64 Ad 13/2023

Rubrum

č. j. 64 Ad 13/2023- 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X zastoupena advokátem Mgr. Janem Procházkou sídlem 9. května 678, 390 02 Tábor proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2023, č.j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 2 64 Ad 13/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 26. 4. 2023, č.j. X, zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor ze dne 24. 4. 2023 žalobkyně není invalidní, jelikož její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 30 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby, vyjádření žalované a replika žalobce

3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 12. 9. 2023 včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

4. Žalobkyně považuje závěry napadeného rozhodnutí za nesprávné, neboť nebyl dostatečně zhodnocen její skutečný zdravotní stav, a to s ohledem na její individuální zdravotní potíže. Žalobkyně nebyla přizvána k posouzení jejího zdravotního stavu v průběhu námitkového řízení a nemohla tak popsat své zdravotní potíže, které tak nemohly být posouzeny.

5. Žalobkyně dále poukázala na konkrétní zdravotní potíže, jimiž trpí – těžké plochonoží s vbočeným palcem, v důsledku kterého má žalobkyně velké problémy s chůzí, což jí limituje v práci (vyjma té kancelářské), dále úzkostně depresivní porucha, jež ji limituje v práci kancelářské, hypertenze, pro kterou by měla být v klidovém režimu a rosacea s polyvalentní alergií. Ačkoli jde o postižení kombinované, kdy se pokles pracovní schopnosti pro jednotlivá uvedená postižení žalobkyně nesčítá, právě tato kombinace ji z pracovního procesu vyřazuje. Žalovaná tak měla vzít v úvahu komplexní stav žalobkyně včetně jí udávaných potíží a takto komplexně jej zhodnotit. Pokud tak učiněno nebylo, bylo rozhodnutí žalované vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a jako takové je spolu s rozhodnutím prvostupňovým žalobou navrhováno ke zrušení.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popsala závěry lékařského posudku ze dne 13. 7. 2023 a uvedla, že s ohledem na žalobní námitky navrhuje přezkum zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Žalovaná současně zdůraznila, že pro účely posouzení invalidity žalobkyně, která se posuzuje k datu vydání napadeného rozhodnutí, se vychází pouze ze zdravotní dokumentace soustředěné k tomuto okamžiku a nelze tak přihlédnout k dokumentaci datované po datu vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaná setrvala na závěrech napadeného rozhodnutí a navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

7. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2023, č.j. X, kterým žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, vychází z posudku o invaliditě ze dne 24. 4. 2023, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom na podkladě Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 3 64 Ad 13/2023 degenerativních změn. Jde o lehké funkční postižení, které ani s navýšením pro úzkostně depresivní poruchu není invalidizující. Toto postižení posudkový lékař podřadil pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %, přičemž posudkový lékař vzhledem k dalšímu postižení žalobkyně tuto míru dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity dále navýšil o 10 % na výsledných 30 %.

8. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 13. 7. 2023. Posudkový lékař ČSSZ jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně označil vertebrogenní algický syndrom chronický na podkladě degenerativních změn především v oblasti LS páteře. Posudkový lékař hodnotil také další posudkově významné diagnózy, mající dopad na pracovní schopnost žalobkyně – úzkostně depresivní poruchu (v péči psychiatra, pravidelná medikace), plochonoží, dermatitidu. Hodnocení lékaře OSSZ bylo shledáno jako validní. Lékař ČSSZ přitom nezjistil žádné nové skutečnosti, které by vedly ke změně závěrů prvoinstančního posudkového lékaře Uvedené postižení posudkový lékař ČSSZ ve shodě s lékařem OSSZ zařadil pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž s ohledem k tíži postižení žalobkyně a její pracovní profesi stanovil pokles pracovní schopnosti na horní hranici zákonného rozpětí, tedy v rozsahu 20 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti pak s ohledem na další diagnózy žalobkyně zvýšil o 10 % na celkových 30 %. K námitkám žalobkyně posudkový lékař uvedl, že snížený úvazek sám o sobě nezakládá pokles pracovní schopnosti žalobkyně takové míry, aby zakládal její invaliditu. V případě žalobkyně nejde o středně těžké funkční postižení vertebrogenním algickým syndromem s recidivujícími projevy kořenového dráždění a významným neurologickým nálezem, které by bylo možné hodnotit alespoň 35 % poklesem pracovní schopnosti.

9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 14. 11. 2023 jsou založeny na čl. 25 - 35 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 14. 11. 2023 zúčastnila a podrobila se vyšetření v oboru interna (odborná lékařka MUDr. V. V.) a psychiatrie (MUDr. D. D.), jejichž závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl v době vydání rozhodnutí žalované chronický vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn. Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře (tj. těžké fyzické práce), byla schopna práce lehčího charakteru. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise z důvodu tíže zdravotního postižení žalobkyně vyhodnotila při horní hranici zákonné sazby – 20 % (shodně s posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ). Tento procentní pokles komise navýšila o dalších 10 % vzhledem k dalším zdravotním obtížím a profesi žalobkyně na celkových 30 %. Žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Dle posudkové komise není popsaný vertebrogenní algický syndrom středně těžkého charakteru. Ostatní zdravotní postižení nejsou posudkově významná. Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 4 64 Ad 13/2023 IV. Právní hodnocení krajského soudu 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

11. O věci rozhodl krajský soud v rámci nařízeného ústního jednání konaného dne 20. 12. 2023, během tohoto řízení obě strany sporu setrvaly na svých závěrech a tvrzeních uplatněných v průběhu soudního řízení. Krajský soud v průběhu řízení zamítl důkazní návrhy žalobkyně – potvrzení o statusu osoby zdravotně znevýhodněné ze dne 23. 8. 2021, pro nadbytečnost, kdy mezi stranami není sporné, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který měl být tímto důkazem dle žalobkyně osvědčen; dále byly zamítnuty důkazní návrhy lékařskými zprávami ze dne 15. 8. 2023 a 16. 8. 2023, neboť ty nejsou s ohledem na jejich datování pro věc relevantní a dále byl zamítnut návrh na doplnění dokazování výslechem (u ústního jednání nepřítomné) žalobkyně a znaleckým posudkem z oboru lékařství zadaným krajským soudem, jež měly být dle žalobkyně provedeny z důvodu jejího nesouhlasu se závěry posudkových lékařů v nynější věci, krajský soud shledal tyto důkaz jako nadbytečné, když skutkový stav je v projednávané věci dostatečně zjištěn na základě tří obsahově shodných posudků odborných lékařů, stejně tak je znám i postoj žalobkyně, která v žalobě rovněž podrobně popisuje své zdravotní potíže.

12. Žaloba není důvodná.

13. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařek z oboru interny a psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům vztahujícím se k datu vydání napadeného rozhodnutí, jež jsou součástí Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 5 64 Ad 13/2023 zdravotní dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronický vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn. Nejednalo se o závažné postižení páteře s recidivujícími projevy a funkčně významným neurologickým nálezem. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise z důvodu tíže zdravotního postižení žalobkyně vyhodnotila při horní hranici zákonné sazby – 20 % (shodně s posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ). Tento procentní pokles komise navýšila o dalších 10 % vzhledem k dalším zdravotním obtížím a profesi žalobkyně na celkových 30 %. Žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní.

16. Dle posudkové komise není popsaný vertebrogenní algický syndrom středně těžkého charakteru, a tudíž se nejedná o takový stupeň uvedeného zdravotní postižení, který by zakládal invalidizaci žalobkyně. Ostatní zdravotní postižení (úzkostně depresivní porucha, plochonozí, dermatitida) nejsou posudkově významná, pokud by každé z těchto postižení bylo hodnoceno jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, byl by stanoven ještě nižší pokles pracovní schopnosti žalobkyně.

17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudkové závěry jsou v podstatných rysech konzistentní s posudky o invaliditě vyhotovenými lékaři OSSZ i ČSSZ. Tato skutečnost neodůvodňuje závěr o pouhém vzájemném opisu závěrů posudkových lékařů, jak bylo uvedeno v rámci ústního přednesu žaloby, naopak odborná shoda celkem čtyř specializovaných lékařů osvědčuje pouze a jedině to, že u žalobkyně není dán takový pokles pracovní schopnosti, aby bylo možno invaliditu přiznat.

18. K námitce posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ v její nepřítomnosti krajský soud uvádí, že její přítomnost při těchto posouzeních není nutná za situace, kdy je zdravotní stav žadatelky dostatečně zjištěn na základě odborné lékařské dokumentace, kterou mají posudkoví lékaři k dispozici. Případné osobní vyšetření žadatelky má pouze doplňující charakter a není v případě dostatečné podkladové dokumentace nezbytné. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2014, č.j. 3 Ads 86/2013 – 29).

19. Krajský soud má z obsahu posudkových hodnocení za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen komplexně, tedy s přihlédnutím k veškerým zdravotním potížím žalobkyně. Posudkoví lékaři kromě vertebrogenního algického syndromu hodnotili též její další zdravotní obtíže (úzkostně depresivní poruchu, dermatitidu a plochonozí), přičemž ve shodě dospěli k závěru, že žádné z uvedených postižení není posudkově významné, tedy pokud by každé jednotlivé popsané zdravotní postižení bylo Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 6 64 Ad 13/2023 hodnoceno jako rozhodující, míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně by byla hodnocena v menším rozsahu. Popsané komorbidity byly zohledněny na základě § 3 vyhlášky o posuzování invalidity v rámci korekčního faktoru, kdy v důsledku těchto potíží došlo k navýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 10 %. Krajský soud tak má za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně byl posudkovými lékaři hodnocen komplexně.

20. Pokud jde o žalobou zmiňovanou citaci z napadeného rozhodnutí týkající se doživotního pracovního omezení žalobkyně. Tento závěr plyne ze shora uvedeného posudkového hodnocení lékaře ČSSZ, který akcentuje skutečnost, že v případě žalobkyně je v důsledku postižení páteře nutno vyloučit fyzicky náročnou práci a je tím pádem limitována z hlediska svého pracovního zařazení, což odpovídá též závěrům posudkové komise. Uvedený závěr však neznamená, že by v případě žalobkyně byl dán tak významný pokles pracovní schopnosti, který by zapříčiňoval vznik invalidity. Připouští se toliko omezení z hlediska pracovního zařazení, u žalobkyně však dle posudkových lékařů nejsou vyloučeny práce lehčího charakteru. S uvedeným pak koresponduje i závěr o uznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné, který ovšem rovněž neindikuje invalidizaci žalobkyně, pouze osvědčuje její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

21. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodly o zamítnutí žádosti žalobkyně o přiznání invalidity.

V. Závěr a náklady řízení

22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 20. prosince 2023 JUDr. Tereza Kučerová, v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. B.