64 Ad 3/2022

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2021, č.j. RN-X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2021, č.j. RN-X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala dne 11. 8. 2021 žádost o posouzení zdravotního stavu v otázce možné invalidity. Na základě posudku o invaliditě ze dne 8. 9. 2021, č.j. LPS/2021/4278-CB_CSSZ byl žalobkyni rozhodnutím ze dne 9. 11. 2021, č.j. X přiznán invalidní důchod prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), když ke vzniku invalidity došlo dne 30. 9. 2021. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 35 %. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 23. 11. 2021 námitky. Na základě těchto námitek bylo dne 8. 1. 2022 provedeno posouzení invalidity žalobkyně. Z posudku vydaného pod č.j. LPS/2021/594-NR-JIC_CSSZ vyplývá, že žalobkyně k datu vydání prvostupňového rozhodnutí nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 25 %. Na základě tohoto lékařského posudku bylo dne 28. 1. 2021, č.j. RN-X vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 11. 2021, kterým byl žalobkyni přiznán invalidní důchod prvního stupně, bylo změněno tak, že její žádost o invalidní důchod byla zamítnuta a výplata invalidního důchodu byla od 20. 2. 2022 zastavena.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 3. 3. 2022 včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

3. Obsahem žaloby je popis konkrétních zdravotních obtíží žalobkyně, pro které nesouhlasí s odebráním invalidního důchodu. Přílohou žaloby jsou kromě písemností správních orgánů též lékařské zprávy a dokumenty, které jsou v totožném znění obsaženy ve spisové dokumentaci předložené žalovanou.

4. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že s ohledem na posudek lékaře ze dne 8. 1. 2022, který je dle jejího názoru úplný a přesvědčivý, nadále trvá na svém (napadeném) rozhodnutí a navrhuje projednávanou žalobu zamítnout jako nedůvodnou. S ohledem na obsah žalobních námitek pak navrhuje provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „posudková komise“) III. Podstatný obsah spisu 5. V rozhodnutí ze dne 9. 11. 2021, č.j. X žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 8. 9. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je Ca štítné žlázy léčený strumectomií a aplikací radiojódu pro generalizaci onemocnění /5 ložisek/, nyní bez známek recidivy s výrazným únavovým syndromem. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu II., odd. A, položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti dle § 3 a 4 uvedené vyhlášky měněna nebyla. Na základě tohoto posudkového závěru žalovaná přiznala žalobkyni od 30. 9. 2021 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

6. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 8. 1. 2022. Posudkový lékař, v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je stav po totální thyreoidektomii pro histologicky verifikovaný karcinom thyreoidey ve 2/2020 s následnou thyreoeliminací residuálních ložisek žlázy. Nastavena substituční terapie, na které trvá klinická i laboratorní euthyreoza, zdravotní stav je stabilizovaný, nejsou známky recidivy či generalizace základního onemocnění. Tuto příčinu podřadil pod kapitolu II., odd. A, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 25 %, pro další navýšení nebyl posudkovým lékařem shledán důvod. Lékař OSSZ České Budějovice lékařské nálezy žalobkyně nadhodnotil a jeho závěry jsou nevalidní a neakceptovatelné, když žalobkyní uváděný únavový syndrom je subjektivní, lékařskými nálezy neobjektivizovaný. Na základě uvedeného posudku žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 1. 2021 změnila prvostupňové rozhodnutí a žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla.

7. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 24. 5. 2022 jsou založeny na č. l. 28 - 37 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně zúčastnila jednání komise dne 24. 5. 2022 a podrobila se odbornému vyšetření z oboru interna. Závěry vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí stav po totálním operativním odstranění štítné žlázy pro karcinom štítné žlázy, kdy následná funkce štítné žlázy při supresně substitutční terapii nebyla dle laboratorních hodnot plně kompenzována a stabilizována. Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především těžké fyzické práce, nevhodná se rovněž jevila práce kladoucí zvýšené nároky na psychické funkce. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zařadila pod postižení uvedené v kapitole II., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla stanovena v rozsahu 25 %, přičemž tato hodnota byla dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšena o dalších 10 %, a to s ohledem na další zdravotní postižení žalobkyně a zejména s ohledem na její původní profesi.

IV. Průběh jednání

8. Žalobkyně při jednání konaném dne 11. 7. 2022 setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 24. 5. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 7). K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že žádné návrhy na doplnění dokazování nevznáší. Krajský soud k tomu doplňuje, že důkazy přiložené k žalobě, jsou obsahem správního spisu a posudková komise měla veškeré tyto podklady pro své posouzení k dispozici.

V. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

10. Žaloba je důvodná.

11. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 12. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

13. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře z oblasti interna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí stav po totálním operativním odstranění štítné žlázy pro karcinom štítné žlázy, kdy následná funkce štítné žlázy při supresně substitutční terapii nebyla dle laboratorních hodnot plně kompenzována a stabilizována. Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především těžké fyzické práce, nevhodná se rovněž jevila práce kladoucí zvýšené nároky na psychické funkce. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zařadila pod postižení uvedené v kapitole II., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla stanovena v rozsahu 25 %, přičemž tato hodnota byla dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšena o dalších 10 %, a to s ohledem na další zdravotní postižení žalobkyně a zejména s ohledem na její původní profesi.

14. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý způsobuje 35 % pokles její pracovní schopnosti.

15. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku stavu po totálním operativním odstranění štítné žlázy pro karcinom štítné žlázy, kdy následná funkce štítné žlázy při supresně substitutční terapii nebyla dle laboratorních hodnot plně kompenzována a stabilizována, činila ke dni vydání napadeného rozhodnutí 35 %. Za této situace nebyl důvod žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnout. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

VI. Závěr a náklady řízení

16. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

17. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě žádné náklady v souvislosti s vedeným soudním řízením nevznikly a jejich přiznání ani nepožadovala.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 11. července 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.