64 Ad 2/2022

Rubrum

č. j. 64 Ad 2/2022 - 17 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: K.G., narozena dne bytem proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. MPSV-2022/21182- 913, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobkyně podala dne 27. 10. 2021 u Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „správní orgán prvního stupně“) žádost o dávku 2 64 Ad 2/2022 státní sociální podpory - příspěvek na bydlení. Správní orgán prvního stupně svým rozhodnutím ze dne 8. 12. 2021, č. j. 162995/21/JH (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) rozhodl o žádosti žalobkyně tak, že žalobkyni příspěvek na bydlení nepřiznal, neboť žalobkyní užívaný byt na adrese X nesplňuje definici bytu dle § 24 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., zákona o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně dne 16. 12. 2021 odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 2. 2022, č. j. MPSV-2022/21182-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řádu“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobkyně podala dne 16. 2. 2022 u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu, kterou se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.

2. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť správní orgán dle jejího názoru při zjištění, že žádost žalobkyně nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, které by mohly vést k nepřiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení, měl dle § 45 odst. 2 správního řádu pomoci žalobkyni odstranit nedostatky na místě nebo ji vyzvat k jejich odstranění a poučit ji o následcích neodstranění nedostatků. Jelikož tak správní orgán prvního neučinil, zkrátil žalobkyni na jejích právech. V důsledku zamítnutí odvolání žalobkyně zatížil žalovaný napadené rozhodnutí dle jejího názoru vadou nezákonnosti.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyní namítané ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu se týká formálních vad podané žádosti, pro které správní orgán řízení zastavuje. V této souvislosti žalovaný odkázal na § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. O takovouto situaci ve správním řízení před správním orgánem prvního stupně se dle žalovaného nejednalo, neboť bylo rozhodováno meritorně. Důvody nevyhovění žádosti žalobkyně nespočívaly ve formálních nedostatcích, nýbrž v nesplnění podmínek nároku na žalobkyní požadovanou dávku státní sociální podpory, přičemž konkrétní důvody nevyhovění žádosti byly rozvedeny v napadeném rozhodnutí a plynou též z rozhodnutí prvostupňového.

4. Vzhledem k uvedenému žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Replika žalobkyně

5. Žalobkyně v replice uvedla, že vyjádření žalovaného potvrzuje nezákonnost jeho postupu, když nedošlo ke zrušení prvostupňového rozhodnutí, ačkoli správní orgán prvního stupně postupoval v rozporu s právními předpisy. Žalobkyně konstatovala, že správní orgány nepostupovaly v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, když nebylo přistoupeno k výzvě dle § 45 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně obdržela pouze výzvu ze dne 16. 11. 2021, č. j. 152339/21/JH, dle které měla doložit doklady o výši čtvrtletního příjmu společně posuzovaných osob za 3. čtvrtletí roku 2021, které obratem doložila. Žádnou jinou výzvu žalobkyně nedoložila.

6. Žalobkyně také sdělila, že žádost o příspěvek na bydlení nepodává z důvodu, aby někoho obtěžovala, ale proto, že splňuje nárok na tuto dávku a peníze z ní plynoucí Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 3 64 Ad 2/2022 nezbytně potřebuje, aby mohla se svými třemi dětmi bydlet. V době, kdy potřebné energie na provoz domácnosti několikanásobně narostly, se tato potřeba ještě zvyšuje. Závěrem žalobkyně podotkla, že kritéria pro přiznání této dávky stanovuje zákon a nikoli žalovaný, kterému je zákon na obtíž.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s., neboť pro takový postup byly splněny zákonné podmínky 8. Žaloba není důvodná.

9. Žalobkyně v žalobě uplatnila toliko jediný žalobní bod, a sice že správní orgán prvního stupně pochybil, když žalobkyni po zjištění, že žádost o přiznání příspěvku na bydlení nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, které by mohly vést k nepřiznání dávky, měl dle § 45 odst. 2 správního řádu pomoci žalobkyni odstranit nedostatky na místě nebo ji vyzvat k jejich odstranění a poučit ji o následcích neodstranění.

10. Uvedené námitce nelze přisvědčit. Krajský soud připomíná, že výzva k odstranění vad podání představuje jeden z projevů poučovací povinnosti správních orgánů. Dle § 4 odst. 2 správního řádu správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Takto obecně vyjádřená poučovací zásada nachází odraz v dalších ustanoveních správního řádu, přičemž jedním z nich je právě i již zmiňovaný § 45 odst.

2. Dle tohoto ustanovení platí, že nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit.

11. Krajský soud konstatuje, že uvedené zákonné ustanovení je třeba vykládat pomocí systematického výkladu. Je třeba uvést, že dikce daného odstavce navazuje na § 45 odst. 1 věty první správního řádu, která stanovuje, že žádost musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Dle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Dané ustanovení dodává, že, činí-li podání fyzická osoba, uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

12. V případě žádosti o dávku – příspěvku na bydlení jsou další náležitosti stanoveny v § 68 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, který mj. pod písm. e) stanoví jako další náležitost žádosti o příspěvek na bydlení doklad o tom, že byt je užíván na Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 4 64 Ad 2/2022 základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

13. Ze shora uvedeného je zcela zřejmé, že náležitostmi, které musí žádost obsahovat, nelze rozumět skutečnosti, jejichž uvedení povede k požadovanému výsledku, pro který žadatel žádost podává. Takový výklad by vedl k deformaci poučovací zásady, ze které v žádném případě nevyplývá, že by správní orgány měly účastníky poučovat o otázkách hmotného práva (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2010, č. j. 1 As 51/2010 - 214, č. 2235/2011 Sb. NSS). Správní orgán prostřednictvím výzvy dle § 45 odst. 2 správního řádu proto nemá poučovat žadatele o tom, jaké skutečnosti je třeba uvést pro to, aby mohlo být žádosti vyhověno. Smyslem výzvy je zajistit doplnění všech náležitostí žádosti nezbytných k tomu, aby správní orgán mohl žádost žadatele věcně projednat.

14. Shora uvedené závěry lze podložit i dalšími odkazy na ustálenou rozhodovací praxí správních soudů. Nejvyšší správní soud v obdobné záležitosti dovodil, že „[z] poučovací povinnosti, vyplývající z § 45 odst. 2 správního řádu, nevyplývá povinnost správního orgánu předem upozornit žadatele, že ze skutečností, které tvrdí, nevyplývá nárok na požadovanou dávku“, jakož i to, že správní orgán „nemá dávat žadateli návod, co by měl nebo mohl učinit, aby dosáhl žádaného výsledku, může pouze poskytnout pomoc k tomu, aby mohl zákonným způsobem dát najevo, co hodlá v řízení učinit“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2021, č. j. 9 Ads 291/2020 - 28). V dalším rozsudku pak Nejvyšší správní soud uvedl, že správní orgán žadateli v případě potřeby s vyplněním příslušných standardizovaných formulářů „pomáhá na místě, popř. je-li to účelné, vyzve k odstranění konkrétních vad a poskytne lhůtu (§ 45 odst. 2 správního řádu). Zde však tato poučovací povinnost končí, neboť správní orgán nemůže dávat žadateli návod, co by měl nebo mohl učinit, aby dosáhl žádaného výsledku“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2015, č. j. 3 Ads 112/2014 – 31). K týmž závěrům dospěl Nejvyšší správní soud též v rozsudku ze dne 14. 10. 2010, č. j. 5 As 1/2010 – 76.

15. Ze shora uvedeného je tedy zcela zřejmé, že správní orgán prvního stupně nepochybil, když žalobkyni nevyzval k odstranění vad žádosti, neboť v této věci nebylo namístě k výzvě dle § 45 odst. 2 správního řádu přistupovat. Institut výzvy k odstranění vad žádosti není koncipován tak, aby sloužil k odstraňování vad, které by mohly vést k nepřiznání dávky státní sociální podpory. Uvedené platí obdobně i pro žalobkyní dovolávanou pomoc s odstraněním nedostatků na místě, pro jejíž uplatnění jsou vyžadovány tytéž předpoklady, pouze s tím rozdílem, že k ní má být přispěno (na rozdíl od výzvy k odstranění vad) tehdy, lze-li příslušné formální nedostatky odstranit snadno a rychle při osobním jednání s žadatelem (srov. POTĚŠIL, Lukáš a kol. Správní řád: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020. ISBN 978-80-7400-804-7. s. 275 – 280.) Předmětná námitka žalobkyně je proto lichá.

16. Jde-li o odkaz žalobkyně na nijak blíže nespecifikované porušení právních předpisů, krajský soud uvádí, že není povinen ani oprávněn domýšlet za žalobkyni argumenty. Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 5 64 Ad 2/2022 Takovým postupem by soud přestal být nestranným arbitrem sporu, a naopak nepřípustně přebíral postavení advokáta jedné ze stran soudního sporu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78, následovaný v poslední době též např. rozsudkem téhož soudu ze dne 1. 4. 2022, č. j. 1 Ads 337/2021 – 31). Jelikož krajský soud zároveň neshledal v napadeném rozhodnutí vad, ke kterým by musel přihlížet z úřední povinnosti, přistoupil k zamítnutí žaloby.

17. Nad rámec shora uvedeného krajský soud dodává, že není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně stála o výzvu k odstranění vad, které by mohly vést k nepřiznání příslušné dávky státní sociální podpory, když si vzhledem k předchozím správním a soudním řízením musí být sama velmi dobře vědoma, z jakých důvodů nesplňuje kritéria pro přiznání příspěvku na bydlení. Krajský soud v této souvislosti odkazuje na rozsudky ze dne 1. 8. 2017, č. j. 56 Ad 2/2017-41 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 8. 2018, č. j. 9 Ads 253/2014-26 zamítl), ze dne 14. 3. 2019, č. j. 54 Ad 16/2018-31, ze dne 20. 3. 2019, č. j. 54 Ad 6/2018, ze dne 4. 3. 2019 č. j. 54 Ad 20/2018-22, ze dne 8. 4. 2019, č. j. 55 Ad 3/2019-25 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 6. 2019, č. j. 3 Ads 200/2019-18 odmítl), ze dne 23. 4. 2020, č. j. 62 Ad 3/2020-19 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 7. 2020, č. j. 6 Ads 122/2020-21 zamítl), rozsudek krajského soudu ze dne 26. 11. 2020, č. j. 60 Ad 11/2020-17, rozsudek ze dne 24. 9. 2021, č. j. 60 Ad 13/2021 – 18, či rozsudek krajského soudu ze dne 4. 1. 2022, č. j. 64 Ad 13/2021 – 19. V těchto věcech bylo rozhodnuto o žalobách žalobkyně (příp. žalobce P. T., avšak při shodném znění žaloby), které se také týkaly neúspěšných žádostí žalobkyně o přiznání příspěvku na bydlení. Podstata nesplnění kritérií pro přiznání dané dávky státní sociální podpory jakožto i jeho řešení, zůstávají i nadále shodné.

V. Závěr a náklady řízení

18. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li Shodu s prvopisem potvrzuje J.M. 6 64 Ad 2/2022 poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 12. dubna 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.