66 A 6/2025

Plný text

č. j. 66 A 6/2025- 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: Share CAR!, z.s. se sídlem Příbramská 67, 407 25 Verneřice zastoupen Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou se sídlem Husovo náměstí 139, Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, čj. KUJCK 9267/2025, takto:

I. Žaloba se zamítá. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 2 66 A 6/2025

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 10. 2024, čj. MUCK 81647/2024/OS/TF (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o silničním provozu), kterého se dopustil tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem․ 3. K porušení pravidel silničního provozu došlo dne 7. 7. 2024 v 21:00:09 hodin v Českém Krumlově na silnici I. třídy číslo 39, v ulici Budějovické, v úseku cca mezi okružními křižovatkami, směrem od Českých Budějovic. Úsekový rychloměr SYDO Traffic Velocity v měřeném úseku 650 m zaznamenal průměrnou rychlost motorového vozidla RZ X, kdy nezjištěný řidič v rozporu s § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu řídil uvedené vozidlo rychlostí 63 km/h (tj. 60 km/h po odečtu tolerance ± 3 km/h) v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h. Toto jednání nezjištěného řidiče vykazuje znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč.

II. Shrnutí žaloby

4. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu pochybnosti o zákonnosti důkazu, a proto navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

5. První okruh námitek směřuje proti zákonnosti provedeného měření rychlosti. Žalobce namítá, že došlo k porušení § 79a zákona o silničním provozu. Žalobce konstatuje, že žalovaný do spisu založil dva následující nové podklady, a sice žádost o stanovisko a odpověď na žádost. Žalobce uvádí, že ze žádosti o stanovisko ze dne 5. 12. 2024, čj. MUCK 99745/2024/OS/TF, původce Městský úřad Český Krumlov (dále jen „žádost o stanovisko“) vyplývá, že městská policie města Český Krumlov (dále jen „městská policie“) nemá informace o prováděném měření. Žalobkyně cituje pasáž z této žádosti, kde se uvádí, že „dle sdělení zástupce velitele MP, strážníci nejsou technicky schopni požadované údaje ověřit a sdělit.“ Žalobce uvádí, že se jedná o údaje o počtu zaznamenaných a oznámených přestupků. Městská policie dle žalobce nedisponuje základními informacemi o měření, které údajně prováděla, a to ani v rozsahu vysvětlení rozporu mezi počtem zaznamenaných přestupků a počtem oznámených přestupků úřadu. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 3 66 A 6/2025 6. Žalobce dále poukazuje na odpověď na žádost o stanovisko ze dne 9. 12. 2024, bez čj., původce GEMOS DOPRAVNÍ SYSTÉMY a.s. (dále jen „odpověď na žádost“), z níže vyplývá, že společnost GEMOS DOPRAVNÍ SYSTÉMY a.s. (dále jen „společnost GEMOS“) výše uvedenými údaji disponuje. Tato společnost byla schopna analyzovat provedená měření, přistoupit k provedeným snímkům a sdělit, jaká vozidla byla měřena. Žalobce má za to, že vznikla důvodná pochybnost o tom, zda bylo předmětné měření rychlosti provedeno městskou policií nebo společností GEMOS. Dle žalobce by informace o měření měla mít městská policie podle § 79a zákona o silničním provozu, nikoliv společnost GEMOS. Žalobce v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2008, čj. 1 As 12/2008-67.

7. Žalobce doplnil, že je mu známo, že městská policie se v písemnosti ze dne 1. 8. 2024, čj. MP 1195/2024, vyjádřila tak, že nedisponuje žádnými informacemi o prováděném měření rychlosti v Českém Krumlově. Žalobce uvedl, že se pokusí tuto písemnost zajistit a předložit v rámci repliky.

8. Žalobce má za to, že ze správního spisu se podává, že městská policie fakticky žádné měření rychlosti neprovádí, nemá nad ním kontrolu ani informace o něm a pouze formálně propůjčuje své jméno za účelem posvěcení měření, které fakticky provádí společnost GEMOS.

9. Druhý okruh žalobních námitek směřuje proti zákonnosti zpracování pořízených údajů. Žalobce namítá, že jeho osobní údaje nebyly zpracovávány zákonným způsobem. Z první námitky dle žalobce vyplývá, že na zpracování výsledků měření se podílela osoba soukromého práva. Žalobce poukazuje na zpracování osobních údajů orgánem veřejné moci, který je k takové činnosti oprávněn, a na jeho povinnost zpracované osobní údaje chránit. Žalobce má za to, že tato povinnost nebyla splněna, pokud společnost GEMOS jakožto soukromá osoba neoprávněně přistupuje k chráněným osobním údajům. Městská policie byla dle žalobce povinna zabezpečit záznam proti neoprávněnému přístupu a možnému pozměnění. Již nezabezpečením záznamu proti neoprávněnému přístupu se důkaz stal nezákonným. O tvrzeném přestupkovém jednání tedy podle žalobce neexistuje žádný důkaz.

10. Žalobce dále popisuje charakter záznamu o provedeném měření, který je dle něj souborem osobních údajů, neboť pojednává o tom, že v určitém čase a místě došlo k jednání, za které je odpovědný žalobce a které je přiřaditelné k žalobci prostřednictvím registrační značky. Datum, čas, naměřená rychlost i fotografie vozidla s registrační značkou jsou tak osobními údaji žalobce, jelikož se váží přímo k němu jako k identifikované osobě. Žalobce v této souvislosti odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2011, čj. 2 As 45/2010-68, publ. pod č. 2518/2012 Sb. NSS, a ze dne 2. 8. 2013, čj. 4 As 28/2013-24.

11. Žalobce uzavírá, že osobní údaje byly zpracovány nezákonně. Mezi ním a orgánem veřejné moci nejde o horizontální vztah; proto podle žalobce byly při zpracování jeho osobních údajů porušeny právní předpisy, což nutně vede k nepoužitelnosti důkazního prostředku (záznamu o provedeném měření rychlosti). Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 4 66 A 6/2025 III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření odmítl tvrzení žalobce, že bylo měření rychlosti dne 7. 7. 2024 prováděno v rozporu s § 79a zákona o silničním provozu. Žalobce nemá pro své tvrzení žádnou oporu ve spisu a vychází pouze ze špatné interpretace komunikace mezi správním orgánem prvního stupně a městskou policií.

13. Žalovaný poukazuje na existenci nájemní smlouvy mezi pronajímatelem měřiče rychlosti, kterým je společnost GEMOS, a městem Český Krumlov (dále jen „nájemní smlouva“), která obsahuje ujednání týkající se nájmu rychloměrů a systému umožňujícího zpracování naměřených informací. Součástí smlouvy je i povinnost pronajímatele technicky zajistit, že kromě oprávněné osoby, tj. městské policie, nebude mít nikdo jiný (tedy ani pronajímatel) vliv na činnosti prováděné ve smyslu § 79a zákona o silničním provozu.

14. Žalovaný ve svém vyjádření dále cituje jednotlivé pasáže z uvedené nájemní smlouvy, ze kterých vyplývá, že měření rychlosti je zcela v souladu s § 79a zákona o silničním provozu prováděno městskou policií. Žalovaný poukazuje na odpověď na žádost, kde společnost GEMOS tvrdí, že provedla šetření k rozporu v počtu změřených vozidel, která překročila nastavenou rychlost, a počtem vozidel oznámených, když bylo zjištěno, že byla ze sestavy vyjmuta vozidla integrovaného záchranného systému s aktivovaným výstražným světelným zařízením, kdy tyto případy nespadají do kategorie přestupků a městská policie je oprávněna tímto způsobem vyhodnotit dané měření a tato vozidla ze sestavy vyjmout a neoznamovat správnímu orgánu.

15. Žalovaný upozornil, že obdobnou věcí se již zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích v řízení vedeném pod sp. zn. 55 A 14/2024.

16. Dále žalovaný odmítl námitku žalobce, že se na zpracování výsledků měření podílela soukromá osoba a poukázal na svoji již uvedenou argumentaci týkající se nájemní smlouvy.

IV. Obsah správního spisu

17. Na základě oznámení o podezření ze spáchání přestupku Městskou policií Český Krumlov ze dne 8. 7. 2024, fotodokumentace a ověřovacího listu rychloměru vyzval správní orgán prvního stupně žalobce jakožto provozovatele vozidla podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu, aby uhradil určenou částku či sdělil totožnost řidiče vozidla v době přestupku. Žalobce určenou částku ve stanoveném termínu neuhradil ani nesdělil totožnost řidiče.

18. Dne 16. 9. 2024 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým byla přestupková věc nezjištěného řidiče odložena. Následně vydal správní orgán prvního stupně dne 16. 9. 2024 příkaz čj. MUCK 72097/2024/OS/Če, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Příkaz byl žalobci doručen dne 20. 9. 2024. Žalobce následně podal včasný odpor.

19. Po podání odporu uvědomil správní orgán prvního stupně dne 8. 10. 2024 žalobce o pokračování v řízení o přestupku a umožnil mu seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Ve spise jsou založeny: certifikace o schválení typu měřidla, rozhodnutí o prodloužení platnosti měřidla, souhlas Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje s úsekovým měřením podle § 79a zákona o silničním provozu a prodloužení tohoto souhlasu, nájemní smlouva vč. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 5 66 A 6/2025 dodatku č. 1 a Specifikace předmětu plnění a dále listiny dokladující spáchání přestupku (oznámení o podezření ze spáchání přestupku, fotodokumentace vozidla a ověřovací list rychloměru).

20. Správní orgán prvního stupně vydal prvostupňové rozhodnutí, proti němuž podal žalobce včasné odvolání.

21. K objasnění odvolacích námitek správní orgán prvního stupně zaslal společnosti GEMOS žádost o stanovisko ze dne 5. 12. 2024. V této žádosti se žádá o objasnění toho, proč bylo dne 7. 7. 2024 v místě spáchaného přestupku zjištěno osm vozidel, která překročila nejvyšší dovolenou rychlost, avšak správnímu orgánu bylo oznámeno pouze pět přestupků; oznámení vozidel tak netvoří nepřerušovanou řadu. V žádosti o stanovisko se uvádí, že k této záležitosti byla oslovena městská policie, která sdělila, že strážníci nejsou technicky schopni požadované údaje ověřit a sdělit. Proto se správní orgán prvního stupně obrátil na společnost GEMOS, aby sdělila počet zaznamenaných a oznámených přestupků dne 7. 7. 2024 pro předmětné místo měření a také aby sdělila důvod neoznámení některých přestupků, pokud bude mezi údaji rozdíl.

22. Společnost GEMOS odpověděla na žádost dne 9. 12. 2024 tak, že po důkladné analýze bylo zjištěno, že zbývající případy byly označeny jako technicky nebo procesně nezpracovatelné (šlo o situace zahrnující vozidla integrovaného záchranného systému, která měla aktivována výstražná světelná zařízení); tyto případy nespadají do kategorie přestupků a městská policie je oprávněna je takto vyhodnotit.

23. O odvolání následně rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

V. Právní hodnocení věci

24. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“).

25. Krajský soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť pro to byly splněny procesní podmínky.

26. Žaloba není důvodná. V.A Námitka nezákonnosti důkazu 27. První okruh námitek směřuje proti zákonnosti provedeného měření rychlosti. Z argumentace žalobce lze dovodit, že je zpochybňována zákonnost podkladů (oznámení o podezření ze spáchání přestupku a fotodokumentace) pro vydání napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí spočívající v protiprávnosti jejich pořízení. Žalobce se brání argumentací směřující k tomu, že měření rychlosti bylo prováděno soukromou osobou a nikoli městskou policií. Toto žalobce dovozuje ze žádosti o stanovisko ze dne 5. 12. 2024 a z odpovědi na žádost ze dne 9. 12. 2024, které jsou součástí správního spisu.

28. Podle § 79a zákona o silničním provozu platí, že za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 6 66 A 6/2025 Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.

29. Podle § 51 odst. 1, věty první správního řádu platí, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy.

30. K otázce obsluhy automatizovaného prostředku měření rychlosti se shrnujícím způsobem vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v usnesení ze dne 24. 4. 2025, čj. 10 As 46/2025-27, takto: „Automatizovaný prostředek měření rychlosti je měřidlo, které je obsluhou toliko umístěno, nainstalováno, případně spuštěno, avšak samotné měření již probíhá automaticky bez toho, aby obsluha takové zařízení ovládala (rozsudky NSS ze dne 27. 9. 2018, čj. 9 As 220/2018 - 70, body 37-38, nebo ze dne 28. 2. 2020, čj. 2 As 97/2019 - 37, bod 25). Soukromé subjekty mohou provádět pouze servisní činnosti a jen za předpokladu, že na výsledku měření nejsou hmotně zainteresovány (srov. např. rozsudky NSS ze dne 23. 5. 2019, čj. 5 As 175/2018 - 29, bod 12, a ze dne 2. 4. 2008, čj. 1 As 12/2008-67, č. 1607/2008 Sb. NSS, či ze dne 17. 12. 2014, čj. 9 As 185/2014 - 27).“ 31. Žalobce má za to, že provedené měření rychlosti není zákonným podkladem pro vydání rozhodnutí, neboť se domnívá, že tento důkaz nebyl pořízen městskou policií. Tento názor žalobce ovšem není podložen jednoznačnými důkazy, které by potvrzovaly jeho tvrzení. Žalobce pouze dovozuje svůj závěr ze žádosti o stanovisko a z odpovědi na žádost společnosti GEMOS. Z odpovědi na žádost nevyplývá, že by záznamy z provedeného měření byly v dispozici společnosti GEMOS. Společnost GEMOS ve své odpovědi uvádí, že je to právě městská policie, kdo disponuje se záznamem provedeného měření a je oprávněna jej vyhodnotit. Pokud se žalobce dovolává toho, že v žádosti o stanovisko správní orgán prvního stupně uvedl, že městská policie mu na dotaz odpověděla, že strážníci nejsou technicky schopni požadované údaje o zaznamenaných a oznámených přestupcích ověřit a sdělit, a dovozuje z toho, že městská policie nemá vůbec přístup k záznamům o přestupcích z měřicích zařízení, pak se jedná o nepodloženou dezinterpretaci. Jednak je nutno uvést, že přesné znění odpovědi městské policie není založeno ve spise, a jednak z toho lze dovodit pouze to, že městská policie nedisponuje technickými daty ohledně fungování měřicího zařízení. To však samo o sobě nemůže zpochybnit závěr, že konkrétní data z rychloměru pořizuje a zpracovává výlučně městská policie, jak bude vysvětleno níže.

32. Žalobce se dále v žalobě dovolával písemnosti městské policie ze dne 1. 8. 2024, čj. MP 1195/2024, z níž má plynout sdělení městské policie, že nedisponuje žádnými informacemi o prováděném měření rychlosti v Českém Krumlově. Uvedenou písemnost však žalobce nepřiložil ani k žalobě, ani k avizované replice. Žalobce je povinen podle § 71 odst. 1 písm. e) s. ř. s. k žalobě připojit důkazy k prokázání svých tvrzení, které navrhuje provést. Povinností žalobce je tedy k žalobě připojit listiny, kterých se dovolává. Jestliže tak žalobce neučinil, jde to pouze k jeho tíži.

33. Z argumentace žalobce vyplývá, že námitka nezákonnosti pořízení důkazu o měření rychlosti stojí čistě na žádosti o stanovisko a odpovědi společnosti GEMOS na žádost, kteréžto listiny však nijak samy o sobě nepodporují závěr žalobce o měření rychlosti soukromou osobou, jak bylo vysvětleno shora. Žalobcovy pochybnosti týkající se subjektu oprávněného k provádění měření a následné analýze výsledků jsou vyvráceny obsahem nájemní smlouvy k nájmu přístrojů zajišťujících autonomní měření rychlosti, tzn. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 7 66 A 6/2025 rychloměrů, a systému umožňujícímu zpracování naměřených informací uzavřené mezi nájemcem, tj. právnickou osobou městem Český Krumlov (která je zároveň podle § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o obecní policii“; též zřizovatelem městské policie jakožto orgánu obce), a pronajímatelem, kterým je společnost GEMOS. Obsahem nájemní smlouvy je mimo jiné stanovení povinnosti pronajímatele technicky zajistit, že kromě oprávněné osoby, tj. městské policie, nebude mít nikdo jiný, tedy ani pronajímatel, jakýkoliv vliv na činnosti prováděné ve smyslu § 79a zákona o silničním provozu.

34. V nájemní smlouvě jsou uvedena následující práva a povinnosti stran. V čl. 3 Předmět smlouvy odst. 3.3 uvedeno: „Činnosti vyhrazené dle ust. § 79a zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, oprávněné osobě (obecní policie, městská policie) bude provádět pouze tato oprávněná osoba, nebude je provádět Pronajímatel a technický návrh řešení zajistí, že nebude mít Pronajímatel na uvedené činnosti jakýkoliv vliv.“ Dále je obdobně v příloze nájemní smlouvy nazvané Specifikace předmětu plnění, v čl.

1. Předmět plnění uvedeno, že: „navržené řešení předmětu plnění (měřící zařízení, systém pro zpracování naměřených dat, související HW a SW infrastruktura) bude plně v souladu se všemi souvisejícími legislativními požadavky a bude respektovat základní koncept řešení: Subjektem provádějícím a vyhodnocující měření je Zadavatel (prostřednictvím městské policie a správního orgánu). Dodavatel nemá a nesmí mít jakýkoliv vliv na provádění měření, rozsah měření, počet měření ani následné vyhodnocení měření. Veškeré přístupy a zásahy Dodavatele, po předání měřících zařízení a systému pro správu dopravních přestupků na úrovni městské police do užívání, souvisí výhradně se servisní činnosti, jsou logovány a jsou prováděny pouze na základě pokynů Zadavatele.“ V čl. 1 nájemní smlouvy je uvedeno, že „subjektem provádějícím a vyhodnocující měření je Zadavatel (prostřednictvím městské policie a správního orgánu).“ 35. Z uvedených pasáží jednoznačně vyplývá, že měření rychlosti silničních vozidel prostřednictvím přístrojů zajišťujících autonomní měření rychlosti provádí pouze oprávněná osoba, kterou je městská policie, nikoli společnost GEMOS jakožto soukromá osoba, jak namítá žalobce. Veškeré informace týkající se prováděného měření jsou následně vyhodnocovány městskou policií, která poté zasílá podněty městskému úřadu k prošetření případných přestupků. Tento postup je zcela v souladu s právními předpisy a není nezákonný.

36. Krajský soud dále uvádí, že pronájem rychloměrů soukromou osobou je také v souladu s právními předpisy, když společnost GEMOS nepronajímá své zařízení v souvislosti s hmotným zájmem na výsledku měření rychlosti. Součástí nájemní smlouvy je v čl. 6 ujednání týkající se výše nájemného stanoveného fixní částkou ve výši 192 000 Kč bez DPH, které činí 40 320 Kč (celkem 232 320 Kč měsíčně). Stanovená částka je hrazena měsíčně městem Český Krumlov. Takový postup je v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Lze odkázat např. na právní větu rozsudku ze dne 30. 5. 2018, čj. 10 As 107/2018-36, publ. pod č. 3765/2018 Sb. NSS, v níž se konstatuje, že „instalaci a nastavení stacionárních měřících zařízení, jakož i údržbu software a hardware těchto zařízení, které jinak užívá obecní policie, mohou provádět třetí osoby. Není však přípustné, aby takováto třetí osoba měla jakýkoliv hmotný zájem na výsledcích měření stacionárního zařízení (§ 79a zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu).“ Z uvedeného vyplývá, že není rozhodné, kdo je vlastníkem rychloměru, nýbrž je podstatné, zda zde není zájem soukromé osoby na množství zjištěných přestupků Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 8 66 A 6/2025 nebo na výši vybraných pokut. Město Český Krumlov tedy uzavřelo zákonným způsobem smlouvu o pronájmu rychloměrů, ve které jsou stanoveny stálé a neměnné platební podmínky. Provedené měření, resp. počet zaznamenaných přestupků, nijak neovlivňuje výši nájemného. Tento závěr vyplývá z čl. 3.5 nájemní smlouvy, který stanoví, že „pronajímatel nebude nikterak zasahovat do určování míry tolerance měřících zařízení a rozsahu měření ve smyslu možného ovlivnění počtu detekovaných přestupků.“ Je tedy zřejmé, že společnost GEMOS nemá vlastní zájem na hmotném podílu z prováděného měření a pronajímání rychloměrů takovýmto způsobem je v souladu s právní úpravou.

37. Krajský soud tak dospěl k závěru, že námitka žalobce není důvodná, jelikož bylo prokázáno, že provedené měření dne 7. 7. 2024 bylo učiněno v souladu s právními předpisy a důkazy z provedeného měření byly získány zákonným postupem. Nelze tedy souhlasit se závěrem žalobce, že měření je fakticky prováděno soukromou osobou, neboť z uvedeného jednoznačně vyplývá, že společnost GEMOS je pouze pronajímatelem rychloměru a nezasahuje do působnosti městské policie, která je jako jediná oprávněna k provádění činnosti v souvislosti s § 79a zákona o silničním provozu. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě zákonných důkazů. V.B Námitka neoprávněného zpracování osobních údajů 38. Druhá žalobní námitka je v přímé souvislosti s námitkou první. Žalobce namítá, že pokud bylo předmětné měření provedeno soukromou osobou, disponuje tato osoba neoprávněně osobními údaji žalobce. Žalobce konstatuje, že orgán veřejné moci, tj. městská policie, je povinen chránit osobní údaje proti neoprávněnému přístupu a svoji povinnost nesplnil, jelikož bylo měření provedeno společností GEMOS.

39. Jak již bylo zhodnoceno shora, soukromá osoba měření rychlosti neprováděla. Měření rychlosti v souladu s § 79a zákona o silničním provozu provedla městská policie.

40. Krajský soud odmítá argumentaci žalobce o tom, že soukromá osoba má přístup k výsledkům měření a že je může pozměňovat. Jak již bylo konstatováno, smluvním dokumentem je zajištěno, že pronajímatel (dodavatel služeb) nemá a nesmí mít vliv na provádění měření, rozsah měření, počet měření ani následné vyhodnocení měření. Dodavatel služeb předal měřicí zařízení a systém pro správu dopravních přestupků městské policii a jediné zásahy dodavatele služeb mohou nadále souviset pouze se servisní činností, jsou logovány a jsou prováděny pouze na základě pokynů zadavatele. Dodavatel služeb je podle nájemní smlouvy (čl. 4.2.) povinen zajistit datový přenos do zabezpečeného úložiště pomocí šifrovaných bezdrátových přenosů, tj. detekované přestupky a s nimi související data jsou kontinuálně přenášena do zabezpečeného úložiště, které je provozováno na existujícím datovém centru města Český Krumlov. Z uvedeného krajskému soudu plyne, že získaná data z automatizovaného prostředku měření rychlosti jsou přímo přenášena zabezpečeným šifrovaným způsobem do datového centra, který má pod správou oprávněná městská policie. Získaná data o detekovaných přestupcích nemohou být přenášena a ukládána nikam jinam. Dodavatel služeb má přístup do systému pouze z důvodu servisu, a to na základě pokynů zadavatele a každý přístup je logován. Těmito smluvními ustanoveními je ošetřeno, že nemůže docházet ke svévolnému přístupu dodavatele služeb k datům, a tudíž nemůže dojít ani k jejich pozměnění. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 9 66 A 6/2025 41. Podle § 24a odst. 1 zákona o obecní policii, platí, že obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.

42. Podle § 24b odst. 1 zákona o obecní policii platí, že obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu. Dle odst. 2 platí, že jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit. K tomu lze doplnit odkaz na obsah správního spisu, v němž jsou kopie článků zpravodajských deníků o tom, že v Českém Krumlově probíhá měření rychlosti vozidel automatizovanými prostředky a v jakých místech.

43. Lze tak shrnout, že činnosti vyhrazené podle § 79a zákona o silničním provozu provádí pouze městská policie, která je k této činnosti oprávněna. Z nájemní smlouvy je zřejmé, že společnost GEMOS nesmí nijak zasahovat do provádění měření, rozsahu měření, počtu měření a vyhodnocení měření. Údaji vznikajícími z této činnosti disponuje pouze městská policie, která je osobou oprávněnou ke zpracování osobních údajů podle § 24a odst. 1 a § 24b odst. 1 zákona o obecní policii.

44. V rámci provedeného měření a jeho následného vyhodnocování nedošlo k porušení povinnosti městské policie chránit údaje a data o spáchaném přestupku žalobce. Městská policie jakožto jediný oprávněný s těmito údaji nakládat učinila postup v souladu s právními předpisy, kdy vyhodnotila provedené měření ze dne 7. 7. 2024 a následně zaslala Městskému úřadu Český Krumlov oznámení podezření ze spáchání přestupku.

45. Žalobce dále namítá, že záznam z provedeného měření je souborem osobních údajů, přičemž považuje datum, čas, naměřenou rychlost a fotografie vozidla s registrační značkou za své osobní údaje sloužící k jeho identifikaci. Krajský soud konstatuje, že tato námitka žalobce je nedůvodná, jelikož definice pojmu „osobní údaj“ se vztahuje pouze k osobě fyzické podle § 3 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Osobní údaje se tedy vztahují pouze k osobě fyzické, která je dle zákona o zpracování osobních údajů tzv. subjektem údajů. Údaje vztahující se k právnické osobě nejsou osobními údaji a nevztahuje se na ně ochrana jako na osobní údaje fyzické osoby. Žalobce je osobou právnickou (zapsaným spolkem), nikoliv fyzickou, a tudíž se nemůže dovolávat ochrany osobních údajů podle zákona o zpracování osobních údajů.

46. Lze proto uzavřít, že nedošlo k nezákonnému zpracování údajů pořízených v rámci provedeného měření ze dne 7. 7. 2024. Informace získané provedeným měřením městská policie řádně vyhodnotila a nakládala s nimi zákonem předpokládaným způsobem, tedy oznámila Městskému úřadu Český Krumlov podezření z přestupku. V čl. 1 nájemní smlouvy je uvedeno, že „subjektem provádějícím a vyhodnocující měření je Zadavatel (prostřednictvím městské policie a správního orgánu).“ Pokud během provedeného měření dochází ke snímání dat, které lze označit jako osobní údaje, pak jsou tyto zpracovávány městskou policií v souladu s § 24a odst. 1 a § 24b odst. 1 zákona o obecní policii. Krajský soud ovšem poukazuje především na skutečnost, že v daném případě městská policie nedisponuje osobními údaji žalobce, nýbrž pouze informací z provedeného měření rychlosti. Jak patrno, Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 10 66 A 6/2025 k nezákonnému zpracování osobních údajů (vůbec se o ně pojmově nemohlo jednat) ani jiných údajů či dat žalobce nedošlo a tato námitka je tudíž nedůvodná.

VI. Závěr a náklady řízení

47. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 13. srpna 2025 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.