66 Ad 22/2025

Rubrum

č. j. 66 Ad 22/2025- 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobkyně: Mgr. H. B. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2025, čj. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 9. 2025, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 2 66 Ad 22/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované

1. Rozhodnutím ze dne 19. 9. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 6. 2025, čj. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobkyně uvedla, že je dlouhodobě nemocná pro Parkinsonovu chorobu, která jí byla diagnostikována před šestnácti lety (2009). Až donedávna byla schopna i přes diagnózu vykonávat zaměstnání učitelky. V poslední době však došlo k zásadnímu zhoršení zdravotního stavu, který jí již neumožňuje nadále pracovat, ani běžně fungovat v každodenním životě. Žalobkyně podrobně popsala své závažné obtíže. Žalobkyně shrnula, že již není reálné její navrácení na trh práce, a to ani v rámci chráněných pozic. Žalobkyně je toho názoru, že její stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Posudkoví lékaři dle jejího názoru neposoudili její zdravotní stav komplexně a s přehlédnutím k jeho progresivnímu vývoji.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě druhého stupně s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. Žalovaná navrhla pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“).

II. Podstatný obsah správních spisů

4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně byla od roku 2014 poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně z důvodu poklesu její pracovní schopnosti o 35 % [kapitola VI., položka 3b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity); dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“]. Od roku 2015 byla poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně z důvodu poklesu její pracovní schopnosti o 50 % (kapitola VI., položka 3c přílohy vyhlášky). Dne 3. 2. 2025 požádala žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

5. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 2. 3. 2025 byla žalobkyně shledána nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně pro zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 50 %.

6. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 9. 6. 2025 rozhodnutí, kterým byla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta s tím, že je nadále poživatelkou Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 3 66 Ad 22/2025 invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky.

7. Dne 16. 9. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu pro námitkové řízení. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně byla k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50 %. Jde o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 50 % bez dalšího navýšení.

8. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno.

III. Posudek posudkové komise MPSV

9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 17. 3. 2026 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v přítomnosti žalobkyně, která byla zhlédnuta odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela, přičemž zhodnotila i lékařské zprávy přiložené k žalobě. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Datum změny stupně invalidity bylo stanoveno ke dni 25. 8. 2025.

10. Žalobkyně byla hodnocena jako učitelka.

11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přičemž bylo konstatováno, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí Parkinsonova choroba ve stádiu výrazných pozdních hybných komplikací, s těžkým hypertonicko-hypokinetickým syndromem a opakovanými pády při základní chorobě.

12. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 50 až 60 %. Byla zvolena horní hranice taxace 60 % s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení. Vzhledem k profesi přistoupila posudková komise ke zvýšení poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzovaní invalidity o 10 % na celkových 70 %.

13. Žalobkyně není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 4 66 Ad 22/2025 14. Vznik invalidity třetího stupně byl posudkovou komisí stanoven od 25. 8. 2025, což je den, od kdy je žalobkyně v pracovní neschopnosti.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

16. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 27. 4. 2026. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV a protokolem o jednání ze dne 17. 3. 2026. Žalobkyně i žalovaná se z jednání omluvily. Krajský soud neprováděl k důkazu lékařské zprávy ze dne 7. 4. 2025, ze dne 4. 8. 2025 a ze dne 6. 11. 2025, které byly přiloženy k žalobě, neboť je měla k dispozici posudková komise a posoudila je. Krajský soud provedl k důkazu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně ke dni 25. 8. 2025.

17. Žaloba je důvodná.

18. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

19. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; Ministerstvo za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 5 66 Ad 22/2025 posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011–43).

20. Náležitosti posudku jsou upraveny s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, čj. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

21. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 17. 3. 2026. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání komise přítomna a byla zhlédnuta odborným neurologem. Posudková komise měla k dispozici podstatnou zdravotnickou dokumentaci žalobkyně. Z hlediska zdravotních postižení se posudková komise zabývala rozhodujícím zdravotním postižením žalobkyně a ve vzájemných souvislostech přihlédla i k ostatním obtížím. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 6 66 Ad 22/2025 22. Posudek posudkové komise MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru.

23. Z tohoto posudku vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla v době vydání napadeného rozhodnutí Parkinsonova choroba ve středně těžké formě podle kapitoly VI., položky 3c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. V tomto hodnocení se posudková komise shodovala s lékaři Institutu.

24. Posudková komise se neshodla s posudkovými lékaři toliko co do výše poklesu pracovní schopnosti, neboť zvolila horní hranice taxaci 60 % (z rozmezí 50 až 60 %), a to s přihlédnutím k tíži obtíží. Posudková komise současně shledala i důvody pro navýšení poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, a to vzhledem k profesi žalobkyně, která působila jako učitelka. Pokles pracovní schopnosti tak posudková komise stanovila v rozsahu 70 %, což značí invaliditu třetího stupně.

25. Datum změny invalidity z druhého na třetí stupeň byl stanoven ke dni 25. 8. 2025, tj. ke dni, kdy žalobkyně nastoupila do pracovní neschopnosti.

26. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí.

27. Posudek obsahuje též pracovní rekomandaci pro žalobkyni, resp. konstatování, že není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

28. Posudková komise MPSV tak na rozdíl od lékařů Institutu zhodnotila pokles pracovní schopnosti žalobkyně odlišně s tím, že zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Posudková komise podrobně popsala a zhodnotila zdravotní stav žalobkyně a zhodnotila jej tak, jak je popsáno shora.

29. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale.

30. Napadené rozhodnutí bylo tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

31. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobkyně nové rozhodnutí o jejích námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

32. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch ve věci žalobkyně, které však žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. žádné náklady neúčtovala. Proto bylo Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z. 7 66 Ad 22/2025 rozhodnuto tak, že se jí náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalovaná nemá na náhradu nákladů řízení právo podle § 60 odst. 2 s. ř. s.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 27. dubna 2026 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.