65 A 42/2025

Rubrum

č. j. 65 A 42/2025- 47 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: Fürstlich Schwarzenberg´sche Familienstiftung se sídlem Lettstrasse 10, FL-9490 Vaduz, Lichtenštejnsko zast. JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I) Honební společenstvo Jickovice se sídlem Jickovice 1, Milevsko zast. JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem se sídlem Čéčova 689/11, České Budějovice II) Myslivecký spolek BOREK-KUČEŘ se sídlem Kučeř 35, Kučeř Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 2 65 A 42/2025 III) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 IV) Státní pozemkový úřad se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2025, čj. KUJCK 104331/2025, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 12. 9. 2025, čj. KUJCK 104331/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 404,10 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2025, čj. KUJCK 104331/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb, správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobkyně podané dne 18. 3. 2025 proti výroku III. rozhodnutí Městského úřadu Milevsko (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 27. 2. 2025, čj. MM 08200/2025 OŽP/Br (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jako nepřípustné. Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí nebyla správním orgánem prvního stupně povolena podle § 31 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 31 odst. 3 téhož zákona změna honitby Borek (CZ 3110710034) v držení OZNŘ I) vyrovnáním hranice s honitbou Schwarzenbergská honitba Orlík III (CZ 3107606097), jejímž držitelem je J. S., a to ve vztahu k vyjmenovaným honebním pozemkům.

II. Shrnutí žaloby

2. Žalobkyně odmítá závěr žalovaného, že na odvolání podané prostřednictvím datové schránky společnosti ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o., nikoliv prostřednictvím datové schránky tehdejšího procesního zástupce žalobkyně Ing. I. B. (dále jen „zmocněnec I. B.“), je nutno nahlížet jako na podání učiněné pomocí jiných technických prostředků, které mělo být podle § 37 odst. 4 správního řádu do 5 dnů potvrzeno. Žalobkyně uvádí, že společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. postupovala v souladu se substituční plnou mocí ze dne 10. 3. 2025 udělenou jí zmocněncem I. B., byť tato byla doložena žalovanému až dodatečně.

3. Žalobkyně má za to, že podané odvolání bylo řádné a úplné a nevyžadovalo postupu podle § 37 odst. 4 správního řádu. Žalovaný měl podle žalobkyně postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a učinit výzvu k odstranění vady podání, pokud se domníval, že odvolání Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 3 65 A 42/2025 bylo podáno osobou nemající potřebné zmocnění. Žalobkyně v souvislosti s uvedenou námitkou odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2024, čj. 6 As 20/2024-27, a ze dne 3. 12. 2024, čj. 5 As 211/2024-32. Žalobkyně dodává, že napadeným rozhodnutím byla zkrácena na svých právech, neboť nebyl proveden meritorní přezkum prvostupňového rozhodnutí.

III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení, replika žalobkyně

4. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na argumentaci uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

5. OZNŘ I) ve svém vyjádření rozporuje úvod žaloby, ve kterém se uvádí, že předmětné pozemky nejsou součástí žádné honitby, neboť to podle OZNŘ I) neodpovídá skutečnému stavu věci. Ve zbytku odkazuje na důvody uvedené ve svém podání z dubna 2025. OZNŘ II) se vyjádřila k žalobě obdobně.

6. Do řízení se dále jako osoby zúčastněné na řízení přihlásily shora označené osoby ad III) a IV), přičemž k věci samé se nevyjádřily.

7. Žalobkyně reagovala replikou, v níž uvedla, že ani jedno z vyjádření podaných v soudním řízení neosvědčuje nedůvodnost žaloby. Žalobkyně poukazuje na to, že podala návrh na zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, přičemž na ten žalovaný dosud nikterak nereagoval. Žalobkyně má za to, že žalovaný rozhoduje záměrně tak, aby co nejdéle zůstalo zachováno právo myslivosti na honebních pozemcích pro OZNŘ I) a II). Z vyjádření OZNŘ I) a II) se dle žalobkyně nepodávají žádné skutečnosti významné pro rozhodování soudu v této věci.

IV. Podstatný obsah správního spisu

8. Na základě žádosti žalobkyně ze dne 2. 9. 2024 bylo zahájeno řízení ve věci změny honitby Schwarzenbergská honitba Orlík III (CZ 3107606097). K žádosti byla předložena plná moc ze dne 7. 7. 2023, kterou žalobkyně zplnomocnila zmocněnce I. B. k zastupování ve věcech týkajících se jejích nemovitostí; obsahem plné moci je i oprávnění zmocněnce zvolit si zástupce. Dne 27. 2. 2025 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. Proti výroku III. prvostupňového rozhodnutí bylo podáno dne 18. 3. 2025 žalobkyní odvolání, a to prostřednictvím datové schránky ORLÍK NAD VLAVOU s.r.o. V odvolání je ovšem jako zástupce žalobkyně uveden zmocněnec I. B., který odvolání též podepsal. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl jako nepřípustné. Dne 16. 9. 2025 žalobkyně doplnila do spisu substituční plnou moc ze dne 10. 3. 2025, ve které zmocněnec I. B. zmocnil společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. k přebírání a odesílání veškerých písemností žalobkyně.

V. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“).

10. Krajský soud rozhodl bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.; ostatně pro rozhodnutí bez jednání byly splněny i procesní podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 4 65 A 42/2025 11. Žaloba je důvodná.

12. Žalobkyně namítá, že měla být žalovaným vyzvána k odstranění vady podání spočívající v absenci substituční plné moci podle § 37 odst. 3 správního řádu před vydáním napadeného rozhodnutí. Na podání ze dne 18. 3. 2025 neměl žalovaný podle žalobkyně nahlížet jako na podání učiněné pomocí jiných technických prostředků podle § 37 odst. 4 správního řádu.

13. Podle § 37 odst. 2 správního řádu platí, že z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

14. Podle § 37 odst. 3 správního řádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

15. Podle § 37 odst. 4 správního řádu platí, že podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.

16. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), platí, že fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.

17. Podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech platí, že úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

18. Stěžejním je posoudit „charakter“ podání obsahujícího odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a určit, komu je předmětné podání přičitatelné, resp. kdo je vůči orgánu veřejné moci učinil.

19. Podání vůči správnímu orgánu lze učinit ústně do protokolu, písemně nebo v elektronické podobě. Podání v elektronické formě lze provést prostřednictvím veřejné datové sítě, kterou je informační systém datových schránek nebo internet, který se využívá k odesílání a příjímání elektronické pošty (e-mail). Podání musí dále obsahovat podpis osoby, která podání činí. Podání učiněné v elektronické formě musí disponovat uznávaným elektronickým podpisem. Pokud není elektronické podání řádně podepsáno, je nutné jej v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu do pěti dnů potvrdit či doplnit řádnou formou, a to listinou nebo zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. Jinak se k podání nepřihlíží.

20. V případě odesílání zprávy z datové schránky ovšem není autorizační postup zapotřebí, neboť datová schránka je individuálně přidělena a osoba odesílatele je věrohodně Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 5 65 A 42/2025 identifikovatelná. Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 3042/14, bod 33, uvedl: „Pokud podání učiní osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, nastává přímo ze zákona fikce písemného a podepsaného úkonu. Při splnění stanovených podmínek proto není nutné, aby podání bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, který je třeba vyžadovat jen tehdy, je-li podání provedeno za podmínek vymezených v zákoně č. 227/2000 Sb., neboť tím, z jaké datové schránky je úkon vůči soudu učiněn, je zajištěna jednoznačně identifikace osoby, která úkon učinila (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014 sp. zn. 4 Tdo 47/2014).“ Podání učiněné prostřednictvím datové schránky tedy není zapotřebí dále potvrzovat podle § 37 odst. 4 správního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, čj. 8 As 89/2011-31, bod 13).

21. Pokud je však prostřednictvím datové schránky zasláno podání osoby odlišné od majitele datové schránky, musí být takové podání elektronicky podepsáno, resp. musí přistoupit další okolnosti k prokázání, že je podání učiněno jménem subjektu odlišného od majitele datové schránky, aby mělo příslušné právní účinky ve prospěch třetí osoby (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, čj. 6 As 22/2018-30, bod 15). Jestliže je učiněno podání označené jako odvolání proti jednoznačně identifikovatelnému rozhodnutí a současně obsahuje údaje o odvolateli a jeho zástupci, kteří jsou osobami odlišnými od držitele datové schránky, z níž bylo podání odesláno, nabízí se úvaha o tom, že jde o odvolání podané v zastoupení (v projednávané věci přicházelo v úvahu i substituční zastoupení, jelikož žalobkyně měla po dobu správního řízení zvoleného zmocněnce). V rozsudku ze dne 24. 7. 2024, čj. 6 As 20/2024-27, Nejvyšší správní soud uvedl, že „podání odeslané z datové schránky je přičitatelné osobě, z jejíž datové schránky byla datová zpráva odeslána. V této věci Nejvyšší správní soud (…) posuzoval odpor podaný z datové schránky jiné osoby než samotného pachatele přestupku. Tento odpor nebylo možné považovat za bezvadný, vadou však nebyl nedostatek formy podání, které by v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu muselo být potvrzeno nebo doplněno. Nejvyšší správní soud za nedostatek považoval právě absenci průkazu zastoupení. Žalovaný tedy v uvedeném případě pochybil, jestliže nevyzval podatele k odstranění tohoto nedostatku, tedy k doložení plné moci opravňující jej jednat za pachatele přestupku. Stěžovatelka v replice mimo jiné odkazovala na stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015 (uveřejněné pod č. 1/2017 Sb. rozh. st.), ze kterého podle jejího mínění vyplývá, že datová zpráva je podepsaná jen v případě, že se podatel shoduje s osobu, pro níž byla datová schránka zřízena. Pokud tomu tak není, má podle jejího názoru podání datovou schránkou stejný účinek jako podání zaslané elektronicky nepodepsaným e-mailem. Ve výše označených rozsudcích se však Nejvyšší správní soud již tímto stanoviskem zabýval. V této souvislosti uvedl, že na rozdíl od úpravy regulující občanskoprávní řízení správní řád nestanoví, že se nepřihlíží k podání, které bylo učiněno z cizí datové schránky, a které tak nedisponuje příslušným podpisem. Nejvyšší správní soud naopak dospěl k výše uvedenému závěru, tedy že ve správním řízení lze takovéto podání přičíst osobě, pro níž byla datová schránka zřízena. Tuto osobu je pak na místě vyzvat k doložení oprávnění jednat za osobu, jejímž jménem měl být daný úkon učiněn.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2024, čj. 5 As 211/2024-32).

22. Chybí-li plná moc pro držitele datové schránky k odeslání podání za jiného, je správní orgán povinen vyzvat držitele datové schránky jako předpokládaného zástupce k předložení plné moci a tím k odstranění vady podání. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 6 65 A 42/2025 23. Pokud správní orgán takto nepostupuje a neučiní kroky pro odstranění vady podání podle § 37 odst. 3 správního řádu, jedná se o vadu řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., podle kterého soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

24. Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 18. 3. 2025 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. V textu odvolání byla označena žalobkyně jako odvolatelka a jako zmocněnec byl uveden I. B., který podání též podepsal. Odvolání bylo ovšem správnímu orgánu prvního stupně doručeno prostřednictvím datové schránky společnosti ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. Jelikož bylo odvolání podáno prostřednictvím datové schránky, jejímž držitelem je uvedená společnost, platí, že je dané podání přičitatelné této právnické osobě. Společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. byla ovšem také samostatným účastníkem správního řízení.

25. Krajský soud doplňuje, že doklad o odeslání předmětného odvolání z datové schránky společnosti ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. není obsažen ve správním spisu. Uvedená skutečnost je však mezi procesními stranami nesporná, jak patrno z napadeného rozhodnutí i z obsahu žaloby. Proto krajský sodu neopatřoval k tomu další podklady.

26. Substituční plná moc udělena zmocněncem I. B. společnosti ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. dne 10. 3. 2025 k odeslání odvolání byla zaslána žalovanému až dne 16. 9. 2025, tj. po vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně v přípisu ze dne 16. 9. 2025 uvedla, že došlo k opomenutí připojení substituční plné moci k podanému odvolání. K uvedenému se doplňuje, že zmocněnec I. B. byl dle plné moci ze dne 7. 7. 2023 oprávněn zvolit si substituta, tj. jím udělená substituční plná moc není rozporná s § 33 odst. 3 správního řádu, dle něhož platí, že zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

27. Na základě výše uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že podání (odvolání) doručené správnímu orgánu prvního stupně bylo učiněno v náležité formě, avšak vykazovalo nedostatek v absenci průkazu zastoupení, který by prokazoval substituční zmocnění pro podání odvolání. Nešlo však o nedostatek formy podání, jež by pro zachování účinků muselo být ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu doplněno nebo potvrzeno. Žalovaný měl v projednávané věci postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu a vyzvat držitele datové schránky k odstranění nedostatků podání a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť se jednalo o odstranitelný nedostatek podání. Nejednalo se o podání, ke kterému by správní orgán neměl povinnost žádným způsobem přihlížet. Podání odeslané z datové schránky třetí osoby je přičitatelné osobě, z jejíž datové schránky byla datová zpráva odeslána, a to s ohledem na § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech (srov. rozsudek Nejvyšší správního soudu ze dne 24. 7. 2024, čj. 6 As 20/2024-27, bod 40). Na žalovaném bylo, aby ověřil prostřednictvím výzvy k odstranění vad podání, zda byl držitel datové schránky zmocněn k podání odvolání jménem žalobkyně.

28. Žalovaný ovšem neučinil žádné procesní kroky k vyjasnění situace ani k odstranění nedostatků podání. Odvolání bylo žalovaným chybně vyhodnoceno jako podání učiněné veřejnou datovou sítí bez použití podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu. Jelikož byla Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 7 65 A 42/2025 společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. také účastníkem řízení, dopustil se žalovaný i v tomto ohledu pochybení, neboť nebylo postaveno najisto, kterému z účastníků řízení má být odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí přičítáno. Popsaná procesní vada měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žaloba je tudíž důvodná.

29. Krajský soud nepovažuje za přiléhavý judikát zmiňovaný žalovaným v napadeném rozhodnutí, tj. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 As 90/2008- 70, neboť se týká podání učiněného prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu a nezbytnosti jeho doplnění nebo potvrzení podle § 37 odst. 4 správního řádu. Nejvyšší správní soud se v uvedeném rozsudku nezabýval vadou podání učiněného prostřednictvím datové schránky, či skutečností, kdy je podání zasláno z datové schránky třetí osoby. Žalovaný v napadeném rozhodnutí též cituje závěry uvedené v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2024, čj. 6 As 20/2024-27, a ze dne 3. 12. 2024, čj. 5 As 211/2024-27, které se podle žalovaného v daném případě neuplatní, avšak opak je pravdou. Žalovaný ani blíže neupřesnil, z jakého důvodu shledává postup uvedený v citovaných rozsudcích jako neaplikovatelný na projednávanou věc.

30. Pokud žalovaný shledal odvolání ze dne 18. 3. 2025 za nepřípustné, neboť nebylo řádně do pěti dnů doplněno nebo potvrzeno v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu, nelze zhodnotit tento postup žalovaného jako správný. Žalovaný byl povinen vyjasnit situaci a poskytnout k tomu lhůtu k odstranění vad podání dle § 37 odst. 3 správního řádu. Žalovaný tak měl vyzvat společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. k vyjasnění záležitosti, zda byla zmocněna k podání odvolání jménem žalobkyně, či zda snad zamýšlela podat odvolání vlastním jménem.

VI. Závěr a náklady řízení

31. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dopustil v řízení procesní vady, která měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, zrušil krajský soud napadené rozhodnutí bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta.

33. Náklady zastoupení spočívají v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, replika – 4 620 Kč za úkon) celkem v částce 13 860 Kč [§ 7, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce celkem 1 350 Kč (3 x 450 Kč; § 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 15 210 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se jeho nárok o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Částka daně činí 3 194,10 Kč. Celkem jde tedy o částku 18 404,10 Kč. K této částce se dále připočítává zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 21 404,10 Kč je žalovaný Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 8 65 A 42/2025 povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

34. Podle § 60 odst. 5 s. ř. s. platí, že osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných jí může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejich případě tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení. Osoby zúčastněné na řízení ani nenavrhly, aby jim z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 12. května 2026 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.