64 Az 4/2023

Rubrum

č. j. 64 Az 4/2023–35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: X, narozena dne X státní příslušnost: X pobytem X, zastoupena advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, IČO: 00007064 sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2023, č. j. OAM-462/ZA-ZA12-ZA06- 2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem: J. M. 2 64 Az 4/2023

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala dne 22. 4. 2022 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 27. 4. 2022 následně žalobkyně poskytla údaje k podané žádosti, přičemž konkrétně sdělila, že je běloruské národnosti a běloruské státní příslušnosti. Dorozumí se ruským, běloruským a anglickým jazykem. Pohovor byl veden v ruském jazyce za přítomnosti tlumočnice. Vyznává pravoslavné křesťanství, nebyla členkou žádné politické strany, o politiku se zajímá, chodí na demonstrace. Je svobodná a bezdětná. Posledním místem bydliště dotyčné ve vlasti bylo město X, ulice X, kde měla i registrovaný pobyt. Jednalo se o byt její matky. V ČR byla poprvé v roce 2018 na základě turistického schengenského víza. Z Běloruska vycestovala dne 24. 1. 2022 do Varšavy a z Polska jela do Prahy. Cestovala na základě českého víza za účelem studia. Na území ČR vstoupila autobusem dne 25. 1. 2022. Nebyla jí udělena víza nebo povolení k pobytu v jiných státech. O mezinárodní ochranu doposud nikde nežádala. Ke svému zdravotnímu stavu sdělila, že je fyzicky zcela zdravá, má psychické problémy, bere velaxin a nějaké uklidňující léky. Tímto trpí více než dva roky. Jiné zdravotní problémy nemá. O udělení mezinárodní ochrany žádá, neboť její rodina je v nebezpečí, protože ona veřejně projevuje svůj občanský názor. Také žádá o mezinárodní ochranu, aby mohla v ČR zůstat a studovat. Jiné důvody žádosti nemá.

2. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje, neboť žalobkyně nesplňuje podmínky pro její udělení.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 25. 7. 2023 žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji usnesením ze dne 8. 6. 2023, č. j. 2 Az 18/2023-19, postoupil z důvodu místní nepříslušnosti Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně namítá, že ačkoli v řízení argumentovala nemožností návratu do domovského státu z důvodu obecně špatné bezpečnostní a politické situace v zemi, žalovaný neobstaral žádný podkladový materiál. Tímto postupem žalovaný dle žalobkyně porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dle žalobkyně nelze vycházet z podkladového materiálu z roku 2020, který nijak nereaguje na zvraty v politické situaci v Bělorusku, a to především v souvislosti s napadením Ukrajiny Ruskou federací. Bělorusko je sankcionováno Evropskou unií pro přímou podporu Ruské federace, přičemž Bělorusko zastává v otázce války a postihu proukrajinských a protiválečných postojů stejnou pozici jako právě Ruská federace. Žalobkyně uvádí, že není absolutně znám osud protirežimních aktivistů. Dále žalobkyně zmiňuje zostření postupu vůči komukoliv, kdo aktuálně či v minulosti vystupoval proti režimu. Dle žalobkyně se z odůvodnění napadeného rozhodnutí podává, že žalovaný vycházel primárně z Informace Odboru azylové a migrační politiky – Bělorusko, jehož autorem je sám žalovaný. Žalovaný se tak Shoda s prvopisem: J. M. 3 64 Az 4/2023 dle žalobkyně nepokusil o zjištění aktuálního stavu věci a posuzoval proto žádost žalobkyně optikou roku 2020 s přesahem do roku loňského, avšak nikoli aktualizovanou o události z roku 2023, tj. roku, kdy bylo o žádosti rozhodováno.

5. Závěrem žalobkyně namítla, že žalovaný její žádost posuzoval toliko optikou toho, jak proti ní bylo postupováno v rámci jejího pobytu v domovském státě, avšak nikoli optikou toho, jak proti žalobkyni může být postupováno v současné době při udržení stávajícího politického myšlení žalobkyně. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

6. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Dle žalovaného bylo v rámci správního řízení objasněno, že důvodem žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany je její snaha o legalizaci pobytu v ČR. Žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno učinit závěr, že ve své vlasti vyvíjela činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byla azylově relevantním způsobem pronásledována. Žalovaný po provedeném správním řízení ani neshledal, že by žalobkyně ve své vlasti mohla pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů rasy, pohlaví, národnosti příslušnosti k určité sociální skupině či pro zastávání určitých politických názorů, popř. že by jí takové pronásledování v případě jejího návratu do země původu hrozilo.

7. Dále žalovaný s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí shrnul, že žalobkyně v průběhu správního řízení uvedla, že nebyla členkou žádné politické strany, byť se o politiku zajímá a účastnila se demonstrací. Na poslední demonstraci byla v listopadu 2020, poté se jich již neúčastnila, ani nebyla jinak politicky či veřejně aktivní. Současně nebyla vystavena žádnému jednání subsumovatelnému pod pronásledování ve smyslu zákona o azylu. Žalobkyně sama uvedla, že ve své vlasti nikdy neměla žádné potíže se státními či bezpečnostními orgány, nebyla trestně stíhána a svoji vlast opustila zcela legálně na základě českého schengenského víza za účelem studia. Žalovaný proto usuzuje, že nelze předpokládat, že by se na ni běloruské státní orgány měly v případě jejího návratu do vlasti zaměřit. Žalovaný též odkazuje na definici pronásledování dle článku 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. 12. 2011. S odkazem na § 12 zákona o azylu a na judikaturu Nejvyššího správního soudu žalovaný uvádí, že pro účely posouzení obav z pronásledování je třeba zkoumat budoucí možnost takového pronásledování, při využití standardu tzv. přiměřené pravděpodobnosti. Jde-li o hodnocení existence důvodných obav stran hrozby skutečného nebezpečí vážné újmy ve státě původu, jež je předpokladem udělení doplňkové ochrany, je vyžadováno reálné nebezpečí. Test reálného nebezpečí je oproti testu přiměřené pravděpodobnosti dle § 12 zákona o azylu přísnější. Je-li určitý stát považován z hlediska dodržování lidských práv za problematickou zemi, neznamená to nutně, že kterýkoli občan takovéto země je tomuto negativnímu vlivu přímo či zprostředkovaně vystaven. Žalovaný uzavřel, že o žalobkyni nelze hovořit jako o člence běloruské opozice. Přestože se žalobkyně dle svých slov zúčastnila několika demonstrací, nepodílela se žádným způsobem na jejich organizaci, ani na nich veřejně nevystupovala. Kvůli svým aktivitám žalobkyně nečelila žádným represím, což koresponduje s jejím bezproblémovým vycestováním ze země. Shoda s prvopisem: J. M. 4 64 Az 4/2023 8. Žalovaný rovněž odmítl námitku absence zajištění dostatečně aktuálních podkladů pro posouzení situace v Bělorusku. V průběhu správního řízení byl shromážděn dostatečný počet aktuálních podkladů, na které v rámci svého vyjádření podrobně odkazuje. Dle žalovaného není pravdou, že by vycházel toliko ze zastaralého podkladového materiálu, jehož je nadto sám autorem. Součástí spisového materiálu naopak jsou též podklady z let 2022 a 2023. Proto je dle žalovaného žaloba nedůvodná.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 32 odst. 1 zákona o azylu), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Následně soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Ve věci soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.

10. Žaloba není důvodná.

11. Podle § 12 zákona o azylu se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec (a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod; nebo (b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

12. Podle § 3 správního řádu platí, že nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 téhož zákona.

13. Žalobkyně především namítá porušení zásady materiální pravdy, kterou spatřuje v tom, že si žalovaný neopatřil dostatečně aktuální podkladové materiály, ze kterých by zjistil současnou situaci v Bělorusku. Toto pochybení žalovaného vedlo dle žalobkyně k tomu, že její žádost byla posuzována optikou roku 2020 (byť s přesahem do roku 2022), avšak nikoli aktuální situací v roce 2023, kdy bylo ve věci vydáno napadené rozhodnutí. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i obsah spisového materiálu a shledal že tato žalobní námitka není důvodná.

14. Jak krajský soud ověřil, součástí spisového materiálu je Shrnutí krizového vývoje v Bělorusku po prezidentských volbách v roce 2020, jehož součástí je sumarizace politické situace v Bělorusku, otázek vnitřního pořádku a bezpečnosti v letech 2020– 2022 (vydáno 22. 6. 2022), dále informace o bezpečnostní a politické situaci v Bělorusku (vydáno 15. 6. 2022), zpráva Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických o dodržování lidských práv v roce 2021, resp. překlad vybraných částí této zprávy (vydáno 8. 6. 2022) a Výroční zpráva Human Rights Watch 2023 (vydáno 21. 2. 2023). Skutečnost, že z těchto podkladů žalovaný vycházel se podává i z odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz s. 3 – 4), kde jsou všechny uvedené podklady zmiňovány. Nelze proto souhlasit s námitkou žalobkyně, že by v důsledku neaktuálnosti podkladových materiálů byla její žádost posuzována optikou roku 2020, neboť většina podkladů, ze kterých žalovaný při jejím posuzování vycházel, byla pořízena v roce 2022, jedna pak přímo v roce 2023. Žalovaný srozumitelně a vzhledem k uplatněné argumentaci žalobkyně dostatečně podrobně objasnil, jaké skutkové okolnosti vyplývají ze správního spisu a jaké z nich pro ni plynou důsledky. Takovýto postup žalovaného Shoda s prvopisem: J. M. 5 64 Az 4/2023 hodnotí krajský soud jako zcela dostatečný a plně souladný se zásadou materiální pravdy vyjádřenou v § 3 správního řádu. Ostatně, judikatura Nejvyššího správního soudu v případě této zásady hovoří o tzv. zásadě racionalizované materiální pravdy (viz např. rozsudky ze dne 1. 3. 2023, č. j. 6 Azs 294/2022–53, bod 37 odůvodnění, či ze dne 16. 3. 2023, č. j. 6 As 18/2022–43, bod 24 odůvodnění), popř. zásadě omezené materiální pravdy (srov. rozsudky ze dne 28. 4. 2023, č. j. 8 As 185/2021-78, bod 48 odůvodnění, či ze dne 14. 8. 2020, č. j. 3 Azs 313/2019–29, bod 10 odůvodnění). I z těchto formulací je zřejmé, že pro zjišťování skutkového stavu není již nadále zákonem vyžadováno „přesné a úplné“ zjištění skutkového stavu (viz § 32 odst. 1 již zrušeného starého správního řádu, tj. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení), nýbrž toliko skutkového stavu bez důvodných pochybností. Tomuto požadavku dle krajského soudu žalovaný beze zbytku dostál.

15. Zmiňuje-li žalobkyně události roku 2023, sama v žalobě nijak nespecifikovala, zda a případně v čem spatřuje změny, kterých měla v daném roce situace v Běloruské republice doznat. Je to přitom právě žalobkyně, která má v souladu dispoziční zásadou vznést konkrétní žalobní body, které vymezují rozsah soudního přezkumu. Soud není povinen ani oprávněn domýšlet argumenty za žalobkyni, neboť takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by roli advokáta (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, či např. rozsudek ze dne 2. 3. 2023, č. j. 7 As 13/2023–26). Přezkumná činnost soudu ve správním soudnictví musí probíhat především na půdorysu uplatněné žalobní argumentace. Jelikož žalobkyně v tomto ohledu zmiňuje především ruskou agresi na Ukrajině, která však probíhá již od února 2022, lze uzavřít, že žalovaným zajištěné podklady ji zohledňují, což krajský soud ověřil. Totéž platí o žalobkyní zmiňovaném sankcionování Běloruska ze strany Evropské unie.

16. Žalobkyně dále zmiňuje, že v Bělorusku dochází k potlačování protirežimních aktivistů, resp. osob vystupujících proti režimu, ať již v minulosti či v současnosti. K uvedenému krajský soud poznamenává, že judikaturou správních soudů je dovozováno, že Bělorusko je zemí, potýkající se s nedostatky v oblasti dodržování základních práv a svobod (viz např. rozsudek ze dne 16. 8. 2023, č. j. 2 Azs 47/2023–19, bod 28 odůvodnění). Je však třeba připomenout, že dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že pokud je určitý stát z hlediska dodržování lidských práv problematickou zemí, neznamená to nutně, že kterýkoli občan takovéto země je tomuto negativnímu vlivu vystaven (viz rozsudek z 21. 7. 2005, č. j. 3 Azs 303/2004-79). Ani nespokojenost se stavem dodržování lidských práv, či původ žadatele ze země s nedemokratickým či autoritativním režimem, nejsou samy o sobě důvodem pro udělení mezinárodní ochrany (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2003, č. j. 7 Azs 13/2003- 40, jehož závěry jsou opakovaně vztahovány i na situaci v Bělorusku, a to i v roce 2023 – srov. usnesení téhož soudu ze dne 25. 5. 2023, č. j. 9 Azs 57/2023-35, bod 10 odůvodnění, či již citovaný rozsudek ze dne 16. srpna 2023, č. j. 2 Azs 47/2023–19, bod 28 odůvodnění). Mezinárodní ochrana občanům Běloruska proto bez dalšího přiznávána není. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu, vycházející průběžně z dostupných zpráv o Bělorusku, není přiměřeně pravděpodobné, že by neúspěšní žadatelé o azyl v zahraničí byli po návratu nějakým způsobem postihováni (srov. rozsudek ze dne 14. 6. 2012, č. j. 6 Azs 4/2012–67, bod 25 odůvodnění, či usnesení ze dne 23. 8. 2023, č. j. 3 Azs 83/2022–23, bod 12 odůvodnění). Uvedená judikatura však připouští i výjimky, a to tehdy, jedná-li se o osoby, které by mohly být pro režim nějakým způsobem Shoda s prvopisem: J. M. 6 64 Az 4/2023 „zajímavými“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2009, č. j. 7 Azs 57/2009–53).

17. Žalobkyně v nyní posuzované věci v řízení před žalovaným vypověděla, že se o politiku v Bělorusku zajímá a po volbách v roce 2020 chodila na demonstrace. Naposledy byla na demonstraci v listopadu 2020. Současně žalobkyně sdělila, že policejní orgány v Bělorusku zatkly jejího nevlastního otce a předložila dokumenty dané zatčení osvědčující. Krajský soud na základě skutečností uváděných žalobkyní i z dokumentů obsažených ve správním spisu shledal, že žalobkyně ze svých účastí na demonstracích v Bělorusku neměla dosud nikdy žádné potíže. Byla pouze běžnou účastnicí těchto demonstrací, nebyla organizátorkou (žalobkyně sama uvedla, že demonstrace organizovala opoziční skupina NEXTA), ani neměla na demonstracích žádnou speciální roli. Z Běloruska vycestovala v lednu 2022, tedy více než po roce od její poslední účasti na demonstraci. Žalobkyně za svoji účast na demonstracích nikdy nebyla zadržena. Za prokázané má krajský soud to, že zadržen byl její nevlastní otec, který byl však po třech dnech ve vězení soudem propuštěn. Jakýmkoli jeho dalším potížím v Bělorusku nic nesvědčí a sama žalobkyně ani nic takového neuvádí. Žalobkyně vycestovala z Běloruska zcela legálně na základě schengenského víza za účelem studia, tedy za plného vědomí běloruských státních orgánů. Vůči běloruské vládě se žalobkyně během svého pobytu v ČR nijak nevymezovala. Nelze se proto domnívat, že by se na ni kvůli této skutečnosti měly běloruské státní orgány po jejím návratu speciálně zaměřit, neboť ji na základě těchto skutečností nelze považovat za tzv. „zajímavý“ cíl běloruských státních orgánů ve smyslu shora citované judikatury. Za těchto okolností nelze dospět k závěru, že by žalobkyně měla odůvodněný strach z pronásledování, popř. že by jí hrozilo reálné nebezpečí vážné újmy.

18. Pro úplnost lze podotknout, že ani dle aktuální judikatury správních soudů není účast na demonstracích bez dalšího považována za důvod, pro který by mělo být žádosti o udělení mezinárodní ochrany vyhověno. V tomto ohledu lze odkázat např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2023, č. j. 19 Az 34/2021–35, ve kterém byla posuzována žádost žalobce, který se v Bělorusku v roce 2017 zúčastnil povolené demonstrace, po níž měl být zadržen policií, která se na něm měla dopustit násilí. Městský soud v Praze v daném případě uzavřel, že v strach žalobce z pronásledování není odůvodněný ani žalobci nehrozí skutečné nebezpečí vážné újmy, neboť se účastnil povoleného mítinku a nic nenasvědčuje tomu, že by běloruský režim měl zájem o řadové demonstranty z března 2017, zvláště s časovým odstupem v řádu let. Daný rozsudek byl následně potvrzen i ze strany Nejvyššího správního soudu, který usnesením ze dne 25. 5. 2023, č. j. 9 Azs 57/2023 – 35, odmítl kasační stížnost proti uvedenému rozsudku pro nepřijatelnost. Nejvyšší správní soud přitom neshledal na postupu městského soudu zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele. Kasační soud uvedl, že pokud žalobce zmiňoval podíl Běloruska na invazi Ruské federace na Ukrajinu, své obavy formuloval značně obecně, aniž by je rozvedl a vztáhl k vlastní osobě. Totéž přitom platí o žalobě žalobkyně v nyní posuzované věci. Rovněž nelze mít za důvodné riziko pronásledování žalobkyně, ke kterému běloruský režim nepřistoupil po více než rok (než žalobkyně zemi opustila). Tím spíše nelze takové riziko očekávat po cca třech letech od účasti na poslední demonstraci.

19. Oproti zmiňovanému případu řešenému Městským soudem v Praze nadto žalobkyně v nynější věci ani nebyla za svou účast na demonstracích zadržena (zadržen byl krátce Shoda s prvopisem: J. M. 7 64 Az 4/2023 pouze její nevlastní otec – pozn. krajského soudu), ani vůči ní nebylo postupováno násilně. Konečně lze podotknout, že žádost žalobkyně se krajskému soudu, shodně jako žalovanému, jeví jako účelová, a to mj. i vzhledem tomu, že žalobkyně o mezinárodní ochranu požádala až s odstupem 3 měsíců od vstupu na území ČR. Krajský soud proto hodnotí závěr žalovaného o účelovosti podané žádosti jako důvodný. Smyslem této žádosti ve skutečnosti měla primárně být legalizace pobytu žalobkyně na území ČR za účelem studia. Krajský soud s ohledem ke shora řečenému uzavírá, že neshledal uplatněné námitky žalobkyně důvodnými.

V. Závěr a náklady řízení

20. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že žádná z žalobních námitek v projednávané věci neobstojí. Žaloba proto není důvodná a jako takovou ji krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 25. října 2023 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: J. M.