64 Ad 19/2021

Rubrum

č. j. 64 Ad 19/2021 - 59 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: J. K., narozen dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2021, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2021, č.j. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 64 Ad 19/2021

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 10. 5. 2021 žádost invalidní důchod. Na základě posudku o invaliditě ze dne 29. 6. 2021, č.j. LPS/2021/2608-CB_CSSZ byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 25 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 1. 9. 2021 námitky. Na základě těchto námitek bylo dne 12. 10. 2021 provedeno posouzení invalidity žalobce. Z posudku vydaném pod č.j. LPS/2021/466-NR-JIC_CSSZ vyplývá, že žalobce není invalidní, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého poklesla pracovní schopnost žalobce o 25 %. Na základě tohoto lékařského posudku bylo dne 11. 11. 2021 pod č.j. X vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 7. 2021, č.j. X, kterým byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta, bylo potvrzeno.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 31. 12. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobce namítá nesprávný procesní postup správních orgánů, když je jeho zdravotní stav v obou stupních vyhotovován na stejném pracovišti ČSSZ.

4. Rovněž je namítáno posouzení jeho zdravotního stavu v jeho nepřítomnosti.

5. Dále žalobce shrnuje skutkový stav jeho věci, kdy poukazuje na celkem 4 odborné posudky posudkových lékařů, přičemž u každého z nich zpochybňuje konkrétní uvedené závěry. V případě posledně zhotoveného posudku MUDr. E. ze dne 12. 10. 2021 žalobce zpochybňuje jeho závěry s ohledem na opakovanou chybnou citaci již dříve vydaných lékařských zpráv. K tomu je navíc žalobou upozorňováno na skutečnost, že tento posudkový lékař ani jiný z lékařů, kteří posuzovali jeho zdravotní stav, žalobce osobně nevyšetřili, když pouze vycházeli z doložených lékařských zpráv. Skutkový stav stran žalobcova zdravotního stavu tak nebyl zjištěn dostatečně.

6. Žalobou napadené rozhodnutí považuje žalobce za nezákonné a navrhuje jej zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.

7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula skutkový stav věci i právní úpravu dopadající na otázku posouzení nároku na dávku důchodového pojištění. Uvedla, že v projednávané věci považuje proběhlé řízení za správné, posudkové řízení za objektivní, přičemž nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Rovněž napadené rozhodnutí žalovaná shledala jako dostatečně odůvodněné se závěry majícími podklad v objektivně zjištěném zdravotním stavu žalobce. Subjektivní pocity a úvahy žalobce nemohou být důvodem pro uznání jeho invalidity. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 64 Ad 19/2021 Žalovaná k žalobním námitkám dále uvedla, že osobní účast žalobce při posouzení jeho zdravotního stavu posudkovým lékařem není s ohledem na § 8 a § 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů nutná. S ohledem na obsah žalobních námitek bylo žalovanou navrženo vyhotovení posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Za současného stavu však žalovaná s ohledem na objektivní neprokázání invalidity žalobce navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III. Podstatný obsah spisu

8. V rozhodnutí ze dne 16. 7. 2021, č.j. X žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 29. 6. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po supramaleolární zlomenině fibuly a dist. diafýza tibie vpravo v r. 1982 s komplikovaným hojením pro pakloub tibie, který byl vyřešen a trvá zkrat PDK 2 cm, lehkou paresou n. fibularis s frustní akrální paresou PDK, hypotrofií MQ, chůze po špičce pro zkrat a paresu n. peoneus, posttraumatická artrosa hlezna PDK s omezením hybnosti. V 11/2019 – byla provedena ASK parciální menisektomie, FP artrosa, chondopatrie lat. kondylufemuru. Referován je CB syndrom bilat. s projevy meralgia paresthetica vlevo, topicky bez zn. kořenové či míšní lese. Jde o lehké postižení motorických funkcí při parese n. peroneus vpravo, s lehkou akrální paresou končetiny a deficitní chůzí. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu XV., odd. B, položku 13a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 - 15 %. Posudkový lékař stanovil s ohledem na tíži postižení horní hranici poklesu pracovní schopnosti 15 %, kterou s ohledem na komorbiditu navýšil o 10 % na konečných 25 %. Na základě tohoto posudkového závěru žalovaná žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla.

9. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 11. 10. 2021. Posudkový lékař, v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je posttraumatická pokročilá arthroza pravého ATC po fraktuře bérce PDK v r. 1982 s nevýznamným zkratem PDK cca 2 cm rešitelným podpatěnkou, chron. poúrazová akrální paréza n. peroneus vpravo, klinicky lehkého stupně, dle EMG residuální středně těžká axonální demyelinizační léze n. peroneus dx. starého data, vlevo nález přiměřený. Zdravotní stav žalobce je dlouhodobě stabilizovaný, na residuální postižení je dlouhodobě adaptován. Tuto příčinu podřadil pod kapitolu XV., odd. B, položku 13a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v horní výši sazby - 15 %, s ohledem na komorbidity a profesi byla tato sazba navýšena o 10 %, celkem byl tedy pokles stanoven na 25 %. Nejedná se o invaliditu. Doložená odborná dokumentace je dostačující k posouzení v nepřítomnosti Na základě uvedeného posudku žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 11. 11. 2021 potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

10. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 16. 2. 2022 jsou založeny na č. l. 49 - 55 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 64 Ad 19/2021 jednání komise dne 16. 2. 2022 a podrobil se odbornému vyšetření z oboru neurologie a traumatologie. Závěry vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované poúrazové postižení distální části PDK – poúrazová paréza peroneálního nervu a poúrazová artróza hlezna. Podle EMG je v současnosti peronální paréza středně těžká, klinický neurologický nález na celé PDK je spíše jen lehký. Kombinaci neurologické a ortopedické dysfunkce komise hodnotila posudkovým kritériem určeným pro stavy po úrazech a operacích končetin, položkou určenou pro funkční postižení po zlomeninách dolních končetin s postižením středně těžkým. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav komise zařadila pod postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (na rozdíl od posudkových lékařů zvolila položku 13b). Užitím tohoto kritéria posudková komise zohlednila kombinaci změn – postižení kloubní a nervové. S ohledem na ostatní poruchy zdravotního stavu lze dle posudkové komise volit z taxačního rozmezí 30 – 35 % horní hranici taxace. Míra funkčního postižení při ostatních poruchách zdravotního stavu žalobce není takového stupně a nemá takový vliv na pracovní potenciál žalobce, aby bylo indikováno taxační navýšení. Toto taxační navýšení neindikuje ani kvalifikační potenciál žalobce. Následky úrazu PDK nejsou dle posudkové komise na úrovni těžkého funkčního postižení a nelze užít kapitolu XV., odd. B, položku 13c vyhlášky o posuzování invalidity, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 50 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. Tento stav odpovídal prvnímu stupni invalidity. Závěry posudkových lékařů stran neuznání invalidity žalobce tak dle posudkové komise potvrdit nelze. Vznik invalidity komise určila již k datu žádosti o invalidní důchod. Posudková komise se na straně 8 posudkového hodnocení podrobně vyjádřila k námitkám žalobce týkajícím se jeho zdravotního stavu. V podrobnostech lze na tuto část posudku zcela odkázat, když krajský soud nepovažuje za účelné závěry posudku stran žalobních námitek přebírat do odůvodnění tohoto rozsudku.

IV. Průběh jednání

11. Žalobce při jednání konaném dne 28. 3. 2022 setrval na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 16. 2. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 10.). K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že žádné návrhy na doplnění dokazování nevznáší. Krajský soud k tomu doplňuje, že důkazy obsažené v přílohové části žaloby, jakož i žalobou odkazovaná zdravotní dokumentace žalobce, jsou obsahem správního spisu a posudková komise měla veškeré tyto podklady pro své posouzení k dispozici.

V. Právní hodnocení krajského soudu

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 64 Ad 19/2021 13. Žaloba je důvodná.

14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 15. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

16. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře z oblasti neurologie a traumatologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované poúrazové postižení distální části PDK – poúrazová paréza peroneálního nervu a poúrazová artróza hlezna. Podle EMG je v současnosti peronální paréza středně těžká, klinický neurologický nález na celé PDK je spíše jen lehký. Kombinaci neurologické a ortopedické dysfunkce komise hodnotila posudkovým kritériem určeným pro stavy po úrazech a operacích končetin, položkou určenou pro funkční postižení po zlomeninách dolních končetin s postižením středně těžkým. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zařadila pod postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (na rozdíl od posudkových lékařů zvolil položku 13b). Užitím tohoto kritéria posudková komise zohlednila kombinaci změn – postižení kloubní a nervové. S ohledem na ostatní poruchy zdravotního stavu lze dle posudkové komise volit z taxačního rozmezí 30 – 35 % horní hranici taxace. Míra funkčního postižení při ostatních poruchách zdravotního stavu žalobce není takového stupně a nemá takový vliv na pracovní potenciál žalobce, aby bylo indikováno taxační navýšení. Toto taxační navýšení neindikuje ani kvalifikační potenciál žalobce. Následky úrazu PDK nejsou dle posudkové komise na úrovni těžkého funkčního postižení a nelze užít kapitolu XV., odd. B, položku 13c vyhlášky o posuzování invalidity, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 50 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. Ke vzniku invalidity došlo již ke dni podání žádosti žalobce. Tento stav odpovídal Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 64 Ad 19/2021 prvnímu stupni invalidity. Závěry posudkových lékařů stran neuznání invalidity žalobce tak dle posudkové komise potvrdit nelze.

17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35 % pokles jeho pracovní schopnosti.

18. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku poúrazového postižení distální části PDK – poúrazové parézy peroneálního nervu a poúrazové artrózy hlezna činí 35 %. Za této situace nebyl důvod k zamítnutí žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

VI. Závěr a náklady řízení

19. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

20. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě žádné náklady v souvislosti s vedeným soudním řízením nevznikly a jejich přiznání ani nepožadoval.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 64 Ad 19/2021 směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 28. března 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.