63 Af 11/2021

Rubrum

č. j. 63 Af 11/2021 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobkyně: TAAR s. r. o., IČO: 26045435 sídlem Budějovická 11, Veselí nad Lužnicí zastoupena advokátem JUDr. Jiřím Vaníčkem sídlem Šaldova 34/466, Praha 8 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2021, č. j. 48866-2/2021- 900000-314, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 63 Af 11/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím ze dne 12. 10. 2021, č.j. 48866-2/2021-900000-314 žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) s přihlédnutím k zákonu č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“) jako nepřípustné zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 3. 8. 2021, č.j. 53137/2021-520000-12. Tímto rozhodnutím prvostupňový orgán na základě ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 48 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích a ust. § 135zg zákona o spotřebních daních rozhodl o zabrání neznačených tabákových výrobků, neboť proti žalobkyni nebylo možné vést řízení o přestupku a předmětné zajištěné tabákové výrobky byly ke spáchání přestupku užity nebo určeny a vyžaduje to bezpečnost osob a obecný zájem na řádném značení tabákových výrobků a obecný zájem na ochraně veřejného zdraví. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel z ust. § 135zh odst. 3 zákona o spotřebních daních, podle kterého se proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením nelze odvolat.

2. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 6. 12. 2021 včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

II. Shrnutí žaloby

3. Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, které na projednávanou věc nesprávně aplikuje ust. § 135zh odst. 3 zákona o spotřebních daních, podle kterého se nelze odvolat mimo jiné proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků. Pokud prvostupňový orgán postupoval podle § 35 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 48 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, kdy současně nemohlo být rozhodnuto o přestupku dle § 135zk odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, neboť v průběhu přestupkového řízení došlo k zániku odpovědnosti žalobkyně za přestupek, pak žalovaný nemůže nepřípustně mísit oba zákony a má postupovat dle zákona o přestupcích, pokud k takovému postupu najde oporu. Žalobkyně je přesvědčena, že úprava obsažená v zákoně o spotřebních daních je úpravou odlišnou a neaplikuje se v případech, které předvídá zákon o přestupcích.

4. Z uvedených důvodů proto žalobkyně navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

5. Žalovaný nejprve konstatoval, že přestupkový zákon představuje obecný přestupkový kodex zakotvující jednotné řízení o přestupku. Přestupkový zákon již neobsahuje zvláštní část obsahující jednotlivé skutkové podstaty, které tak jsou upraveny v jednotlivých zvláštních zákonech. V nyní posuzované věci je tímto zvláštním zákonem zákon o spotřebních daních. Podle § 135zk odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních ve znění účinném do 30. 6. 2017 bylo ve věci důvodného podezření ze spáchání přestupku Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 63 Af 11/2021 žalobkyní zahájeno řízení, které bylo zastaveno, neboť odpovědnost žalobkyně za přestupek zanikla dnem 27. 2. 2020. Dne 8. 9. 2020 byla žalobkyně vyrozuměna o zahájení řízení o zabrání neznačených tabákových výrobků a současně i o tom, že podle § 53 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona, pokud nebylo uloženo propadnutí věci podle § 48 odst. 1 přestupkového zákona, lze rozhodnout o zabrání takové věci, pokud náleží pachateli, proti kterému nelze vést řízení o přestupku a pokud to vyžaduje bezpečnost osob anebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem.

6. V projednávané věci byly splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci ve smyslu § 53 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona a ve smyslu § 135zg zákona o spotřebních daních. Přestupkový zákon tak obsahuje obecnou úpravu zabrání věci a zákon o spotřebních daních je zákonem zvláštním upravujícím skutkovou podstatu správního deliktu proti značení tabákovými nálepkami [§ 135 zk odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních ve znění účinném do 30. 6. 2017] a obsahující speciální právní úpravu zabrání neznačených tabákových výrobků (§ 135zg zákona o spotřebních daních ve znění účinném do 30. 6. 2017). Z tohoto důvodu byla aplikována obecná právní úprava ve spojení se zvláštní právní úpravou. Žalobní námitka týkající se nemožnosti aplikace zákona o spotřebních daních a námitka nepřípustného mísení právních úprav je proto dle žalovaného nedůvodná. Žalovaný dále doplnil, že ochranné opatření v podobě zabrání věci se ukládá dle zákona účinného v době rozhodování o něm, lze tudíž uložit i ochranné opatření, které nebylo možné uložit v době spáchání přestupku.

7. Na nepřípustnost opravného prostředku v projednávané věci pak nemá vliv ani nesprávné poučení obsažené v prvostupňovém rozhodnutí. K tomu žalovaný cituje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2016, č.j. 7 As 195/2016-21.

8. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnout.

IV. Právní hodnocení soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s.

10. Žaloba není důvodná.

11. Předmětem sporu je otázka, zda je proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků přípustné odvolání či nikoli. Dle žalobkyně se jedná řízení, ve kterém mělo být z důvodu zániku odpovědnosti žalobkyně za přestupek správním orgánem rozhodováno dle zákona o přestupcích (zákon o spotřebních daních z důvodu zániku odpovědnosti nebylo možné aplikovat), a proto je odvolání přípustné. Naproti tomu žalovaný uvádí, že se na danou věc aplikuje zákon o přestupcích jako obecná právní úprava a aplikuje se též zákon o spotřebních daních jako úprava zvláštní, která má v otázce přípustnosti odvolání aplikační přednost, proto odvolání proti rozhodnutí o zabrání tabákových výrobků dle zákona o spotřebních daních přípustné není.

12. Z obsahu správního spisu se poddává, že prvostupňový orgán vydal dne 14. 11. 2017 Oznámení o zahájení řízení o přestupku dle § 135zk odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, kterého se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí tím, že neznačí tabákové výrobky tabákovými nálepkami dle § 114 zákona o spotřebních daních. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 63 Af 11/2021 Usnesením ze dne 19. 8. 2020 správní orgán zastavil řízení o uvedeném správním deliktu žalobkyně, neboť její odpovědnost za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 zákona o přestupcích dne 27. 2. 2020 zanikla. Dne 8. 9. 2020 pak správní orgán vydal sdělení o zahájení řízení ve věci zajištěných tabákových výrobků žalobkyně a rozhodnutím ze dne 3. 8. 2021 žalobkyni dotčené tabákové výrobky dle § 53 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích v návaznosti na § 48 odst. 1 písm. a) téhož zákona a ust. § 135zg zákona o spotřebních daních zabral.

13. Krajský soud nejprve k aplikovatelné právní úpravě v obecné rovině uvádí, že dne 1. 7. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nahradil zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Nový zákon o přestupcích představuje úplnou kodifikaci obecné části přestupkového práva. Jednotlivé skutkové podstaty přestupků a sankce za ně jsou obsaženy v množství různých jiných zákonů upravujících výkon veřejné správy na jednotlivých úsecích. Ve věci nyní projednávané je tímto jiným zákonem zákon o spotřebních daních upravující přestupkové jednání, jež žalobkyni bylo kladeno za vinu.

13. Podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích lze pachateli přestupku uložit propadnutí věci, pokud tato věc byla pachatelem ke spáchání přestupku užita nebo určena.

14. Podle § 53 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích platí, že pokud nebylo uloženo propadnutí věci podle § 48 odst. 1, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, pokud náleží pachateli, proti kterému nelze vést řízení o přestupku nebo jemuž za přestupek nelze uložit správní trest, a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obdobný obecný zájem.

15. Podle § 135zg zákona o spotřebních daních (ve znění účinném v době rozhodování prvostupňového orgánu) platí, že pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, která je neznačeným tabákovým výrobkem nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem, rozhodne se o jejím zabrání, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. (důraz doplněn)

16. Z komentovaného znění výše citovaného ustanovení zákona o spotřebních daních dále plyne, že institut zabrání věci představuje ochranné patření, které lze použít subsidiárně, pokud není možné uložit propadnutí věci. Jedná se o ustanovení sledující ochranu hospodářských zájmů státu, což je dáno charakterem zákona o spotřebních daních, resp. předmětem jeho úpravy. Zabrání věci je upraveno jako jeden z druhů ochranných opatření v § 51 zákona o přestupcích; v § 53 téhož zákona je stanoveno, za jakých podmínek lze rozhodnout o zabrání. O zabrání tabákových výrobků zajištěných v souvislosti s porušením povinností nebo zákazů stanovených zákonem o spotřebních daních (§115) rozhodne příslušný správní orgán tehdy, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 53 odst. 1 písm. a) až e) zákona o přestupcích (alternativně). [KOTENOVÁ, Bohumila. Zákon o spotřebních daních: komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-832-4.]

17. Z dikce ust. § 135zg zákona o spotřebních daních jakož i z citovaného komentáře k tomuto zákonnému ustanovení vyplývá, že k zabrání neznačených tabákových výrobků může správní orgán přistoupit pouze, pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o tomto zabrání. Tyto podmínky pak jsou vymezeny v zákoně o přestupcích, jež je obecným právním předpisem ve vztahu k zákonu o spotřebních daních, který je právním předpisem zvláštním. Jednou z těchto podmínek je dle § 53 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 63 Af 11/2021 situace, kdy proti pachateli nelze vést řízení o přestupku a současně to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obdobný obecný zájem. Tato situace nastala ve věci nyní projednávané, kdy zanikla odpovědnost žalobkyně za přestupek, kterého se dopustila neznačením tabákových výrobků tabákovými nálepkami.

18. Zákon o přestupcích je tak obecnou právní normou, která se na přestupky zakotvené zvláštními zákony aplikuje v případech, kdy tyto zákony neobsahují zvláštní hmotněprávní či procesněprávní úpravu. Naopak platí, že pokud zvláštní právní předpis obsahuje tutéž problematiku, co předpis obecný, má přednost ustanovení zvláštní. V daném případě zákon o přestupcích zakotvuje podmínky, za nichž lze uložit ochranné opatření v podobě zabrání věci. Ustanovení § 135zg zákona o spotřebních daních pak nepřímo na zákonem o přestupcích stanovené podmínky odkazuje, když uvádí, že k zabrání může dojít, pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci. Zákon o přestupcích v rámci těchto podmínek výslovně předvídá situaci, kdy lze uložit zabrání věci, ačkoli odpovědnost právnické osoby za přestupek v důsledku uplynutí promlčecí doby zanikla (proti pachateli nelze vést řízení o přestupku).

19. Žalobní námitka, dle které nelze v otázce zabrání neznačených tabákových výrobků postupovat dle zákona o spotřebních daních, pokud odpovědnost žalobkyně za přestupek zanikla, tudíž není důvodná. Jak již krajský soud naznačil shora - zákon o spotřebních daních je zvláštním právním předpisem k zákonu o přestupcích a v souladu se zásadou lex specialis derogat legi generali se v projednávané věci aplikuje ust. § 135zh odst. 3 zákona o spotřebních daních, dle kterého se proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků nelze odvolat. Žalovaný tak postupoval správně, pokud odvolání žalobkyně směřující proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků jako nepřípustné zamítl. Na uvedeném pak nic nemění ani nesprávné poučení obsažené v prvostupňovém rozhodnutí, jak správně konstatoval žalovaný ve svém vyjádření k žalobě spolu s přiléhavým odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2016, č.j. 7 As 195/2016-21.

V. Závěr a náklady řízení

20. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 63 Af 11/2021 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 17. května 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.