66 Ad 9/2025

Rubrum

č. j. 66 Ad 9/2025-56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: P. R. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 3. 2025, čj. , takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 3. 2025, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované

1. Rozhodnutím ze dne 3. 3. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 2 66 Ad 9/2025 zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 11. 2024, čj. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žalobcova žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobce uvádí, že za příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla považována roztroušená skleróza. Dále žalobce zmínil osteoporózu a urologické potíže. Žalobce se vyjádřil i ke svému psychickému stavu. Nerozporoval závislost na alkoholu a silnou depresi ani to, že odmítá hospitalizaci. Léčbu závislosti absolvoval v roce 2018 a dlouho abstinoval až do roku 2024, kdy opět začal požívat alkohol z důvodu zhoršování fyzického zdraví bez vidiny zlepšení. Důvody pro odmítání hospitalizace jsou subjektivní. Jde především o zhoršení soběstačnosti. Žalobce uvedl, že s hospitalizací nakonec souhlasil po svém prvním pokusu o sebevraždu.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 45 %. Žalovaná navrhl pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“).

II. Podstatný obsah správních spisů

4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce byl od roku 2018 poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně z důvodu poklesu jeho pracovní schopnosti o 35 % [kapitola VI., položka 6b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity); dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“]. Dne 25. 9. 2024 požádal žalobce o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

5. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 4. 11. 2024 byl žalobce shledán nadále invalidním pro invaliditu prvního stupně pro zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %.

6. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 7. 11. 2024 rozhodnutí, kterým byla žalobcova žádost o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta s tím, že je nadále poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky.

7. Dne 24. 2. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu II. stupně. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce byl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidním podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 45 %. Jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 3 66 Ad 9/2025 pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %, po navýšení celkově o 45 %.

8. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku o tom, proč v případě žalobce nelze indikovat vyšší než první stupeň invalidity.

III. Posudek posudkové komise MPSV

9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 22. 10. 2025 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v nepřítomnosti žalobce. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela, přičemž zhodnotila i lékařské zprávy přiložené k žalobě. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Datum změny stupně invalidity bylo stanoveno ke dni 4. 11. 2024.

10. Žalobce byl hodnocen jako autoklempíř.

11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí těžká organická afektivní porucha.

12. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly V., položky 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi přistoupila posudková komise ke zvýšení poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzovaní invalidity o 10 % na celkových 70 %.

13. Posudková komise zhodnotila, že u žalobce dominovala těžká organická afektivní porucha. Patrná je progredující těžká deprese, přičemž byly zdokumentovány opakované pokusy o sebevraždu pořezáním na končetinách. V roce 2024 došlo k relapsu závislosti na alkoholu. Dále progredovala tělesná kachexie. Posudková komise zhodnotila i roztroušenou sklerózu, hlubokou žilní trombózu, pokročilé artrotické změny pravého kolene a veškeré další nálezy.

14. Posudková komise uvedla, že ohledně určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se neshoduje z posudkovými lékaři Institutu, neboť je patrné, že dominující příčinou je těžká organická porucha. Žalobce není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

15. Vznik invalidity třetího stupně byl posudkovou komisí stanoven od 4. 11. 2024 s dobou platnosti trvale. Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 4 66 Ad 9/2025 IV. Právní hodnocení krajského soudu 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

17. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 8. 12. 2025. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV a protokolem o jednání ze dne 20. 10. 2025. Žalobce se jednání neúčastnil z důvodu hospitalizace a žalovaná ponechala rozhodnutí na posouzení soudu.

18. Žaloba je důvodná.

19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

20. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; Ministerstvo za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 5 66 Ad 9/2025 kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011 – 43).

21. Náležitosti posudku jsou upraveny s účinností od 1. 1. 2010 v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, čj. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

22. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ, jakož i zejména z doplnění dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 22. 10. 2025. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobce nebyl při jednání komise přítomen. Posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce. Z hlediska zdravotních postižení se posudková komise zabývala rozhodujícím zdravotním postižením žalobce a ve vzájemných souvislostech přihlédla i k ostatním obtížím. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

23. Posudek posudkové komise MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru.

24. Z tohoto posudku vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla v době vydání napadeného rozhodnutí těžká organická afektivní porucha. Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 6 66 Ad 9/2025 Posudková komise přehodnotila závěry lékařů obou stupňů Institutu a za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce považovala právě toto onemocnění, které podřadila pod kapitolu V, položku 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.

25. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti v rozsahu 60 %, tak jak je stanoveno v příloze vyhlášky. Posudková komise zhodnotila další zdravotní postižení žalobce a jeho původní profesi navýšením procentního vyjádření poklesu pracovní schopnosti o maximálních 10 %, a to na celkovou hodnotu 70 %.

26. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí.

27. Posudek obsahuje též pracovní rekomandaci pro žalobce, resp. konstatování, že žalobce není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

28. Posudková komise MPSV tak na rozdíl od lékařů Institutu zhodnotila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a pokles jeho pracovní schopnosti odlišně s tím, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě třetího stupně. Posudková komise zhodnotila psychické onemocnění žalobce jako dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která má největší dopad na pokles jeho pracovní schopnosti; uvedené plyne i z § 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

29. Invalidita druhého stupně je dle posudkové komise dána od 4. 11. 2024. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale.

30. Napadené rozhodnutí bylo tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti žalobce ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

31. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobce nové rozhodnutí o jeho námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

32. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch ve věci žalobce, kterému však žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. žádné náklady neúčtoval. Proto bylo rozhodnuto tak, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalovaná nemá na náhradu nákladů řízení právo podle § 60 odst. 2 s. ř. s.

Poučení

Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M. 7 66 Ad 9/2025 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 8. prosince 2025 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem se potvrzuje: J. M.