Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

64 Ad 4/2021

č. j. 64 Ad 4/2021-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-28 · ECLI:CZ:KSCB:,2021:64.Ad.4.2021.32

Citované zákony (7)

Rubrum

Č. j. 64 Ad 4/2021 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2021, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 3. 2021, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah žaloby 1. Rozhodnutím ze dne 15. 3. 2021, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 64 Ad 4/2021 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 12. 2020, č. j. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a kterým byl žalobci ponechán nadále invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona.

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

3. Žalobce v žalobě uvedl, že pokles jeho pracovní schopnosti byl stanoven v rozsahu 60 % podle položky 6d kapitoly VI. vyhlášky. Odůvodnění posudkového závěru však v tomto směru považuje žalobce za velmi obecné, neboť neobsahuje žádný popis rozsahu postižení a žádné úvahy nad tím, proč se jedná právě o pokles pracovní schopnosti o 60 %. Žalobce má za to, že došlo k porušení § 68 odst. 3 správního řádu. Žalobce rozporuje, že nebyl k posouzení zdravotního stavu přizván, a to bez ohledu na jeho žádost, aby v námitkovém řízení přizván byl. V dokumentech nalezl žalobce faktický rozpor, který mohl vést ke zkreslení jeho skutečného zdravotního stavu. V posudku se totiž uvádí, že: „EDSS 6.0, ujde 100 - 200 metrů“, nicméně ze zprávy A. ze dne 16. 12. 2020 se podává, že: „chůze s 2 FH kolem 50 m EDSS 6,5“. Dále žalobce poukázal na to, že vůbec nebylo přihlédnuto ke zprávě Nemocnice České Budějovice ze dne 20. 11. 2020. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že navrhuje pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). Rozhodnutí ponechala žalovaná na výsledku dokazování a na úvaze soudu. Podstatný obsah správních spisů 5. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce podal dne 12. 5. 2017 žádost o přiznání invalidního důchodu. Posudkem OSSZ České Budějovice ze dne 15. 6. 2017 byl žalobce shledán invalidním v prvním stupni od 15. 6. 2017, neboť se u něj jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který způsobil pokles jeho pracovní schopnosti o 35 %. Jeho zdravotní postižení bylo podřazeno pod kapitolu VI., položku 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“); viz rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 7. 2017. V námitkovém řízení žalobce neuspěl (viz rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2017). Žalobce podal ve věci správní žalobu, s níž byl úspěšný, neboť posudková komise MPSV zhodnotila míru poklesu jeho pracovní schopnosti v rozsahu 50 %, a to podle kapitoly VI., položky 6c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 54 Ad 20/2017 - 21).

6. Dne 23. 9. 2020 podal žalobce žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Dne 27. 11. 2020 (opravný posudek ze dne 2. 12. 2020 k posudku ze dne 6. 11. 2020) byl lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice vypracován posudek o invaliditě. Bylo zhodnoceno, že se jedná o dlouhodobě Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 64 Ad 4/2021 nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce je invalidní. Jde nadále o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 50 %. Den vzniku invalidity 20. 7. 2017. Bylo uvedeno, že posuzovaný je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové a duševní schopnosti. Doba platnosti posudku trvale. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 50 %, přičemž procentní výměra se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění.

7. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 10. 12. 2020 rozhodnutí, kterým byla žádost o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta, přičemž bylo uvedeno, že žalobce je nadále poživatelem invalidního důchodu druhého stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky.

8. Dne 15. 2. 2021 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 9 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce byl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60 %. Jde nadále o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Datum vzniku invalidity trvá (20. 7. 2017). Bylo uvedeno, že posuzovaný je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobce byl hodnocen pro těžké funkční postižení. Pro další navýšení poklesu pracovní schopnosti nebyl shledán důvod.

9. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 12. 2020 bylo potvrzeno. Posudkem o invaliditě ze dne 15. 2. 2021 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 60 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole VI. (postižení nervové soustavy), položce 6d (demyelinizační postižení, roztroušená skleróza mozkomíšní, jiná degenerativní postižení centrální nervové soustavy, těžké funkční postižení, podstatné omezení celkové výkonnosti a pohyblivosti - chůze 100 m, funkčně významná spasticita na dvou končetinách, ataxie, afektivní nebo kognitivní poruchy) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Míra poklesu pracovní schopnosti již nebyla změněna podle § 3 a § 4 vyhlášky. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku o tom, proč v případě žalobce nelze indikovat vyšší než druhý stupeň invalidity. Posudek posudkové komise MPSV Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 64 Ad 4/2021 10. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 26. 5. 2021 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela. Invalidita třetího stupně žalobci náleží od 16. 12. 2020. Doba platnosti posudku byla stanovena do května 2026.

11. Žalobce byl hodnocen jako technik. Od května 2021 pracuje na čtyřhodinový úvazek.

12. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je roztroušená skleróza v primárně progresivní formě, klinicky s rychle progredující spastickou paraparesou s levostrannou převahou, se sfinkterovými potížemi, erektilní dysfunkcí, s t. č. EDSS nad 6,5.

13. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 6e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 70 až 80 %. Posudková komise tento pokles pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 70 %. Posudková komise zvolila dolní hranici poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení, kdy jde o těžký pokles celkové výkonnosti již při lehkém zatížení. Prokázána byla především progredující těžká paraparéza obou dolních končetin, přičemž pohyblivost byla velmi obtížná a žalobce byl schopen přesunu jen na velmi krátké vzdálenosti s pomocí opěrných pomůcek (dvě francouzské hole). Na obou rukou byly známky spasticity s převahou vlevo. V žádném případě nebyl žalobce již schopen chůze do 100 m. Jeho zdravotní stav odpovídal z funkčního hlediska více než uváděnému EDSS 6,5.

14. Posudková komise doplnila, že nebyl shledán důvod pro využití § 4 vyhlášky o posuzování invalidity. Výkon výdělečné činnosti nevyžaduje zcela mimořádné podmínky. Právní hodnocení krajského soudu 15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

16. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání, konaném dne 28. 6. 2021. Krajský soud rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobce, kterým se z účasti na jednání předem omluvil. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 26. 5. 2021. Krajský soud neprováděl samostatně dokazování žalobcem předloženými lékařskými zprávami, neboť všechny tyto lékařské zprávy měla k dispozici posudková komise MPSV a staly se podkladem zpracovaného posudku. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 64 Ad 4/2021 17. Žaloba je důvodná.

18. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

19. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

20. Náležitosti posudku jsou upraveny s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 64 Ad 4/2021 schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

21. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ České Budějovice, jakož i zejm. z provedeného dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 26. 5. 2021. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise vyšetřen a posudková komise MPSV měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou.

22. Z tohoto posudku vyplývá, že s ohledem na zvlášť těžké funkční postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce, činí pokles jeho pracovní schopnosti 70 %, což odpovídá třetímu stupni invalidity. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud zhodnotil, že se posudková komise MPSV přesvědčivě vypořádala i s tím, proč jsou její závěry stran poklesu pracovní schopnosti odlišné od předcházejících posudků.

23. Posudková komise zdravotní postižení žalobce zhodnotila jako zvlášť těžké funkční postižení podle položky 6e, kapitoly VI. přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž vycházela z objektivizovaného zdravotního stavu žalobce a z jeho vyšetření při jednání komise. Bylo vysvětleno, že žalobce rozhodně není schopen chůze na vzdálenost 100 m, což je kritériem položky 6d, která zdravotnímu postižení žalobce neodpovídá. Zdravotní stav žalobce podle posudkové komise odpovídal z funkčního hlediska více než uváděnému EDSS 6,5. Posudková komise zhodnotila kritéria podle položky 6e, kapitoly VI. přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a dospěla na rozdíl od posudkového lékaře v námitkovém řízení k závěru, že u žalobce jde o těžký pokles celkové výkonnosti již při lehkém zatížení, že jde o těžkou poruchu motoriky (progredující paraparesa obou dolních končetin), pohyblivost je velmi obtížná, přesunu byl žalobce schopen jen na velmi krátkou vzdálenost za pomocí dvou francouzských holí. K řádnému zhodnocení zdravotního stavu Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 64 Ad 4/2021 žalobce přispělo jistě i to, že byl žalobce přizván k jednání komise, kde byl prohlédnut odborným neurologem.

24. Datum změny invalidity na třetí stupeň od 16. 12. 2020 posudková komise evidentně vztáhla k datu vyšetření žalobce v MS ambulanci A., kdy bylo zhodnoceno, že žalobce ujde kolem 50 m, EDSS 6,5 (viz lékařská zpráva ze dne 16. 12. 2020).

25. Pokud jde o délku platnosti posudkových závěrů, tak ta byla stanovena do května 2026, kdy se žalobce podrobí kontrolní lékařské prohlídce, neboť nelze vyloučit při komplexní léčbě zlepšení jeho funkčních schopností s pozitivním dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti.

26. Napadené rozhodnutí bylo tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

27. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobce nové rozhodnutí o jeho námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

28. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch ve věci žalobce, kterému však žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. žádné náklady neúčtoval. Proto bylo rozhodnuto tak, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalovaná nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť nebyla v řízení úspěšná.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 8 64 Ad 4/2021 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích dne 28. června 2021 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.