64 A 11/2023

Rubrum

č. j. 64 A 11/2023- 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobce: M. B., narozen dne bytem zastoupen advokátkou JUDr. Veronikou Pupalovou sídlem Májová 606/35, 350 01 Cheb proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2023, č. j. MV-154707-3/OAM-2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 64 A 11/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Rozhodnutím Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka, ze dne 21. 7. 2023, č.j. CPR-19544-26/ČJ-2023-931200-SV, bylo žalobci v souladu s § 119 odst. 1 písm. b) bod 3, 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění a současně mu byla stanovena doba dvou let, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížetství, Norského království a Švýcarské konfederace. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 27. 7. 2023.

2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí brojil blanketním odvoláním podaným prostřednictvím právního zástupce dne 3. 8. 2023, a to do datové schránky Ministerstva vnitra ČR. Uvedené podání žalobce bylo dne 8. 8. 2023 postoupeno Ministerstvem vnitra ČR Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímacímu středisku cizinců Zastávka, kterému byla věc doručena dne 9. 8. 2023. Odvolání bylo právním zástupcem žalobce doplněno podáním doručeným do datové schránky Ředitelství služby cizinecké policie dne 31. 8. 2023.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 4. 10. 2023, č. j. MV-154707-3/OAM-2023, bylo odvolání žalobce zamítnuto pro opožděnost, neboť blanketní odvolání žalobce v zákonem stanovené lhůtě podal u věcně a místně nepříslušného orgánu, a to aniž by uvedl či prokázal zákonem předvídané vážné důvody, bránící v podání odvolání u věcně a místně příslušného orgánu.

4. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalovaný pochybil, pokud v rozporu s § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) žalobce bezodkladně nevyrozuměl o postoupení jeho odvolání věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Vážnými důvody, pro které odvolání bylo podáno k nepříslušnému správnímu orgánu žalobce spatřuje ve zmatečném označení záhlaví napadeného rozhodnutí, stejně jako v zavádějícím závěrečném poučení napadeného rozhodnutí. Zástupce žalobce se až z přípisu ze dne 11. 8. 2023 dozvěděl, že prvostupňovým orgánem je Přijímací středisko cizinců Zastávka, nikoli její ředitelství v Praze. Právní zástupce žalobce byl navíc na základě komentářové literatury k § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu pevně přesvědčen, že v řízení následně vznikne prostor pro případné tvrzení a prokázání existence vážných důvodů. Zástupce žalobce tak předpokládal případné doručení výzvy k doplnění vážných důvodů pro takové podání odvolání. Žalobci navíc byla poskytnuta lhůta pro doplnění odvolání, avšak v dotčeném přípisu nebyla ani zmínka o případném zdůvodnění podání odvolání prostřednictvím žalovaného. Z uvedených důvodů je navrhováno žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného správního orgánu

5. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, nesouhlasil s jakýmkoli žalobou namítaným procesním pochybením, postup správních orgánů byl souladný se zákonem. Žalobce podal včasné odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění, učinil tak však skrze datovou schránku Ministerstva vnitra ČR, přičemž podané odvolání neobsahovalo vážné důvody bránící mu učinit podání u příslušného správního orgánu [§ 40 odst. 1 písm. d) Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 64 A 11/2023 správního řádu]. Toto odůvodnění pak neobsahovalo ani doplnění odvolání ze dne 31. 8. 2023, které již žalobce správně adresoval do datové schránky Ředitelství služby cizinecké policie. Žalované rozhodnutí, jímž bylo odvolání zamítnuto pro opožděnost tak bylo učiněno v souladu se zákonem, žalovaný přitom nebyl povinen žalobce ke sdělení vážných důvodů, jež by mohly odvolací lhůtu zachovat, vyzývat.

6. Žalovaný se dále ohradil proti tvrzení žalobce o zavádějícím poučení obsaženém v rozhodnutí o správním vyhoštění. Toto poučení výslovně uvádí, že odvolání žalobce může podat do 10 dnů prostřednictvím PČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka. Jedná se tedy o poučení zcela jasné, obsahující doslovné a kompletní označení orgánu, u něhož se má odvolání podat. Zmatečným není ani záhlaví žalobou uváděného napadeného rozhodnutí. Přijímací středisko cizinců Zastávka patří do organizační struktury Ředitelství služby cizinecké policie, pročež je záhlaví v této podobě. Žaloba neuvádí žádné relevantní zdůvodnění svých závěrů o zmatečném záhlaví a zavádějícím poučení rozhodnutí. Žalobní text žalovaný zhodnotil jako snahu přenést žalobcovo pochybení na správní orgán a opožděně tak zhojit podání odvolání k nepříslušnému orgánu, což mělo, vlastní chybou žalobce, za následek zmeškání lhůty k podání odvolání.

III. Právní názor soudu

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

8. Ve věci bylo dne 30. 11. 2023 konáno ústní jednání, v rámci kterého strany sporu setrvaly na svých závěrech uplatněných v průběhu soudního řízení.

9. Žaloba není důvodná.

10. Předmětem sporu v projednávané věci je otázka včasnosti odvolání žalobce, jež bylo podáno nikoli prostřednictvím prvostupňového orgánu, který rozhodoval o správním vyhoštění žalobce, nýbrž přímo k orgánu odvolacímu.

11. Podle § 12 správního řádu platí, že pokud podání (§ 37) dojde správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil. Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu.

12. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 64 A 11/2023 13. Podle § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání proti rozhodnutí podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten totiž v odvolacím řízení provádí přípravné úkony uvedené v § 86 až § 88 správního řádu. Věcně a místně příslušným správním orgánem je tedy ve vztahu k podání odvolání vždy správní orgán prvního stupně, a nikoli odvolací orgán (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č.j. 5 As 26/2009-67 a ze dne 1. 3. 2013, č.j. 9 As 172/2012-32).

14. Tomuto ustanovení odpovídá poučení o opravném prostředku obsažené v prvostupňovém rozhodnutí o správním vyhoštění (žaloba zjevně nesprávně tuto námitku vztahuje k rozhodnutí napadenému – pozn. krajského soudu), podle kterého lze odvolání podat prostřednictvím Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka.

15. Krajský soud uvedené poučení neshledává zavádějícím, když se v něm jasně a bez pochybností uvádí, ke kterému správnímu orgánu je nutné odvolání podat.

16. Za zmatečné pak nelze označit ani záhlaví prvostupňového rozhodnutí (žaloba zjevně nesprávně tuto námitku vztahuje k rozhodnutí napadenému – pozn. krajského soudu), v němž se uvádí Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka. Přijímací středisko cizinců Zastávka, je v řízeních, v nichž rozhoduje o správním vyhoštění v prvním stupni, v souladu s § 161 odst. 1 a § 163 odst. 1 písm. x) zákona o pobytu cizinců, součástí Ředitelství služby cizinecké policie se sídlem v Praze. Samotné přijímací středisko, coby detašované pracoviště, nemá rozhodovací pravomoc, ta naopak náleží Ředitelství služby cizinecké policie (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2022, č.j. Nad 66/2021-66). Pokud žalobce v žalobě uvádí, že se až z přípisu doručenému mu dne 21. 8. 2023 (přípis byl do datové schránky žalobce dodán již dne 11. 8. 2023) dozvěděl, že prvostupňovým orgánem je Přijímací středisko cizinců Zastávka, není takový závěr s ohledem na shora uvedené pravdivý, když navíc ani označení v záhlaví přípisu uvedeného správního orgánu takovému závěru neodpovídá (Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka).

17. Rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce tak obsahuje správné označení správního orgánu, který jej vydal a rovněž správné poučení o možnosti podat odvolání, které obsahově odpovídá dikci výše citovaného § 86 odst. 1 správního řádu.

18. Ze shora uvedených zákonných ustanovení dále vyplývá, že lhůta k podání odvolání je zachována jen v případě, pokud je odvolání zasláno v zákonem stanovené lhůtě správnímu orgánu I. stupně. Lhůta pak je zachována i v případě, kdy je toto odvolání zasláno věcně a místně nepříslušnému správnímu orgánu, avšak pouze za situace, kdy je odvolání tímto nepříslušným orgánem v rámci odvolací lhůty zasláno správnímu orgánu věcně a místně příslušnému. Odvolací lhůta pak může být zachována i postupem podle § 40 odst. 1 písm. d) věty za středníkem správního řádu, kdy je odvolání z vážných důvodů podáno přímo u odvolacího orgánu nejpozději poslední den lhůty.

19. K otázce zachování odvolací lhůty v případě podání adresovanému nepříslušnému správnímu orgánu se opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud, a to např. v rozhodnutí ze dne 1. 3. 2013, č.j. 9 As 172/2012-32: „Pro případ postoupení podání dle § 12 správního řádu tak obecně platí, že postoupené odvolání může mít účinky včas podaného odvolání tehdy, pokud je postoupeno v odvolací lhůtě, tj. je-li postoupené podání obsahující odvolání v odvolací lhůtě učiněno u příslušného orgánu, nebo je-li alespoň v této lhůtě odevzdáno k poštovní přepravě a je- li adresováno příslušnému orgánu. Jistou výjimku upravuje ust. § 40 odst. 1 písm. d), věta za Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 64 A 11/2023 prvním středníkem, správního řádu, dle něhož je lhůta zachována tehdy, je-li podání učiněno včas u orgánu vyššího stupně, nemohl-li účastník pro vážné důvody učinit podání u věcně a místně příslušného orgánu – k této výjimce však nebylo stěžovatelkou nic tvrzeno a ani spisový materiál nenasvědčuje tomu, že by nastaly podmínky pro její aplikaci.“ (důraz doplněn)

20. Ve věci nyní projednávané bylo odvolání žalobce podáno u odvolacího správního orgánu, tedy u orgánu věcně a místně nepříslušného. Ten byl ve smyslu shora citovaného § 12 správního řádu povinen toto odvolání bezodkladně postoupit orgánu prvostupňovému. Z obsahu spisové dokumentace bylo krajským soudem zjištěno, že žalobce podal odvolání u Ministerstva vnitra ČR dne 3. 8. 2023, tedy ve lhůtě pro podání odvolání, která měla uplynout v pondělí dne 7. 8. 2023 (poslední den lhůty připadl na neděli 6. 8. 2023). Odvolání žalobce bylo žalovaným postoupeno Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímacímu středisku cizinců Zastávka dne 8. 8. 2023 (doručeno bylo dne 9. 8. 2023), tedy již po uplynutí zákonné desetidenní lhůty pro podání odvolání.

21. K povinnosti bezodkladného postoupení podání orgánu věcně a místně příslušnému lze uvést, že lhůtu pro postoupení, která je formulována jako „bezodkladná“, je třeba chápat v intencích každého daného případu. Nicméně v praxi se lze setkat s tím, že obecně se bezodkladně rozumí nejdéle do týdne, potažmo 5 pracovních dnů. V této souvislosti uvedl Krajský soud v Plzni (srov. rozsudek ze dne 20. 5. 2015, č. j. 57 A 17/2014-83), že bezodkladným postoupením je nutno rozumět postoupení podání bez zbytečného odkladu poté, co správní orgán skutečnost, že není věcně či místně příslušný, zjistí, což nemusí nastat ihned poté, co správní orgán podání obdrží. (Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 82 - 87)

22. K náročnosti administrace ze strany nepříslušného správního orgánu se vyjádřil také Nejvyšší správní soud, a to např. v rozhodnutí ze dne 1. 3. 2013, č.j. 9 As 172/2012-32: „Podání, k jehož vyřízení není správní orgán, jemuž bylo doručeno, příslušný, totiž musí být přijato, předáno konkrétní úřední osobě, která jej vyřídí, náležitě vyřízeno a v neposlední řadě expedováno tak, aby jej obdržel příslušný orgán. Je třeba si uvědomit, že naznačené aspekty vyřízení podání se odehrávají v konkurenci shodných činností u jiných věcí u daného správního orgánu, které je též třeba vyřídit a které tak prodlužují dobu k postupu dle § 12 správního řádu, aniž by se dalo hovořit o porušení bezodkladnosti. Z tohoto důvodu nemusí v každém jednotlivém případě „bezodkladně“ znamenat „ihned“ či „do jednoho dne“. (důraz doplněn)

23. V nynějším případě bylo odvolání žalobce doručeno do datové schránky žalovaného ve čtvrtek dne 3. 8. 2023 a v úterý dne 8. 8. 2023 bylo postoupeno Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímacímu středisku cizinců Zastávka. Krajský soud shledal uvedené postoupení podání žalobce bezodkladným, když k administraci tohoto postoupení došlo v rámci pouhých tří pracovních dnů, přičemž je třeba mít na paměti, že zúřadování příchozí a odchozí pošty není v podmínkách Ministerstva vnitra ČR úkonem natolik banálním, aby bylo možno trvat na dřívějším postoupení podání žalobce. Rozhodujícím faktem přitom nadále zůstává, že to byl žalobce, kdo pochybil.

24. Žalobce v žalobě namítá pochybení žalovaného, který jej ve smyslu § 12 správního řádu bezodkladně nevyrozuměl o skutečnosti, že jeho odvolání bylo postoupeno věcně a místně příslušnému Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímacímu středisku cizinců Zastávka. Krajský soud z obsahu správní dokumentace ověřil, že žalobce skutečně o postoupení jeho odvolání informován nebyl. Byť se skutečně jedná o procesní pochybení ze strany žalovaného, fakticky toto pochybení nijak nezasahuje do žalobcových veřejných Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 64 A 11/2023 subjektivních práv a ten navíc ani v žalobě blíže neuvádí, jakým způsobem by měl být v důsledku uvedeného pochybení na svých právech dotčen.

25. Krajský soud se dále zabýval tím, zda lhůta pro podání odvolání mohla být zachována alespoň na základě § 40 odst. 1 písm. d) věty za prvním středníkem správního řádu, podle kterého i v případě, kdy je odvolání podáno u věcně a místně nepříslušného správního orgánu, je odvolací lhůta zachována, pokud odvolání nemohlo být z vážných důvodů podáno u věcně a místně příslušného správního orgánu. Platí přitom, že tyto vážné důvody musí tvrdit a osvědčovat žalobce. V nynější věci žalobce v odvolání ze dne 3. 8. 2023, ani v jeho doplnění ze dne 31. 8. 2023, které již bylo správně adresováno Ředitelství služby cizinecké policie, žádné vážné důvody neuváděl, zákon přitom správním orgánům neukládá povinnost žalobce k takovému tvrzení a doložení vyzývat. Je to totiž především žalobce, kdo žádá o benefit v podobě prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání a je tedy pouze na něm, aby vážné důvody, pro které nemohl podání v souladu s poučením učinit, tvrdil a prokázal.

26. Žalobce poprvé až v žalobě uvádí, že tímto vážným důvodem je shora zmíněná zmatečnost a zavádějící obsah rozhodnutí o správním vyhoštění. Uvedenou argumentaci je nutno hodnotit kromě její shora popsané nesprávnosti též jako opožděnou, když vážné důvody měl žalobce tvrdit a prokazovat ve správním řízení. Krajský soud navíc k výkladu vážného důvodu uvádí, že tímto může být pouze takový důvod, pro který žalobce nemohl odvolání objektivně učinit u příslušného správního orgánu (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2013, č.j. 3 Ads 66/2013-22, a ze dne 17. 2. 2016, č.j. 7 As 8/2016-37). Takovým důvodem mohou být např. důvody zdravotní (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2014, č.j. 4 Ads 114/2013-26). Vážným důvodem pro zachování lhůty pro podání odvolání pak není ani podání odvolání u odvolacího orgánu, k němuž dojde v důsledku pochybení pracovníků advokátní kanceláře (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2014, č.j. 4 Ads 114/2013-26).

27. Z uvedeného vyplývá, že v případě odvolání žalobce, zaslaného nepříslušnému správnímu orgánu, nebyla odvolací lhůta ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována, neboť žalobce nesplnil podmínky uvedeným ustanovením zakotvené, když neuvedl vážné důvody, které mu bránily podat odvolání příslušnému správnímu orgánu.

28. Krajský soud uzavírá, že odvolání žalobce bylo žalovaným správně vyhodnoceno jako opožděné.

IV. Závěr, náklady řízení

29. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 64 A 11/2023

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 30. listopadu 2023 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.