64 Ad 18/2021

Rubrum

č. j. 64 Ad 18/2021 - 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobkyně: M.A., narozena dne bytem zastoupena advokátem Mgr. Jaroslavem Hanusem se sídlem Žižkova tř. 183/33, České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2021, č.j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2021, č.j. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 2 64 Ad 18/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala dne 12. 5. 2021 žádost invalidní důchod. Na základě posudku o invaliditě ze dne 9. 7. 2021, č.j. LPS/2021/850-CK_CSSZ byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s přihlédnutím k čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES) č. 883/2004. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 30 %. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 23. 9. 2021 námitky. Na základě těchto námitek bylo dne 3. 11. 2021 provedeno posouzení invalidity žalobkyně. Z posudku vydaném pod č.j. LPS/2021/500-NR-JIC_CSSZ vyplývá, že žalobkyně není invalidní, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 20 %. Na základě tohoto lékařského posudku bylo dne 16. 8. 2021 pod č.j. X vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 9. 2021, č.j. X, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod, bylo potvrzeno.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 7. 12. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobkyně namítá nedostatečně zjištění skutkový stav věci, kdy posudkoví lékaři hodnotili zdravotní stav žalobkyně, aniž by došlo k jejímu osobnímu vyšetření. Lékařské posudky tak dostatečně nereflektují zdravotní stav žalobkyně, který ji fakticky umožňuje vykonávat práci pouze v chráněné dílně na částečný úvazek, což je možné pouze, pokud jí bude přiznán invalidní důchod. Postup posudkových lékařů, kteří jsou nuceni na základě vyhl. č. 359/2009 Sb. stanovit procentní míru poklesu a každého posuzovaného tak „zaškatulkovat“ pod hlavní příznaky onemocnění uvedené v příloze vyhlášky považuje žalobkyně za nedostatečný, odporující obecným principům práva. Dle žalobkyně by uvedená vyhláška měla mít pro lékaře pouze doporučující charakter a ti by měli při určování invalidity vyjít z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu. Zdravotní stav žalobkyně tak nebyl zhodnocen dostatečně, když nebyly posouzeny i její ostatní komorbidity (např. porucha rovnováhy). Vyhláška by tak měla být dle žalobkyně aplikována v souladu se smyslem zákona. Správní orgán tak v projednávané věci nepostupoval, čímž zatížil své rozhodnutí nezákonností. Žalobkyně navrhuje provést důkaz znaleckým posudkem, kterým bude její zdravotní stav řádně posouzen.

4. Žalobou napadené rozhodnutí považuje žalobkyně za nezákonné a navrhuje jej zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula důvody, pro které nelze žalobou uváděné námitky stran nesprávnosti aplikace vyhl. č. 359/2009 Sb. shledat důvodnými. K tomuto uvedla, že naříkaná vyhláška prostřednictvím stanovených kritérií umožňuje Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 64 Ad 18/2021 potřebnou individualizaci a rovněž umožňuje posudkovým lékařům obsáhnout přidružená onemocnění. Žalobou uváděný pouze doporučující charakter této vyhlášky je třeba dle žalované odmítnout, neboť důsledkem takového postupu by byl nežádoucí důsledek v podobě porušení zásady rovnosti účastníků řízení. Odkazy žalobkyně na konkrétní judikaturu Ústavního soudu označila žalovaná za nepřípadné. Nezákonnost z důvodu absence osobní zdravotní prohlídky žalobkyně rovněž dle žalované neobstojí. Zodpovězení otázky důvodnosti žaloby přísluší krajským soudem vyžádanému komisionálnímu posudku.

III. Podstatný obsah spisu

6. V rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, č.j. X žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 9. 7. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je bolestivá a dynamická dysfunkce krční páteře, CB syndrom s koř. irritací C6/7 vpravo na podkladě degenerativně produktivních změn (deformační spondylosa s 3 mm dors. ostepfyty v etáži C5/6, výhřez C6/7 do poloviny PK, v C5/6), indikovaná k operaci výhřezu 3. 8. 2021, a tympanosklerosa oboustranně s lehkou hypakusí (ztráty 5,2 %) a tinnitem, atakami rotačního vertiga, v dig. dg. atakovitá vestibulární migrena. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu XIII., odd. E, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 - 20 %. Posudkový lékař stanovil horní hranici poklesu pracovní schopnosti 20 %, kterou s ohledem na dělnickou profesi žalobkyně a významnou komorbiditu navýšil o 10 % na konečných 30 %. Na základě tohoto posudkového závěru žalovaná žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítla.

7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 3. 11. 2021. Posudkový lékař, v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je bolestivá a dynamická dysfunkce krční páteře, CB syndrom s koř. irritací C6/7 vpravo na podkladě degenerativně produktivních změn (deformační spondylosa s 3 mm dors. ostepfyty v etáži C5/6, výhřez C6/7 do poloviny PK, v C5/6), indikovaná k operaci výhřezu 3. 8. 2021, a tympanosklerosa oboustranně s lehkou hypakusí (ztráty 5,2 %) a tinnitem, atakami rotačního vertiga, v dig. dg. atakovitá vestibulární migrena. Tuto příčinu podřadil pod kapitolu XIII., odd. E, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 - 20 %. Posudkový lékař stanovil horní hranici poklesu pracovní schopnosti 20 %, pro jejíž navýšení neshledal další důvod. Doloženou odbornou dokumentaci shledal posudkový lékař jako dostačující pro posouzení zdravotního stavu v nepřítomnosti žalobkyně. Na základě uvedeného posudku žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 11. 11. 2021 potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

8. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 16. 2. 2022 jsou založeny na č. l. 19-25 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně zúčastnila jednání komise dne 16. 2. 2022 a podrobila se odbornému vyšetření z oboru neurologie. Závěry vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 64 Ad 18/2021 žalobkyně jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované dysfunkce krční páteře, dle přešetření posudkové komise senzitivní kořenové postižení na pravé horní končetině trvá. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (shodně s posouzením posudkových lékařů); zařazení do této položky indikuje míra poruchy statodynamiky krční páteře (fixována v rozsahu C5-6-7) – jde o závažné postižení funkce jednoho úseku páteře, dále sem zařazení indikují trvající známky poškození nervu ve smyslu zánikové kořenové senzitivní léze. S ohledem na celkový neurologický nález by bylo indikováno z taxačního rozmezí MPPS 30 – 40 % použít pouze dolní hranici taxace. Vzhledem k pracovní kvalifikaci žalobkyně byla posudkovou komisí použita horní hranice 40 %. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal prvnímu stupni invalidity. Posudková komise se neztotožnila se závěry posudkových lékařů, když podkladem pro změnový posudek bylo neurologické vyšetření žalobkyně provedené při jednání komise. Vznik invalidity byl konstatován k datu 15. 3. 2021. K žalobním námitkám posudková komise konstatovala, že v současné době žalobkyni stav po operaci krční páteře již umožňuje vykonávat práci za ulehčených pracovních podmínek. Uváděné komorbidity nejsou spojeny s takovým funkčním postižením, aby bylo indikováno taxační navýšení. K žalobou namítané oslyšené poruše rovnováhy posudková komise uvedla, že tyto potíže žalobkyně v současné době nemá a v rámci této problematiky nebylo během vyšetření před komisí zjištěno žádné posudkově významné omezení.

IV. Průběh jednání

9. Žalobkyně při jednání konaném dne 21. 3. 2022 setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 16. 2. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 8.). K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že žádné návrhy na doplnění dokazování nevznáší.

V. Právní hodnocení krajského soudu

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

11. Žaloba je důvodná.

12. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 13. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 64 Ad 18/2021 sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

14. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře z oblasti neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované dysfunkce krční páteře, dle přešetření posudkové komise senzitivní kořenové postižení na pravé horní končetině trvá. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (shodně s posouzením posudkových lékařů); zařazení do této položky indikuje míra poruchy statodynamiky krční páteře (fixována v rozsahu C5-6-7) – jde o závažné postižení funkce jednoho úseku páteře, dále sem zařazení indikují trvající známky poškození nervu ve smyslu zánikové kořenové senzitivní léze. S ohledem na celkový neurologický nález by bylo indikováno z taxačního rozmezí MPPS 30 – 40 % použít pouze dolní hranici taxace. Vzhledem k pracovní kvalifikaci žalobkyně byla posudkovou komisí použita horní hranice 40 %. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal prvnímu stupni invalidity.

15. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 40% pokles její pracovní schopnosti.

16. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku dysfunkce krční páteře činí 40 %. Za této situace nebyl důvod k zamítnutí žádosti žalobkyně o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

17. K žalobní námitce stran zákonnosti a aplikovatelnosti vyhlášky o posuzování invalidity krajský soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 3 Ads 116/2012, v němž kasační soud konstatoval, že uvedená vyhláška je souladná se zákonem. Krajský soud pak ve shodě s žalovaným doplňuje, že vyhláška dává posudkovým lékařům dostatečný prostor pro individualizaci v rámci její aplikace na Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 64 Ad 18/2021 posuzovaný případ. V tomto směru ji proto nelze srovnávat s vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, jak to činí žaloba. Žalobou citované rozhodnutí Ústavního soudu ČR cílí na posudky posudkové komise, jež nejsou úplné a přesvědčivé, pročež nemohou představovat řádný důkaz v řízení před krajským soudem. V takovém případě ovšem záleží na posouzení soudem, zda dotčený posudek představuje řádný důkaz ve věci, zejména zda dostatečným způsobem reaguje na žalobní námitky. To však není případ projednávané věci, kde posudek posudkové komise byl shledán úplným a přesvědčivým, reagujícím na veškeré skutečnosti stran zdravotního stavu žalobkyně, jakož i na jí vznesené námitky. Dotčená vyhláška pak zcela konkrétně uvádí, jakým způsobem je třeba zohlednit vícečetná zdravotní postižení posuzovaného subjektu (viz § 3 vyhlášky), není tedy pravdou, že by vyhláška nezohledňovala „velké množství příčin způsobujících negativní zdravotní stav“, jak uvádí žalobkyně. Ani námitka týkající se osobní neúčasti při posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem nebyla shledána důvodnou, neboť zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení obligatorně nezakotvuje osobní účast posuzované osoby při posouzení jejího zdravotního stavu.

VI. Závěr a náklady řízení

18. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

19. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a účast na jednání před soudem) ve výši 3 × 3 100 Kč dle [§ 9 odst. odst. 4 písm. d), § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a v náhradě hotových výdajů za čtyři úkony právní služby v částce 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Právním zástupcem žalobkyně vyúčtovaný úkon v podobě účasti na jednání posudkové komise krajský soud jako úkon právní služby nevyhodnotil, neboť v rámci jednání před posudkovou komisí je zjišťován skutkový stav věci, nikoli právní. Nejedná se tedy o úkon, který by byl z hlediska právního zastoupení nezbytný. Odměna zástupce žalobkyně a náhrada jeho hotových výdajů tedy činí 10 200 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem DPH, je částka 10 200 Kč navýšena o 21 % na částku 12 342 (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celkově tedy činí náhrada nákladů řízení 12 342 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit podle § 149 o. s. ř., užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.). Krajský soud při stanovení výše odměny přihlédl přiměřeně k nálezům Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19, č. 302/2019 Sb., ze dne 14.

1. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 7 64 Ad 18/2021 2020, sp. zn. Pl. ÚS 22/19, č. 28/2020 Sb., a ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 26/19, č. 176/2020 Sb., jakož i k závěrům obsaženým v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2020, 6 Ads 209/2019-39. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 21. března 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.