64 Ad 5/2023

Rubrum

č. j. 64 Ad 5/2023- 40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2023, č.j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 64 Ad 5/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 10. 2022, č.j. X zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení jejího zdravotního stavu, a to pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobkyně byla dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor (dále jen „lékař OSSZ“) ze dne 13. 10. 2022 nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 55 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 31. 3. 2023 (žaloba předána k poštovní přepravě dne 30. 3. 2023.

4. Žalobkyně v žalobě, doplněné k výzvě soudu dne 17. 4. 2023 o vlastnoruční podpis, podrobně popsala svůj zdravotní stav, pro který považuje napadené rozhodnutí za nesprávné a nesouhlasí s ním.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vycházela z posudku lékaře ČSSZ ze dne 8. 2. 2023, z něhož plyne, že u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je postižení uvedené v kap. V., pol. 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pokles pracovní schopnosti žalobkyně byl po aplikaci korekčních faktorů dle § 36 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity stanoven v rozsahu 40 %. Uvedený posudek žalovaná hodnotí jako správný, splňující veškeré zákonné požadavky. S ohledem na námitky žalobkyně bylo žalovanou navrženo provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále jen „posudková komise“).

III. Podstatný obsah spisu

6. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 10. 2022, č.j. X, kterým žalovaná zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu, pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, vychází z posudku lékaře OSSZ o invaliditě ze dne 13. 10. 2022, v němž posudkový lékař uzavřel, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je psychiatrické onemocnění – těžká neurastenie druhého typu. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu V., položku 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. S ohledem k dalšímu zdravotnímu stavu žalobkyně byla tato hodnota s ohledem na § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity navýšena o 10 % na celkových 55 %. Žalobkyně je i nadále invalidní pro invaliditu II. stupně.

7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí, jež zpochybňovaly závěry posudkového lékaře s odkazem na zdravotní stav žalobkyně doložený ambulantními zprávami odborných lékařů, nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě, ten je datován dnem Shoda s prvopisem: J. M. 3 64 Ad 5/2023 8. 2. 2023. Posudková lékařka ČSSZ se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 13. 10. 2022 neztotožnila, dospěla k závěru, že žalobkyně není invalidní pro invaliditu II. stupně, nýbrž je od 13. 10. 2022 invalidní pro invaliditu I. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je neurastenie a anxiosně depresivní a fobická porucha. Z předložené zdravotní dokumentace posudková lékařka ČSSZ učinila závěr, že ze strany posudkového lékaře OSSZ došlo k nadhodnocení dopadů ostatních zdravotních postižení žalobkyně na její pracovní schopnost a současně byla s ohledem na rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu použita položka charakterizující jiné diagnózy. Na základě uvedené dospěla posudková lékařka ČSSZ, že posudkový závěr posudkového lékaře OSSZ potvrdit nelze. Současně přezkum zdravotního stavu nepotvrdil námitky žalobkyně. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékařka ČSSZ zvolila zdravotní postižení uvedené v kap. V., pol. 5c vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla určena v rozsahu 35 % s tím, že s ohledem na další postižení byla navýšena o 5 % na celkových 40 %. Žalobkyně je od 13. 10. 2022 invalidní pro invaliditu I. stupně.

8. Popsané závěry posudkové lékařky žalovaná převzala do napadeného rozhodnutí, když na str. 2 a 3 vymezila důvody, pro které se posudková lékařka ČSSZ neztotožnila se závěry lékaře OSSZ. Současně na základě těchto závěrů žalovaná konstatovala, že žádosti žalobkyně o změnu výše invalidity z důvodu zhoršení zdravotního stavu vyhovět nelze, pročež je prvostupňové rozhodnutí správné. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu pak žalovaná uvedla, že závěry posudkové lékařky ČSSZ o invaliditě žalobkyně I. stupně nelze bez dalšího v nynější věci převzít, neboť předmětem této věci výhradně otázka nároku žalobkyně na zvýšení invalidního důchodu. Z tohoto důvodu bude změna výše invalidního důchodu na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně realizována samostatným rozhodnutím.

9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 19. 9. 2023 jsou založeny na č.l. 30– 35 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že komise jednala v přítomnosti žalobkyně za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí smíšená porucha osobnosti (simplexní, emočně labilní), přítomna je taktéž chronifikovaná úzkostně depresivní a neurastenická symptomatologie. Posudková komise uvedla, že zdravotní stav žalobkyně hodnotila za použití posudkového kritéria určeného pro poruchy osobnosti, položkou pro postižení středně těžké – kap. V, pol. 7b vyhlášky o posuzování invalidity. Z taxačního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30–45 % zvolila horní hranici s ohledem na chronifikaci psychických potíží. Tento rozsah dále navýšila s ohledem na problematiku somatických komorbidit na celkových 55 %. Posudková komise se tak shodla se závěry posudkového lékaře OSSZ ze dne 13. 10. 2022 a naopak nepřisvědčila závěrům posudkové lékařky ČSSZ ze dne 8. 2. 2023. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní pro invaliditu II. stupně.

IV. Průběh jednání před krajským soudem

10. Dne 16. 10. 2023 bylo u krajského soudu konáno ústní jednání, v rámci kterého účastníci řízení setrvaly na svých stanoviscích vyjádřených v průběhu tohoto řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 4 64 Ad 5/2023 V. Právní hodnocení krajského soudu 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

12. Žaloba není důvodná.

13. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, jakož i o změně výše invalidního důchodu, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. K posouzení přitom může dojít v nepřítomnosti posuzovaného, pokud komise shledá jeho zdravotní dokumentaci za dostačující pro účely posouzení. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č.j. 3 Ads 108/2010-78) Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku Posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobkyně a přihlédla a vypořádala se též s odbornými lékařskými nálezy, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně a na které žalobkyně v žalobě poukazuje. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž byla v době vydání napadeného rozhodnutí smíšená porucha osobnosti (simplexní, emočně labilní), přítomna je taktéž chronifikovaná úzkostně depresivní a neurastenická symptomatologie. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V, pol. 7b vyhlášky o posuzování invalidity. Z taxačního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30–45 % zvolila horní hranici s ohledem na chronifikaci psychických potíží. Tento rozsah dále navýšila s ohledem na problematiku somatických komorbidit na celkových 55 %.

16. Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, možností aplikovat případně korekční faktory i námitkami žalobkyně a zejména veškerou předloženou zdravotní dokumentací stran jejího zdravotního stavu, pak považuje soud posudek Posudkové komise za úplný Shoda s prvopisem: J. M. 5 64 Ad 5/2023 a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nebyl dán důvod ke změně výše invalidity z II. stupně na III. stupeň. Z tohoto důvodu je žalobou napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející rozhodnutí prvostupňové, správné. Na druhou stranu ovšem posudková komise označila za nesprávný závěr posudkové lékařky ČSSZ, dle níž se v případě žalobkyně nejedná o invaliditu II. stupně, nýbrž jde o invaliditu I. stupně. Uvedený posudkový závěr lékařky ČSSZ se však do žalobou napadeného rozhodnutí v souladu s judikaturou správních soudů, s ohledem na odlišný předmět řízení, správně nepromítl. Podstatná je tedy v nyní projednávané věci skutečnost, že žádost žalobkyně ze dne 25. 7. 2022, o změnu výše invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na invaliditu III. stupně, nebyla důvodná, pročež není důvodná ani nyní projednávaná žaloba.

17. Na základě shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejednalo o invaliditu třetího stupně, žalobkyně byla i nadále invalidní ve druhém stupni z důvodu poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 55 %; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobkyně je i nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně.

VI. Závěr a náklady řízení

18. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, v jejím případě krajský soud v otázce náhrady nákladů řízení vyšel z § 60 odst. 2 s. ř. s. Jedná se o věc důchodového pojištění, v níž správní orgán dle citovaného ustanovení nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, v němž byl úspěšný.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 16. října 2023 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: J. M.