64 Ad 7/2023

Rubrum

č. j. 64 Ad 7/2023–39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X zastoupena Mgr. Michalem Fidrou, advokátem se sídlem Ant. Barcala 1446/26A, 370 05 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2023, č.j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2023, č.j. X, se ruší a věc se žalované vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 401 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Shoda s prvopisem: J. M. 2 64 Ad 7/2023

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 6. 12. 2022, č.j. X, zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, a to pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobkyně nebyla dle posudku lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor (dále jen „lékař OSSZ“) ze dne 29. 11. 2022 dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění invalidní, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 29. 5. 2023.

4. Dle žalobkyně posudkový lékař nemohl odpovídajícím způsobem zhodnotit její zdravotní stav, když tento posuzoval pouze na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, aniž by tato byla k jednání přizvána a vyšetřena. Její zdravotní stav se přitom i nadále zhoršuje. Z uvedených důvodů je navrhováno žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vycházela z posudku lékaře ČSSZ ze dne 15. 3. 2023, z něhož plyne, že u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, o invaliditu se však nejedná. Rozhodující příčinou tohoto zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobkyně je postižení uvedené v kap. XIV., odd. A, pol. 10a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pokles pracovní schopnosti žalobkyně byl stanoven v rozsahu 25 % bez nutnosti aplikace korekčních faktorů ve smyslu § 4 vyhlášky o posuzování invalidity. Uvedený posudek žalovaná hodnotí jako správný, splňující veškeré zákonné požadavky. S ohledem na námitky žalobkyně bylo žalovanou navrženo provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále jen „posudková komise“).

III. Podstatný obsah spisu

6. Rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2022, č.j. X, kterým žalovaná zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění, vychází z posudku lékaře OSSZ o invaliditě ze dne 29. 11. 2022, Shoda s prvopisem: J. M. 3 64 Ad 7/2023 v němž posudkový lékař uzavřel, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je malokapacitní hyperaktivní měchýř. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu XIV., odd. A, položku 10a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 25 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně nebyla ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity dále navýšena. Žalobkyně nebyla shledána invalidní.

7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí, jež zpochybňovaly závěry posudkové lékařky s odkazem na zhoršený zdravotní stav žalobkyně, a to i po operaci malokapacitního močového měchýře. Posudkový lékař ČSSZ se se závěry posudkové lékařky ve svém posudku ze dne 15. 3. 2023 ztotožnil a dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je malokapacitní, hyperreaktivní a hyperkontraktní močový měchýř s doporučením ČIK (čistá intermitentní katetrizace). Ostatní onemocnění žalobkyně, byly hodnoceny jako méně významné. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékařka ČSSZ zvolila zdravotní postižení uvedené v kap. XIV., odd. A, pol. 10a vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla určena v rozsahu 25 % s tím, že tato hodnota nebyla ve smyslu § 4 vyhlášky o posuzování invalidity navýšena.

8. Popsané závěry posudkového lékaře žalovaná převzala do napadeného rozhodnutí, když na str. 3 a 4 vymezila důvody, pro které se posudkový lékař ČSSZ ztotožnil se závěry posudkové lékařky OSSZ. S ohledem na závěry posudkových lékařů pak žalovaná konstatovala, že žalobkyně není invalidní, a proto je námitkami napadené prvostupňové rozhodnutí, jímž byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta, správné.

9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 26. 9. 2023 jsou založeny na čl. 21 - 28 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že komise jednala v přítomnosti žalobkyně za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství a neurologie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí dysfunkce močového měchýře. Posudková komise blíže popsala dlouhodobost zdravotních obtíží žalobkyně a její zdravotní stav podřadila pod kap. XIV., odd. A, pol. 10a vyhlášky o posuzování invalidity. Z taxačního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 25 - 40 % zvolila horní hranici s ohledem na pracovní kvalifikaci žalobkyně Pro další navýšení tohoto rozsahu poklesu nebyl posudkovou komisí shledán důvod. Posudková komise se tak shodla se závěry posudkové lékařky OSSZ a posudkového lékaře ČSSZ co do volby posudkového kritéria, nepřisvědčila jim však co do míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní pro invaliditu I. stupně.

IV. Průběh jednání před krajským soudem

10. Dne 30. 10. 2023 bylo u krajského soudu konáno ústní jednání, v rámci kterého účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích uplatněných v průběhu řízení před krajským soudem. Shoda s prvopisem: J. M. 4 64 Ad 7/2023 V. Právní hodnocení krajského soudu 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

12. Žaloba je důvodná.

13. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, jakož i o změně výše invalidního důchodu, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. K posouzení přitom může dojít v nepřítomnosti posuzovaného, pokud komise shledá jeho zdravotní dokumentaci za dostačující pro účely posouzení. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č.j. 3 Ads 108/2010-78) Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

15. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství a neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobkyně a přihlédla a vypořádala se též s odbornými lékařskými nálezy, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž byla v době vydání napadeného rozhodnutí dysfunkce močového měchýře. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIV., odd. A, pol. 10a vyhlášky o posuzování invalidity. Z taxačního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 25–40 % zvolila horní hranici s ohledem na pracovní kvalifikaci žalobkyně -dělnická profese – kterou označila za obtížně zvladatelnou při tomto typu zdravotních obtíží. Pro další navýšení ve smyslu § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nebyl posudkovou komisí shledán důvod.

16. Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné Shoda s prvopisem: J. M. 5 64 Ad 7/2023 položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, možností aplikovat případně korekční faktory i námitkami žalobkyně a zejména veškerou předloženou zdravotní dokumentací stran jejího zdravotního stavu, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož žalobkyně byla invalidní pro invaliditu prvního stupně Z tohoto důvodu je žalobou napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející rozhodnutí prvostupňové, správné.

17. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku dysfunkce močového měchýře činí 40 %, ke vzniku invalidity došlo dne 31. 3. 2022. Za této situace nebyl důvod k zamítnutí její žádosti o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

VI. Závěr a náklady řízení

18. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

19. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, účast na jednání před soudem a 2 porady s klientem) ve výši 5 × 1 000 Kč dle [§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a v náhradě hotových výdajů za čtyři úkony právní služby v částce 5 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Náklady řízení dále spočívají v náhradě za zameškaný čas 8 x ½ hodiny (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 7 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada cestovních výdajů advokáta ve výši 1 296 Kč. Celkem tedy 8 596 Kč. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna za zastupování o tuto daň ve výši 21 %, tedy o 1 805 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.), na konečných 10 401 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shoda s prvopisem: J. M. 6 64 Ad 7/2023 České Budějovice 30. října 2023 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: J. M.