65 A 11/2026

Rubrum

č. j. 65 A 11/2026- 43 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci navrhovatelů: a) Ing. R. Š. b) PaedDr. J. Š. oba bytem zast. Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno proti odpůrkyni: Obec Boršov nad Vltavou se sídlem Obecní 52, Boršov nad Vltavou zast. JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem se sídlem Na Sadech 4/3, České Budějovice Za správnost vyhotovení: G. K. 2 65 A 11/2026 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu obce Boršov nad Vltavou, vydané usnesením zastupitelstva obce Boršov nad Vltavou č. 12-32/2024 ze dne 11. 11. 2024 (účinné od 15. 4. 2025), v rozsahu grafické i textové části týkající se vymezení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D3 na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH a XI, vše v k. ú. X, vč. jeho vymezení jako veřejně prospěšné stavby, takto:

Výrok

I. Změna č. 1 územního plánu obce Boršov nad Vltavou, vydaná usnesením zastupitelstva obce Boršov nad Vltavou č. 12-32/2024 ze dne 11. 11. 2024, se v rozsahu grafické i textové části týkající se vymezení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D3 na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH a XI, vše v k. ú. X, vč. jeho vymezení jako veřejně prospěšné stavby, zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovateli a) na náhradě nákladů řízení částku 13 766 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

III. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce b) na náhradě nákladů řízení částku 13 766 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

I. Obsah návrhu

1. Navrhovatelé se návrhem podaným dne 14. 4. 2026 domáhají zrušení změny č. 1 územního plánu odpůrkyně, schválené usnesením zastupitelstvem odpůrkyně ze dne 11. 11. 2024, č. 12-32/2024 (dále jako „OOP“ či „změna územního plánu“ či „změna č. 1“), a to v rozsahu grafické a textové části, která se týká vymezení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D3 na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH a XI, vše v k. ú. X, vč. jeho vymezení jako veřejně prospěšné stavby. Uvedené pozemky jsou ve spoluvlastnictví navrhovatelů [pozemek parc. č. XI je ve výlučném vlastnictví navrhovatelky b)].

2. O pořízení změny rozhodlo zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 12. 12. 2022, a to zkráceným postupem podle § 55a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Navrhovatelé v procesu pořizování OOP uplatnili námitky, které byly zamítnuty.

3. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že vymezením koridoru dopravní infrastruktury na jejich pozemcích jsou kráceni na svých právech, a to zejména na právu vlastnickém (čl. 11 Listiny základních práv a svobod, dále jen „Listina“), přičemž hrozí i vyvlastnění některých pozemků. Dále se cítí zasaženi na právu podnikat (čl. 26 Listiny) a na právu na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny). Napadené OOP je dle jejich názoru nezákonné a v rozporu s požadavkem proporcionality zásahu do vlastnických práv navrhovatelů k jejich nemovitostem. Za správnost vyhotovení: G. K. 3 65 A 11/2026 4. Dotčené pozemky navrhovatelů tvoří jeden celek. Pozemek parc. č. XI je pastvinou (dále jen „pastvina“), ostatní dotčené pozemky jsou pozemky lesními. Navrhovatelé a jejich právní předchůdci pastvinu dlouhodobě zušlechťují, a to jak fakticky (oplocení, studna, přípojka elektřiny, výsadba zeleně), tak i právně (výkupem sousedních pozemků a jejich scelováním do současné podoby). Navrhovatelé disponují povolením pro farmový chov zvířat. Cílem navrhovatelů je využít pastvinu pro farmový chov jelenovité zvěře. Změnou územního plánu nedošlo ke změně funkčního využití pozemků navrhovatelů. Tato změna územního plánu však vymezuje na dotčených pozemcích koridor dopravní infrastruktury CNU.D3 pro novou cyklostezku a cyklotrasu „Vltavská cyklostezka – úsek Zlatá Koruna – Boršov nad Vltavou, etapa Zahorčice – Boršov nad Vltavou“ (dále jen „koridor“ či „cyklostezka“); přitom jde o veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou lze práva k pozemkům vyvlastnit.

5. Navrhovatelé namítají, že navržený koridor přetíná dosud ucelený soubor jejich pozemků na dvě části, a sice že odděluje pastvinu od většího lesního pozemku (o velikosti cca 3,5 ha). Část pozemků se nachází v evropsky významné oblasti Blanský les (dále též jako „EVL“) a také na území přírodní památky Vltava u Blanského lesa. Navrhovatelé popisují složení půdy a svažitost terénu a uvádí, že zásahy do půdy a kácení lesního porostu výrazně zvyšují erozní nebezpečí. Na pozemcích se nachází 1,5 metrů široká nezpevněná lesní technická linka (dále jen „lesní linka“), která slouží k uskladňovaní dříví a k jeho odtažení z pozemků. Lesní linka odpovídá lesní svážnici, je ostatní trasou pro lesní dopravu a nejde o pozemní komunikaci. Lesní linka je jediná část pozemků, po které je možné se pohybovat se stroji lesní techniky. Právě v místě této lesní linky je plánováno umístění cyklostezky.

6. Námitka znemožnění obhospodařování pozemků Vymezení koridoru a umístění cyklostezky navrhovatelům dle jejich názoru prakticky znemožní obhospodařovat jejich pozemky tak, jak mj. ukládá § 31 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Navržená cyklostezka by výrazně ztížila či dokonce znemožnila hospodaření na pozemcích; to bude znamenat pro navrhovatele podstatný zásah do vlastnických práv (ztížení výkonu vlastnického práva) a bude jim taktéž způsobena i velká ekonomická škoda.

7. Ke změně územního plánu původně vydal dne 25. 3. 2024 nesouhlasné stanovisko Magistrát města České Budějovice (dále jen „orgán státní správy lesů“), a to z důvodu značného záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa a z důvodu negativního ovlivnění lesního hospodaření na zbytku těchto pozemků. Orgán státní správy lesů považoval cyklostezku i za nebezpečnou z důvodu nebezpečí pádu stromu. Po dohodovacím řízení vydal orgán státní správy lesů dne 24. 5. 2024 doplnění stanoviska, v němž bez bližšího odůvodnění změny názoru konstatoval, že vymezení koridoru je v souladu s lesním zákonem a se záměrem souhlasil, přestože nedošlo k žádné jeho změně. Navrhovatelé mají za to, že doplnění stanoviska orgánu státní správy lesů je nepřezkoumatelné a nezákonné a nemůže sloužit jako podklad pro změnu územního plánu. Orgán státní správy lesů stanovil čtyři upozornění pro navazující řízení. Podmínku, že „je třeba zachovat sjezd z budoucí stavby na přilehlé lesní pozemky“, považují navrhovatelé za zcela nedostatečnou. Navrhovatelé potřebují užívat pro sjezdy lesní techniky celou délku lesní linky. Budoucí stanovení jen několika míst, či dokonce jen jednoho místa pro sjezd lesní techniky, může znamenat, že se tato lesní technika Za správnost vyhotovení: G. K. 4 65 A 11/2026 nebude schopna dostat k některým částem pozemku. Řádné hospodaření na celém pozemku tak bude znemožněno.

8. Upozornění orgánu státní správy lesů přitom ani nebyla převzata do změny územního plánu s odůvodněním, že se jedná o příliš podrobné podmínky. Dle navrhovatelů je nereflektování upozornění orgánu státní správy lesů do změny územního plánu v rozporu s lesním zákonem a jím vymezenými požadavky na ochranu lesa. Navrhovatelé upozorňují na rozpor s § 4 odst. 4 stavebního zákona. Dle navrhovatelů mohlo ke změně nesouhlasného stanoviska na souhlasné dojít pouze tehdy, pokud by se změnily skutečnosti a podmínky, na jejichž podkladě bylo nesouhlasné stanovisko vydáno. Zároveň by taková změna musela být dostatečně odůvodněna. Při nesplnění těchto požadavků nelze k nově vydanému souhlasnému stanovisku vůbec přihlížet a nadále platí vydané nesouhlasné stanovisko orgánu státní správy lesů. Již jen tento důvod postačuje dle navrhovatelů ke zrušení OOP.

9. Námitka rozporu s charakterem pozemků Dle navrhovatelů je vymezení koridoru na předmětných pozemcích v rozporu s charakterem těchto pozemků. Na pozemcích se nachází EVL a přírodní památka, je tam i pramen vody. Žalobci dokládají, že jejich pozemky se řadí do oblasti se silnou až velmi silnou erozí. Pozemky jsou v současnosti aktivně využívány k zemědělské a lesní činnosti. Pastvina je oplocena a je na ní budován chov jelenovité zvěře. Tento záměr bude cyklostezkou znemožněn. Zvířata potřebují klid a vykácení stromů na jižní straně pozemku způsobí nedostatek potřebného stínu. Jižní část pastviny bude v souvislosti s tím také erodovat. Změnou územního plánu je plánováno stržení oplocení a také dojde k rozsáhlým úpravám okolí cyklostezky. To vše je v rozporu se současným charakterem pozemků. Rozpor s realitou či nedostatečně zjištěný skutkový stav je dle navrhovatelů důvodem pro zrušení změny územního plánu. Odkazují na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2016, čj. 8 As 121/2015-53, a ze dne 25. 9. 2020, čj. 6 As 151/2019-53.

10. Ke změně územního plánu vydal dne 25. 3. 2024 nesouhlasné stanovisko Magistrát města České Budějovice (dále jen „orgán ochrany přírody“), který vyhodnotil vymezení cyklotrasy na předmětných pozemcích jako nevhodné a těžko akceptovatelné. Orgán ochrany přírody jasně formuloval své výhrady a zdůraznil, že by vymezení cyklostezky mělo významný antropogenní vliv na významné krajinné prvky a přirozené prostředí živočichů (asfaltový povrch, rozšíření cesty, zpevnění svahů, vybudování propustku a zábradlí, zhutnění lesní půdy, zásah do kořenového systému a zvýšení mortality plazů a obojživelníků). Orgán ochrany přírody konstatoval, že takový zásah by byl významně vyšší, než v jiných částech trasy a doporučil předcházet negativním dopadům na lesní pozemky vhodným trasováním cyklostezek. Na vhodnější alternativu upozorňovali i navrhovatelé ve svých námitkách.

11. Po dohodovacím řízení vydal orgán ochrany přírody dne 31. 5. 2024 doplnění stanoviska, v němž se změnou územního plánu vyjádřil souhlas, a to přes to, že v rámci dohodovacího řízení nebyly jeho vlastní připomínky nijak zohledněny a nedošlo k žádné změně návrhu změny územního plánu. Orgán ochrany přírody uplatnil pouze upozornění pro navazující řízení, a to opatření zajištující prostupnost krajiny zejména v místě křížení stavby s vodním tokem. Změna nesouhlasného stanoviska nebyla orgánem ochrany přírody ani řádně odůvodněna, což ji dle navrhovatelů činí nepřezkoumatelnou. Doplnění stanoviska nemohlo Za správnost vyhotovení: G. K. 5 65 A 11/2026 být podle nich řádným podkladem pro změnu územního plánu, a to pro rozpor s § 4 odst. 4 stavebního zákona.

12. Dle navrhovatelů je vymezení koridoru na jejich pozemcích v rozporu s charakterem těchto pozemků, zejména s ochranou živočichů a rostlin a z důvodu zcela nevhodného svažitého a místy podmáčeného terénu.

13. Navrhovatelé namítají rozpor změny územního plánu s Politikou územního rozvoje (dále jen „PÚR“) a odkazují na její čl. 14a, 16, 20, 20a a 25. V článcích vyjmenované priority při územním plánování nebyly podle navrhovatelů vzaty v úvahu. Jde o záměr, který významně ovlivňuje charakter lokality a je zcela v rozporu s požadavkem na ochranu přírody a krajiny. Odpůrkyně měla od záměru upustit nebo jej vést jinou trasou. Pro rozpor s PÚR by měla být změna územního plánu podle navrhovatelů zrušena.

14. Dle navrhovatelů představuje současně dlouhodobě zavedený stav a způsob využití pozemků limity využití území; přitom odkazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2017, čj. 4 As 118/2017-60. Navrhovatelé uvádí, že mají k dispozici registrační lístek provozovny ze dne 27. 5. 2019, ze kterého vyplývá, že na pastvině je povolen farmový chov, který ale může být regulací dle změny územního plánu zcela znemožněn. Dále bylo Magistrátem města České Budějovice dne 21. 6. 2021 pod čj. SU/7350/2018-37, vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby oplocení na pozemcích parc. č. XI a XJ. Na str. 57 změny územního plánu se počítá s tím, že dojde k odstranění (a náhradě) stávajících propustků a oplocení. Vydaná rozhodnutí představují podle navrhovatelů limity využití území a není tak možné přijmout regulaci, která je s těmito povoleními v rozporu.

15. Dle navrhovatelů nebyly dostatečně posouzeny alternativní varianty vedení koridoru. Navrhovatelé ve svých námitkách poukázali na alternativní trasu, která by nevedla přes jejich pozemky (část po polní cestě a část po silnici III. třídy až do Zahorčic). Odpůrkyně se však dle navrhovatelů jednotlivými variantami nezabývala, příp. se jimi zabývala nedostatečně či vycházela z nesprávných podkladů. Pořizovatel územně plánovací dokumentace přitom musí z vlastní iniciativy zvážit všechny reálně v úvahu přicházející varianty řešení a výběr zvolené varianty dostatečným a přesvědčivým způsobem odůvodnit. Navrhovatelé odkazují na řadu rozsudků Nejvyššího správního soudu (ze dne 18. 9. 2008, čj. 9 Ao 1/2008-34, ze dne 2. 2. 2011, čj. 6 Ao 6/2010-103, ze dne 20. 5. 2010, čj. 8 Ao 2/2010- 644, ze dne 27. 1. 2011, čj. 7 Ao 7/2010-133, ze dne 8. 9. 2011, čj. 9 Ao 4/2011-78, a ze dne 23. 3. 2023, čj. 6 As 319/2021-111).

16. Odpůrkyně v reakci na námitky navrhovatelů doložila studii proveditelnosti, která porovnává dvě varianty vedení koridoru. Tato studie je však dle navrhovatelů netransparentní, nepřezkoumatelná a nesprávná. Z celého vyznění studie je zřejmé, že byla zpracována tak, aby byla jako vhodnější zvolena stávající trasa cyklostezky přes pozemky navrhovatelů, a nikoliv trasa alternativní.

17. Ač má studie proveditelnosti porovnávat stávající trasu cyklostezky s alternativní trasou navrženou navrhovateli, je tato alternativní trasa vedena jinak, než jak ji navrhovatelé navrhli. Již to zpochybňuje relevanci studie. Studie dále dospívá k celé řadě nesprávných závěrů. Např. závěr o nezbytnosti kácení je naprosto v rozporu s realitou. Za správnost vyhotovení: G. K. 6 65 A 11/2026 18. Dle odpůrkyně cyklotrasa dle změny územního plánu zajišťuje větší bezpečnost cyklistů. S tím navrhovatelé taktéž nesouhlasí. V jiných úsecích vede Vltavská cyklostezka i ve větší délce po silnicích III. třídy (např. Vyšší Brod – Rožmberk, 7 km po silnici III. třídy, Štěkře – Záluží; více než 1 km po silnici III. třídy); přitom se jedná o silnice, po kterých jezdí stovky automobilů. V případě alternativní trasy by po silnici III. třídy cyklostezka vedla pouze přibližně 500 metrů. Alternativní trasu nelze považovat podle navrhovatelů za méně bezpečnou, neboť silnice III. třídy jsou využívány i v jiných úsecích. Pro navrhovatele není pochopitelné, proč odpůrkyně tvrdí, že je třeba vést cyklostezku po lesní lince z důvodu vyšší bezpečnosti, zatímco její další části vede po silnicích. Navíc v části k) odůvodnění změny územního plánu se uvádí, že některé úseky cyklostezky budou využívány osobními, popř. zemědělskými a nákladními vozy. To argument o bezpečnosti cyklostezky činí nesprávným.

19. Další vadou studie proveditelnosti je podle navrhovatelů nepřezkoumatelný závěr o nákladech na stavbu. Obě trasy byly hodnoceny stejně, a to 6 000 Kč za 1 metr a příplatek za obtížnost trasy 0,3 (tj. 30 % z ceny). Takový postup stanovení odhadní ceny je však nesprávný. Z ničeho není patrné, proč má alternativní trasa stejný příplatek za obtížnost, když právě cyklostezka vedená přes pozemky navrhovatelů bude zjevně nákladově intenzivnější (mohutné terénní úpravy nejsou v případě alternativní trasy potřeba). Studie také opomíjí cenu pozemků, které bude muset Jihočeský kraj koupit, popř. za náhradu vyvlastnit. Cyklostezka dle změny územního plánu totiž vede po soukromých pozemcích. Alternativní trasa by na druhou stranu v maximální míře využívala pozemků, které jsou ve vlastnictví odpůrkyně nebo Jihočeského kraje.

20. Navrhovatelům se jeví jako neproporcionální vybudovat 900 m dlouhý úsek cyklostezky na soukromých pozemcích, které bude třeba za tím účelem vyvlastnit, vykácet a zainvestovat miliony korun (vyrovnání, vyasfaltování, doprovodné stavby), když je možné vést cyklostezku jinou trasou. Takové trasování je v rozporu s požadavkem na to, aby zásahy do vlastnického práva měly zásadně výjimečnou povahu, byly prováděny na základě zákona, z ústavně legitimních důvodů, jen v nezbytné míře a nejšetrnějším ze způsobů, vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2016, čj. 8 As 2/2016-56).

21. Navrhovatelé dále považují vedení alternativní trasy ve studii proveditelnosti za nehospodárné. Je totiž vedena vedle stávající silnice č. III/14332 a počítá s množstvím záborů půdy (ZPF a lesní pozemky), což činí alternativní trasu dražší variantou. Dle navrhovatelů však k takovému řešení není žádný věcný důvod. Pozemky silnice č. III/14332 jsou dostatečně široké, takže by stávající těleso silnice mohlo být např. oboustranně rozšířeno o oddělené cyklostezky a nebylo by nezbytné žádné pozemky zabírat či vyvlastňovat. Od křižovatky by mohla cyklostezka vést přímo po silnici č. III/14327, která je slepou komunikací a končí v Zahorčicích, kde je zcela zanedbatelný provoz. Vedení cyklostezky po místní komunikaci je naprosto standardní (např. i přímo v Boršově nad Vltavou).

22. Trasování cyklostezky po alternativní trase je dle navrhovatelů nezbytné i z důvodu ochrany přírody a krajiny. Koridor cyklostezky má negativní zásadní dopad na EVL Blanský les a na přírodní památku Vltava u Blanského lesa, proto je toto trasování v rozporu s ochranou tohoto území. Žalobci namítají § 45i odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně Za správnost vyhotovení: G. K. 7 65 A 11/2026 přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), jehož dikce nebyla naplněna. Dle § 36 odst. 2 téhož zákona je zakázáno poškozovat přírodní památky, resp. pouze po udělení výjimky dle § 43 téhož zákona, ta však udělena nebyla. Dle odpůrkyně cyklostezka zasahuje do chráněných lokalit jen velmi okrajově. Takové vypořádání je dle navrhovatelů účelové. Celé chráněné území však požívá stejné ochrany. Argumentovat tím, že cyklostezka povede po okraji chráněného území, a tedy nebude mít negativní dopad, je nesprávné. Navrhovatelé upozorňují i na institut ochranného pásma, který řeší přechod mezi chráněným a nechráněným územím.

23. Dle navrhovatelů byla alternativní trasa nedostatečně prověřena. Sice se odkazuje na studie z roku 2021 a 2024, samotné prověření jednotlivých variant a také zdůvodnění zvolené varianty je zcela nedostatečné a nepřesvědčivé. Přesná alternativní trasa, jak ji navrhovatelé namítali, prověřena nebyla vůbec. Dle navrhovatelů studie proveditelnosti nemůže sloužit jako podklad pro vypořádání námitek. Studie proveditelnosti pomíjí různé aspekty obou variant (např. svažitost terénu, zásah do charakteru území, rozdílný zásah do vlastnických práv) a jiné aspekty věci hodnotí nesprávně (rozsah kácení dřevin, zásah do EVL a přírodní památky, bonitu půdy). Studie obsahuje závěry odporující faktickému stavu území.

24. Pokud jde o vypořádání námitek navrhovatelů, tak odpůrkyně opomněla v odůvodnění výběru trasy zvážit rozdíl v zásahu do vlastnických práv vlastníků dotčených pozemků. Odůvodnění námitek se opírá o nesprávné závěry studie proveditelnosti, některé klíčové faktory vůbec nezvažuje a z toho důvodu je nepřesvědčivé a nedostatečné.

25. Pokud jde o množství alternativních tras, tak navrhovatelé brojí proti tomu, že byly zvažovány pouze dvě. Variant mělo být zvažováno daleko více, přičemž odpůrkyně byla povinna tyto varianty aktivně vyhledat a posoudit, a ne pouze vycházet z toho, co navrhlo navrhovatelé. Dle navrhovatelů má odpůrkyně k dispozici několik variant vedení koridoru, které by vedly k menším zásahům do charakteru lokality a menšímu omezení vlastnických práv. Přesto odpůrkyně vymezila koridor přes pozemky navrhovatelů, toto vymezení dostatečně neodůvodnila a jednotlivé alternativní trasy řádně neprověřila. Odpůrkyně nevážila veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny. Ačkoliv je budování Vltavské cyklostezky odpůrkyní deklarováno jako stavba ve veřejném zájmu, samotná změna územního plánu nemůže splnit kritérium nezbytnosti, neboť výsledku lze dosáhnout i jiným, méně omezujícím způsobem, a přiměřenosti, neboť zásah do vlastnických práv navrhovatelů vyvlastněním a porušení práva podnikat nemůže být vyváženo veřejným zájmem, který spočívá ve vybudování de facto zbytné trasy pro cykloturismus. Již v současnosti totiž vede mezi Boršovem nad Vltavou a Zlatou Korunou plnohodnotná cyklotrasa, přičemž cyklotrasa nevede po silnici č. I/3, nýbrž po samostatné souběžné komunikaci.

26. Navrhovatelé ponechali na úvaze krajského soudu, zda z důvodu nezbytnosti nechá zpracovat oponentní posudek ke studii proveditelnosti k posouzení jednotlivých variant vedení cyklostezky. Dle navrhovatelů však k posouzení důvodnosti jejich návrhu postačují již výše uvedená tvrzení.

27. Navrhovatelé se dále dovolávají směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která byla transponována do § 45i ZOPK. Za správnost vyhotovení: G. K. 8 65 A 11/2026 Evropsky významná lokalita Blanský les byla vyhlášena nařízením vlády č. 318/2013 Sb., stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (viz příloha č. 182). Jako předmět ochrany je vymezeno 12 typů evropských stanovišť, z toho mj. prioritní evropské stanoviště „Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích“, a 9 evropsky významných druhů. Dle čl. 3 nařízení Jihočeského kraje č. 5/2014, o vyhlášení přírodní památky Vltava u Blanského lesa a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je předmět ochrany této přírodní památky shodný jako předmět ochrany EVL Blanský les.

28. Ve věci změny územního plánu vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí (dále jen „krajský úřad“) dvě stanoviska, a to ze dne 5. 9. 2022, čj. KUJCK 108770/2022, a ze dne 26. 3. 2024, čj. KUJCK 41476/2024, kterými vyloučil významný vliv změny územního plánu na předmět ochrany nebo celistvost EVL. Tato stanoviska považují navrhovatelé za nesprávná a nepřezkoumatelná a vnitřně rozporná. Obě stanoviska uvádí pouze evropsky významné druhy, avšak evropská stanoviště zcela opomíjí. V daném místě se přitom nachází prioritní evropské stanoviště „Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích“. V tomto směru jde o podstatné opomenutí, které má vliv na zákonnost a správnost stanovisek, která byla podkladem pro změnu územního plánu. Z důvodu opomenutí zahrnout evropsky významná stanoviště do hodnocení, nelze vůbec vyloučit významný vliv změny územního plánu na předmět ochrany a je proto třeba, aby byla vydána stanoviska nová.

29. Navrhovatelé jsou přesvědčeni o významném ovlivnění prioritního evropského stanoviště změnou územního plánu. Cyklostezka bude vyžadovat masivní terénní úpravy a kácení, dojde ke změně vodních poměrů v důsledku stavební činnosti, tj. k vysušení území. S odvodněním horní části rokle počítá projektová dokumentace zpracovaná k záměru. Dotčené prioritní evropské stanoviště však potřebuje pro svou existenci vysokou vlhkost.

30. Stanoviska krajského úřadu jsou dle navrhovatelů nesprávná a nepřezkoumatelná i proto, že bylo opomenuto zhodnotit dopad změny územního plánu na přírodní památku Vltava u Blanského lesa. Stanovisko krajského úřadu ze dne 26. 3. 2024 je dle navrhovatelů vnitřně rozporné. Jednak se v něm uvádí, že na plochách řešených návrhem se nenachází jediné zvláště chráněné území (což zjevně není pravda), ale na druhé straně se konstatuje, že trasa koridoru jen velmi okrajově zasahuje do přírodní památky. Vymezení koridoru a jeho následná realizace podle názoru navrhovatelů zcela jistě změní a poškodí přírodní památku (kácení, terénní úpravy, změna vodních poměrů). Stanoviska se však ničím takovým nezabývají, natož aby přezkoumatelně uvedené obavy rozptýlily. Stanoviska nemohla být podkladem pro vydání změny územního plánu, a proto se navrhovatelé domnívají, že i z toho důvodu je třeba změnu územního plánu zrušit.

31. Příliš široké vymezení koridoru Vymezení koridoru není dle navrhovatelů v souladu s principem minimalizace zásahu veřejné správy do vlastnictví dotčených osob. Řešení musí co nejméně zatěžovat dotčené vlastníky. Tento požadavek nebyl naplněn, neboť koridor byl vymezen v místech, které se nacházejí na pozemcích navrhovatelů, až do šířky 35 metrů. Taková šířka přitom není zdůvodněna. Změna územního plánu je proto nepřezkoumatelná. Nutnost odůvodnění parametrů koridoru (šířka) vyplývá z Metodického doporučení Ministerstva pro místní rozvoj Vymezení koridorů veřejné dopravní a technické Za správnost vyhotovení: G. K. 9 65 A 11/2026 infrastruktury v územním plánu z roku 2021. Vymezení koridoru v šířce 35 metrů bez jakéhokoliv odůvodnění je přílišným zásahem do vlastnických práv navrhovatelů. A to tím spíše, že pro záměr cyklostezky je již zpracovaná projektová dokumentace, z níž plyne konkrétní podoba cyklostezky o šíři 4 metrů. Cyklostezka mohla být po dohodě s vlastníky zapracována do územního plánu již ve své konkrétní podobě a šíři. Tím by byl minimalizován dopad do vlastnických práv navrhovatelů. Vymezení koridoru ve větší šíři, než jak je uvedena v projektové dokumentaci, je nepřiměřeným zásahem do jejich práv.

II. Vyjádření odpůrkyně

32. Odpůrkyně má za to, že návrh není důvodný. Odpůrkyně má za to, že změna kvality stávající lesní linky (zpevnění a rozšíření) jistě neznemožní užívání a dostupnost pozemků navrhovatelů. Zemědělská technika má vysokou prostupnost terénem, proto má odpůrkyně za to, že tvrzení v tomto směru jsou nepřípadná.

33. Dle odpůrkyně uvádí, že ke změně nesouhlasných stanovisek příslušných odborů došlo v rámci dohodovacího řízení dne 18. 4. 2024. Odpůrkyně nemá za to, že by tento postup byl nezákonný a že by dopadal i na zákonnost napadeného OOP. Dle stavebního zákona může docházet ke koordinaci stanovisek dotčených orgánů a k odstraňování rozporů. Navrhovatelé dle odpůrkyně nijak nekonkretizují, v čem měly změny stanovisek způsobit nezákonnost napadené části OOP.

34. Odpůrkyně dále uvádí, že EVL a přírodní památka zasaženy nebudou, neboť koridor je veden po jejich severní hranici. Tvrzení o masivních terénních úpravách a změně vodního režimu je dle názoru odpůrkyně spíše nadsazené či spekulativní; zřízení cyklostezky nebude mít na vodní poměry podstatný vliv (budou zřízeny propustky). Cyklostezka do prvků ochrany životního prostředí nebude zasahovat, resp. povede po jejich okraji.

35. K prověřování alternativních tras odkazuje odpůrkyně na str. 95 změny územního plánu č.

1. Již dříve došlo k vyhodnocení dalších možných variant (zejména trasy vedoucí přímo okolo Vltavy); ty byly však vyhodnoceny jako nevhodné. Alternativních tras objektivně existuje mnoho, nicméně po vyloučení trasy okolo Vltavy, byla brána jako preferovaná právě navrhovateli napadená varianta trasy.

36. Pokud jde o šíři koridoru, tak navrhovateli zmiňovaná metodika není závazná. Nicméně i z ní plyne, že koridor je třeba vymezit v širším rozsahu. Vymezený koridor reflektuje očekávané komplikace s ohledem na konkrétní podobu terénu na konkrétních pozemcích, pročež šíře koridoru variuje v rozmezí 10 až 35 m. Podmínky využití koridoru CNU.D3 jsou stanoveny tak, aby byla zajištěna realizovatelnost záměru, pro který je koridor navrhován. Odůvodnění šíře koridoru není dle odpůrkyně zákonnou náležitostí. Z kontextu polohového určení koridoru, členění terénu a obecného odůvodnění změny územního plánu č. 1 potřebou realizovatelnosti záměru s ohledem na očekávané komplikace, je dle názoru odpůrkyně určení rozsahu koridoru dostatečně odůvodněno. Odpůrkyně doplnila, že i po změně územního plánu mohou navrhovatelé nadále využívat své pozemky jako doposud.

37. Odůvodnění změny č. 1 podle odpůrkyně poskytuje dostatečné odůvodnění přijaté úpravy. Dle odpůrkyně je vymezení koridoru vyváženým výsledkem poměřování kolidujících zájmů v rámci oprávněné diskrece územního samosprávného celku. Odpůrkyně zdůrazňuje Za správnost vyhotovení: G. K. 10 65 A 11/2026 veřejný zájem na výstavbě komunikace nadmístního významu s cílem aktivní rekreace široké veřejnosti s tím, že je-li to možné, má navrhovaná trasa přispět k bezpečnosti provozu (mj. tím, že trasa nebude vedena po stávajících komunikacích pro osobní a nákladní dopravu).

38. Odpůrkyně je toho názoru, že navrhovatelé ani realizací cyklostezky nepřijdou o možnost provozování své podnikatelské činnosti, neboť les i pastviny jsou značně rozsáhlé. Pozemek určený pro chov jelenovité zvěře má rozměry cca 2,5 ha a ze západní i z východní strany sousedí se vzrostlým lesním porostem, který bude poskytovat stín zvěři, i kdyby došlo v dílčímu zásahu v podobě kácení stromů na jižní straně pozemku. Odpůrkyně má dále za to, že zbudování cyklostezky a projíždějící cyklisté jistě nebudou zvěř rušit, na rozdíl např. od projíždějícího traktoru. Odpůrkyni se tak jeví nerozhodné, zda by měla být cyklostezka vedena po jižní nebo po severní straně uvedeného pozemku.

39. Odpůrkyně navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Právní hodnocení krajského soudu

40. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

41. Krajský soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť pro to byly splněny procesní podmínky.

42. Návrh je důvodný. III.A Aktivní legitimace a podmínky řízení 43. Nejprve se zdejší soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech v důsledku opatření obecné povahy. To, zda je navrhovatel skutečně na svých právech dotčen, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009– 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

44. Pokud jde o navrhovatele v tomto řízení je z hlediska jejich aktivní legitimace zjevná potencialita zásahu do jejich veřejných subjektivních práv, neboť v návrhu tvrdí dotčení na svých právech napadeným OOP, a to v rozsahu pozemků v jejich vlastnictví dotčených koridorem cyklostezky.

45. Zdejší soud dále posuzoval, zda byl návrh podán včas. Z pohledu včasnosti návrhu je podstatné, že změna č. 1 územního plánu nabyla účinnosti dne 15. 4. 2025. Za správnost vyhotovení: G. K. 11 65 A 11/2026 46. V projednávaném případě je zjevné, že byl-li návrh podán krajskému soudu dne 14. 4. 2026, byl podán včas, a je v něm uvedeno, z jakých skutkových a právních důvodů považují navrhovatelé změnu č. 1 územního plánu za nezákonnou.

47. Dále bylo zapotřebí posoudit, jakou právní úpravou se proces vydání změny č. 1 řídil, a to s ohledem na dikci § 323 odst. 9 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Podle § 334a odst. 2 citovaného zákona dále platí, že ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období (1. leden 2024 až 30. červen 2024; viz odst. 1 citovaného ustanovení) postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. Pro aplikaci § 323 odst. 9 citovaného zákona je tedy podstatné, zda bylo zahájeno veřejné projednání před 1. 7. 2024 nebo až po něm.

48. Za začátek veřejného projednání je zapotřebí považovat okamžik, kdy došlo k vyhlášení dne a místa veřejného projednání, což předurčuje aplikovatelnou právní úpravu nejen pro samotné veřejné projednání, ale i následný schvalovací proces změny územního plánu (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 5. 2025, čj. 73 A 2/2025-84).

49. Veřejné projednání změny č. 1 bylo zahájeno dne 16. 2. 2024, kdy odpůrkyně oznámila den a místo veřejného projednání veřejnou vyhláškou. Ve vztahu ke změně č. 1 je tak zapotřebí aplikovat zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, neboť veřejné projednání bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona. III.B Základní východiska soudního přezkumu 50. Pokud jde o východiska, z nichž zdejší soud při posouzení důvodnosti návrhu vycházel, tak předně je třeba uvést, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/2005–98, publ. pod č. 740/2006 Sb. NSS, vyplývá pět kroků, v rámci nichž soud při přezkumu opatření obecné povahy postupuje. „Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.) spočívá v pěti krocích; za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality.“ 51. Krajský soud přitom při přezkumu postupuje od prvého kroku k dalším s tím, že pokud u některého z kroků algoritmu shledá důvod pro zrušení napadeného opatření obecné povahy, aplikací dalších kroků se již věcně nezabývá. Tzv. algoritmus přezkumu opatření obecné povahy však byl modifikován novelizací s. ř. s. provedenou zákonem č. 303/2011 Za správnost vyhotovení: G. K. 12 65 A 11/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež zakotvila vázanost soudu rozsahem a důvody návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Z hlediska systematiky přezkumu opatření obecné povahy v rozsahu návrhových bodů však uvedený algoritmus, vč. posloupnosti jeho kroků, zůstává použitelný. Jinými slovy řečeno, krajský soud postupuje při aplikaci algoritmu přezkumu tak, aby nevybočil z mezí návrhových bodů.

52. V nyní projednávané věci se návrhové body navrhovatelů týkaly především třetího kroku algoritmu (zákonnost postupu při vydávání OOP, tj. soulad s procesním právem), dále čtvrtého kroku algoritmu (zákonnosti samotného obsahu opatření obecné povahy z pohledu hmotně-právního) a dále pátého kroku algoritmu (proporcionality přijatého řešení).

53. Krajský soud obecně předesílá, že ve schváleném územním plánu a jeho změnách se projevuje zájem obce na rozvoji území, který v sobě nutně zahrnuje i sumu soukromých zájmů obyvatel obce, kupř. na zachování prostředí, v němž žijí (a tím i uchování hodnoty nemovitostí v jejich vlastnictví), v relaci k zalidněnosti, zastavitelnosti obce, krajinnému rázu, životnímu prostředí atd., a to vyjádřených skrze jimi volené zastupitele. Ostatně stanovit funkční využití území a jeho rozvoj při splnění všech cílů a zásad územního plánování je součástí legitimního rozhodnutí zastupitelstva obce, které plně spadá do samostatné působnosti obce, do níž správní soudy mohou zasahovat pouze minimálně (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2020 sp. zn. III. ÚS 2833/19, či nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. III. ÚS 709/19). Úlohou soudu v řízení o návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části je bránit jednotlivce před excesy v územním plánování a před nedodržením zákonných mantinelů, nikoliv však územní plány dotvářet či měnit. Ke zrušení územního plánu či jeho změny by měl proto soud přistoupit výlučně tehdy, pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost pořízení a vydání územního plánu. Územní plán je svou povahou dlouhodobý koncepční dokument obce sloužící k usměrňování jejího územního rozvoje, který je právně závazný. Územní plán omezuje vlastníka nemovitostí v takto určených plochách v jeho právu užívat nemovitost jiným než stanoveným způsobem.

54. Územní plán obce Boršov a jeho změny jsou zveřejněny na webu https://www.borsovnvlt.cz/urad/uzemni-plan/. Krajský soud ve věci vycházel z takto zveřejněných dat a ze spisu předloženého odpůrkyní. Územní plány a jejich změny vydané formou opatření obecné povahy mají povahu správního aktu na pomezí normativního (abstraktního) správního aktu a individuálního (konkrétního) správního aktu „s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se tedy k určité konkrétní situaci) a s obecně vymezeným okruhem adresátů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/2005–98, publ. pod č. 740/2006 Sb. NSS). Z důvodu normativního charakteru opatření obecné povahy je nutno jej pojímat jako právní regulaci poměrů v území, která je obecně závazná. Právní regulace obsažená v územních plánech je otázkou právní, která není předmětem dokazování. III.C Změna nesouhlasných stanovisek dotčených orgánů na souhlasná 55. Orgán ochrany přírody podal dne 25. 3. 2024 pod zn. OOZP/1851/2024 k záměru změny č. 1 územního plánu nesouhlasné stanovisko, které poměrně podrobně odůvodnil. Orgán ochrany přírody nesouhlasil s tou částí koridoru, která protíná lesní porost a vodní toky. Za správnost vyhotovení: G. K. 13 65 A 11/2026 Upozornil na morfologii a svažitost terénu a zhodnotil, že výstavba asfaltové cyklostezky bude mít významný antropogenní vliv na významné krajinné prvky (les, vodní tok, údolní niva). Stavba v této terénní konfiguraci (rozšíření, zpevnění ve svazích, náspy, zídky propustek, zábradlí) představuje dle orgánu ochrany přírody mnohem větší zásah do krajiny a biotopu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin než v jiných částech trasy s mírnými svahy. Stavba přinese zábor lesní půdy, zhutnění lesní půdy, ovlivnění lokálních hydrologických poměrů, negativní ovlivnění dřevin, zásah do kořenového systému, ovlivnění chování, pohybu a predace volně žijících živočichů; hrozí zvýšená mortalita plazů nebo obojživelníků. Orgán ochrany přírody uzavřel, že umístění cyklostezky v předmětném svažitém lesním porostu je jen těžko akceptovatelné. Dle orgánu ochrany přírody lze negativním dopadům nejúčinněji předejít vhodným trasováním cyklostezek.

56. Pod stejnou značkou vydal téhož dne nesouhlasné stanovisko i orgán státní správy lesů, a to s odůvodněním, že je zabírána značná část pozemků určených k plnění funkcí lesa a bude negativně ovlivněno lesní hospodaření na zbytku těchto pozemků. Dle tohoto orgánu je třeba uspořádat jednání a šetření a prověřit jiné možnosti umístění koridoru a je třeba řešit lesní hospodaření na zbytcích zabraných pozemků i na ostatních pozemcích určených k plnění funkcí lesa, které navazují na navrhovaný koridor. Dle tohoto orgánu je třeba řešit i bezpečnost navrženého koridoru z pohledu pádu stromů z okolních pozemků.

57. Obě tato nesouhlasná stanoviska byla vydána příslušnými odděleními spadajícími pod odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice.

58. Dne 18. 4. 2024 se konalo dohodovací řízení, jehož se účastnil zpracoval změny č. 1 a pořizovatel změny č. 1, dvě zaměstnankyně krajského úřadu, odboru územního plánování, a tři pracovníci Magistrátu města České Budějovice, odboru životního prostředí. V zápisu o této události je uvedeno, že „ve spolupráci s odborem dopravy krajského úřadu a zpracovatelem projektové dokumentace (studie proveditelnosti) bude prověřena šířka koridoru pro Vltavskou cyklostezku (…) zejména z pohledu technických opatření za účelem přístupnosti PUPFL (včetně techniky pro těžení) a migrační prostupnosti u vodoteče, kterou koridor přetíná.“ 59. Následně dne 24. 5. 2024 vydal odbor ochrany životního prostředí pod zn. OOZP/5895/2024 Mrš doplnění vyjádření zn. OOZP/1851/2024 z hlediska lesního hospodářství, v němž se uvádí, že tento orgán státní správy lesů přezkoumal dne 22. 5. 2024 „na základě žádosti“ své předchozí vyjádření zn. OOZP/1851/2024 a že „dle nově doložených skutečností“ je záměr cyklostezky v souladu s lesním zákonem, tento orgán tudíž se záměrem souhlasil. Jako orgán státní správy lesů uplatnil čtyři upozornění pro další navazující řízení, a to zachovat sjezd z budoucí stavby na přilehlé lesní pozemky, přizpůsobení povrchu tlakům od těžké lesní a hasičské techniky, projednat s vlastníky přilehlých lesních pozemků kácení nebezpečných stromů a vhodnou dobu těžby, a zachovat stávající vodoteče, aby se nezměnily vodní poměry u přilehlých lesních pozemků.

60. Následně dne 31. 5. 2024 pod čj. OOZP/6308/2024/SOK vydal odbor ochrany životního prostředí jako orgán ochrany přírody doplnění vyjádření zn. OOZP/1851/2024 z hlediska ZOPK, v němž se uvádí, že dne 29. 5. 2024 přezkoumal „na základě žádosti“ své předchozí vyjádření zn. OOZP/1851/2024 a že „dle nově doložených skutečností“ je záměr cyklostezky v souladu se ZOPK a že tento orgán s koncepcí souhlasí. Orgán ochrany přírody stanovil Za správnost vyhotovení: G. K. 14 65 A 11/2026 jedno upozornění pro navazující řízení, a sice že součástí stavby budou opatření zajišťující prostupnost krajiny, zejména v místě křížení stavby s vodním tokem.

61. Navrhovatelé především sporují to, že oba dotčené orgány původně vydaly k záměru nesouhlasná stanoviska, která byla po dohodovacím řízení doplněna novými vyjádřeními, v nichž bez bližšího odůvodnění změny názoru bylo uvedeno, že záměr je v souladu se sledovanými zájmy. Dle navrhovatelů byl porušen § 4 odst. 4 stavebního zákona. Změna názoru dotčených orgánů navíc není nijak odůvodněna; dle navrhovatelů jsou doplňující stanoviska nepřezkoumatelná. Dle navrhovatelů nelze k souhlasným stanoviskům přihlížet a nadále platí ta nesouhlasná.

62. Podle § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona platilo, že orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů4) nebo tohoto zákona. Dotčené orgány vydávají stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle tohoto zákona. Pro obsah stanoviska se použije § 149 odst. 2 správního řádu obdobně. Uvedená poznámka pod čarou č. 4 odkazuje mimo jiné na ZOPK a na lesní zákon.

63. Podle § 50 odst. 2 stavebního zákona platilo, že pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, újezdnímu úřadu sousedícího vojenského újezdu a sousedním obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení podle odstavců 5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží.

64. Podle § 54 odst. 2 stavebního zákona platilo, že zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

65. Stanovisko dotčeného orgánu podle § 50 odst. 2 stavebního zákona je tak závazným podkladem, bez nějž nelze územní plán vydat (srov. rozsudky NSS ze 7. 1. 2009, čj. 2 Ao 2/2008-62, a na něj navazující z 24. 11. 2010, čj. 1 Ao 5/2010-169, č. 2266/2011 Sb. NSS, bod 126, či z 22. 1. 2021, čj. 1 As 161/2019-56, č. 4157/2021 Sb. NSS, bod 46).

66. Podle § 4 odst. 4 stavebního zákona platilo, že dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží. Za správnost vyhotovení: G. K. 15 65 A 11/2026 67. Výkladem citovaného ustanovení se podrobně zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 3. 2025, čj. 8 As 71/2024-105, přičemž konstatoval: „Citované ustanovení upravuje tzv. kontinuitu (závazných) stanovisek dotčených orgánů. Nutnost kontinuity znamená, že dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem vydaným v předchozích etapách. Měnit je mohou pouze v případě, že se změnily podmínky nebo poměry v dotčeném území. Podle judikatury lze za změnu poměrů považovat jen objektivní skutečnost; bez ní správní orgán nemůže své stanovisko zpřísnit jen proto, že později změnil názor. Pokud se však okolnosti týkající se (složky) životního prostředí promění, lze vydat taková navazující (závazná) stanoviska, jejichž závěr se liší od stanoviska původního. Zároveň je na místě požadovat, aby v navazujícím (závazném) stanovisku bylo náležitým způsobem zdůvodněno, proč takto dotčený orgán postupoval a že nastaly uvedené okolnosti, za nichž lze navazující stanovisko nebo navazující závazné stanovisko vydat. To klade zvýšené nároky na dotčené orgány a odůvodnění jejich (závazných) stanovisek (rozsudky NSS z 24. 10. 2013, čj. 2 As 40/2013-32, z 22. 6. 2022, čj. 5 As 98/2019-82, bod 85, z 29. 6. 2022, čj. 7 As 75/2022-52, bod 17, či z 9. 3. 2023, čj. 3 As 318/2021- 46, bod 20). Byť požadavek kontinuity podle citovaného ustanovení primárně míří na vydávání (závazných) stanovisek v různých stupních procesů územního plánování a stavebního řádu, dopadá i na konsekutivně probíhající (tj. dílčí po sobě jdoucí) procesy a správní řízení stejného stupně (rozsudek Krajského soudu v Praze ze 14. 5. 2019, čj. 43 A 101/2018-42, bod 40). Uplatní se tedy i v rámci procesů územního plánování, zde pořizování územního plánu. Takto s požadavkem kontinuity (závazných) stanovisek běžně pracuje i judikatura Nejvyššího správního soudu (rozsudky NSS čj. 5 As 98/2019-82, body 72. 85, 86 a 89, z 1. 2. 2024, čj. 3 As 201/2022-34, body 16 a 17, z 30. 1. 2020, čj. 2 As 187/2017-327, body 87 a násl., či z 20. 12. 2016, čj. 5 As 94/2015-79).“ 68. Jak bylo popsáno shora, odbor ochrany životního prostředí, jako dotčený orgán na úseku ochrany přírody a krajiny a státní správy lesů nejprve podal k návrhu změny územního plánu nesouhlasná stanoviska, která odůvodnil věcnými argumenty, proč je navrhované řešení nevhodné z pohledu zájmů chráněných zvláštními právními předpisy na zmiňovaných úsecích. Následně po tzv. dohodovacím řízení, k jehož formě a průběhu se krajský soud vyjádří níže, podaly dotčené orgány doplnění stanovisek, v nichž bez bližšího odůvodnění konstatovaly, že nadále nemají výhrady vůči změně územního plánu, neboť ji „na základě žádosti“ přezkoumaly a na základě „nově doložených skutečností“ již se změnou územního plánu souhlasí. Z ničeho neplyne na základě jaké žádosti byla nesouhlasná stanoviska přezkoumána a kdo ji podal.

69. S ohledem na výše citovaný § 4 odst. 4 stavebního zákona upravující nutnost kontinuity stanovisek je otázkou, zda pro změny stanovisek byly splněny přísné podmínky, resp. zda dotčené orgány svá souhlasná stanoviska, i ve vztahu ke splnění uvedených podmínek, náležitě odůvodnily.

70. Dotčené orgány (orgán státní správy lesů a orgán ochran přírody) byly ve smyslu § 4 odst. 4 stavebního zákona vázány svými nesouhlasnými stanovisky ze dne 25. 3. 2024 a doplňující souhlasná stanoviska, která měla negovat předchozí negativní stanoviska, mohly v téže věci uplatnit pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací Za správnost vyhotovení: G. K. 16 65 A 11/2026 dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu.

71. Z obsahu předložené dokumentace související s pořizováním napadeného OOP se nepodává, že by v rámci dohodovacího řízení či po něm došlo k jakékoliv změně či úpravě návrhu změny územního plánu, která by mohla odůvodňovat změnu stanovisek dotčených orgánů. Z listiny o průběhu dohodovacího řízení se toliko podává, že ve spolupráci s odborem dopravy a zpracovatelem projektové dokumentace bude prověřena šířka koridoru zejména z pohledu technických opatření za účelem přístupnosti k lesním pozemkům a migrační prostupnosti u vodoteče. Z obsahu spisové dokumentace se podává, že v dubnu 2024 byla zpracována studie proveditelnosti. Na str. 11 napadeného OOP se uvádí, že byly provedeny úpravy návrhu změny č. 1 [byla mírně upravena textová část v oblasti podmínek využití koridoru a podmínky ploch s rozdílným využitím; šlo však o sloučení podmínek uvedených v kapitole d) a f) textové části; výslovně se uvádí, že nedošlo po věcné stránce ke změně s vazbou na rozhodování o změnách v území], nicméně nešlo o podstatnou úpravu, pročež nebylo nutné přistoupit k opakovanému veřejnému projednání. Uvedené se podává i z vyhodnocení výsledků veřejného projednání ze dne 9. 9. 2024.

72. Z obsahu podkladové dokumentace neplynou žádné nově zjištěné či doložené skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně mění podmínky, za kterých byla původní stanoviska vydána. Pokud důvodem pro změnu stanovisek měly být skutečnosti vyplývající z nového podkladu, kterým byla studie proveditelnosti, pak bylo na dotčených orgánech, aby důvody svého postupu náležitě popsaly a vyjevily ve svých doplňujících stanoviscích. Krajský soud však nemá za to, že by studie proveditelnosti jakkoli změnila dosavadní skutkový stav věci. Jejím úkolem bylo prověřit alternativní trasování cyklostezky, které by co nejméně vedlo stávajícím lesním porostem. Výsledkem této studie je, že z pohledu cyklistické dopravy i z pohledu ekonomického a z hlediska menšího záboru pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu se nadále doporučuje sledovat variantu původní, tj. tu ke které v nezměněné podobě oba dotčené orgány podaly nesouhlasná stanoviska. Výsledkem studie proveditelnosti rozhodně nebyla žádná deklarovaná úprava původně projednávané a řešené trasy cyklostezky.

73. Jak již bylo uvedeno, je na místě požadovat, aby ve změnovém stanovisku bylo náležitým způsobem zdůvodněno, proč takto dotčený orgán postupoval a že nastaly zákonné okolnosti, za nichž lze změnu stanoviska provést. To klade zvýšené nároky na dotčené orgány a odůvodnění jejich stanovisek. Ani v jednom doplňujícím stanovisku (ze dne 24. 5. 2024 a ze dne 31. 5. 2024) nejsou důvody změny názoru dotčených orgánů vysvětleny, není popsáno, na základě čeho dotčené orgány přehodnotily svá nesouhlasná stanoviska, jak se změnily okolnosti či jaké „nově doložené skutečnosti“ je vedly k tomuto postupu. Takový postup dotčených orgánů je v rozporu s § 4 odst. 4 stavebního zákona čili je nezákonný a současně je nutno obě změnová stanoviska označit za nepřezkoumatelná pro nedostatek odůvodnění (k požadavkům na odůvodnění stanovisek dotčených orgánů srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 Ao 6/2010-130, publ. pod č. 2445/2011 Sb. NSS, body 80-85, a ze dne 18. 1. 2011, čj. 1 Ao 2/2010-185, publ. pod č. 2397/2011 Sb. NSS, body 73 a 95). K tomu se doplňuje, že vymezení „upozornění“ pro navazující řízení nemůže fungovat jaké řádné odůvodnění. K těmto upozorněním se ovšem dodává, že krajský Za správnost vyhotovení: G. K. 17 65 A 11/2026 soud souhlasí s postupem pořizovatele změny územního plánu, který je označil za překračující podrobnost územního plánu. Zajištění realizace těchto „upozornění“ by bylo úkolem správních orgánů v případných navazujících řízení.

74. Na jedné straně tu tak stojí nesouhlasná stanoviska uplatněná dotčenými orgány dne 25. 3. 2024 podle § 50 odst. 2 stavebního zákona, která předvídatelným způsobem interpretují a hájí veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny a na ochraně lesů. Na straně druhé tu jsou změny těchto stanovisek v podobě stručného výstupu z tzv. dohodovacího jednání, které jsou z pohledu zákonných požadavků na ochranu přírody a krajiny a ochranu lesa a lesního hospodaření, hájených uvedenými nesouhlasnými stanovisky, nedostatečně odůvodněné a značně překvapivé, pročež nemohou obstát. V důsledku toho pak nelze akceptovat ani vyhodnocení návrhu změny č. 1 s požadavky zvláštních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů na str. 52, kde je uvedeno, že změna č. 1 zohledňuje požadavky ZOPK a lesního zákona. Opak je totiž pravdou. Souhlasná stanoviska dotčených orgánů ze dne 24. 5. 2024 a ze dne 31. 5. 2024 jsou tedy nezákonná a tato nezákonnost se v rozsahu změny č. 1 přenáší i na napadenou část opatření obecné povahy. Krom toho k nim nelze přihlížet ani proto, že byly vydány, aniž byly splněny výše popsané podmínky pro změnu dřívějšího stanoviska dle § 4 odst. 4 stavebního zákona.

75. Ohledně potřeby kontinuity stanovisek, jakož i judikatury k požadavkům na odůvodnění stanovisek dotčených orgánů, odlišné stanovisko by muselo obsahovat dostatečné zdůvodnění toho, proč takto dotčený orgán postupoval – tedy co se změnilo, jaký to má význam a proč je změna dostatečná k jinému posouzení ze strany dotčeného orgánu.

76. Ani jedno z doplňujících stanovisek ze dne 24. 5. 2024 a ze dne 31. 5. 2024 neobsahuje žádné odůvodnění, natož náležité vysvětlení významné změny náhledu (naprostého přehodnocení posouzení) na posuzovaný návrh.

77. Krajský soud si taktéž nemůže odpustit konstatování, že forma tzv. dohodovacího řízení tak, jak proběhlo v nyní řešené věci, naprosto neodpovídala právní úpravě. Podle § 4 odst. 8 stavebního zákona platilo, že orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. Těmito ustanoveními jsou § 136 odst. 6 ve spojení s § 113 správního řádu.

78. V dané věci byli na schůzce v rámci tzv. dohodovacího řízení přítomni: zpracovatel změny č. 1, pořizovatel změny č. 1 (tj. odpůrkyně), dvě úřednice za nadřízený orgán územního plánování (krajský úřad) a tři úředníci za odbor životního prostředí Magistrátu města České Budějovice, tj. úředníci odboru, který předtím vydal nesouhlasná stanoviska.

79. Dohodovací řízení se ovšem vede mezi nadřízeným orgánem územního plánování a nadřízeným dotčeným orgánem, tj. účastnit se této schůzky měly kromě nadřízeného orgánu územního plánování, též nadřízené orgány obou dotčených orgánů, tj. úředníci krajského úřadu za úsek ochrany přírody a krajiny a za úsek ochrany lesního hospodaření a státní správy lesů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2023, čj. 2 As 108/2023-32). Nadřízené orgány dotčených orgánů, jež vydaly nesouhlasná stanoviska, se však tzv. dohodovacího řízení vůbec neúčastnily. Za správnost vyhotovení: G. K. 18 65 A 11/2026 80. Je tedy zjevné, že formálně ani materiálně se jistě nemohlo jednat o dohodovací řízení. Z obsazení schůzky spíše vyplývá, že šlo o neformální schůzku, na které mělo nejspíš být přímo dotčeným orgánům, jež vydaly nesouhlasná stanoviska, „vysvětleno“, proč je návrh změny OOP v souladu se zájmy chráněnými ZOPK a lesním zákonem. Ostatně ani forma výstupu z této schůzky neodpovídá tomu, že by mělo být popsáno a odůvodněno, k jakému výsledku řešení rozporů se došlo a proč. Výsledek řešení z této schůzky ani nebyl nijak zaznamenán. Nicméně takový výstup by ostatně nebyl validní, neboť nešlo o dohodovací řízení podle § 136 odst. 6 ve spojení s § 133 správního řádu. 81. „Judikatura vychází z toho, že dohoda o řešení rozporů je nástrojem, který má umožnit, aby po dosažení kompromisu mezi orgány státní správy mohl proces přípravy územního plánu dále pokračovat (viz rozsudek NSS ze dne 7. 10. 2020, č. j. 7 As 95/2020-65, bod 55). Účelem dohodovacího řízení je tedy projednat možnosti, které se nabízejí a mohou spočívat v úpravě návrhu územního plánu, již by bylo možné akceptovat jak z hlediska orgánu územního plánování, tak z hlediska dotčeného orgánu (zde na úseku ochrany přírody a krajiny). Z podstaty dohodovacího řízení vyplývá, že výsledná dohoda orgánu územního plánování s dotčeným orgánem může mít podobu kompromisního řešení sporného prvku v předloženém návrhu územního plánu. Výsledkem dohodovacího řízení tedy může být modifikace návrhu územního plánu, kterou následně pořizovatel územního plánu promítne do návrhu v další fázi pořizování územního plánu (§ 51 odst. 1 stavebního zákona).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2023, čj. 2 As 108/2023-32). V nyní řešené věci ovšem tento institut dohodovacího řízení nebyl užit, neboť schůzka pouze formálně nazvaná „dohodovací řízení“ proběhla v nepřítomnosti nutných účastníků (nadřízeného orgánu dotčených orgánů) a výstup z této schůzky neobsahoval žádný záznam o tom, jak byly rozpory vyřešeny.

82. Nad rámec uvedeného se doplňuje, že účast obce jakožto pořizovatele změny územního plánu na dohodovacím řízení možná je. Účastníci dohodovacího řízení musí přizvat obci k proceduře řešení rozporů a dát jí prostor k formulaci a obraně svých pozic (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, čj. 2 As 223/2018-55, bod 33).

83. Uvedené závěry o tom, že nebylo provedeno ani řádné dohodovací řízení tak vrhají další stíny pochybnosti ve věci řádného postupu dotčených orgánů při změně nesouhlasných stanovisek na souhlasná. Souhlasná stanoviska pro svou nezákonnost nemohou obstát.

84. Krajský soud tak dospěl k závěru o nezákonnosti změny č. 1 územního plánu, resp. napadené části tohoto opatření obecné povahy. Tato nezákonnost sama o sobě pro závažnost pochybení v postupu odpůrkyně, která schválila změnu OOP na základě nezákonných souhlasných stanovisek, postačuje k tomu, aby krajský soud opatření obecné povahy v napadené části zrušil. Koridor pro cyklostezku CNU.D3 byl totiž vymezen přes nesouhlasná stanoviska orgánu ochrany přírody a orgánu státní správy lesů, jelikož pozdější změnová stanoviska na souhlasná krajský soud označil za nezákonná, a proto z nich nebylo lze vycházet. III.D Námitka nezákonnosti stanovisek krajského úřadu 85. Navrhovatelé sporují správnost a přezkoumatelnost obou stanovisek krajského úřadu podle § 45i ZOPK. Za správnost vyhotovení: G. K. 19 65 A 11/2026 86. Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení ochrany přírody, ZPF, SEA a CITES vydal stanovisko dne 5. 9. 2022 pod čj. KUJCLK 108770/2022. Jednalo se o stanovisko podle § 55a odst. 2 písm. d) stavebního zákona, tj. o stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle ZOPK k navrhovanému obsahu změny územního plánu, ve kterém se uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Krajský úřad podle § 45i odst. 1 ZOPK na základě předložených podkladů k požadované změně územního plánu vydal souhlasné stanovisko. Bylo uvedeno, že navrhovaná změna územního plánu nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost EVL nebo ptačích oblastí ležících na území v působnosti krajského úřadu. Z odůvodnění se podává, že se v místě nenacházejí žádné ptačí oblasti. Mezi sídly Zahorčice a Boršov nad Vltavou koridor jen velmi okrajově zasahuje do EVL Blanský les. Je vymezen předmět ochrany EVL, a to evropsky významné druhy. Dále je uvedeno, že nejzachovalejší a nejcennější části lokality Blanský les jsou listnaté a smíšené přírodě blízké lesní porosty. K zachovalým lesním porostům lze řadit reliktní hadcové bory a lesostepní bory na vápencích, popř. suťové lesy soustředěné na kaňon řeky Vltavy, její přítoky a skalní rozpady. Bylo zhodnoceno, že vzhledem k charakteru záměru a jeho umístění v dostatečné vzdálenosti od EVL kromě okrajového vymezení v severní části výběžku EVL lze v této fázi předpokládat, že nedojde k ovlivnění nebo narušení předmětů ochrany v tomto prvku soustavy NATURA 2000. Možný významný negativní vliv byl v této fázi vyloučen, vzhledem k tomu, že nelze podrobněji specifikovat podmínky využití nově navrhované plochy koridoru. Tato podrobnost náleží až návrhu změny územního plánu, který uvedené stanoví podrobněji. Bylo uvedeno, že dojde-li k podstatným změnám podmínek, za nichž bylo toto stanovisko vydáno, může být následně vyžadováno posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK.

87. Navrhovatelé nesouhlasí se samotným závěrem, že touto koncepcí nedojde k významnému vlivu na předmět ochrany a mají za to, že stanovisko je nepřezkoumatelné, neboť byl pominut předmět ochrany, a to prioritního evropského stanoviště – lesy svazu Tilio – Acerion ve svazích, sutích a roklích. Podle § 45i odst. 1 a 2 ZOPK platí, že ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1, je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

88. Ve stanovisku ze dne 5. 9. 2022 byl krajským úřadem významný vliv na předmět ochrany a celistvost EVL vyloučen, a to z důvodu charakteru záměru a jeho umístění na samém okraji EVL. Bylo uvedeno, že v této fázi (podání návrhu na pořízení změny územního plánu) lze předpokládat, že k ovlivnění nedojde. Uvedené bylo řečeno s výhradou změny okolností a s výhradou, že podrobnější úprava koridoru bude známa až po zpracování návrhu změny územního plánu.

89. Podle § 45i odst. 1 ZOPK platí, že stanovisko musí být odůvodněné. Za správnost vyhotovení: G. K. 20 65 A 11/2026 90. V tomto ohledu je možné odkázat na závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 7. 2016, čj. 4 As 71/2016-107: „Ustanovení § 45i odst. 1 věty druhé obsahuje požadavek na odůvodnění stanoviska o vyloučení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Pokud orgán ochrany životního prostředí pouze konstatuje, že s ohledem na charakter a umístění záměru se nepředpokládá možnost významného ovlivnění evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, jedná se o nedostatečně odůvodněný závěr. Předmětné stanovisko musí určovat lokalitu a charakter posuzovaného záměru a musejí z něj být patrné úvahy, které orgán ochrany přírody k vyloučení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti vedly. Taková vada nepřezkoumatelnosti se následně přenáší i na rozhodnutí, pro které je stanovisko podkladem.“ 91. Ač toto stanovisko obsahuje vymezení lokality i charakteru posuzovaného záměru, je jeho odůvodnění velmi obecné, neboť předpoklad neovlivnění EVL vychází pouze z toho, že umístění záměru má být okrajové v severním výběžku EVL a že nelze v této fázi pořizování změny územního plánu podrobněji specifikovat podmínky využití navrhované plochy pro koridor cyklostezky. Nicméně je třeba vycházet z toho, že dotčený orgán předpokládal, že dojde k podstatným změnám podmínek, za kterých bude nezbytné dle § 4 odst. 4 stavebního zákona vydat nové stanovisko, a to po zpracování návrhu změny územního plánu. Uvedené tedy bylo řečeno s výhradou změny okolností a s výhradou, že podrobnější úprava koridoru bude známa až po zpracování návrhu změny územního plánu. Krajský soud má ovšem přesto za to, že přijatý závěr je poměrně stručný a vycházející z nesprávné premisy, která se zakládá na tom, že zásah na okraji EVL ani nemůže představovat významné ovlivnění. Tuto rétoriku nepovažuje krajský soud za dostačující k tomu, aby mohl být vyloučen významný vliv na EVL. Úroveň ochrany je totiž ve všech částech chráněné lokality stejná. Předmětné stanovisko krajského úřadu dle názoru krajského soudu neobstojí pro nedostatečnost odůvodnění vyloučení významného vlivu na EVL. Již z tohoto stanoviska tudíž nebylo možné vycházet, neboť není stanoviskem odůvodněným ve smyslu shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Již tato vada stanoviska se tedy promítá do nezákonnosti přijatého opatření obecné povahy. Tato nezákonnost mohla být nicméně napravena stanoviskem krajského úřadu ze dne 26. 3. 2024, které se k tzv. naturovému posuzování vyjadřovalo znovu poté, co byl zpracován návrh změny č. 1 územního plánu (§ 4 odst. 4 stavebního zákona). K nápravě nedostatečného posouzení však nedošlo, jak bude vysvětleno níže.

92. Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení ekologie krajiny, vodního hospodářství a NATURA 2000 vydal stanovisko k obsahu návrhu změny územního plánu dne 26. 3. 2024 pod čj. KUJCK 41476/2024. Jednalo se o stanovisko podle § 55b stavebního zákona. Krajský úřad podle § 45i ZOPK na základě předložených podkladů a dostupných informací z veřejného projednání vydal k návrhu změny územního plánu souhlasné stanovisko. Bylo uvedeno, že návrh změny č. 1 územního plánu nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí ležících na území v působnosti krajského úřadu. Z odůvodnění se podává, že plocha koridoru dopravní infrastruktury okrajově zasahuje do EVL Blanský les. Je vymezen předmět ochrany EVL, a to evropsky významné druhy. Dále je uvedeno, že nejzachovalejší a nejcennější části lokality Za správnost vyhotovení: G. K. 21 65 A 11/2026 Blanský les jsou listnaté a smíšené přírodě blízké lesní porosty. K zachovalým lesním porostům lze řadit reliktní hadcové bory a lesostepní bory na vápencích, popř. suťové lesy soustředěné na kaňon řeky Vltavy, její přítoky a skalní rozpady. Bylo zhodnoceno, že vzhledem k charakteru koncepce a umístění většiny trasy v bezpečné vzdálenosti od EVL Blanský les nemůže v žádném případě dojít k ovlivnění nebo narušení předmětů ochrany prvku soustavy NATURA 2000. Vliv byl vyloučen i na lesním úseku, který prochází po hranici EVL a jen velmi okrajově do ní zasahuje. V kontextu celé EVL se jedná o marginální zásah s v podstatě nulovým vlivem na předmět ochrany, který se týká samého kraje EVL mimo jádrová území. Chráněné živočišné a rostlinné druhy jsou vázány převážně na nelesní stanoviště nebo vodní prostředí, s výjimkou rysa ostrovida, který obývá rozsáhlé lesní domovské okrsky. Bylo shrnuto, že vzhledem k umístění záměru a znalosti ekologie zájmových druhů lze usuzovat, že nedojde k významnému negativnímu ovlivnění předmětů ochrany EVL.

93. Smysl ochrany EVL se podává z § 45a odst. 1 ZOPK, a to takto: Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají a) k zachování nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování.

94. Dle § 45c odst. 2 ZOPK jsou evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.

95. Dle přílohy č. 182 nařízení vlády č. 318/2013 Sb. je předmětem ochrany EVL Blanský les vyjmenovaný seznam chráněných druhů a vyjmenovaný seznam chráněných evropských stanovišť, mj. prioritní evropské stanoviště – lesy svazu Tilio – Acerion ve svazích, sutích a roklích, především jehož ochrany se dovolávají navrhovatelé.

96. Navrhovatelé nesouhlasí se samotným závěrem, že touto koncepcí nedojde k významnému vlivu na předmět ochrany a mají za to, že stanovisko je nepřezkoumatelné. Podle § 45i odst. 1 ZOPK platí, že stanovisko musí být odůvodněné. K tomu se odkazuje na již shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 71/2016-107.

97. Ze stanoviska vyplývá, jakého konkrétního záměru se týká; koridor je popsán. Ve stanovisku je jako předmět ochrany EVL jmenovitě uveden pouze seznam evropsky chráněných druhů, nikoliv také seznam chráněných evropských stanovišť nacházejících se přirozeně v tomto EVL. Ač je v popisu oblasti EVL uvedeno např. to, že suťové lesy soustředěné na kaňon Vltavy, její přítoky a skladní rozpady patří k zachovalým lesním Za správnost vyhotovení: G. K. 22 65 A 11/2026 porostům, není vůbec patrno, že by zrovna takový typ lesa měl být sám o sobě předmětem ochrany EVL a že by takové prioritní evropské stanoviště (viz příloha č. 182 nařízení vlády č. 318/2013 Sb.) bylo bráno v potaz při vyloučení významného vlivu koncepce na EVL.

98. Krajský úřad vycházel z toho, že značná část koridoru vůbec nezasahuje do EVL, tudíž nemůže dojít k ovlivnění nebo narušení předmětu ochrany. V této části je jeho stanovisko zcela v pořádku. Dále se krajský úřad výslovně zabýval i lesní částí koridoru, který prochází po hranici EVL a zasahuje do ní jen velmi okrajově. Tato část koridoru se nachází jen na některých pozemcích navrhovatelů. Krajský úřad zhodnotil, že takové dotčení na hranici EVL znamená pouze marginální zásah, který nemůže představovat žádný vliv na EVL z hlediska jeho celku. Krajský úřad se ovšem výslovně zabýval předmětem ochrany EVL pouze z hlediska živočišných a rostlinných druhů. Jako předmět ochrany totiž krajský úřad vnímá pouze živočišné a rostlinné druhy, jak se z jeho stanovisko podává, a z toho důvodu jsou jeho závěry nesprávné, resp. neúplné. Odůvodnění stanoviska krajského úřadu o vyloučení významného vlivu na EVL vychází pouze ze sledování ochrany živočišných a rostlinných druhů. Popisuje se vázanost těchto druhů především na nelesní stanoviště nebo vodní prostředí s výjimkou rysa ostrovida. Poukazuje se na znalost ekologie zájmových druhů, z níž lze podle krajského úřadu dovodit, že nedojde k významnému ovlivnění předmětu ochrany EVL.

99. Takové zhodnocení je nedostatečné, resp. neúplné, neboť se nezabývá předmětem ochrany z hlediska evropských stanovišť, i jejichž zachování a obnova je sledována zařazením předmětné lokality mezi EVL. Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 ustanovení § 45c ZOPK jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. Krajský úřad měl ve stanovisku uvést, zda se v předmětném místě, kde se navrhuje vymezení koridoru cyklostezky, nachází některé z vymezených evropských stanovišť a zhodnotit, zda lze vyloučit významný vliv koncepce na takové evropské stanoviště, a to příp. i prioritní. Krajský soud by měl být schopen se přímo ze stanoviska dozvědět, jaké hodnoty jsou v konkrétním místě chráněny a proč byl vyloučen významný vliv na ně. V tomto směru je tudíž stanovisko nezákonné pro chybějící hodnocení možného významného vlivu na celý předmět ochrany EVL, vč. chráněných evropských stanovišť. Argument vymezení koridoru na samém okraji EVL podle názoru krajského soudu taktéž bez dalšího neobstojí, neboť i zásah na okraji evropského stanoviště může mít vliv na celý ekosystém tohoto stanoviště. Je taktéž třeba souhlasit s navrhovateli, že příp. zásah na okraji EVL nelze marginalizovat právě z důvodu jen okrajového dotčení. Úroveň ochrany je na všech místech chráněného území či lokality stejná.

100. Krajský soud akcentuje, že již ve fázi přijímání této změny územního plánu bylo třeba důsledně vážit, zda koncepce může významně ovlivnit evropsky významnou lokalitu. V případě, že není možné významný vliv vyloučit, nastupuje postup podle § 45i odst. 2 ZOPK, tj. tzv. naturové posuzování. Má-li na základě posouzení podle tohoto odstavce záměr nebo koncepce významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, Za správnost vyhotovení: G. K. 23 65 A 11/2026 jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Tyto varianty musí být posouzeny podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují postupem podle stavebního zákona (§ 45i odst. 2 ZOPK).

101. Při přijímání opatření obecné povahy tak byl porušen § 45i odst. 1 ZOPK, neboť stanovisko ze dne 26. 3. 2024, z něhož bylo vycházeno, z hlediska tohoto zákonného ustanovení neobstojí a nebylo možné z něj vycházet pro nezohlednění celého předmětu ochrany EVL při vyloučení významného vlivu na EVL. Nezákonnost tohoto stanoviska se tak promítá i do nezákonnosti přezkoumávaného OOP v napadeném rozsahu.

102. Pokud navrhovatelé argumentují porušením § 45i odst. 5 ZOPK, tak tomu krajský soud nepřisvědčil. Dle tohoto ustanovení platí, že jde-li o významný negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v souladu se stanoviskem Komise.

103. Uvedené ustanovení by bylo aktivováno až teprve v okamžiku, kdy by nebyl vyloučen významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost EVL, a proběhlo by posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK s výsledkem, že koncepce má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost EVL. Teprve potom v případě, že jde o prioritní evropská stanoviště, by bylo možné koncepci schválit pouze z důvodů uvedených v § 45i odst. 5 ZOPK, což by muselo být náležitě odůvodněno.

104. Navrhovatelé dále sporovali stanovisko krajského úřadu ze dne 26. 3. 2024 také z hlediska nedostatečnosti posouzení vlivu na přírodní památku Vltava u Blanského lesa; mají jej v tomto směru za vnitřně rozporné.

105. Krajský úřad podle § 77a odst. 4 písm. z) ZOPK vydal souhlasné stanovisko k návrhu změny č. 1 územního plánu s tím, že je možné se domnívat, že nedojde k dotčení či narušení zájmů ochrany přírody v daném území, a to podle § 77a odst. 4 písm. e), i) a k) ZOPK. Bylo uvedeno, že na plochách řešených návrhem změny č. 1 se nenachází jediné zvláště chráněné území (sic!); zároveň se upozorňuje, že trasa koridoru jen velmi okrajově zasahuje do přírodní památky Vltava u Blanského lesa.

106. Podle § 14 odst. 2 ZOPK patří přírodní památka mezi zvláštně chráněná území. Není tedy pravdivé tvrzení dotčeného orgánu, že se v řešených plochách nenachází jediné zvláště chráněné území. Toto pochybení ovšem nezakládá nezákonnost, neboť dále krajský úřad konstatuje, že trasa koridoru velmi okrajově zasahuje do přírodní památky a dále se vyjadřuje k tomu, že předmět ochrany této přírodní památky je shodný s EVL a že příp. zásah je nutno hodnotit jako marginální.

107. Přírodní památka Vltava u Blanského lesa byla vyhlášena nařízením Jihočeského kraje č. 5/2014 a je nutno souhlasit s krajským úřadem, že předmět ochrany byl vymezen shodně s EVL i co do ochrany evropských stanovišť. Proto nezbývá než konstatovat, že jestliže krajský úřad vycházel ze stejných východisek jako při posuzování významného vlivu na EVL, tj. jako předmět ochrany bral pouze živočišné a rostlinné druhy, nikoliv evropská Za správnost vyhotovení: G. K. 24 65 A 11/2026 stanoviště, tak závěr krajského úřadu o tom, že nedojde k negativnímu ovlivnění předmětu ochrany přírodní památky taktéž neobstojí pro neúplnost posouzení předmětu ochrany, vč. evropských stanovišť. Je taktéž třeba souhlasit s navrhovateli, že příp. zásah na okraji přírodní památky nelze marginalizovat právě z důvodu jen okrajového dotčení. Úroveň ochrany je na všech místech chráněného území či lokality stejná. Navrhovatelé taktéž upozorňují i na institut ochranného pásma, které přiléhá k chráněnému území. Krajský úřad ovšem ve stanovisku vůbec neuvedl, zda na přírodní památku Vltava u Blanského lesa přiléhá ochranné pásmo, či nikoliv, a jaké to má příp. dopady na vymezení koridoru z hlediska ochranných podmínek ochranného pásma. Krajský soud není oprávněn ani povinen tuto skutečnost za krajský úřad objasňovat. Krajský soud pouze připomíná, že dle § 37 odst. 1 ZOPK platí, že ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 metrů od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.

108. Dle § 37 odst. 2 ZOPK platí, že k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.

109. I v tomto směru krajský úřad při vydávání stanoviska pochybil, neboť se nevyrovnal s celým předmětem ochrany přírodní památky a taktéž zcela opominul objasnění toho, zda je v místě vyhlášeno ochranné pásmo či nikoliv či zda platí zákonné podmínky ochranného pásma.

110. Navrhovatelé poukazují též na § 36 odst. 2 ZOPK, dle něhož platí, že změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány. Navrhovatelé uvádějí, že pro účely změny č. 1 nebyla taková výjimka udělena. K tomu krajský soud uvádí, že výjimka se vyžaduje až pro konkrétní záměr (až bude přesně určena trasa cyklostezky v navazujícím řízení o povolení záměru), pokud se ukáže jako nezbytná. Na úrovni územního plánu lze funkční využití plochy vymezit a dále jej podrobněji prověřit v navazujícím řízení o povolení záměru. Kompletní prověření, zda konkrétně definovaný záměr veřejnoprávní limity skutečně splňuje, je úkolem právě až navazujícího povolovacího řízení.

111. K předmětnému stanovisku krajského úřadu se tudíž shrnuje, že je nezákonným podkladem pro pořízení změny č. 1 územního plánu, neboť se nevypořádalo s celým předmětem ochrany EVL a přírodní památky, vč. příp. ochranného pásma, a celý zásah do těchto zákonem chráněných prvků bagatelizovalo tím, že zásah bude pouze okrajový, ač úroveň ochrany je na celém chráněném území stejná. Jde tudíž o další důvod pro zrušení OOP v napadené části.

112. V této souvislosti se doplňuje, že je nezákonné i vypořádání námitek navrhovatelů v částech, jimiž odpůrkyně odkazovala na stanoviska a doplňující souhlasná stanoviska, která krajský soud shora označil za nezákonné podklady přijatého opatření obecné povahy. Za správnost vyhotovení: G. K. 25 65 A 11/2026 III.E Ostatní návrhové body 113.Vzhledem ke shora označeným zrušovacím důvodům, se krajský soud již nezabýval dalšími výhradami navrhovatelů, neboť to za daného stavu považoval za předčasné.

114. Jde především o námitky ohledně rozporu přijaté změny územního plánu s Politikou územního rozvoje, ohledně rozporu s limity využití území, taktéž jde o námitku příliš širokého vymezení koridoru. Stejně tak se krajský soud nezabýval námitkou nedostatečného posouzení alternativní trasy tak, jak byla provedena ve studii proveditelnosti. Posuzovat alternativní trasu by nyní skutečně bylo předčasné, neboť z pozemků navrhovatelů byly části koridoru tímto rozsudkem zrušeny a obživne na nich úprava využití území platná před touto změnou územního plánu. V tuto chvíli není zřejmé, jaký další postup odpůrkyně zvolí a jak bude cyklostezku trasovat; proto se k tomu krajský soud nebude vyjadřovat, aby jakkoliv nepředjímal další postup odpůrkyně. Navrhovatelé mohou zvážit možnost opatření si vlastního oponentního posouzení alternativních tras pro cyklostezku, jestliže mají ke zpracované studii proveditelnosti silné výhrady, které vyjádřili ve svém návrhu.

115. Stejně tak je předčasné zkoumat námitku neproporcionality zásahu do vlastnického práva a do práva navrhovatelů podnikat, a to z hlediska kritérií přiměřenosti a nezbytnosti tak, jak navrhovatelé uváděli ve svém návrhu. Otázkou alternativní trasy by se krajský soud mohl zabývat až v rámci zkoumání proporcionality zásahu do vlastnických práv navrhovatelů, a to je předčasné. V tuto chvíli není zřejmé, jak se další trasování cyklostezky bude vyvíjet a ani není jisté, že povede přes pozemky navrhovatelů; proto není na místě se těmito otázkami zabývat. Koridor byl nyní soudním zásahem z pozemků navrhovatelů odklizen.

116. Pro úplnost krajský soud uvádí, že test proporcionality by měla provést již odpůrkyně při přijímání změny OOP, a to takovým způsobem, aby jej bylo možno následně podrobit soudnímu přezkumu.

IV. Závěr a náklady řízení

117.Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy v napadeném rozsahu je důvodný, a proto jej v napadeném rozsahu podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil ke dni právní moci tohoto rozsudku tak, jak navrhovatelé navrhovali.

118. Ke zrušení změny územního plánu v napadené části, tj. v rozsahu pozemků ve vlastnictví navrhovatelů, krajský soud v daném případě přistoupil, jelikož došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře a v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 2 Ao 2/2007– 73, publ. pod č. 1462/2008 Sb. NSS), a to především z hledisek zajištění ochrany zájmů dle ZOPK a dle lesního zákona.

119. Zákonná pravidla pro postup soudu při přezkoumání zákonnosti opatření obecné povahy (vázanost rozsahem a důvody návrhu a pravomoc poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům konkrétní osoby navrhovatele) vylučují, aby soud nad rámec v návrhu vymezených důvodů vyhledával za navrhovatele případné jiné vady či nezákonnosti, či Za správnost vyhotovení: G. K. 26 65 A 11/2026 dokonce sám za navrhovatele dovozoval, zda ve vztahu k jiným částem opatření obecné povahy, výslovně nenapadeným, nedošlo k porušení jejich práv. Zrušení územního plánu (opatření obecné povahy) jako celku, vzhledem k rozsahu řešeného území, by tak připadalo v úvahu naprosto výjimečně. Krajský soud je dle § 101d odst. 2 s. ř. s. oprávněn zrušil opatření obecné povahy v nezbytně nutném rozsahu, což je v tomto případě právě v rozsahu navrhovateli navrženém.

120. V daném případě zrušil krajský soud opatření obecné povahy v rozsahu grafické i textové části týkající se vymezení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D3 na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH a XI, vše v k. ú. X, vč. jeho vymezení jako veřejně prospěšné stavby, neboť shledaná nezákonnost opatření obecné povahy a stanovisek dopadala na všechny vymezené pozemky ve vlastnictví navrhovatelů. Nezákonnost při posuzování ovlivnění EVL a přírodní památky samozřejmě dopadá pouze na pozemky ve vlastnictví navrhovatelů, jež se nacházejí na území vymezené EVL a přírodní památky. Nicméně nezákonnost doplňujících stanovisek na úseku ochrany přírody a krajiny a státní správy lesů dopadá na veškeré pozemky navrhovatelů, na nichž byl koridor vymezen.

121. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrkyně, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšné navrhovatele, v jejich případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 000 Kč a odměnou advokáta.

122. Náklady zastoupení spočívají v odměně za 2 x 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh) - 2 úkony v plné výši za první zastupovanou osobu (4 620 Kč za úkon) a 2 úkony ve snížené výši o 20 % za druhou zastupovanou osobu (3 696 Kč za úkon), celkem v částce 16 632 Kč [§ 7, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2026, čj. 4 As 188/2025-35) v částce celkem 900 Kč (2 x 450 Kč; § 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 17 532 Kč. Advokát není plátcem daně z přidané hodnoty, resp. takovou skutečnost soudu neosvědčil. K této částce se dále připočítává zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč.

123. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 27 532 Kč. Celkovou částku náhrady nákladů řízení rozdělil krajský soud dvěma a samostatnými výroky uložil žalovanému povinnost zaplatit navrhovateli a) částku 13 766 Kč a navrhovatelce b) částku 13 766 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Za správnost vyhotovení: G. K. 27 65 A 11/2026 České Budějovice dne 25. června 2026 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: G. K.