených důkazů jsou nesprávná a z jakých důvodů. Ze žaloby zároveň není zřejmé, co má žalobce spojením „subjektivní vykládání“ důkazů na mysli. Krajský soud tak ani v tomto případě nemohl napadené rozhodnutí pro žalobní obecnost námitky podrobněji přezkoumat a námitku důvodnou neshledal. Doručení protokolu o kontrole 24. Dále se již krajský soud zabýval stěžejní žalobní námitkou, a to tím, zda byl žalobci v souladu se zákonem doručen protokol o kontrole. S ohledem na žalobní argumentaci je přitom spornou pouze otázka, zda správní orgán doručoval subjektu, který byl v plné moci označen jako žalobcův zmocněnec. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 6 63 Ad 1/2026 25. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 18. 9. 2023 správní orgán prvního stupně zahájil u žalobce kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení ve vazbě na pracovní úraz jednoho ze zaměstnanců žalobce. Dne 25. 9. 2023 žalobce prostřednictvím zmocněnce, pana J. B., doručil správnímu orgánu oznámení o převzetí právního zastoupení s přiloženou plnou mocí datovanou dnem 19. 9. 2023. Z té se podává, že žalobce zmocňuje „pana J. B., jednatele společnosti Consulting Investment Service – Czech Republic, s.r.o, email: X, aby mě jako OSVČ zastupoval ve všech věcech a v plném rozsahu před výše osobami (práv. i fyz.), tedy výslovně jej zmocňuji, aby nás plném rozsahu zastupoval, aby sjednával a podepisoval mým jménem, a tedy jménem společnosti výše/níže uvedeného předmětu“. Jako odesílatel uvedeného podání je na přiložené obálce označen pan J. B. V podpisové části plné moci je rovněž uveden pan J. B. V rámci oznámení o převzetí zastoupení se pak mimo jiné uvádí: „Potřebné kontakty: J. B., email: X tel. X (nejefektivnější druh komunikace), adresa pro doručování: J. B. (při doručování písemných materiálů žádáme o využití služeb České pošty s doručením do schránky – časté výjezdy zmocněnce mimo sídlo firmy a bydliště, i pro občasné problémy se zdravotním stavem)“.

26. Dne 29. 9. 2023 žalobce prostřednictvím zmocněnce zaslal správnímu orgánu omluvu z jednání, ke které v návaznosti na předchozí upozornění správního orgánu na nedůvěryhodnost původní plné moci z důvodu ručních přepisů přiložil plnou moc s úředně uvěřeným podpisem žalobce. V té byl zmocněnec označen shodně jako v původní plné moci (viz shora), a byla k ní dále přiložena kopie detailu datové schránky společnosti Consulting Investment Service – Czech Republic, s.r.o. a kopie výpisu z obchodního rejstříku uvedené společnosti ze dne 27. 11. 2023. Jako odesílatel těchto listin byl na přiložené obálce i zde označen pan J. B.. Protokol o kontrole správní orgán dle přiložené doručenky doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb panu J. B. na adresu X. Písemnost byla na poště připravena k vyzvednutí ode dne 30. 10. 2023 a dne 13. 11. 2023 byla vložena do schránky adresáta.

27. Dle názoru krajského soudu na základě obsahu plné moci v rámci správního řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o tom, že zmocněncem žalobce byl pan J. B., nikoliv společnost Consulting Investment Service – Czech Republic, s.r.o., jejíž byl jednatelem.

28. V prvé řadě již z označení zmocněnce v plné moci jednoznačně plyne, že žalobce výslovně zmocňuje právě pana J. B. Toho blíže identifikuje datem narození, adresou trvalého pobytu, a vedle toho také konstatováním, že se jedná o jednatele uvedené společnosti. Zmocnění pana B. je dále zřejmé i z ostatního textu plné moci, kde je uvedeno například: „tedy výslovně jej zmocňuji“, „dále jej tedy zmocňuji“ či „souhlasím, aby vykonával“. Byť je plná moc jednostranným právním úkonem, bez významu není ani skutečnost, že pan Burda plnou moc podepsal, aniž by u svého jména uvedl, že by tak činil za společnost.

29. Naopak společnost není označena identifikačním číslem ani adresou sídla, jak obecně pro jakákoli podání správní řád v případě právnických osob vyžaduje (srov. § 37 odst. 2 správního řádu). Stejně tak z formulace plné moci žádným způsobem neplyne, že by žalobce zmocňoval právě tuto společnost, která by pak například měla jednat prostřednictvím pana B. Ze skutečnosti, že je pan B. označen jako jednatel společnosti, nelze dovozovat, že žalobce zmocňuje právě tuto společnost. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 7 63 Ad 1/2026 30. Podstatné je rovněž to, že pan B. se správním orgánem jednal svým jménem, nikoliv jménem uvedené společnosti. Oznámení o převzetí právního zastoupení a posléze i ostatní doručované dokumenty pan B. odesílal správnímu orgánu vlastním jménem, s uvedením adresy svého bydliště, nikoliv sídla společnosti. Sám pak v oznámení o převzetí právního zastoupení uvedl jako adresu pro doručování právě adresu svého trvalého pobytu, tj. adresu X. Ani z tohoto důvodu tak nelze správnímu orgánu vytýkat, že na uvedenou adresu pro doručování protokol o kontrole doručoval.

31. Lze přitom podotknout, že pokud neexistují pochybnosti o tom, že plná moc splňuje procesní požadavky pro její užití ve správním řízení, jsou všechny úkony provedené vůči zástupci účinné, i pokud se následně ukáže, že zastoupení v rovině soukromoprávní nevzniklo, tedy že neexistovala dohoda o zastoupení mezi zmocněncem a zmocnitelem. Pouze účastník má přitom odpovědnost za to, koho vůči správnímu orgánu označí jako svého zástupce, a tím také nese všechna rizika s tím spojená, ať už jde o doručování zástupci s účinky pro zastoupeného, či riziko neúspěchu ve věci pro nedostatečnou aktivitu zástupce (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2024, č. j. 2 As 103/2023-47, č. 4599/2024 Sb. NSS).

32. Krajský soud tak nemá pochybnost o tom, že v projednávané věci byl zmocněncem žalobce (alespoň pro řízení před ukončením kontroly) dle předložené plné moci pan J. B., nikoliv společnost Consulting Investment Service – Czech Republic, s.r.o. Správní orgán prvního stupně nepochybil, pokud tomuto zmocněnci doručoval protokol o kontrole prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu uvedenou v plné moci. Přes jeho doručení fikcí a následné vhození do schránky, přitom nebyl správní orgán povinen žalobci protokol zasílat opakovaně či jiným způsobem, neboť mu byl doručen prostřednictvím jeho zmocněnce zákonem předvídaným způsobem.

33. Nad rámec uvedeného krajský soud dodává, že ani z materiálního hlediska nelze dovodit, že by žalobce byl postupem správního orgánu zkrácen na svých procesních právech v důsledku toho, že by se s obsahem protokolu o kontrole neseznámil. Ze správního spisu je naopak patrné, že se žalobce i jeho právní zástupce v rámci ústního jednání ve věci konaného dne 22. 11. 2024 s obsahem protokolu seznámili (prvostupňový orgán provedl touto listinou dokazování). Jeho obsah tak byl žalobci i jeho právnímu zástupci zjevně znám. Nejvyšší správní soud přitom judikuje, že nedostatek formálního doručení je zhojen, je-li z následné aktivity účastníka řízení zjevné, že se s obsahem doručovaného dokumentu seznámil, tj. došlo k materiálnímu doručení, a mohl tak náležitě uplatnit svá procesní práva (rozsudek NSS ze dne 15. 2. 2017, č. j. 7 As 246/2016-26). Obdobně NSS v rozsudku ze dne 24. 8. 2016, č. j. 1 Azs 188/2016-26, dovodil, že vada doručení může být zhojena okamžikem, kdy se adresát s obsahem písemnosti skutečně seznámí. I z tohoto pohledu proto krajský soud neshledal, že by žalobce byl v projednávané věci postupem správního orgánu zkrácen na svých právech.

V. Závěr a náklady řízení

34. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 8 63 Ad 1/2026 35. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 14. dubna 2026 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.