64 Ad 14/2023

Rubrum

č. j. 64 Ad 14/2023- 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X adresa pro doručování X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2023, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 2 64 Ad 14/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023, č.j. X, zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobce není dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice (dále jen „lékař OSSZ“) ze dne 5. 6. 2023 invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, když jeho pracovní schopnost podle uvedeného posudku klesla pouze o 20 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 20. 9. 2023.

4. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť posudkový lékař nezkoumal podrobně žalobcův zdravotní stav. K jednání tohoto lékaře nebyl žalobce přizván a nemohla tak být učiněna odpovídající představa o jeho zdravotním stavu. Nebyla zhodnocena žalobcova celková výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity, která je těžce omezena a žalobce tak není schopen vykonávat pracovní činnost na plný úvazek. Žalobce dále poukázal na to, že se jeho zdravotní stav nadále zhoršuje.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vycházela z posudku lékaře České správy sociálního zabezpečení (dále jen „lékař ČSSZ“) ze dne 23. 8. 2023, z něhož plyne, že pracovní schopnost žalobce poklesla v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20 %. Proběhlé správní řízení žalovaná vyhodnotila jako správné, objektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Napadené rozhodnutí je dle žalované dostatečně zdůvodněno, hodnoceny jsou všechny lékařské zprávy žalobce, včetně zprávy nově doložené. Zdravotní stav žalobce byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro posudkové závěry s tím, že byly objektivizovány všechny skutečnosti pro tyto závěry významné. Pokud byl zdravotní stav žalobce posuzován lékaři v jeho nepřítomnosti, stalo se tak, neboť doložená zdravotní dokumentace byla dostatečná. Judikatura správních soudů přitom dovodila, že v takovém případě lze učinit posudkové hodnocení posuzovaného v jeho nepřítomnosti. Žalovaná dospěla k závěru o správnosti napadeného rozhodnutí, dle něhož žalobce není invalidní, pročež navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. S ohledem na obsah žalobních námitek žalovaná navrhla krajskému soudu, aby nechal vyhotovit posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále též „Posudková komise“).

III. Podstatný obsah spisu

6. Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023, č.j. X, kterým žalovaná žalobci nepřiznala invalidní důchod, vycházelo z posudku posudkového lékaře OSSZ ze dne 5. 6. 2023, podle kterého se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na jeho pracovní schopnost, jehož rozhodující příčinou je vertebrogenní algický syndrom (VAS) bederní páteře, který je bez senzi-motorického deficitu s velmi chudým topickým nálezem, Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 3 64 Ad 14/2023 nejsou přítomny svalové parézy ani svalové atrofie, nejsou přítomny žádné známky spinální ani radikulární neurogenní léze ani centrální neurologické léze. Žalobce chodí samostatně, jistě a bez opory. Pokles pracovní schopnosti byl lékařem OSSZ stanoven v rozsahu 20 %.

7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí, jež zpochybňují správnost závěrů lékaře OSSZ, když žalobcovy potíže s páteří a dolními končetinami přetrvávají, nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě, ten je datován dnem 25. 8. 2023. Posudkový lékař ČSSZ se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 5. 6. 2023 ztotožnil. Rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vertebrogenní algický syndrom (VAS) bederní páteře. V případě žalobce se jedná o postižení lehké, podřaditelné pod kap. XIII., odd. E, pol. 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). S ohledem na dlouhodobost tohoto onemocnění, souběh s kloubními potížemi menší posudkové významnosti a profesi žalobce, byla v rozmezí 10 – 20 % stanovena horní hranice poklesu pracovní schopnosti, tedy 20 %. Nejedná se o postižení středně těžké odpovídající položce 1c, neboť nejde o závažné postižení zpravidla více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky a dalšími znaky provázejícími tento závažnější typ postižení.

8. Popsané závěry posudkových lékařů žalovaná převzala do napadeného rozhodnutí, kterým námitky proti rozhodnutí o nepřiznání invalidního důchodu žalobci zamítla.

9. Krajský soud si dále vyžádal posudek Posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 6. 12. 2023 jsou založeny na čl. 15 - 20 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že komise jednala v přítomnosti žalobce, za účasti odborných lékařů z oboru traumatologie a neurologie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je chronický vertebrogenní algický syndrom zejména bederního úseku páteře, klinicky bez významného senzomotorického deficitu. Žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí schopen pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře a velkých nosných kloubů. Byl schopen práce spíše lehčího charakteru s uvedeným omezením. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, odpovídající postižení uvedenému v kap. XIII, odd E, pol. 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. V žádném případě nejde o středně těžké funkční postižení s funkčně významným neurologickým nálezem, s klinikou poškození kořenového nervu. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl stanoven v rozsahu 25 %. Posudková komise přihlédla k tíži daného zdravotního postižení a zvolila horní hranici zákonného rozmezí poklesu pracovní schopnosti u daného postižení – 20 %. Posudková komise dále s ohledem na další zdravotní postižení a původní profesi žalobce (automechanik) využila korekční faktory dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 5 % na celkových 25 % poklesu míry pracovní schopnosti.

IV. Průběh jednání před krajským soudem

10. Dne 15. 1. 2023 bylo u krajského soudu konáno ústní jednání, strany sporu v průběhu řízení setrvaly na svých tvrzeních a závěrech uplatněných v průběhu soudního řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 4 64 Ad 14/2023 V. Právní hodnocení krajského soudu 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

12. Žaloba není důvodná.

13. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek Posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se Posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

14. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku Posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů z oboru traumatologie a neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům vztahujícím se k datu vydání napadeného rozhodnutí, jež jsou součástí zdravotní dokumentace žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronický vertebrogenní algický syndrom zejména v úseku bederní páteře, klinicky bez významného senzomotorického deficitu. Žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí schopen pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře a velkých nosných kloubů. Byl schopen práce spíše lehčího charakteru s uvedeným omezením. Nejednalo se o středně těžké postižení páteře s recidivujícími projevy a funkčně významným neurologickým nálezem. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce Posudková komise z důvodu tíže zdravotního postižení žalobce vyhodnotila při horní hranici zákonné sazby – 20 % (shodně s posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ). Tento procentní pokles komise navýšila o dalších 5 % vzhledem k dalším zdravotním obtížím a profesi žalobce na celkových 25 %. Žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní.

15. Dle Posudkové komise není popsaný vertebrogenní algický syndrom středně těžkého charakteru, a tudíž se nejedná o takový stupeň uvedeného zdravotní postižení, který by zakládal invalidizaci žalobce. Ostatní zdravotní postižení nejsou posudkově významná, pokud by každé z těchto postižení bylo hodnoceno jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, byl by stanoven ještě nižší pokles pracovní schopnosti žalobce.

16. Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 5 64 Ad 14/2023 položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek Posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudkové závěry jsou v podstatných rysech konzistentní s posudky o invaliditě vyhotovenými lékaři OSSZ i ČSSZ.

17. K námitce posouzení zdravotního stavu žalobce posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ v jeho nepřítomnosti, krajský soud uvádí, že jeho přítomnost při těchto posouzeních není nutná za situace, kdy je zdravotní stav žadatele dostatečně zjištěn na základě odborné lékařské dokumentace, kterou mají posudkoví lékaři k dispozici. Případné osobní vyšetření žadatele má pouze doplňující charakter a není v případě dostatečné podkladové dokumentace nezbytné. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2014, č.j. 3 Ads 86/2013 – 29)

18. Krajský soud má z obsahu posudkových hodnocení za prokázané, že zdravotní stav žalobce byl hodnocen komplexně, tedy s přihlédnutím k veškerým jeho zdravotním potížím. Posudkoví lékaři kromě vertebrogenního algického syndromu hodnotili též její další zdravotní obtíže (kloubní potíže), přičemž ve shodě dospěli k závěru, že žádné z uvedených postižení není posudkově významné. Popsané komorbidity byly zohledněny na základě § 3 vyhlášky o posuzování invalidity v rámci korekčního faktoru, kdy v důsledku těchto potíží došlo k navýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce o 5 %. Krajský soud tak má za prokázané, že zdravotní stav žalobce byl posudkovými lékaři hodnocen komplexně.

19. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodly o zamítnutí žádosti žalobce o přiznání invalidity.

VI. Závěr a náklady řízení

20. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, v jejím případě krajský soud v otázce náhrady nákladů řízení vyšel z § 60 odst. 2 s. ř. s. Jedná se o věc týkající se důchodového pojištění, v níž správní orgán dle citovaného ustanovení nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, v němž byl úspěšný. Právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Shodu s prvopisem potvrzuje M. B. 6 64 Ad 14/2023

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 15. ledna 2024 JUDr. Tereza Kučerová v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. B.