64 Ad 3/2021

Rubrum

č. j. 64 Ad 3/2021-56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobkyně: J. K. bytem zastoupena advokátkou Mgr. Kateřinou Šrucovou se sídlem Jeremiášova 1705/18, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 1. 2021, č. j. x, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 1. 2021, č. j. x, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 719 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně Mgr. Kateřiny Šrucové. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 64 Ad 3/2021

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované 1. Rozhodnutím ze dne 26. 1. 2021, č. j. x (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 11. 2020, č. j. R – x, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 25. 3. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobkyně v žalobě uvedla, že trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který omezuje její fyzické schopnosti a má vliv na pokles její pracovní schopnosti. V říjnu 2020 prodělala totální endoprotézu pravého kolenního kloubu, ovšem rehabilitace byla zahájena až po třech měsících od operace z důvodů epidemiologických. V námitkovém řízení bylo zdravotní postižení žalobkyně zhodnoceno jako spadající pod kapitolu XIII., oddíl A, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), ovšem pokles její pracovní schopnosti byl zhodnocen toliko 30 %.

4. Žalobkyně namítá, že její zdravotní stav byl nesprávně posuzován, neboť oba posudky byly zpracovány v její nepřítomnosti. Závěry o jejím zdravotním stavu byly učiněny předčasně, neboť do dnešního dne nebyla ukončena její léčba, resp. rehabilitace.

5. Žalobkyně je toho názoru, že její zdravotní stav byl též nesprávně kategorizován. Pro dopad na pracovní schopnost je nutno hodnotit postižení pohyblivosti, schopnosti stání, sezení, změn polohy těla, vstávání a usedání, ohýbání, dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Žalobkyně uvádí, že má chronické obtíže (bolesti kolenních kloubů, i levého ramene, pohyb po schodech je bolestivý, není schopna delší dobu sedět ani stát, vyskytují se u ní otoky, má snížený rozsah pohybu v kolenním kloubu, bez berlí či hole a léků proti bolesti není schopna žádného déle trvajícího pohybu nebo stání). Žalobkyně nesouhlasí s tím, že se v jejím případě má jednat o středně těžké postižení podle kapitoly XIII., oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce. V důsledku svého zdravotního postižení nemůže žalobkyně vykonávat některé denní aktivity takřka vůbec a její pohybové schopnosti jsou značně omezeny. Její zdravotní postižení by mělo podle jejího názoru spadat pod položku 1c, neboť jde o těžké funkční postižení.

6. Dle názoru žalobkyně je na místě i aplikace zvýšení poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky, neboť se jedná o kumulaci zdravotních postižení, zhoršení duševní výkonnosti, podstatné narušení společenského a pracovního fungování, přičemž její zdravotní postižení má vliv na její schopnost vykonávat profesi (prodavačka), popř. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 64 Ad 3/2021 schopnost rekvalifikace. Žalobkyně s ohledem na její zdravotní stav, věk, místo bydliště (malá obec) a dosažené vzdělání shledává jako téměř nemožné najít si vhodné zaměstnání.

7. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud nechal posoudit její zdravotní stav Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí a aby napadené rozhodnutí, jakož i prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku, který dostatečně a objektivně zhodnotil zdravotní stav žalobkyně; posudek je správný, úplný a přesvědčivý. Žalovaná navrhla pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). V případě potvrzení závěrů posudku zpracovaného posudkovým lékařem ČSSZ navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. Podstatný obsah správních spisů 9. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně podala dne 3. 8. 2020 žádost o přiznání invalidního důchodu. Posudkem OSSZ Jindřichův Hradec ze dne 20. 10. 2020 nebyl u žalobkyně shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobkyně nebyla uznána invalidní. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 3. 11. 2020 rozhodnutí, kterým byla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky.

10. Dne 19. 1. 2021 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 9 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně nebyla k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako oboustranná gonartrosa, stav po TEP pravého kolenního kloubu v říjnu 2020, dále VAS LSp na podkladě deg. produktivních změn, bez SM neurodeficitu. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál podstatně nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v malé, funkčně nevýznamné míře. Zdravotní postižení žalobkyně bylo podřazeno pod kapitolu XIII., oddíl A, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť jde hraničně o středně těžké artotické postižení. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně byl zhodnocen 30 %, procentní míra se podle § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění.

11. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty, a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo potvrzeno. Posudkem o invaliditě ze dne 19. 1. 2021 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Proto žalobkyně nesplňovala podmínky § 38 a § 39 zákona o důchodovém pojištění. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu A (artropatie), položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20 až 35 %, přičemž lékař ČSSZ Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 64 Ad 3/2021 zvolil hodnotu taxace 30 %, kterou dále nenavýšil. Stav po doléčení po operaci totální endoprotézy pravého kolene indikuje volbu vhodné profese a nevyžaduje invalidizaci. Posudek posudkové komise MPSV 12. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 17. 5. 2021 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobkyně. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odborným traumatologem. Byla posuzována k profesi prodavačky. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela.

13. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přičemž bylo konstatováno, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Bylo konstatováno, že poškození kolenních kloubů vzhledem k nevyhovující implantované endoprotéze vpravo a závažnému postižení kolene vlevo je považováno za středně těžké. S ohledem na celoživotní profesi prodavačky je využita horní hranice rozmezí pro hodnocení poklesu pracovní schopnosti.

14. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je oboustranná pokročilá artróza kolenních kloubů, vpravo po nepříliš úspěšné implantaci endoprotézy. Jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž pokles pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici 35 %. Další navýšení není zdůvodněno. Ostatní zdravotní postižení nemají závažný funkční dopad a profese byla dostatečně zohledněna zvolením horní hranice taxace. Použití položky 1c nelze podle posudkové komise zdůvodnit, neboť nejde funkčně o těžké postižení dvou a více velkých/nosných kloubů nebo o těžké postižení většiny malých kloubů rukou.

15. Žalobkyně je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti, a sice nejméně o jednu třetinu. Není schopna práce ve své kvalifikaci. Není schopna těžké fyzické práce, práce trvale ve stoji a chůzi a s nutností manipulovat s těžkými břemeny. S uvedeným omezením je schopna rekvalifikace.

16. Vznik invalidity prvního stupně byl stanoven ke dni 14. 12. 2020, což je den ortopedické kontroly, na níž byly zjištěny komplikace vyžadující intenzivní rehabilitaci; z dalších zpráv plyne, že se rehabilitace zcela nezdařila. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale.

17. Výsledek posouzení je shodný s posouzením v námitkovém řízení, posudková komise však zvolila horní hranici taxace. Na rozdíl od posudku OSSZ byl konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, neboť příčina zdravotních potíží je komplexnější než prostý stav po TEP.

18. Posudková komise se vyjádřila též k obsahu žaloby, přičemž konstatovala, že zdravotní stav považuje za dlouhodobě nepříznivý, opírá se o zprávu ortopeda, ze které je zřejmé, že Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 64 Ad 3/2021 výsledek operace pravého kolene není ideální, opírá se též o výstupní zprávu z rehabilitace. Komise přihlédla též k obtížím stran levého kolene a k profesi posuzované. Komise proto uznala invaliditu prvního stupně. Ostatní zdravotní postižení interního charakteru nemají zásadní funkční dopad. Nekořenový lumboischadický syndrom s minimálním klinickým nálezem nesplňuje kritéria pro invaliditu. Posudková komise prošla k žalobě přiložené množství odborných zpráv, přičemž uvedla, že vycházela především z těch, které byly pro posudkový závěr zásadní.

19. Závěrem posudku posudková komise uvedla, že na základě poznatků lékařské vědy, dynamiky vývoje zdravotního stavu a posudkově rozhodných skutečností nelze předpokládat zlepšení funkčních schopností žalobkyně. Právní hodnocení krajského soudu 20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

21. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání, konaném dne 30. 6. 2021. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 17. 5. 2021. Krajský soud neprováděl samostatně dokazování žalobkyní předloženými lékařskými zprávami, neboť všechny tyto lékařské zprávy měla k dispozici posudková komise MPSV a staly se podkladem zpracovaného posudku.

22. Žaloba je důvodná.

23. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

24. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 64 Ad 3/2021 posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

25. Náležitosti posudku jsou upraveny s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

26. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ Jindřichův Hradec, jakož i zejm. z provedeného dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 17. 5. 2021. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání komise vyšetřena odborným traumatologem a posudková komise MPSV měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 64 Ad 3/2021 27. Z tohoto posudku vyplývá, že u žalobkyně jde o středně těžké funkční postižení, jehož příčinou je oboustranná pokročilá artróza kolenních kloubů, vpravo po nepříliš úspěšné implantaci endoprotézy. Proto činí pokles její pracovní schopnosti 35 %, což odpovídá prvnímu stupni invalidity. Posudková komise vycházela z posudkového kritéria podle kapitoly XIII., oddílu A, přílohy 1b vyhlášky o posuzování invalidity a zvolila horní hranici taxace tohoto středně těžkého funkčního postižení, a to právě 35 %. Další důvod pro navýšení poklesu pracovní schopnosti komise neshledala, neboť ostatní zdravotní postižení nemají závažný funkční dopad a profese byla dostatečně zohledněna právě zvolením horní hranice taxace. Jestliže se tedy žalobkyně v žalobě domáhala navýšení poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, pak jí vyhověno nebylo, ovšem doposavad jí vykonávaná profese byla dostatečně zohledněna právě zvolením horní hranice taxace v rozsahu 35 %, což samo o sobě vede k přiznání invalidity pro invaliditu prvního stupně.

28. Posudková komise vysvětlila i to, že zdravotní postižení žalobkyně nelze hodnotit vyšší položkou 1c tak, jak se žalobkyně v žalobě domáhala, neboť tato položka je určena pro těžká postižení, přičemž žalobkyně nenaplňuje stanovená kritéria. U žalobkyně totiž nejde funkčně o těžké postižení dvou a více velkých/nosných kloubů nebo těžké postižení většiny malých kloubů rukou.

29. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud zhodnotil, že se posudková komise MPSV přesvědčivě vypořádala s tím, proč jsou její závěry stran poklesu pracovní schopnosti odlišné od předcházejících posudků. Posudková komise se shodovala s posudkem ČSSZ z námitkového řízení v zařazení zdravotního postižení žalobkyně pod kapitolu XIII., oddíl A, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, ovšem na rozdíl od posudkového lékaře ČSSZ zvolila horní hranici taxace 35 %, čímž dostatečně zohlednila celoživotní profesi žalobkyně. Posudek OSSZ byl založen na nesprávném posudkovém zhodnocení žalobkyně, neboť příčina zdravotních potíží žalobkyně je komplexnější než prostý stav po implantaci TEP pravého kolene. Posudková komise své závěry v posudku patřičně zdůvodnila.

30. Posudková komise MPSV tak zhodnotila, že žalobkyni ode dne 14. 12. 2020 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

31. Pokud jde o délku platnosti posudkových závěrů, tak ta byla stanovena trvale, neboť na základě poznatků lékařské vědy, dynamiky vývoje zdravotního stavu a posudkově rozhodných skutečností nelze předpokládat zlepšení funkčních schopností.

32. Krajský soud k hodnocení posudku posudkové komise MPSV uzavírá, že svými parametry obstál jako stěžejní důkaz pro zjištění otázky invalidity žalobkyně. Krajský soud považuje tímto skutkový stav za řádně zjištěný a prokázaný. O správnosti, přesvědčivosti a úplnosti posudku posudkové komise MPSV nemá krajský soud žádné pochybnosti.

33. Napadené rozhodnutí bylo zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 64 Ad 3/2021 34. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobkyně nové rozhodnutí o jejích námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

35. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokátky. Náklady zastoupení spočívají v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání) celkem v částce 3 000 Kč [§ 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 3 900 Kč.

37. Vzhledem k tomu, že advokátka je plátkyní daně z přidané hodnoty, zvyšuje se její nárok o částku odpovídající dani, kterou je povinna z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Daň se stanoví z částky celkové odměny, která činí 3 900 Kč. Částka daně tudíž činí 819 Kč. Celkem jde tedy o částku 4 719 Kč.

38. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 4 719 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 64 Ad 3/2021 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 30. června 2021 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.