7 CO 1040/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a Mgr. Martiny Flanderové, Ph.D., v právní věci posuzované: osobní údaje posuzované trvale bytem adresa zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení , titul , advokátem, sídlem adresa za účasti navrhovatelky: osobní údaje navrhovatelky trvale bytem adresa o omezení svéprávnosti a opatrovnictví, o odvolání posuzované proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne datum , č.j. 0 Nc 447/2021-34, Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I. a II. mění takto:

I. Soud omezuje svéprávnost posuzované [jméno] [příjmení], narozené [datum] na dobu pěti let tak, že není oprávněna samostatně právně jednat - při nakládání se jměním jakékoliv hodnoty vyjma kapesného v rámci obstarávání běžných záležitostí každodenního života, - samostatně jednat ve věci smluvních a majetkových závazků, - samostatně jednat při poskytování zdravotních služeb a zásahů do osobní integrity, - samostatně jednat ve věcech týkajících se zajištění v hmotné nouzi, poskytování sociální podpory, poskytování příspěvku na péči a dávek pro zdravotně postižené, při realizaci práva na sociální služby, nemocenské a důchodové zabezpečení, při zajišťování a vydání občanského průkazu a cestovního dokladu, při realizaci práv ve vztahu k informačnímu systému evidence obyvatel a hlášení změn trvalého pobytu, - není oprávněna udělovat plnou moc k zastupování své osoby ani přijímat plnou moc k zastupování další osoby a přebírat zásilky a poukázky určené do vlastních rukou, - není oprávněna pořizovat pro případ smrti.

II. Opatrovníkem posuzované [jméno] [příjmení], [datum narození] se jmenuje [osobní údaje navrhovatelky]. Opatrovník je oprávněn za opatrovance jednat při všech právních jednáních, v nichž je tímto rozsudkem omezena svéprávnost opatrovance, vyjma pořízení pro případ smrti. Opatrovník je oprávněn spravovat jmění opatrovance v rozsahu běžné správy jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu.

III. Státu, České republice, se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Návrh na omezení svéprávnosti podala navrhovatelka [jméno] [příjmení], vnučka posuzované [jméno] [příjmení]. Návrh podala proto, že se u posuzované projevuje počínající Alzheimerova choroba a potřebuje tak neustálou kontrolu a dohled. Není schopna o sebe řádně pečovat, ohrožuje sebe i své okolí, není orientovaná časem a neorientuje se v cizím prostředí. Svůj zdravotní stav si neuvědomuje, nebere pravidelně předepsané léky a nesouhlasí s umístněním do vhodného sociálního zařízení. Selhává i ve finančním hospodaření, pobírá starobní důchod a má přiznaný příspěvek na péči prvního stupně. Navrhovatelka se svojí sestrou o posuzovanou pečuje, jejich otec, syn posuzované, [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec], o ni neprojevuje žádný zájem. Navrhovatelka proto navrhovala, aby byla jmenována ona nebo její sestra [jméno] [příjmení], [datum narození], opatrovníkem posuzované.

2. Okresní soud v Prachaticích (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne [datum], č.j. 0 Nc 447/2021-34 (dále jen napadený rozsudek), výrokem I. omezil posuzovanou ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá činit právní jednání týkající se nakládání s majetkem, jehož hodnota přesahuje částku 50 Kč, s finančními prostředky přesahujícími částku 50 Kč týdně, uzavírat a měnit či rušit smlouvy (o dílo, o úvěru, o půjčce, výpůjčce, zápůjčce, kupní s předmětem s vyšší cenou než 50 Kč, příkazního typu, pojistné, o stavebním spoření, leasingové, o běžném účtu, o poskytování telekomunikačních služeb, darovací ohledně darů hodnoty vyšší než 50 Kč či darů vzhledem k okolnostem neobvyklým, o postoupení pohledávky či smlouvy, nájemní smlouvy, pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, o poskytování sociálních služeb), dále není způsobilá přistoupit k dluhu, převzít dluh, převzít majetek, uznávat dluhy, uzavřít dědickou dohodu, odmítnout dědictví, vzdát se dědictví, pořizovat pro případ smrti, poskytnout ručení, zavazovat se ke smluvním pokutám či jinému zajištění závazků, vystavovat, avalovat či rubopisovat směnku, udělovat a přijímat plné moci, rozhodovat o přijetí a odmítnutí zdravotních služeb, uzavírat manželství, osvojovat děti, podat žádost o vydání občanského průkazu a o cestovního dokladu a o změny údajů v těchto dokladech, žádat o pojistné a nepojistné dávky, vykonávat volební právo aktivní i pasivní (výrok I.). Výrokem II. jmenoval soud prvního stupně posuzované opatrovníka, a to navrhovatelku, s tím, že je oprávněna a povinna činit samostatně za opatrovanou právní jednání vymezená ve výroku I., kromě výkonu volebního práva, přebírání poštovních zásilek, včetně těch určených do vlastních rukou. Výrokem III. nepřiznal státu, České republice, právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV. ani žádnému z účastníků. Ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechu znalkyně, výslechu navrhovatelky, zhlédnutí posuzované v [nemocnice] ve [obec], učinil soud prvního stupně skutkový závěr, že posuzovaná trpí závažnou duševní poruchou, a to syndromem demence ve stupni lehkém až středně těžkém, tedy poruchou trvalého rázu, v důsledku čehož není posuzovaná schopna hájit své zájmy a práva, neboť u ní došlo k středně těžkému poškození kognitivních a exekutivních funkcí, ke ztrátě orientace, těžkým poruchám myšlení a vnímání, selhávání v úkonech sebeobsluhy a tudíž posuzovaná není schopna žádných právních jednání. Závěry znaleckého vyšetření podporuje i nález na CT mozku z března 2022 potvrzující úbytek mozkové tkáně. [jméno] posuzovaná při zhlédnutí odmítala jmenování opatrovníka, neboť péči o ni zajišťuje personál LDN [obec]. Navrhovatelka souhlasila se jmenováním opatrovníkem, nebyla nikdy soudně trestána, nejsou proti ní vedeny žádné exekuce. Podle § 55, 57 o.z. pak soud prvního stupně omezil svéprávnost posuzované v uvedeném rozsahu a podle § 62 o.z. po zhlédnutí posuzované jí na ochranu jejích práv v rozsahu omezení jmenoval opatrovníkem navrhovatelku (§ 458, 461 o.z.). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu odůvodnil užitím § 43 z.ř.s. a nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků užitím § 23 z.ř.s.

3. Proti napadenému rozsudku se odvolala prostřednictvím svého procesního opatrovníka posuzovaná. Rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá podle posuzované na nesprávném právním posouzení věci, kdy soud prvního stupně neužil mírnějšího podpůrného opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. Posuzovaná se cítí být stále vitální a schopna za sebe rozhodovat, necítí potřebu omezení svéprávnosti a nesouhlasí se závěry znaleckého posudku a soudu prvního stupně o tom, že nepostačí mírnější opatření, ani se závěrem, že je schopna fungovat pouze ve chráněném prostředí. Upřednostněno by mělo být zastoupení členem domácnosti, jako menší zásah do její důstojnosti. Navrhla proto rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 28 z.ř.s. Po doplnění dokazování dospěl k závěru, že napadený rozsudek soudu prvního stupně je potřebné změnit.

5. Podle § 55 odst. 1 o.z. k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Podle § 55 odst. 2 o.z. omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Podle § 57 odst. 1 o.z. soud může omezit svéprávnost toliko v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. Podle § 59 o.z. soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutno pro její vyřízení nebo na jinak určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však pět let. Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. Podle § 465 odst. 1 věta první o.z. soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil.

6. Po doplnění dokazování před odvolacím soudem o zhlédnutí posuzované v [nemocnice] a.s., oddělení sociálních lůžek, odvolacím senátem a po doplňujícím výslechu navrhovatelky dospěl odvolací soud ke shodným skutkovým závěrům v tom směru, že posuzovaná je stižena duševní poruchou, která není jen přechodného rázu. Není schopna postarat se o své vlastní záležitosti a hrozí jí újma, pokud nebude omezena ve svéprávnosti a nebudou-li chráně její práva prostřednictvím opatrovníka. Vyjádření posuzované v rámci jejího zhlédnutí v [nemocnice] potvrdilo tvrzení navrhovatelky i závěry znalce, že si posuzovaná závaznost poškození svého zdravotního stavu plně neuvědomuje, snaží se jasné projevy poškození kognitivních funkcí, ztráty orientace a paměti bagatelizovat a zastírat, působit lepším dojmem. Po umístění v sociálním zařízení došlo ke zlepšení zdravotního stavu posuzované po fyzické stránce a posuzovaná sama při zhlédnutí odkazovala na péči personálu, byť zároveň uváděla, že pomoc nikoho dalšího nepotřebuje. Z doplňujícího výslechu navrhovatelky bylo zjištěno, že do [nemocnice] ve [obec] se posuzovaná dostala poté, kdy byla nalezena v jejím bytě dezorientovaná, dehydrovaná, nebyla schopna otevřít dveře a byt byl zpřístupněn až složkami záchranného systému, přivolaného navrhovatelkou. K osobním poměrům navrhovatelky a možnostem dalších rodinných příslušníků pomáhat posuzované bylo zjištěno, že o babičku se navrhovatelka stará se svojí sestrou (dvojčetem), jejich otec, syn posuzované, žije v [obec], zájem o ni neprojevuje. Navštěvuje matku a dcery jednou, dvakrát ročně. Navrhovatelka žije v [obec], pracuje v [obec], žije s přítelem a ze svého příjmu (zatím brigádní práce) je pro ni dlouhodobě neúnosné hradit náklady s pobytem posuzované v sociálním zařízení. Přesto, že se snaží posuzovanou navštěvovat často, není schopna s ní být v denním kontaktu. Za přínos výkonu opatrovnictví považuje správu účtu posuzované prostřednictvím internetového bankovnictví. Vyslovila přesvědčení, že babička nemůže samostatně hospodařit, neboť například ztratila platební kartu nebo jí někomu dala, na kartě byl nevysvětlený výběr asi 30 000 Kč a nikdo z rodiny neví, co se s penězi stalo.

7. Méně omezující opatření, jako je smlouva o nápomoci či opatrovnictví bez omezení svéprávnosti nebo zastoupení členem domácnosti, je založeno na schopnosti posuzovaného chápat význam a smysl takového omezení a na respektování z toho plynoucí úpravy práv a povinností jak posuzovaného, tak osoby posuzovanému nápomocné. Jelikož osobní poměry navrhovatelky neumožňují její každodenní styk s posuzovanou a nebylo tomu tak ani v době, než začala posuzovaná využívat pobyt v sociálním zařízení, pečuje o posuzovanou, svoji babičku, tzv. na dálku, mimo své bydliště i místo, kde pracuje, není vhodné přistoupit k mírnějšímu opatření, a to k zastoupení členem domácnosti. Navrhovatelka nemá možnost reagovat bezprostředně na potřeby posuzované, která zároveň není schopna poskytnout potřebnou součinnost navrhovatelce při dopomoci mimo každodenní kontakt. Obdobně smlouva o nápomoci již s ohledem na stav posuzované není vhodným mírnějším opatřením. Posuzovaná je omezeně mobilní, závislá na ošetřovatelské péči a vyřizování jejích záležitostí společně s osobou poskytující nápomoc, již fakticky není možné a tato forma podpory by posuzovanou nadměrně zatěžovala. Odvolací soud proto přistoupil k omezení svéprávnosti posuzované, a to v rozsahu, který odpovídá jejím poměrům a potřebám. Podle svých majetkových poměrů může posuzovaná disponovat kapesným v rozsahu obstarávání běžných záležitostech každodenního života, nemůže však samostatně právně jednat ve všech smluvních vztazích, rozhodovat o poskytování zdravotních služeb, zajišťovat pro sebe dávky v hmotné nouzi a jiné sociální pomoc, jednat při zajišťování občanského průkazu a cestovního dokladu, udělit plnou moc, přejímat a přebírat poštovní zásilky určené do vlastních rukou ani pořizovat pro případ smrti (podrobně viz výrok I.). Odvolací soud tak výrazně omezil rozsah omezení svéprávnosti posuzované. Není v jejím zájmu určovat částku kapesného. Mělo by být limitována pouze jejími finančními možnostmi a tím, že bude vynakládáno na běžné záležitosti každodenního života. Není účelné s ohledem na věk, zdravotní a sociální situaci posuzované omezovat její právo uzavírat manželství, osvojovat děti, vykonávat volební právo. V těchto oblastech proto zůstala svéprávnost posuzované nedotčena. Odvolací soud tak shledal splnění podmínek pro omezení svéprávnosti posuzované ve smyslu § 55, § 56, § 57 o.z. v rozsahu vedeném ve výroku I. Jelikož duševní porucha je trvalého rázu a nelze očekávat zlepšení zdravotního stavu posuzované, byla doba omezení stanovena v délce pěti let. V souladu s § 62, § 471 a § 465 o.z. pak odvolací soud posuzované jmenoval opatrovníka, a to navrhovatelku, která společně se sestrou jako jediná o posuzovanou pečuje a projevuje o ni zájem. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by ji z výkonu opatrovnictví vylučovaly. Se zřetelem k uvedeným závěrům odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci I. a II. podle § 220 o.s.ř. a svéprávnost posuzované omezil způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a v rozsahu omezení jmenoval posuzované opatrovníka (výrok II tohoto rozsudku) s výjimkou pořizování pro případ smrti, kdy opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat (§ 458 o.z.).

8. Podle § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to se zřetelem k ustanovení § 23 z.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Podle § 43 odst. 1 z.ř.s. náklady řízení, které vznikly, platí stát.