64 Ad 2/2021

Rubrum

č. j. 64 Ad 2/2021-33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: M. R. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2021, č. j. x, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 1. 2021, č. j. x, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 64 Ad 2/2021 1. Rozhodnutím ze dne 14. 1. 2021, č. j. x (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 8. 2020, č. j. R - x, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 8. 3. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobce v žalobě uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za chybné a nedostatečně odůvodněné, v důsledku čehož trpí napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. Žalobce namítá diametrální odlišnost obou posudků, když dle posudku OSSZ bylo vycházeno z kapitoly IX., oddílu A, položky 5 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), se stanovením poklesu pracovní schopností v rozsahu 10 % pro získané a vrozené srdeční vady, zatímco dle posudku ČSSZ z námitkového řízení bylo vycházeno z kapitoly V., položky 5 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity se stanovením poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 30 % pro poruchy neurotické s přihlédnutím ke komorbiditě podle kapitoly IX., oddílu A, položky 6 přílohy k vyhlášce. Posudky se tedy ani přibližně neshodují v určení hlavní morbidity žalobce. Žalobce v napadeném rozhodnutí postrádá odůvodnění zásadní změny v určení poklesu pracovní schopnosti z 10 % na 30 % a diametrálně odlišné změny hlavní morbidity žalobce.

4. Žalobce namítá, že jeho zásadní námitka k hodnocení zdravotního stavu, kterou uplatnil v námitkovém řízení, zůstala nevypořádána. Konkrétně žalobce nesouhlasil s podřazením jeho zdravotního postižení pod kapitolu IX., oddíl A, položku 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobce prodělal akutní disekci aorty typu A a současně trpí disekcí aorty typu B; toto onemocnění by podle jeho názoru mělo být podřazeno pod kapitolu IX., oddíl B, položku 7 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. K této námitce se však posudkový lékař ČSSZ vyjádřil pouze hrubě nedostatečným způsobem, když uvedl, že je v kompetenci posudkového lékaře posoudit zdravotní stav žadatele. Žalobce uvádí, že v souvislosti s disekcí aorty došlo k výraznému snížení kvality jeho života; žalobce je svým zdravotním postižením limitován na každodenní úrovni a není schopen se přes opakované pokusy navrátit k pracovnímu životu.

5. Posudkový lékař ČSSZ zařadil žalobcovu komorbiditu týkající se aortální disekce pod kapitolu IX., oddíl A, položku 6, přičemž neprovedl podřazení konkrétnější pod položku 6a nebo 6b. Posudkový lékař pochybil již tím, že neprovedl rozlišení, zda se jedná o položku 6a nebo 6b, a dále neprovedl, resp. nenařídil provedení testů, které jsou pro posouzení zdravotního stavu v rámci této položky zásadní, např. bicyklovou ergometrii. Položka 6b přitom uvádí rozmezí poklesu pracovní schopnosti 25 % až 40 %. Dospěl-li by posudkový lékař k závěru o zařazení zdravotního postižení do této položky 6b nebo dokonce 6c, stala by se z této komorbidity morbidita primární. Žalobce poukázal též na odbornou literaturu, dle které v případě disekce aorty dochází k zásadnímu poklesu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 64 Ad 2/2021 schopnosti soustavné výdělečné činnosti o mnoho desítek procent a jde o indikaci pro přiznání invalidního důchodu.

6. Žalobce uzavřel, že posudek ČSSZ neobstojí z hlediska požadavků na jeho úplnost, přesvědčivost a správnost, neboť není správně stanovena deklarovaná komorbidita; posudek není dále úplný stran vypořádání námitek žalobce. Žalovaná vychází z věcně nesprávného posudku, což má za následek nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí.

7. Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí, event. i rozhodnutí prvostupňové a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). Rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Podstatný obsah správních spisů 9. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce podal dne 29. 6. 2020 žádost o přiznání invalidního důchodu. Posudkem OSSZ Tábor ze dne 21. 7. 2020 byl u žalobce shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobce nebyl uznán invalidním. Pokles jeho pracovní schopnosti byl stanoven v rozsahu 10 % a zdravotní postižení bylo podřazeno pod kapitolu IX., oddíl A, položku 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 3. 8. 2020 rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky.

10. Dne 5. 1. 2021 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 9 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice. Posudek obsahuje výčet rozhodujících podkladů. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce nebyl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako panická a psychosomatická porucha u premorbidně strukturované sensitivní osobnosti, úzkostná a neurastenická symptomatologie, se sklonem k psychosomatickým reakcím, aktuálně normoforický, s proměnlivou intenzitou úzkostných projevů. Přidružen stav po náhradě aorty s dobrou funkcí endomyokardu. Bylo konstatováno, že žalobce je po kardiologické stránce dobře kompensovaný, ale dominují příznaky neurastenické, somatisační a úzkostné. Zdravotní postižení žalobce bylo podřazeno pod kapitolu V., položku 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť jde o lehké postižení s rozsahem poklesu pracovní schopnosti 15 % až 20 %. Posudkový lékař ČSSZ zvolil horní hranici taxace 20 %, kterou dále navýšil pro komorbiditu o dalších 10 % na výsledných 30 % poklesu pracovní schopnosti. Posudkový lékař uvedl, že žádná komorbidita nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě vyššího stupně.

11. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty, a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 64 Ad 2/2021 potvrzeno. Posudkem o invaliditě ze dne 5. 1. 2021 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Proto žalobce nesplňoval podmínky § 38 a § 39 zákona o důchodovém pojištění. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy a poruchy chování), položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15 % až 20 %, přičemž lékař ČSSZ zvolil horní hranici taxace 20 %, kterou dále navýšil o 10 % podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity vzhledem k dalším zdravotním postižením. Posudek posudkové komise MPSV 12. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 25. 5. 2021 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným psychiatrem. Byl posuzován k profesi oblastní manažer - obchodní zástupce. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela.

13. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje jeho fyzické i duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost. Bylo konstatováno, že cca 15 let je žalobce ambulantně psychiatricky léčen pro panickou poruchu, posléze poruchu neurastenickou druhého - středního stupně. V roce 2017 prodělal vážný život ohrožující stav - disekce aorty, provedena náhrada ascendentní aorty protézou, provedena plastika mitrální chlopně. Výsledek operace je dobrý, kardiopulmonálně zcela kompenzován, bez kardiální dysfunkce, EF LKS 67 %, pravostranně bez selhávání, nepatrná mitrální a trikuspidální regurgitace. Prokrvení vnitřních orgánů i dolních končetin je nenarušeno.

14. Posudková komise MPSV zhodnotila jako dominující somatizaci psychické obtíže a únavu, dostavující se stavy trvající úzkosti (cca 20 až 30 minut) spojené s únavovým syndromem (žalobce je nucen si odpočinout nejlépe vleže, poté je opět psychomotorické tempo v normě). Posudková komise dále zhodnotila, že vertebrogenní potíže nejsou posudkově významné.

15. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobce je středně těžká neurotická porucha s panickými atakami. Jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž pokles pracovní schopnosti (z rozmezí 25 % až 35 %) byl stanoven na horní hranici 35 %, a to vzhledem k závažnému postižení somatickému.

16. Pro podřazení zdravotního postižení do kapitoly V., položky 5d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, která zahrnuje těžké postižení, nejsou splněna kritéria, neboť nejde o obsedantně kompulzivní poruchu s neschopností kontaktu mimo přirozené Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 64 Ad 2/2021 sociální prostředí, nejde o narušení společenských a pracovních funkcí a výkonu většiny denních aktivit, nejde o stav vedoucí k poskytování ústavní péče.

17. Posudková komise uvedla, že pokud by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl považován stav po disekci aorty, šlo by o stav po úplné korekci vady s poklesem pracovní schopnosti dle kapitoly IX., oddílu A, položky 6a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, což značí pokles pracovní schopnosti o 10 %, což je pro žalobce méně výhodné.

18. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti, a sice nejméně o jednu třetinu., Nevhodná je práce s velkým psychickým zatížením, velkou zodpovědností, stresující, termínovaná a práce s velkým fyzickým zatížením v nepříznivých klimatických podmínkách. S tímto omezením je žalobce schopen rekvalifikace.

19. Vznik invalidity prvního stupně byl stanoven k únoru 2019, kdy žalobce skončil ve své dlouholeté profesi a začal pracovat jako montážní dělník. Jelikož se změna funkčních schopností nepředpokládá, byla stanovena doba platnosti posudku trvale.

20. V rozporu s posudkem OSSZ považovala posudková komise za stěžejní právě duševní postižení, neurotickou poruchu středního stupně s panickými úzkostnými atakami se somatizací, vegetativním doprovodem u senzitivně strukturované osobnosti. Tyto stavy jsou dle psychiatrických zjištění středního stupně. V rozporu s posudkem ČSSZ z námitkového řízení, který za rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti shodně považoval onemocnění psychické, hodnotí posudková komise odlišně míru postižení, které považuje za středně těžké (položka 5c).

21. Posudková komise se vyjádřila též k obsahu žaloby, přičemž konstatovala, že pokud by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého stavu byl považován stav po operačním řešení disekce aorty, kde výsledek je výborný, bez dopadu na srdeční funkci či prokrvení orgánů, nesplňoval by žalobce kritéria pro uznání invalidity ani prvního stupně. Posudková komise shodně s posudkem ČSSZ zvolila pro žalobce výhodnější variantu, a sice diagnózu psychiatrickou, kterou na rozdíl od posudku ČSSZ zhodnotila jako středně těžkou. Doložené vertebrogenní potíže nejsou posudkově významné, stejně tak nález oční. Doložený stav kardiologický je příznivý. Právní hodnocení krajského soudu 22. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

23. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání, konaném dne 30. 6. 2021. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 25. 5. 2021.

24. Žaloba je důvodná.

25. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 64 Ad 2/2021 se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

26. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

27. Náležitosti posudku jsou upraveny s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 64 Ad 2/2021 dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

28. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ Tábor, jakož i zejm. z provedeného dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 25. 5. 2021. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen odborným psychiatrem a posudková komise MPSV měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou.

29. Z tohoto posudku vyplývá, že u žalobce jde o středně těžkou neurotickou poruchu s panickými atakami, což omezuje fyzické i duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost žalobce. Proto činí pokles pracovní schopnosti žalobce 35 %, což odpovídá prvnímu stupni invalidity. Posudková komise vycházela z posudkového kritéria podle kapitoly V., položky 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a zvolila horní hranici taxace z rozmezí 25 % až 35 % tohoto středně těžké funkčního postižení, a to tedy 35 %. V tomto zhodnocení poklesu pracovní schopnosti je již zahrnuto i vážné postižení somatické. Posudková komise odůvodnila i to, proč nelze žalobce hodnotit podle položky 5d, která náleží pro těžká postižení. Posudková komise uvedla, že kritéria této položky nejsou splněna, neboť nejde o obsedantně kompulzivní poruchu s neschopností kontaktu mimo přirozené sociální prostředí, nejde o narušení společenských a pracovních funkcí a výkonu většiny denních aktivit, nejde o stav vedoucí k poskytnutí ústavní péče.

30. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud zhodnotil, že se posudková komise MPSV přesvědčivě vypořádala s tím, proč jsou její závěry stran poklesu pracovní schopnosti odlišné od předcházejících posudků. Posudková komise shodně s posudkem posudkového lékaře ČSSZ v námitkovém řízení považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce onemocnění psychické, ovšem na rozdíl od posudku ČSSZ zhodnotila funkční postižení žalobce jako středně těžké (nikoliv lehké). Závěry posudku OSSZ Tábor byly zhodnoceny jako posudkově nesprávné, neboť vycházely z nesprávně stanovené rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; posudková komise považuje za stěžejní právě duševní postižení žalobce. Posudková komise své závěry v posudku patřičně zdůvodnila.

31. Posudková komise MPSV tak zhodnotila, že žalobci od února 2019 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 64 Ad 2/2021 32. Pokud jde o délku platnosti posudkových závěru, tak ta byla stanovena trvale, neboť změny funkčních schopností nelze předpokládat.

33. Pokud žalobce namítal odbornou literaturu a dovozoval z ní pokles pracovní schopnosti z důvodu disekce aorty o 40 % až 70 %, pak je třeba konstatovat, že zdravotní postižení je posudkovými lékaři, resp. posudkovou komisí hodnoceno přísně na individuálním základě a je hodnocen vždy konkrétní zdravotní stav konkrétního žadatele. V kapitole IX., oddílu A, položce 6 je vymezen značný rozptyl poklesu pracovní schopnosti od 10 % u položky 6a až po 70 % až 80 % u položky 6d. Posudková komise zhodnotila dopady tohoto zdravotního postižení žalobce na jeho pracovní schopnost, a to na základě předložené zdravotnické dokumentace, a dospěla k závěru, že toto postižení znamená pouze desetiprocentní pokles pracovní schopnosti žalobce, a to podle položky 6a, neboť jde o stav po úplné korekci vady, výsledek operace je výborný, bez dopadu na srdeční funkci či prokrvení orgánů; doložený stav kardiologický je příznivý. Uvedené zdravotní postižení, které bylo zhodnoceno poklesem pracovní schopnosti o 10 % tak skutečně znamená komorbiditu vedle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která byla stanovena jako diagnóza psychiatrická středně těžká (pokles pracovní schopnosti o 35 %). Doložené vertebrogenní potíže nejsou posudkově významné, rovněž tak nález oční.

34. K uvedenému se doplňuje, že podle § 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že je- li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

35. Pokud žalobce v žalobě namítal možnost podřazení jeho zdravotního postižení - disekce aorty - pod kapitolu IX., oddíl B, položku 7 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tak se konstatuje, že posudková komise k tomu uvedla v rámci vypořádání žalobních námitek na str. 6 posudku, že pokud by byl za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti považován stav po operačním řešení disekce aorty (dle kapitoly IX., oddílu B, položky 7), kde výsledek operace je výborný, bez dopadu na srdeční funkci či prokrvení orgánů, nesplňoval by žalobce kritéria pro uznání invalidity ani prvního stupně. Posudková komise proto shodně s posudkem ČSSZ z námitkového řízení zvolila variantu pro žalobce příznivější, a sice diagnózu psychiatrickou, kterou však na rozdíl od posudkového lékaře ČSSZ zhodnotila jako poruchu středně těžkou, což vedlo ke stanovení poklesu pracovní schopnosti o 35 %.

36. Krajský soud k hodnocení posudku posudkové komise MPSV uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobce. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. O správnosti, přesvědčivosti a úplnosti posudku posudkové komise MPSV nemá krajský soud žádné pochybnosti Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 64 Ad 2/2021 37. Napadené rozhodnutí bylo zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

38. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobkyně nové rozhodnutí o jejích námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch ve věci žalobce, kterému však žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. žádné náklady neúčtoval. Proto bylo rozhodnuto tak, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalovaná nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť nebyla v řízení úspěšná. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 30. června 2021 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 64 Ad 2/2021 samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.