66 Ad 6/2025

Rubrum

č. j. 66 Ad 6/2025- 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: M. V. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2025, čj. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 2. 2025, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 66 Ad 6/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované

1. Rozhodnutím ze dne 5. 2. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 10. 2024, čj. X, kterým byla podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), žalobci snížena od 18. 11. 2024 výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobce uvádí, že zdravotní stav se mu nezlepšil, naopak se zhoršil, a přesto mu byl invalidní důchod snížen z druhého na první stupeň. Jeho onemocnění a poškození se rozšířilo i do dolních končetin a je totožné s postižením končetin horních. Nepomáhá ani užívání různých léků. Žalobce vykonává lehké zaměstnání na poloviční úvazek, které ovšem vykonává přes bolest, otoky a prochladnutí. Současně je v časté pracovní neschopnosti. Žalobce požadoval zrušení napadeného rozhodnutí.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 45 %. Žalovaná navrhuje pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“).

II. Podstatný obsah správních spisů

4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce byl uznán invalidním v prvním stupni od 9. 10. 2020, proti čemuž podal neúspěšné námitky. V následném soudním řízení byl žalobce úspěšný a po posouzení posudkovou komisí MPSV byl shledán invalidním ve druhém stupni pro zdravotní postižení podle kapitoly IX., oddílu B, položky 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), s poklesem pracovní schopnosti o 50 %, a to zpětně od 9. 10. 2020. Doba platnosti posudku byla stanovena do května 2024.

5. V říjnu 2024 byla provedena kontrola zdravotního stavu žalobce. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 7. 10. 2024 byl žalobce shledán invalidním pro invaliditu prvního stupně pro zdravotní postižení podle kapitoly IX., oddílu B, položky 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %, po navýšení celkově o 45 %.

6. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 22. 10. 2024 rozhodnutí, kterým byl žalobci snížen invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 18. 11. 2024. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 66 Ad 6/2025 7. Dne 7. 1. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě (doplněný posudkem ze dne 31. 1. 2025), a to posudkovým lékařem Institutu II. stupně. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce byl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidním podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 45 %. Jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu B, položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %, po navýšení celkově o 45 %.

8. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku o tom, proč v případě žalobce nelze indikovat vyšší než první stupeň invalidity.

III. Posudek posudkové komise MPSV

9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 9. 9. 2025 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odbornými lékaři z oboru neurologie a interního lékařství. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 50 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale.

10. Žalobce byl hodnocen jako dělník.

11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo v době vydání napadeného rozhodnutí progredující smíšené onemocnění pojiva (MCTD) se známkami sklerodermie a výrazným akrovasálním syndromem na horních i dolních končetinách, s defekty kožními na pravé dolní končetině v anamnéze (popsán patologický nález na kapilaroskopii a byl pro dané onemocnění na terapii).

12. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly XIII, oddíl D, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 40 až 60 %. Posudková komise tento pokles pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 50 %. Posudková komise konstatovala, že volí střed rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení a zohlednění profese žalobce. Stejným poklesem pracovní schopnosti byl žalobce hodnocen již v minulosti posudkovou komisí dne 31. 5. 2021, byť v té době nebyla přesně stanovena diagnóza, a proto byl tehdy posuzován dle dominujícího syndromu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 66 Ad 6/2025 13. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobce oproti lékařům Institutu jinak, neboť za dominující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokládala smíšené onemocnění pojiva.

14. Bylo zhodnoceno, že žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením především práce v chladu, vlhku, se studenými kovovými předměty, v nepříznivých klimatických podmínkách, práce kladoucí zvýšené nároky na jemnou motoriku ruky. Žalobce byl schopen po vzniku invalidity druhého stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě.

15. Vznik invalidity druhého stupně byl posudkovou komisí stanoven od 9. 10. 2020 s dobou platnosti trvale.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

17. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 20. 10. 2025. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV a protokolem o jednání ze dne 9. 9. 2025. Žalovaný se z jednání omluvil a žalobce setrval na svém procesním stanovisku.

18. Žaloba je důvodná.

19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

20. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; Ministerstvo za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 66 Ad 6/2025 posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011 – 43).

21. Náležitosti posudku jsou upraveny s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, čj. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

22. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 9. 9. 2025. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce byl při jednání komise přítomen, byl vyšetřen odborným neurologem a odborným revmatologem a posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Z hlediska zdravotních postižení se posudková komise zabývala rozhodujícím zdravotním postižením Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 66 Ad 6/2025 žalobce a ve vzájemných souvislostech přihlédla i k ostatním obtížím. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

23. Posudek posudkové komise MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru.

24. Z tohoto posudku vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo v době vydání napadeného rozhodnutí progredující smíšené onemocnění pojiva (MCTD) se známkami sklerodermie a výrazným akrovasálním syndromem na horních i dolních končetinách, s defekty na pravé dolní končetině. Žalobce se pro dané onemocnění podrobuje terapii Prostavasinem. Posudková komise přehodnotila závěry lékařů obou stupňů Institutu a za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce považovala právě shora popsané onemocnění, které podřadila pod kapitolu XIII., oddíl D, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.

25. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti v rozsahu 50 %, což odpovídá střednímu rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti podle přílohy k vyhlášce. Posudková komise stanovila takto s ohledem na tíži zdravotního postižení a při zohlednění profese žalobce. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí.

26. Posudek obsahuje též pracovní rekomandaci pro žalobce, resp. konstatování, že se nedoporučují práce v chladu, vlhku, se studenými kovovými předměty, v nepřiznivých klimatických podmínkách a nedoporučuje se ani práce kladoucí zvýšené nároky na jemnou motoriku rukou.

27. Posudková komise MPSV tak na rozdíl od lékařů Institutu zhodnotila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a pokles jeho pracovní schopnosti odlišně s tím, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě druhého stupně. Krajský soud zhodnotil, že se posudková komise MPSV přesvědčivě vypořádala i s tím, proč jsou její závěry ohledně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a stran poklesu pracovní schopnosti odlišné od předcházejících posudků Institutu.

28. Invalidita druhého stupně je dle posudkové komise dána od 9. 10. 2020. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale.

29. Napadené rozhodnutí bylo tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti žalobce ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

30. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 66 Ad 6/2025 řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobce nové rozhodnutí o jeho námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

31. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch ve věci žalobce, kterému však žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. žádné náklady neúčtoval. Proto bylo rozhodnuto tak, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalovaná nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť nebyla v řízení úspěšná.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích dne 20. října 2025 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.