64 Ad 15/2023

Rubrum

č. j. 64 Ad 15/2023–31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2023, č.j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 5. 2023, č.j. X, zamítla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního Shoda s prvopisem: J. M. 2 64 Ad 15/2023 zabezpečení Strakonice ze dne 10. 5. 2023 žalobce není invalidní, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 20 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti výše specifikovanému prvostupňovému rozhodnutí žalované podal žalobce dne 20. 10. 2023 (žaloba předána k poštovní přepravě dne 18. 10. 2023), včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. K žalobě žalobce kromě prvostupňového rozhodnutí přiložil též rozhodnutí odvolací, které, jak plyne z obsahu předložené spisové dokumentace, nabylo právní moci dne 15. 9. 2023. Krajský soud proto v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č.j. 5 As 4/2008-77, a rozhodnutím rozšířeného senátu téhož soudu ze dne 12. 10. 2004, č.j. 5 Afs 16/2003- 56, přezkoumal rozhodnutí odvolacího správního orgánu (dále jen jako „napadené rozhodnutí“), které v době podání žaloby bylo žalobci prokazatelně doručeno.

4. Žalobce považuje závěry žalované za nesprávné, neboť nebyl dostatečně zhodnocen jeho zdravotní stav, a to s ohledem na jeho individuální zdravotní potíže (chronický bolestivý syndrom páteře, hypertenze, hypercholesterolémie). Na jednání posudkového lékaře nebyl žalobce přizván, posudkový lékař si proto nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním postižení. Rozhodnutí žalované tak dle žalobce vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, pročež je navrhováno jeho zrušení.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě neshledala výše popsané žalobní námitky jako opodstatněné. K prokázání invalidity žalobce v řízení prvoinstančním ani v řízení odvolacím nedošlo. Přítomnost žalobce v rámci posudkového zhodnocení jeho zdravotního stavu není dle žalované obligatorní součástí procesu (§ 39 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalovaná v rámci svého rozhodování vycházela z objektivních podkladů, žalobcem uváděné subjektivní obtíže samy o sobě nezakládají jeho nárok na přiznání invalidního důchodu. Zodpovězení nastíněné otázky náleží dle žalované komisionálnímu posudku.

III. Podstatný obsah spisu

6. Rozhodnutí žalované ze dne 12. 5. 2023, č.j. X, kterým žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, vychází z posudku o invaliditě ze dne 10. 5. 2023, v němž posudková lékařka uzavřela, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je coxatrosa (atróza kyčelního kloubu) bilaterálně, vpravo II.-III. st., vlevo II. st. a dorzalgie hrudní páteře. Jde o lehké funkční postižení, které není invalidizující, a to ani po zohlednění profese žalobce. Toto postižení posudková lékařka podřadila pod kapitolu XIII., oddíl A, položku 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. K dalšímu navýšení poklesu pracovní schopnosti žalobce ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, posudková lékařka neshledala důvod. Shoda s prvopisem: J. M. 3 64 Ad 15/2023 7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 27. 8. 2023. Posudková lékařka ČSSZ jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila kloubní postižení na degenerativním podkladu, oboustranná coxartrosa II. stupně s minimálním omezením hybnosti. Posudková lékařka hodnotila také degenerativní postižení bederní páteře s omezenou statodynamikou a bolestivý syndrom bez senzomotorického deficitu. Přihlédla též k fyzicky namáhavé profesi kuchaře. Hodnocení lékařky OSSZ bylo shledáno jako validní. Lékařka ČSSZ přitom nezjistila žádné nové skutečnosti, které by vedly ke změně závěrů prvoinstanční posudkové lékařky. Uvedené postižení posudková lékařka ČSSZ ve shodě s lékařkou OSSZ zařadila pod kapitolu XIII., oddíl A, položku 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž s ohledem k tíži postižení žalobce a jeho pracovní profesi stanovila pokles pracovní schopnosti v rozsahu 20 %. K dalšímu navýšení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce neshledala posudková lékařka důvod. Kritéria pro stanovení odlišné rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce posudková lékařka neshledala naplněnými.

8. Krajský soud si dále vyžádal posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „posudková komise“) včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 5. 2. 2024 jsou založeny na čl. 21 - 25 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce jednání komise dne 5. 2. 2024 zúčastnil a podrobil se vyšetření v oboru traumatologie (odborný lékař MUDr. Z. B.), jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované oboustranná coxartrosa s lehkým vlivem na funkci kyčelních kloubů, pohyblivost a celkovou výkonnost. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. A, pol. 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise s přihlédnutím k profesi žalobce stanovila v rozsahu 20 % (shodně s posudkovými lékařkami OSSZ a ČSSZ). Použití položky 1b zdůvodnit dle posudkové komise nelze, neboť nejde o funkčně významné postižení kyčelních kloubů. V případě vertebrogenních potíží jde o statodynamickou funkční poruchu, která je maximálně lehkým funkčním postižením bez neurologických příznaků s hodnocením poklesu pracovní schopnosti nejvýše v rozsahu 10 %. Žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. K žalobním námitkám posudková komise uvedla, že žalobcem zmiňovaná hypertenze a hypercholesterolémie nemají žádný funkční dopad. Bolesti zad při statodynamické poruše jsou bez příznaků neurologických – kořenových a není je možno považovat za středně těžké funkční postižení. Postižení kyčlí je rovněž lehké, když jejich hybnost je omezena pouze lehce.

9. Dne 11. 1. 2024 obdržel krajský soud prohlášení starosty obce P., V. L., v němž konstatuje významné zhoršení zdravotního stavu žalobce v období posledních pěti let. Součástí tohoto prohlášení pak učinil žádost o vyšetření adresovanou ošetřujícímu lékaři žalobce v srpnu roku 2021, v níž konkrétně popisuje zdravotní obtíže žalobce.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního Shoda s prvopisem: J. M. 4 64 Ad 15/2023 orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

11. O věci rozhodl krajský soud v rámci nařízeného ústního jednání konaného dne 25. 3. 2024, z něhož se žalovaná písemností doručenou krajskému soudu dne 20. 3. 2024 omluvila a vyjádřila souhlas s projednáním věci v její nepřítomnosti. Během tohoto řízení žalobce setrval na svých závěrech a tvrzeních uplatněných v průběhu soudního řízení.

12. Žaloba není důvodná.

13. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek posudkové komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru traumatologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům vztahujícím se k datu vydání napadeného rozhodnutí, jež jsou součástí zdravotní dokumentace žalobce (včetně žalobou poukazované lékařské zprávy MUDr. S.M.). Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je oboustranná coxartrosa s lehkým vlivem na funkci kyčelních kloubů, pohyblivost a celkovou výkonnost. Nejednalo se o závažné postižení s funkčně významným nálezem. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. A, pol. 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise s přihlédnutím k profesi žalobce stanovila v rozsahu 20 % (shodně s posudkovými lékařkami OSSZ a ČSSZ). Použití položky 1b zdůvodnit dle posudkové komise nelze, neboť nejde o funkčně významné postižení kyčelních kloubů. V případě vertebrogenních potíží jde o statodynamickou funkční poruchu, která je maximálně lehkým funkčním postižením bez neurologických příznaků s hodnocením poklesu pracovní schopnosti nejvýše v rozsahu 10 %. Žalobce nebyl k datu vydání napadeného Shoda s prvopisem: J. M. 5 64 Ad 15/2023 rozhodnutí invalidní. Dle posudkové komise nejsou ostatní zdravotní postižení (hypertenze a hypercholesterolémie) posudkově významná.

16. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudkové závěry jsou totožné s posudky o invaliditě vyhotovenými lékařkami OSSZ i ČSSZ.

17. K námitce posouzení zdravotního stavu žalobce posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ v jeho nepřítomnosti, krajský soud uvádí, že jeho přítomnost při těchto posouzeních není nutná za situace, kdy je zdravotní stav žadatele dostatečně zjištěn na základě odborné lékařské dokumentace, kterou mají posudkoví lékaři k dispozici. Případné osobní vyšetření žadatele má pouze doplňující charakter a není v případě dostatečné podkladové dokumentace nezbytné. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2014, č.j. 3 Ads 86/2013–29)

18. Krajský soud má z obsahu posudkových hodnocení za prokázané, že zdravotní stav žalobce byl hodnocen komplexně, tedy s přihlédnutím k veškerým zdravotním potížím žalobce. Posudkoví lékaři kromě coxartrosy hodnotili též jeho bolesti páteře, vředovou chorobu, hypertenzi a hypercholesterolémii, přičemž ve shodě dospěli k závěru, že žádné z uvedených postižení není posudkově významné, tedy pokud by každé jednotlivé popsané zdravotní postižení bylo hodnoceno jako rozhodující, míra poklesu pracovní schopnosti žalobce by byla hodnocena v menším rozsahu. Krajský soud tak má za prokázané, že zdravotní stav žalobce byl posudkovými lékaři hodnocen komplexně.

19. Pokud jde o krajskému soudu doručené prohlášení V.L., starosty obce P., krajský soud a stejně tak ani posudková komise jej nemohli zohlednit v rámci přezkumu napadeného rozhodnutí, neboť posouzení zdravotního stavu a souvisejícího zbytkového pracovního potenciálu je věcí odborně medicínskou. Pro účely správního řízení ve věci žádosti o přiznání invalidního důchodu jsou k přezkumu zdravotního stavu a jeho hodnocení oprávněni toliko posudkoví lékaři OSSZ a ČSSZ. Pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2021, č.j. 4 Ads 54/2021-36)

20. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodly o zamítnutí žádosti žalobce o přiznání invalidity. Shoda s prvopisem: J. M. 6 64 Ad 15/2023 V. Závěr a náklady řízení 21. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 25. března 2024 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: J. M.