7 Co 1021/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Lisa a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Marie Korbelové ve věci žalobkyně: zainteresovaná společnost ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované společnosti . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 24. 5. 2024, č.j. 4 C 24/2021–234,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a III. mění takto:Spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci, a to pozemku parcelní č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , vše zapsáno na LV číslo , číslo, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje a tato nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 787 248 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu na účet soudu prvního stupně částku 3 733 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu na účet soudu prvního stupně částku 3 733 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Písku (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výroky I. až III.) zrušil a vypořádal spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsáno na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“). Předmětnou nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a uložil mu zaplatit žalobkyni částku 749 760 Kč. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Dále (výrok V.) znalci , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „znalec“) přiznal na značném částku 2 390 Kč. Účastníkům (každému z nich) uložil zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku 1 720 Kč (výroky VI. a VII.).

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti.

3. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z toho, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti (žalobkyně s podílem 48/100 a žalovaný s podílem 52/100). Žalobkyně získala spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, (prodávající , jméno FO, ) za kupní cenu 750 000 Kč. Žalovaný spoluvlastnický podíl získal od svého otce (darovací smlouva ze dne , datum, ). Původní (spolu)vlastnicí předmětné nemovitosti byla babička žalovaného (, jméno FO, ). Účastníci souhlasili se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví. Byla mezi nimi shoda (učinili nesporným), že předmětná nemovitost není reálně dělitelná. Předmětná nemovitost se skládá z rodinného domu č. p. , číslo, (postavený před rokem 1860), který byl poškozen požárem a je v havarijním stavu. Další stavba (hospodářská budova) je v dezolátním (nepoužitelném) stavu. Proto je fakticky určena k odstranění (demolici). Zbývající objekt (kůln, skladový objekt) se již nedochoval. Předmětná nemovitost (nacházející se v širším centru , Adresa, ) je s ohledem na popsaný stav (zejména staveb) atypická. Proto nelze dohledat na trhu (stejné, srovnatelné) nemovitosti (jejich ceny). Při stanovení ceny předmětné nemovitosti soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku (výpovědi) znalce, který ji stanovil na částku 1 562 000 Kč. Z této částky s přihlédnutím k výši spoluvlastnického podílu žalobkyně soud prvního stupně stanovil náhradu (výrok III.). Solventnost obou účastníků (zaplatit náhradu ve zmíněné výši) byla prokázána.

4. Soud prvního stupně se vypořádal i s námitkami žalobkyně proti osobě znalce. Odkázal na své usnesení ze dne 3. 11. 2023, č.j. 24/2021–119 (zamítnutí námitky podjatosti znalce). Neshledal u znalce vztah k účastníkům (jejich zástupcům, věci). Byl si vědom toho, že znalec při místním šetření dne , datum, sdělil svůj (negativní) názor na podnikatelské aktivity žalobkyně (obchod s podíly na nemovitostech). Dovodil však, že se nejedná o osobní (nepřátelský) vztah znalce k žalobkyni, který by svou intenzitou odůvodňoval pochybnosti o jeho nepodjatosti.

5. V právní rovině soud první stupně postupoval podle § 1140 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Přihlédl k tomu, že účastníci neuzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 o.z.). Proto přistoupil ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků (§ 1140 odst. 1, 2 věta prvá o.z.). Protože (reálné) rozdělení předmětné nemovitosti není možné (§ 1144 odst. 1 o.z.), přikázal předmětnou nemovitost do výlučného vlastnictví žalovaného za přiměřenou náhradu (§ 1147 o.z.). Solventnost účastníků měl prokázanou. Přihlédl tedy k vyjádření žalobkyně, která souhlasila s přikázáním předmětné nemovitosti do vlastnictví žalovaného a zároveň zohlednil historickou vazbu rodiny žalovaného na předmětnou nemovitost. Žalovanému ji přikázal do výlučného vlastnictví za částku 749 760 Kč (1 562 000 Kč x 48 / 100). O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“). Přihlédl k judikatuře Ústavního soudu ČR (rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl.ÚS – st. 59/23 – dostupné na www.nalus.usoud.cz). O znalečném soud prvního stupně rozhodl podle zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Účastníkům uložil zaplatit (rovným dílem) náhradu nákladů řízení státu (znalečné znalce 24 550 Kč a 2 390 Kč, zaplacené zálohy 23 500 Kč).

6. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně. Rozsah odvolání vymezila tak, že se odvolává proti výroku III. Za zásadní nedostatek napadeného rozsudku považuje stanovení hodnoty vypořádacího podílu. Odpovídá posudku znalce. Ten však trpí zásadními vadami, pro které jej nelze použít. Nadále setrvává na námitce, že znalec jednal vůči ní zaujatě (negativně hodnotil její podnikatelskou činnost při místním šetření). Dále namítá i nesprávnost (nejasnost, neúplnost) j posudku. Žalobně si je vědoma (výše popsaného) stavu předmětné nemovitosti. Dovozuje však, že měla být zjištěna (podstatně) vyšší cena (více než 8 000 000 Kč) předmětné nemovitosti (zejména při zohlednění průměrné ceny za 1 m3 obestavěného prostoru - 4 446 Kč/m3 a obestavěném prostoru cca 1900 m3).

7. Žalovaný s odvoláním nesouhlasil. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Posudek znalce považuje za řádně odůvodněný. Poukazuje i na výslech znalce před soudem prvního stupně. V Jihočeském kraji (v sídle přibližně stejné velikosti) je prakticky nemožné nalézt srovnatelnou nemovitost poškozenou požárem. Vyjadřování znalce (ohledně podnikatelské činnosti žalobkyně) není důvodem pro zpochybnění znaleckého posudku (jeho závěru).

8. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.

9. Nejprve se odvolací soud zabýval rozsahem, v jakém je nutné přezkoumat napadený rozsudek (s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně v odvolání výslovně napadla pouze výrok III.).

10. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem (výroky I. až III.) zrušil a vypořádal spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti. Tím se vypořádal s předmětem řízení. Ve výroku III. stanovil přiměřenou náhradu, kterou je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni. Uvedený výrok nelze oddělit od výroků I. a II. Jde totiž o vzájemně závislé výroky. Proto odvolací soud (nehledě na výroky o náhradě nákladů řízení – výroky IV., VI. a VII.) rozsudek přezkoumal i ohledně výroků I. a II. Předmětem odvolacího přezkumu nebyl pouze výrok o znalečném (výrok V.).

11. Odvolání je (částečně) důvodné.

12. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází z výše uvedených zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v obsahu spisu (provedeném dokazování). Na tato zjištění odvolací soud pro stručnost odkazuje (odstavce 4. až 17. odůvodnění napadeného rozsudku). V průběhu odvolacího řízení došlo jen k jedné (podstatné) změně skutkových zjištění. Znalec během výslechu před odvolacím soudem (s ohledem na vývoj trhu s nemovitostmi) zvýšil odhad ceny předmětné nemovitosti o 5 % (na částku 1 640 100 Kč).

13. S ohledem na odvolací námitky považuje odvolací soud za vhodné doplnit následující.

14. Obecně (i v této věci) platí, že znalec nesmí provést znalecký úkon (zde podání znaleckého posudku), pokud existují důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti (§18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb.). Z odvolacích námitek vyplývá, že žalobkyně nenamítá vztah znalce k věci (předmětné nemovitosti), žalovanému, zástupcům účastníků nebo zadavateli posudku. Žalobkyně dovozuje (tvrdí) negativní vztah znalce ke své osobě s ohledem na předmět podnikání, který znalec kriticky zhodnotil při místním šetření dne , datum, (levný nákup podílů na nemovitostech v dražbě a jejich následný drahý prodej s výdělkem). Znalec popsané podnikání hodnotil tak, že není v pořádku (není normální se takto živit - podvod). Odvolací soud souhlasí se závěry, které učinil soud prvního stupně již v usnesení ze dne 3. 11. 2023, č. j. 4 C 24/2021-119. Odvolací soud si je vědom, že popsaná podnikatelská činnost může být veřejností (tedy i osobami vykonávajícími znaleckou činnost) hodnocen různě (neutrálně, pozitivně, negativně). Osobní názor (pozitivní i negativní) na jakoukoli (tedy i výše uvedenou) podnikatelskou činnost (bez dalšího) není důvodem pro vyloučení znalce. Je třeba zvláštní (vysoké, dlouhodobé apod.) intenzity jeho vyjádření (dalších skutečností) pro závěr o jeho nepodjatosti (důvodných pochybnostech o jeho podjatosti). Znalec je tedy vyloučen ze znalecké činnosti tehdy, pokud by jeho názor (pozitivní či negativní) na podnikatelskou činnost účastníka byl tak (mimořádně) intenzivní, aby to mělo (mohlo mít) reálný vliv na výsledek (nález) činnosti znalce. V opačném případě osobní názor znalce na podnikatelskou činnost účastníka není důvodem pro jeho vyloučení (závěr o podjatosti). Jinak by znalecký posudek mohl podat pouze znalec bez (jakéhokoli) názoru. Přes uvedené závěry odvolacího soudu je vhodnější, aby znalci (i znalec v této věci) své osobní názory (pokud jim nebrání podat objektivní posudek) nesdělovali při své činnosti, neboť tím zbytečně zatěžují řízení. Své názory (naopak) musí sdělit, pokud jim brání v podání posudku (pro podjatost).

15. V poměrech této věci je třeba dodat, že osobní názor znalce na podnikatelskou činnost žalobkyně (prezentovaný při výše uvedeném místním šetření) se ve znalecké činnosti znalce (jeho znaleckém posudku a výpovědi) reálně neprojevil. Odvolací soud znalce (i) k této otázce vyslechl. Jeho výpověď byla věrohodná. Proto odvolací soud došel k závěru, že při vypracování posudku (výpovědi) znalec postupoval (přes svůj názor na podnikatelskou činnost žalobkyně) profesionálně (nestranně).

16. Ani námitky žalobkyně směřující proti věcné správnosti posudku znalce odvolací soud nepovažuje za důvodné. Z obsahu spisu do (např. fotodokumentace, snímky katastrální mapy, popis předmětných nemovitostí v posudku) vyplývá (mezi účastníky není v tomto směru spor), že předmětná nemovitost (zejména s ohledem na stav staveb tvořících součást uvedeného pozemku), je atypická (neběžná). Jde (zejména) o důsledek dlouhodobé absence oprav (údržby) předmětné nemovitosti v kombinaci s tím, že nemovitost (obytný dům) postihl požár. Důsledkem je stav, kdy (dochované) hospodářské budovy jsou ohledem na svůj technický stav vhodné pouze k likvidaci (demolici). I (původně) obytný objekt (dům) je ve velmi špatném technickém stavu (potřeba odstranit celou střešní konstrukci, obnovit řadu dalších konstrukcí - okna, dveře, omítky, podlahy, atd.). Proto nebylo možné najít srovnatelné nemovitosti na trhu (stanovit cenu na základě srovnávací metody). Znalec tedy přistoupil ke stanovení ceny předmětné nemovitosti (1 562 000 - následně navýšené během odvolacího řízení o 5 %) jako průměr ceny zjištěné a ceny určené nákladovým způsobem. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku (zejména odstavec 27.) i výpověď znalce při jednání odvolacího soudu, kdy svých závěrech setrval (až na zvýšení ceny o 5 %). Na závěr odvolací soud (jen pro dokreslení situace) dodává, že žalobkyně si je vědoma výše uvedených skutečností. Stojí za připomenutí, že v žalobě se domáhala přikázání předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví s tím, že byla ochotna zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu ve výši 2 200 000 Kč. V rámci odvolacího řízení byla (byť jen pro případ dohody se žalovaným) ochotna akceptovat částku 1 000 000 Kč.

17. V právní rovině odvolací soud plně souhlasí se závěry, které učinil soud prvního stupně. Ve shodě se soudem prvního stupně (i účastníky) neshledal předpoklady pro zachování spoluvlastnictví účastníků ohledně předmětné nemovitosti. Jde o základní předpoklad pro jeho zrušení (§ 1140 odst. 1, odst. 2 věta prvá o.z.). Protože účastníci nebyli schopni uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, bylo na soudu, aby rozhodl (§ 1143 o.z.).

18. Předmětná nemovitost není (reálně) dělitelná (§ 1144 odst. 1 o.z.). Proto bylo třeba posoudit, u kterého z účastníků jsou nejlepší předpoklady pro její přikázání do výlučného vlastnictví a stanovit přiměřenou náhradu (§ 1147 věta prvá o.z.).

19. Oba účastníci jsou solventní (schopni vyplatit přiměřenou náhradu). Žalobkyně nezpochybňovala důvody, které vedly soud prvního stupně k akceptování návrhu žalovaného na přikázání předmětné nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že vazby rodiny žalovaného (přes vskutku neutěšený stav předmětné nemovitosti) jsou důvodem pro přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného. U žalobkyně odvolací soud obdobné vazby k předmětné nemovitosti (jiný zásadní důvod pro přikázání předmětné nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví) neshledal. Soud prvního stupně správně (k okamžiku vyhlášení napadeného rozsudku - § 154 odst. 1 o.s.ř.) stanovil i přiměřenou náhradu ve výši 749 760 Kč. Protože znalec ve své výpovědi před odvolacím soudem zvýšil zjištěnou cenu předmětné nemovitosti o 5 % (na částku 1 640 100 Kč), postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a napadaný rozsudek (ve výrocích I. až III.) změnil.

20. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. S přihlédnutím k soudem prvního stupně zmíněné judikatuře Ústavního soudu ČR žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

21. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení státu (znalečné) před soudem prvního stupně představovaly celkem 26 940 Kč. Před odvolacím soudem šlo o částku 4 026 Kč. Celkem náklady řízení státu představují 30 966 Kč. Zaplacené zálohy na značné představují částku 23 500 Kč. Rozdíl (30 566 Kč - 23 500 Kč) představuje 7 466 Kč. S ohledem na povahu řízení (jeho výsledek) odvolací soud tuto částku rozdělil mezi účastníky rovným dílem (7 466 Kč : 2 = 3 733).