65 A 45/2025

Rubrum

č. j. 65 A 45/2025-47 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: Svobodná lesní mateřská a základní škola Ráj, z.s. se sídlem Pracejovice č. p. 67, Pracejovice proti žalovanému: Jihočeský kraj se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nevyplácení dotace na školní rok 2025/2026, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení sdělil krajskému soudu údaje pro bezhotovostní vrácení soudního poplatku z bankovního účtu soudu. Pokud žalobce soudu požadované informace v uvedené lhůtě nesdělí, bude částka vrácena na bankovní účet, ze kterého byla uhrazena.

Odůvodnění

I. Obsah žaloby

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 12. 2025 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

2. Žalobce v žalobě uvádí, že navzdory platně uzavřené smlouvě o poskytnutí dotace mu není dotace na školní rok 2025/2026 vyplácena, přičemž žalovaný o svém postupu nevydal žádné správní rozhodnutí. Smlouva o poskytnutí dotace byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „zákon č. 306/1999 Sb.“). Smlouva je platná a účinná. Žalobce vykonává činnost školy zapsané ve školském rejstříku, Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 2 65 A 45/2025 nedošlo k pravomocnému vymazání z rejstříku. Dle sdělení žalovaného je důvodem nevyplácení dotace to, že probíhá řízení o výmazu školy ze školského rejstříku; toto řízení však dosud nebylo pravomocně skončeno.

3. Dle žalobce se žalovaný dopouští svým postupem svévole a porušuje zásadu legitimního očekávání a zásadu materiální pravdy. Neexistuje žádné správní rozhodnutí, kterým by byla dotace žalobci odepřena, pozastavena či krácena. Nevyplácení dotace proto podle žalobce představuje faktický zásah podle § 82 s. ř. s. Žalovaný dle jeho názoru nemůže podmínit plnění smlouvy skutečností, že probíhá řízení o výmazu školy, pokud o tom nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

4. Žalobce navrhl, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým určí, že postup žalovaného spočívající v nevyplácení dotace na školní rok 2025/2026 bez vydání správního rozhodnutí je nezákonným zásahem. Dále navrhl, aby krajský soud zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném zásahu.

5. K žalobě žalobce přiložil smlouvu o poskytnutí dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., která byla uzavřena mezi žalobcem (podepsána dne 23. 2. 2025) a Krajským úřadem Jihočeského kraje (podepsána dne 18. 2. 2025). V této smlouvě se uvádí, že jde o smlouvu veřejnoprávní.

II. Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že v této věci probíhá kompetenční spor mezi žalobcem a krajským úřadem, který je veden Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (ve věci odstoupení žalovaného od smluv o poskytnutí dotace na školní roky 2023/2024 a 2024/2025); současně je tímto orgánem vedeno řízení o výmazu žalobce (v části základní školy) z rejstříku škol a školských zařízení; příslušný správní orgán Jihočeského kraje vede řízení o výmazu školy (v části mateřské školy) z rejstříku škol a školských zařízení. Řízení o výmazu žalobce byla zahájena na základě inspekčních zjištění mnoha závažných porušení právních předpisů ze strany žalobce.

7. Žalovaný uvádí, že dotace přestal vyplácet v souladu s čl. V., bodem 1, písm. a) smlouvy o dotaci, neboť bylo zahájeno řízení o výmazu žalobce ze školského rejstříku. Žalobce má dle žalovaného jiné právní prostředky ochrany, a to zejména postup podle § 169 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

8. Žalovaný má za to, že žaloba by měla být odmítnuta, popř. zamítnuta.

III. Replika žalobce a návrh na předběžné opatření

9. Žalobce nesouhlasí s tím, že nejde o nezákonný zásah. Trvá na svém stanovisku, že žalovaný jako správní orgán dlouhodobě a bez jakéhokoliv formálního aktu odpírá financování veřejné vzdělávací služby, kterou žalobce poskytuje. Dále žalobce namítl, že dosud nebylo skončeno řízení o výmazu školy a škola stále poskytuje vzdělávání.

10. Žalobce namítá nepřiměřenou délku řízení o výmazu ze školského rejstříku u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, což ho udržuje v právní nejistotě.

11. Žalobce shrnul, že od července 2024 funguje bez dotací, a přesto zajišťuje vzdělávání více než sto dětí. Žalobce uvádí, že pokud soud neposkytne ochranu, dojde k faktickému zániku Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 3 65 A 45/2025 školy dříve, než budou správní řízení o výmazu pravomocně ukončena. To by znamenalo nenapravitelnou újmu nejen žalobci, nýbrž i dětem.

12. Dne 8. 2. 2026 žalobce doručil zdejšímu soudu návrh na nařízení předběžného opatření podle § 38 s. ř. s., přičemž se dovolává finanční krize, do které se dostal v důsledku nevyplácení dotací žalovaným, a poukázal na ohrožení provozu školy. Žalobce navrhl krajskému soudu, aby vydal předběžné opatření, kterým žalovanému uloží povinnost dočasně obnovit plnění spočívající ve vyplácení dotace žalobci za školní rok 2025/2026, a to v rozsahu dosud nevyplacené částky přibližně 700 000 Kč.

IV. Důvody odmítnutí žaloby

13. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou zabývat věcně a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť podanou žalobu je nutno odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost ve spojení s § 85 s. ř. s.

14. Podle § 82 s. ř. s. se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Smyslem a účelem tohoto žalobního typu je poskytnout ochranu proti zásahům veřejné moci, proti nimž jiná ochrana není dána.

15. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65, vymezil podmínky zásahové žaloby; podle tohoto rozsudku je „ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. důvodná tehdy, jsou-li – a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Tyto podmínky doznaly změn pouze v souvislosti s novelou s. ř. s. provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., v jejímž důsledku se lze žalobou domáhat i pouhého určení, že zásah byl nezákonný, tudíž se poté nehodnotí podmínka č. 6.

16. Podle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

17. V nyní projednávaném případě žalobce za nezákonný zásah označuje nevyplácení dotace žalovaným na základě smlouvy o poskytování dotace podle zákona č. 306/1999 Sb.; poukazuje na to, že žalovaný o nevyplácení dotace nevydal žádné správní rozhodnutí. Žalobce sporuje i obsah smluvního ustanovení, na základě něhož žalovaný přestal dotace vyplácet. Žalobce uvádí, že jde o zásah trvající a požaduje, aby krajský soud zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném zásahu. Předběžným opatřením se žalobce domáhá vyplacení částky cca 700 000 Kč.

18. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 23. 2. 2022, čj. 4 As 65/2018- 85, publ. pod č. 4329/2022 Sb. NSS, dospěl k závěru, že smlouva o poskytnutí dotace podle Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 4 65 A 45/2025 zákona č. 306/1999 Sb. je veřejnoprávní smlouvou subordinační ve smyslu § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu. Rozšířený senát se odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 8. 2014, čj. Konf 62/2012–49, Palais Royal. Bylo konstatováno, že spor z takové veřejnoprávní smlouvy se řeší ve sporném řízení podle § 141 správního řádu. Spory z veřejnoprávních smluv vzniklé mezi smluvními stranami, tj. i ve věci plnění smlouvy o poskytnutí dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, je příslušné řešit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [§ 169 odst. 1 písm. d) správního řádu].

19. Ochrana kterékoliv smluvní strany je v případě přesvědčení jedné ze smluvních stran o porušení ustanovení veřejnoprávní smlouvy, při nesouhlasu s výkladem smluvního ustanovení či při neplnění smlouvy samotné poskytována prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy dle § 169 správního řádu ve spojení s § 141 správního řádu, který iniciuje ta ze stran, která nesouhlasí s postupem druhé smluvní strany. K tomu lze odkázat také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2013, čj. 9 Afs 38/2013-53, publ. pod č. 2984/2014 Sb. NSS.

20. Uvedené sporné řízení u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy měl tedy iniciovat žalobce, pokud nesouhlasil s tím, jak žalovaný interpretuje smluvní ustanovení veřejnoprávní smlouvy, a pokud hodlal sporovat oprávněnost nevyplácení dotace a to, zda je žalovaným postupováno v souladu se smlouvou či v rozporu s ní. Ve sporech z uzavřené veřejnoprávní smlouvy jsou jak žalovaný, tak žalobce ve zcela rovnocenném postavení. Oba účastníci sporného řízení mají na základě § 141 odst. 3 správního řádu postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu. Teprve rozhodnutí příslušného orgánu (v tomto případě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) ze sporu z veřejnoprávní smlouvy je za splnění dalších zákonem stanovených podmínek rozhodnutím přezkoumatelným dle § 65 s. ř. s. ve správním soudnictví, a to místně příslušným soudem podle § 7 odst. 2 s. ř. s.

21. S ohledem na to, že existují jiné právní prostředky, kterými se žalobce může domáhat ochrany či nápravy, nelze než konstatovat, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná. Uvedené ustanovení vyjadřuje subsidiaritu zásahové žaloby, která vychází z premisy, že soudy nemají vstupovat tam, kde se lze domoci ochrany uvnitř samotné veřejné správy. Výstup případně žalobcem iniciovaného sporného řízení podle § 141 a § 169 správního řádu navíc bude přezkoumatelný ve správním soudnictvím v režimu jiného žalobního typu, a sice v režimu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.

22. Krajský soud z uvedených důvodů žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 85 s. ř. s. výrokem I. odmítl.

23. Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

24. Krajský soud výrokem III. rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci podle § 10 odst. 3, věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Za žalobu žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona. Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 5 65 A 45/2025 25. Výrokem IV. byl žalobce vyzván ke sdělení platebních údajů za účelem realizace vrácení soudního poplatku.

26. Nad rámec uvedeného lze doplnit, že jestliže žalobce namítá nepřiměřenou délku řízení o výmazu školy ze školského rejstříku, pak je možné se proti tomu bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu po bezúspěšném vyčerpání prostředku na ochranu proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. K řízení na ochranu proti nečinnosti je místně příslušný správní soud podle sídla správního orgánu, který se má nečinnosti dopouštět.

27. S ohledem na to, že krajský soud rozhodl bez zbytečného odkladu o věci samé tak, že žalobu odmítl pro nepřípustnost, stal se návrh na vydání předběžného opatření podaný dne 8. 2. 2026 bezpředmětným. Jestliže totiž krajský soud o návrhu na předběžné opatření nerozhodl již dříve, sdílí tento návrh s odmítnutím žaloby procesní osud věci hlavní; řízení o něm je skončeno spolu s řízením o věci hlavní a není třeba o něm samostatně rozhodovat. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 17. února 2026 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem potvrzuje J.M.