68 A 2/2026

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobce: P. R., narozený bytem zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2026, čj. KUJCK 53273/2026, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Strakonice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 24. 3. 2026, čj. MUST/014269/2025/OD/sen, zamítl žalobcovy námitky proti záznamu bodů do registru řidičů a potvrdil provedené záznamy.

2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 4. 2026, čj. KUJCK 53273/2026 zamítl žalobcovo odvolání a výše uvedené rozhodnutí městského úřadu potvrdil.

II. Žaloba

3. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce podal ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud“) žalobu, jíž se domáhá zrušení daného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

4. Žalobce namítl, že body mu byly zaznamenány též na základě pokutového bloku ze dne 3. 10. 2025, který však nemůže obstát, neboť na něm byly provedeny změny, a to až po jeho předložení žalobci. Na pokutovém bloku byla provedena změna právní kvalifikace skutku z původní kvalifikace podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „zákon o silničním provozu“), na kvalifikaci podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3. daného zákona. Právní kvalifikace je podstatnou náležitostí pokutového bloku a posuzovaný blok ze dne 3. 10. 2025 podle žalobce nesplňuje pro svou nečitelnost potřebné náležitosti podle § 92 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“).

5. Žalobce nesouhlasí s hodnocením žalovaného, že změna označení bodu skutkové podstaty z § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu nepředstavuje změnu skutku ani jeho věcného právního hodnocení. Žalobce tvrdí, že svým podpisem na pokutovém bloku souhlasil s popisem skutku a jeho právní kvalifikací. Přepis pokutového bloku v rozsahu právní kvalifikace narušuje principy blokového řízení, neboť se změnou právní kvalifikace žalobce nikdy nevyjádřil souhlas. Žalobce je současně přesvědčen, že změna právní kvalifikace v pokutovém bloku ze dne 3. 10. 2025 nemůže být ani předmětem opravy zřejmých nesprávností podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

6. Žalobce se domnívá, že na základě pokutového bloku ze dne 3. 10. 2025 mu měly být zaznamenány pouze 2 body, nikoli 4 body.

7. Dále žaloba obsahuje námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného, které se podle žalobce nijak nevyjadřuje k otázce změny kvalifikace skutku provedené v pokutovém bloku ze dne 3. 10. 2025.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

8. Změny na příkazovém bloku [spočívající v přepisu § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. daného zákona] žalovaný označil za pouhou chybu v psaní, která nemění jednoznačně popsaný skutkový děj. Žalobce svým podpisem na příkazovém bloku stvrdil svůj souhlas se skutkem, čímž se vzdal práva na dokazování. Žalobce jako držitel řidičského oprávnění byl povinen znát předpisy i odpovídající bodový postih. Předmětný příkazový blok je podle žalovaného způsobilým podkladem pro zápis do registru řidičů a na jeho platnost nemá vliv ani případné porušení interní metodiky ze strany strážníka (např. chybějící parafa u opravy). Žalovaný se daným příkazovým blokem v minulosti již zabýval, když odmítl podnět žalobce k zahájení přezkumného řízení.

IV. Replika žalobce

9. Žalobce ve své replice zopakoval, že podle něj nebylo možno výrokovou část pokutového bloku opravovat podle § 70 správního řádu, což se navíc činí formou opravného usnesení. Žádné opravné usnesení ve věci vydáno nebylo. Dále žalobce zopakoval své tvrzení, že pokutový blok ze dne 3. 10. 2025 byl změněn až poté, co jej žalobce podepsal.

V. Hodnocení soudu

10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), a přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a shledal, že žaloba není důvodná. V.A Námitka nepřezkoumatelnosti 11. Námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného není podložená. Podle žalobce je dané rozhodnutí nepřezkoumatelné, protože se nijak nevyjádřilo k otázce provedení změny právní kvalifikace na příkazovém bloku ze dne 3. 10. 2025. Soud konstatuje, že žalovaný se ve svém rozhodnutí k této otázce přezkoumatelně vyjádřil.

12. Konkrétně žalovaný v rozhodnutí o odvolání uvedl, že změna na příkazovém bloku [spočívající v přepisu § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. daného zákona] podle něj nepředstavovala změnu skutku ani změnu jeho právního hodnocení. Žalovaný ve svém rozhodnutí doplnil, že z příkazového bloku je zřejmé, že žalobce v obci překročil nejvyšší povolenou rychlost o více než 20 km/h. Takové jednání odpovídá přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu a skutek podle žalovaného nemohl být ani kvalifikován jinak. Příkazový blok tvoří jeden celek, a pokud souhrn údajů v něm obsažených poskytuje jasnou informaci o jednání řidiče, pak je takový blok způsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Žalovaný dodal, že podpisem příkazového bloku se žalobce vzdal práva na projednání věci ve správním řízení, v důsledku čehož se nemůže dovolávat toho, že jeho souhlas byl podmíněn nesprávnou (mírnější) kvalifikací.

13. Byť to žalovaný ve svém rozhodnutí neuvedl výslovně, lze z kontextu odůvodnění jeho rozhodnutí dovodit, že svou právní argumentaci vztahoval ke skutkovému stavu spočívajícímu v tom, že žalobce podepsal příkazový blok ze dne 3. 10. 2025 v okamžiku, kdy na něm byla uvedena právní kvalifikace skutku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu (přestupek se skutkovou podstatou v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km/h a více) a že k přepisu na bod 3. (přestupek se skutkovou podstatou v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km/h a více) došlo až po podpisu žalobce.

14. Pokud by (hypoteticky) žalovaný ve svém rozhodnutí chtěl hodnotit skutkový stav spočívající v tom, že by policista nejprve údaj o právní kvalifikaci skutku přepsal (z bodu 4. na bod 3.) a až poté by žalobce blok podepsal, pak by zřejmě žalovaný ve svém rozhodnutí zdůrazňoval, že žalobce svým podpisem na bloku souhlasil s právní kvalifikací v přepsané podobě [tj. přepsané na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu]. Takto ovšem žalovaný své rozhodnutí nekoncipoval. Žalovaný totiž ve skutečnosti v rozhodnutí o odvolání zmiňoval, že změna na příkazovém bloku (spočívající v přepisu bodu 4. na bod 3. v rámci právní kvalifikace skutku) nepředstavovala změnu skutku ani změnu jeho právního hodnocení. Takové hodnocení žalovaného se tak zjevně týká přepisování údaje na příkazovém bloku, k němuž mělo dojít až poté, co blok žalobce podepsal.

15. Dále žalovaný ve svém rozhodnutí zmiňoval, že pokud žalobce nesouhlasil se zjištěným skutkem neměl příkazový blok podepisovat. Na tuto zmínku žalovaný navázal úvahou, že podpisem příkazového bloku se žalobce vzdal práva na projednání věci ve správním řízení, v důsledku čehož se nemůže dovolávat toho, že jeho souhlas byl podmíněn nesprávnou (mírnější) kvalifikací. Taková zmínka by podle náhledu soudu neměla smysl, pokud by žalovaný vycházel ze skutkového stavu, že policista nejprve opravil údaj na příkazovém bloku a až pak upravený (přepsaný) příkazový blok žalobce podepsal, neboť tehdy by příkazový blok byl vydán v podobě po přepisu údaje a nebyl by zde střet mezi „mírnější“ a „přísnější“ kvalifikací.

16. Žalovaný ani městský úřad přitom ve svých rozhodnutích po skutkové stránce nikde výslovně nevyvrátili skutkové tvrzení žalobce, že příkazový blok podepsal před tím, než na bloku došlo k přepisu údaje týkajícího se právní kvalifikace skutku. V podání ze dne 18. 3. 2026 doručeném městskému úřadu a následně i v odvolání, o němž rozhodoval žalovaný, žalobce poukazoval na přepisování údajů týkajících se kvalifikace skutku a namítal, že je důvod domnívat se, že úpravy v příkazovém bloku byly činěny až dodatečně, resp. že žalobce vychází z toho, že příkazový blok podepisoval v původním znění, tj. s právní kvalifikací skutku podle § 123f odst. 1 písm. f) 1 bodu 4. zákona o silničním provozu.

17. Soud tak konstatuje, že z rozhodnutí o odvolání lze dovodit, že žalovaný se vyjadřoval ke skutkovému stavu spočívajícímu v tom, že žalobce podepsal příkazový blok ze dne 3. 10. 2025 v okamžiku, kdy na něm byla uvedena právní kvalifikace skutku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu a že k přepisu na bod 3. došlo až po podpisu žalobce. Současně je z rozhodnutí žalovaného patrné, jak a proč v takové situaci nahlížel na přepis údajů na příkazovém bloku. Jeho rozhodnutí tudíž přezkoumatelné je. V.B Posouzení merita věci 18. Soud vyhodnotil, že právní hodnocení žalovaného trpí dílčí nezákonností, kterou lze však v řízení před soudem korigovat. Po této korekci soud shledal, že výsledek posouzení žalovaným obstojí vůči uplatněným žalobním námitkám.

19. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu platí: Řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.

20. Jednání, za která se zapisují body do registru řidičů, jsou taxativně uvedena v příloze k zákonu o silničním provozu. Po dosažení celkového počtu 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění a následně je povinen odevzdat řidičský průkaz (§ 123c odst. 3 a 5 zákona o silničním provozu).

21. Podle § 123f odst. 1 až 3 zákona o silničním provozu platí: 1. (1) Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. 2. (2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky důvodnými, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. 3. (3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení.

22. Jak Nejvyšší správní soud objasnil v bodu [16] svého rozsudku ze dne 3. 11. 2016, čj. 9 As 152/2016-18: předmětem řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je výhradně to:  zda pro záznam existuje způsobilý podklad (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu),  zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a  zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení dle přílohy k zákonu o silničním provozu.

23. Správní orgán v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je, což vyplývá ze zásady presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů tudíž nelze přezkoumávat ani skutkový stav, ani právní kvalifikaci přestupku vyplývající z příkazového bloku (viz bod [17] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, čj. 6 As 67/2013-16).

24. V posuzované věci je ve správním spise založen příkazový blok ze dne 3. 10. 2025 podepsaný žalobcem, kde je uvedeno:  u popisu skutku: „3. 10. 2025, Lidická tř. 265, České Budějovice. Porušení rychlosti v obci 50/76/73 km/h, § 18/4 zák. č. 361/2000 Sb. Toyota X“.  „Pokuta uložena za přestupek podle § 125c/1f bod 3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ U označení příslušného zákonného ustanovení je u označení bodu patrné, že došlo k přepsání původní číslovky „4“ na číslovku „3“, tj. došlo k přepisu z § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. daného zákona. U tohoto přepisu textu není žádná parafa u opravy.  forma zavinění v podobě nedbalosti.  uložena byla pokuta ve výši 2 500 Kč.

25. Příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným (§ 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky).

26. Jak soud rozebral výše (v bodech 13. až 17.), byť to žalovaný ve svém rozhodnutí neuvedl výslovně, lze z kontextu odůvodnění jeho rozhodnutí dovodit, že svou právní argumentaci vztahoval ke skutkovému stavu spočívajícímu v tom, že žalobce podepsal příkazový blok ze dne 3. 10. 2025 v okamžiku, kdy na něm byla uvedena právní kvalifikace skutku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu, a že k přepisu na bod 3. došlo až po podpisu žalobce.

27. V žalobě žalobce nijak takto pojatý skutkový stav nezpochybňuje, naopak zde výslovně uvádí, že na pokutovém bloku ze dne 3. 10. 2025 byly podle něj provedeny změny až poté, co daný blok podepsal.

28. Soud tedy své právní hodnocení vztahuje ke skutkovému stavu spočívajícímu v tom, že žalobce podepsal příkazový blok ze dne 3. 10. 2025 v okamžiku, kdy zde byl skutek právně kvalifikován podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu, a k přepisu právní kvalifikace na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. došlo až poté, co žalobce příkazový blok podepsal.

29. Nelze souhlasit s námitkou žalobce, že by příkazový blok ze dne 3. 10. 2025 byl nečitelný, co se týče údaje o právní kvalifikaci skutku [§ 92 odst. 4 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky]. Jak bylo výše uvedeno, údaj na příkazovém bloku byl přepsán (z § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. daného zákona). Z příkazového bloku lze však zjistit, jaký byl původní údaj (bod 4.) a na jaký údaj byl zápis přepsán (na bod 3.). Otázka, kdy k tomuto přepisu došlo (zda před tím, než příkazový blok žalobce podepsal, nebo až poté, co jej předepsal), je již otázkou odlišnou od samotné čitelnosti údaje.

30. V objektivní rovině je v posuzované věci právní kvalifikace podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu (přestupek se skutkovou podstatou v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km/h a více) nesprávnou právní kvalifikací skutku. Správně měl být skutek kvalifikován podle § 123f odst. 1 písm. f) bodu 3. zákona o silničním provozu, tj. jako přestupek spočívající v překročení nejvyšší povolené rychlosti o více než 20 km/h v obci. Skutek totiž spočíval v tom, že žalobce jel rychlostí nejméně 73 km/h (po zohlednění nepřesnosti měření u naměřené rychlosti 76 km/h) v obci, kde byla nejvyšší povolená rychlost 50 km/h. O tom, že nesprávná je kvalifikace skutku jako přestupku podle § 123f odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu, svědčí i výše uložené pokuty 2 500 Kč. Pokutu ve výši 2 500 Kč je možno uložit za přestupek podle § 123f odst. 1 písm. f) bodu 3. daného zákona [§ 125c odst. 7 písm. c) daného zákona], nikoli za přestupek podle bodu 4., za který lze uložit příkazem na místě pokutu jen v rozmezí od 1 500 Kč do 2 000 Kč [§ 125c odst. 7 písm. b) zákona o silničním provozu]. Z objektivního pohledu tedy § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu představoval nesprávnou právní kvalifikaci skutku. Jaká byla v objektivní rovině správná kvalifikace skutku, je však v posuzované věci zcela irelevantní, neboť v řízení o zápisu bodů do registru řidičů není správní orgán oprávněn přezkoumávat správnost právní kvalifikace skutku (viz body 22. a 23. výše), a už vůbec nemůže takovou právní kvalifikaci měnit oproti pravomocnému příkazovému bloku.

31. Řízení o zápisu bodů do registru řidičů není žádným opravným či přezkumným řízením vůči pravomocným rozhodnutím, na jejichž základě se mají body zaznamenat. Dále je třeba zdůraznit, že v případě příkazového bloku hraje zásadní roli souhlas podezřelého ze spáchání přestupku s vyřízením věci příkazem na místě. Příkaz na místě vydaný skrze příkazový blok představuje specifické rozhodnutí o přestupku, jehož vydání je podmíněno souhlasem podezřelého, přičemž takový souhlas se stvrzuje podpisem. Podpisem příkazového bloku nabývá příkaz na místě právní moci, tj. podezřelý se podpisem příkazového bloku vzdává možnosti se proti rozhodnutí odvolat a příkaz na místě nabývá presumpce správnosti. Svým podpisem podezřelý z přestupku stvrzuje souhlas se skutkovým stavem popsaným na příkazovém bloku, jeho právní kvalifikací i výší sankce. Jde o další okolnost, pro kterou nemá správní orgán v řízení o zápisu bodů do registru řidičů žádný prostor pro to, aby jakkoli přezkoumával právní kvalifikaci skutku na příkazovém bloku, tím méně aby ohledně této právní kvalifikace vycházel z jiného ustanovení zákona, než které je uvedeno na příkazovém bloku. Souhlas podezřelého z přestupku se vztahuje výhradně k té právní kvalifikaci skutku, která je vypsána na příkazovém bloku v době jeho podpisu. Tento souhlas se tak nevztahuje k jiné právní kvalifikaci, i kdyby mělo jít jen o jiný bod totožného paragrafu, odstavce i písmena zákona. Skutečnost, že souhlas podezřelého z přestupku se vztahuje výhradně k té právní kvalifikaci skutku, která je vypsána na příkazovém bloku, nelze v řízení o záznamu bodů do registru řidičů obcházet např. úvahami o tom, že s ohledem na ostatní údaje na příkazovém bloku je taková právní kvalifikace skutku nesprávná a ostatním údajům na bloku odpovídá jiná právní kvalifikace.

32. Soud proto v právním posouzení žalovaného spatřuje dílčí nezákonnost spočívající v tom, že žalovaný v řízení o zápisu bodů do registru řidičů prováděl přezkum právní kvalifikace skutku uvedené na pravomocném příkazovém bloku. Žalovaný žádným způsobem po skutkové stránce nezpochybňoval tvrzení žalobce, že příkazový blok žalobce podepsal v době, kdy zde byl skutek právně kvalifikován podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu, a že k přepisu právní kvalifikace na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. došlo až po jeho podpisu. Naopak žalovaný ve svém rozhodnutí, jak lze dovodit z kontextu tohoto rozhodnutí (viz bod 13. až 16. výše), vycházel z toho, že žalobce příkazový blok podepsal ještě před jeho úpravou (přepisem bodu 4. na bod 3.). Za popsané situace však podle soudu měl žalovaný vycházet z toho, že příkazový blok nabyl právní moci v podobě, v jaké jej žalobce podepsal. Nebylo možné, aby v takové situaci žalovaný ve svém rozhodnutí dovozoval jakoukoli jinou právní kvalifikaci skutku než tu, která byla na příkazovém bloku uvedena v okamžiku, kdy jej žalobce podepsal. Žalovaný, který nijak po skutkové stránce nezpochybňoval tvrzení žalobce, že údaj o právní kvalifikaci skutku byl na příkazovém bloku přepisován až po podpisu příkazového bloku, tak měl správně vyjít z toho, že spáchaný skutek byl v příkazovém bloku kvalifikován jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu. Přepis údajů na příkazovém bloku, k němuž došlo poté, co příkazový blok (příkaz na místě) nabyl právní moci, nemá žádnou relevanci.

33. Žalobce do své žaloby vtělil rovněž úvahy o tom, že změnu právní kvalifikace v příkazovém bloku z § 123f odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu na § 123f odst. 1 písm. f) bod 3. daného zákona by nebylo možno provést ani skrze institut opravy zřejmých nesprávností podle § 70 správního řádu. Soud konstatuje, že možností aplikace § 70 správního řádu v posuzované věci se nebylo třeba zabývat, neboť zde žádné rozhodnutí o opravě zřejmé nesprávnosti podle § 70 správního řádu nebylo vydáno. Oprava zřejmých nesprávností se děje opravným usnesením nebo opravným rozhodnutím, pokud se oprava týká výroku rozhodnutí. Opravné usnesení ani opravné rozhodnutí vydáno nebylo.

34. Dodat lze, že přezkumné řízení vůči příkazu na místě (příkazovému bloku) ze dne 3. 10. 2025 žalovaný nezahájil, byť k tomu žalobce dal podnět (viz sdělení žalovaného ze dne 26. 3. 2026, čj. KUJCK 41238/2026, o nezahájení přezkumného řízení).

35. Jak soud rozebral výše, žalovaný se dopustil nezákonnosti, když v řízení o zápisu bodů do registru řidičů dovozoval jinou právní kvalifikaci skutku než tu, která byla na příkazovém bloku uvedena v okamžiku, kdy jej žalobce podepsal a kdy tedy příkazový blok nabyl právní moci. Podle náhledu soudu však jde pouze o dílčí nezákonnost. Soud totiž shledal, že pro zápis bodů do registru řidičů nebylo určující, zda šlo o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu nebo podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3. daného zákona. Rozhodné bylo skutkové vymezení, tj. vymezení o jaké jednání po skutkové stránce šlo.

36. Ust. § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu zní: Řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.

37. Jde o zákonné ustanovení formulované prostřednictvím dlouhého souvětí, k jehož porozumění je třeba několikerého přečtení. Podle rozebíraného § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu lze do registru řidičů zapsat body za následujících podmínek: 1) body se zaznamenávají pouze řidiči (srov. text zákona: „Řidiči motorového vozidla […] se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů“). 2) podmínkou záznamu bodů je skutečnost, že i) takovému řidiči byl pravomocně uložen správní trest za přestupek (srov text zákona: „kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek“) 4. anebo ii) takovému řidiči byl pravomocně uložen správní trest za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise (srov. text zákona: „kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest […] za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise“) 5. anebo iii) takovému řidiči byl pravomocně uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku (srov. text zákona: „nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku“) 6. anebo iv) takovému řidiči byl pravomocně uložen trest za trestný čin (srov. text zákona: „anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin“) 7. anebo v) trestní stíhání řidiče bylo podmíněně zastaveno (srov. text zákona: „nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno“) 8. anebo vi) u takového řidiče bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestán („nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání“).

9. Podmínky uvedené jako ad i) až ad vi) jsou alternativní, tj. postačí je-li splněna jedna z nich. 3) způsobem uvedeným ad 2) výše (včetně podmíněného zastavení trestního stíhání či rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na potrestání) byl daný řidič postižen za jednání zařazené do bodového hodnocení (srov. text zákona: „a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení“). 4) počet bodů se určí podle jednání uvedeného v příloze zákona, kde jsou vymezena bodovaná jednání a příslušné počty bodů.

38. Pro posuzovanou věc je podstatné určit, co je rozhodujícím kritériem, podle něhož se stanovuje počet bodů zapisovaných do registru řidičů.

39. Soud vyhodnotil, že tímto kritériem je (skutkově vymezené) jednání, kterého se řidič dopustil. V daném ohledu je pro zapisování bodů podstatná příloha k zákonu o silničním provozu. Název přílohy zní „přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností a počet bodů za tato jednání“ (zvýraznění doplněno soudem) a již samotný její název napovídá, že body se zapisují za jednání, tj. že základním kritériem pro zápis bodů je skutkové vymezení jednání, kterého se řidič dopustil. Tomu odpovídá i obsah samotné přílohy, kde je uvedeno číslo položky, u každého čísla položky je skutkově vymezeno jednání (např. u položky č. 17 je toto jednání vymezeno jako „překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 20 km.h- 1 a více v obci nebo o 30 km.h-1 a více mimo obec“) a posléze je zde uveden příslušný počet bodů (u citované položky č. 17 jsou to 4 body).

40. Ostatně i sám zákonodárce v přechodných ustanoveních k novelám zákona o silničním provozu jasně deklaruje, že body se zapisují za jednání, resp. že hlavním kritériem pro zápis bodů je skutkově vymezené jednání. Srov. čl. II. odst. 1 novelizujícího zákona č. 133/2011 Sb., kde se uvádí: „Při zaznamenávání bodů do bodového hodnocení za jednání spáchaná porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla před účinností tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ (důraz doplněn soudem), či čl. II odst. 3 novelizujícího zákona č. 271/2023 Sb., kde se uvádí: „Zaznamenávají-li se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona body za jednání spáchaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaznamenají se ve výši podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; je-li to pro řidiče příznivější, zaznamenají se ve výši podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ (důraz doplněn soudem).

41. Rozhodujícím kritériem pro určení počtu bodů naopak není právní kvalifikace přestupku, za který byla uložena sankce.

42. V § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu ani v příloze k tomu zákonu není při stanovení bodovaných jednání odkazováno na nějaké konkrétní skutkové podstaty přestupků tak, že by zde bylo odkazováno na nějaké konkrétní zákonné ustanovení (tj. konkrétní paragraf, případně jeho odstavec, písmeno či bod), kde je zakotvena skutková podstata přestupku.

43. Dále nelze pominout, že podmínka uložení sankce za přestupek je pouze jednou ze 6 možných dílčích alternativ postižení řidiče, kterým je podmíněn zápis bodů [k dalším alternativám viz bod 37. ad 2) ii) až vi) výše]. Vedle správního trestu za přestupek tak může jít o sankci za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, o kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku, o trest za trestný čin, o podmíněné zastavení trestního stíhání či o podmíněné odložení návrhu na potrestání. Vymezení skutkové podstaty přestupku zde není určující, neboť body lze zaznamenat např. i za jednání, za které byl uložen trest za trestný čin. Body tak mohou být zaznamenány, aniž by došlo ke spáchání jakéhokoli přestupku. Dále lze zmínit, že např. v případě trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve znění pozdějších předpisů) si lze představit, že při splnění dalších podmínek může být tento trestný čin spáchán řadou jednání uvedených v příloze zákona o silničním provozu, např. jízdou v protisměru na dálnici (položka 5. přílohy k zákonu), vjetím na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno (položka č. 6 přílohy k zákonu), nezastavením vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo (položka č. 9 přílohy k zákonu). Na příkladu trestného činu obecného ohrožení lze přitom dobře ilustrovat, že pro zapsání bodů je třeba se zaměřit na to, jaké jednání bylo po skutkové stránce spácháno, a zda je uvedené v příloze v příloze k zákonu o silničním provozu, neboť trestný čin obecného ohrožení lze spáchat i v řadě případů, které nemají nic společného s jednáními uvedenými v příloze k zákonu o silničním provozu.

44. Pro stanovení počtu bodů není určující právní kvalifikace přestupku. Lze totiž nalézt zákonné ustanovení zakotvující skutkovou podstatu přestupku, který podle okolností může představovat jednání postižená různým počtem bodů. Jako příklad lze uvést přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 6. zákona o silničním provozu, jehož skutková podstata má více alternativ, jež mají odlišné bodové hodnocení, a to 6 bodů (např. za ohrožení chodce, který přechází po přechodu pro chodce), 4 body (za omezení chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce) či 2 body (za nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit). V každé z těchto alternativ jde stále o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 6. zákona o silničním provozu, což však není pro zápis bodů rozhodné. Rozhodné je až ověření, zda konkrétní spáchané jednání, za které byla uložena sankce za přestupek, je uvedeno v příloze k zákonu o přestupcích, a pokud ano, kolik je zde za takové jednání stanoveno bodů.

45. Důvodová zpráva k zákonu č. 411/2005 Sb., kterým byl novelizován zákon o silničním provozu a kterým byl zaveden bodový systém řidičů, není jednoznačná v určení, za co se body přidělují. Na jednu stranu totiž tato důvodová zpráva uvádí: „Zákon v příloze upravuje taxativní výčet protiprávních jednání a počtů bodů, které za tato jednání budou zaznamenány. Počet bodů za určité jednání je stanoven fixně, tzn. že při záznamu bodů nebude správní uvážení ohledně počtu bodů, které budou zaznamenány.“ (zvýraznění doplněno soudem). Uvedené by nasvědčovalo tomu, že body se zapisují za jednání. Na druhou stranu důvodová zpráva na jiném místě zmiňuje, že bodový systém obecně spočívá v tom, že řidičům jsou za vybrané přestupky a trestné činy zaznamenávány body. Důvodová zpráva k zákonu č. 411/2005 Sb. tak pro svou nejednoznačnost není využitelná.

46. Zákonem č. 274/2008 Sb. byl § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu komplexně novelizován. Novela zákonem č. 274/2008 Sb. přitom do zákona o silničním provozu vtělila znění § 123b zákona o silničním provozu, které tvoří základ aktuálně platné právní úpravy. V důvodové zprávě k zákonu č. 274/2008 Sb. se uvádí (zvýraznění doplněno soudem): „platnou právní úpravu § 123b silničního zákona je třeba pozměnit tak, že výčet deliktů, jejichž spácháním a uložením sankce za jejich spáchání se podmiňuje záznam bodů do registrů řidičů (dosud jen přestupek a trestný čin), je třeba doplnit o delikty příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou v zákoně o přestupcích a v zákoně č. 361/2003 Sb. označeny jako jednání mající znaky přestupku, a delikty vojáků, které jsou rovněž v zákoně o přestupcích označené jako jednání mající znaky přestupku a v zákoně č. 221/1999 Sb. jako jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise.“ Z důvodové zprávy tedy vyplývá, že uložení sankce či trestu za typově vymezené delikty (tj. správní trest za přestupek, trest za trestný čin, sankci za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, či kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku) zákonodárce pojímá výhradně jako jednu z podmínek pro zápis bodů do registru řidičů. Tato důvodová zpráva podporuje závěr, že rozhodujícím kritériem pro určení počtu bodů není právní kvalifikace přestupku, za který byla uložena sankce.

47. Zákonnou podmínkou pro záznam bodů je tedy to, že za jednání byla uložena sankce či trest za přestupek, za kázeňský delikt mající znaky přestupku, za trestný čin nebo za jednání vojáka označené za přestupek, případně že trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání [viz bod 37. ad 2) výše]. Zmíněná zákonná podmínka podle soudu zajišťuje, že zde bude existovat řízení, v němž lze provádět dokazování a zjišťovat skutkový stav; a pokud nebylo prováděno dokazování, pak jedině proto, že s tím řidič souhlasil (to platí pro příkaz na místě, tak i pro výše zmíněné trestní odklony, jejichž podmínkou je mj. doznání). Stanovením podmínky uložení sankce nebo trestu či využití specifikovaného trestního odklonu je tak zabezpečeno, že body lze uložit výhradně za takové jednání řidiče, jehož zjištění bylo výsledkem procesu dokazování, v němž se řidič mohl bránit, nebo jehož zjištění bylo podmíněno doznáním nebo souhlasem řidiče s popisem skutku. To je podstatné z toho důvodu, že v samotném řízení o zápisu bodů do registru řidičů se již neprovádí dokazování k jednání, za které se zapisují body.

48. Pro právě popsaný smysl stanovení podmínky uložení specifikované sankce či využití specifikovaného trestního odklonu však není určující, podle jakého konkrétního právního ustanovení byl kvalifikován přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin. Možnost procesní obrany při zjišťování skutkového stavu je totiž stanovena pro všechna právě typově zmíněná protiprávní jednání. Proto také zápis bodů není svázán s přestupkem, trestným činem či jiným protiprávním jednáním vymezeným odkazem na konkrétní zákonné ustanovení. Jedinou podmínkou tak v případě přestupku je, že přestupek, za který byla v konkrétním případě uložena sankce, byl spáchán jednáním zařazeným do bodového hodnocení. Není však nijak vymezeno, že může jít jen o nějaký konkrétní přestupek vymezený v nějakém konkrétním zákonném ustanovení.

49. Smyslem systému bodů zapisovaných do registru řidičů je zavedení dodatečného mechanismu, jak omezit negativní jevy v silničním provozu ze strany řidičů, které zákonodárce taxativně vymezil v příloze zákona. Smyslem systému bodů je ztráta řidičského oprávnění pro řidiče, který se ve vymezeném časovém období takových negativních jevů dopustil příliš často. Zákonodárce takto postihuje nebezpečný jev (nebezpečné jednání), čemuž pak odpovídá to, že body se zapisují za jednání.

50. Výše rozebírané úvahy mají následující průmět do posuzované věci. Pro zápis bodů do registru řidičů je rozhodující skutkové vymezení jednání, za které byla uložena sankce za přestupek. Žalobci byla skrze pravomocný příkazový blok uložena pokuta za jednání, které spočívalo v tom, že v Českých Budějovicích (v obci) překročil o 23 km/h (po zohlednění odchylky měření) maximální povolenou rychlost stanovenou na 50 km/h. Jde o jednání, které odpovídá položce č. 17 v příloze k zákonu o silničním provozu (překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 20 km.h-1 a více v obci nebo o 30 km.h-1a více mimo obec). Za takové jednání se zapisují 4 body.

51. Splněna byla i zákonná podmínka stanovená v § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu, že za dané jednání byla žalobci uložena sankce za přestupek. Protože se však nevyžaduje žádná konkrétní kvalifikace přestupku, měly být do registru zapsány 4 body i v případě, že by žalobce příkazový blok podepsal v okamžiku, kdy zde u právní kvalifikace skutku byl uveden § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. daného zákona je totiž stále přestupkem. Pokud se soud přidrží skutkového základu, z nějž žalovaný vycházel a který spočívá v tom, že v době, kdy příkazový blok žalobce podepisoval, zde byl jako právní kvalifikace skutku uveden § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu, pak platí následující. Za jednání spočívající v tom, že v Českých Budějovicích jel žalobce rychlostí 73 km/h na úseku s povolenou maximální rychlostí 50 km/h, mu byla uložena sankce 2 500 Kč za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu (v řízení o zápisu bodů do registru řidičů nelze přezkoumávat, tím méně přehodnocovat právní kvalifikaci skutku v pravomocném příkazovém bloku, byť by třeba šlo z objektivního hlediska o nesprávnou právní kvalifikaci). Tím je však stále splněna podmínka uvedená v § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu, že šlo o jednání, za které byla žalobci uložena sankce za přestupek.

52. Soud konstatuje, že v rozhodnutí žalovaného jsou patrné údaje, které jsou podle soudu rozhodné pro stanovení počtu 4 bodů za jednání, jehož se týká příkazový blok ze dne 3. 10. 2025. Z rozhodnutí žalovaného je jednoznačně patrné, o jaké jednání vymezené po skutkové stránce šlo. Žalovaný zde totiž mj. uvedl: „Pro posouzení věci je tedy rozhodující, že skutek je v předmětném bloku popsán zcela jednoznačně: odvolatel v obci překročil nejvyšší povolenou rychlost o více než 20 km/h (naměřeno 73 km/h po odečtu).“ Dále zde žalovaný uvedl: „Příkazový blok tvoří jeden celek, a pokud souhrn údajů (datum, místo, popis děje a výše pokuty) poskytuje jasnou informaci o jednání řidiče, je takový blok plně způsobilým podkladem pro zápis bodů.“ Jak soud rozebral výše, skutkové vymezení spáchaného jednání je přitom rozhodné kritérium pro určení počtu zapisovaných bodů.

53. Za dané situace je možno podle soudu korigovat nesprávné úvahy žalovaného spočívající v tom, že žalovaný v řízení o zápisu bodů do registru řidičů prováděl přezkum právní kvalifikace skutku uvedené na pravomocném příkazovém bloku. Protože jsou však v rozhodnutí žalovaného zmíněny i podstatné okolnosti, které odůvodňují zápis 4 bodů do registru řidičů na základě příkazového bloku ze dne 3. 10. 2025 (viz bod 52. výše), vyhodnotil soud, že po korekci dílčích nesprávných úvah žalovaného jeho rozhodnutí v soudním přezkumu obstojí.

54. Jako nedůvodnou proto soud žalobu zamítl podle § 78 odst.7 s. ř. s. O věci soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, protože s tím žalovaný výslovně souhlasil a u žalobce se má za to, že s takovým postupem rovněž souhlasil, neboť k příslušné výzvě nevyjádřil v určené lhůtě nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.

VI. Náklady řízení

55. Žalobce ve věci neměl úspěch, nemá proto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, soud proto rozhodl, že se náhrada nákladů řízení žalovanému nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 7. srpna 2026 Mgr. Bc. Petr Závadský v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: G. K.