7 CO 1166/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Lis a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Marie Korbelové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení pozemku, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 15.6.2022, č. j. 7 C 127/2022-35

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen soud prvního stupně) napadeným rozsudkem (výrok I.) žalované uložil vyklidit část pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [obec] (78 m2 vymezených situačním plánem [titul] [jméno] [příjmení] – dále jen předmětný pozemek). Žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal vyklizení předmětného pozemku. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce dovozuje užívání předmětného pozemku žalovanou bez právního důvodu (po ukončení nájemního vztahu výpovědí ze dne 21.10.2021).

3. Při svém rozhodování soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce je státní příspěvková organizace zřízená rozhodnutím Ministerstva dopravy ČR. Předmětný pozemek je ve vlastnictví státu (žalobci přísluší právo hospodařit s tímto pozemkem). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pronájmu předmětného pozemku na dobu od 1.1.2021 od 31.12.2028 (dále jen smlouva o pronájmu). V této smlouvě si účastníci sjednali (čl. VI odst. 4.), že ji mohou vypovědět i bez udání důvodu s výpovědí lhůtou 3 měsíce, která počíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Přílohou uvedené smlouvy je přehledná situace (situační plán) [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce výpovědí doručenou do datové schránky žalované dne 21.10.2021 (dále jen výpověď) vypověděl zmíněnou smlouvu (bez udání výpovědního důvodu s výpovědní lhůtou v délce 3 měsíce). Žalovaná předmětný pozemek nevyklidila, neboť nesouhlasila s tím, že nájemní vztah mezi účastníky zanikl v důsledku výpovědi.

4. V právní rovině soud prvního stupně postupoval podle § 2229 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Odkázal na odbornou literaturu (Komentář o.z., Beck online, 1. vydání 2014, str. 321-322) a dovodil, že v případě nájmu sjednaného na dobu určitou si smluvní strany mohou sjednat výpověď bez uvedení důvodu. Neakceptoval odkaz žalované na § 2308 o.z. a § 2310 o.z. (nájem prostoru sloužícího podnikání). V postupu žalobce neshledal zneužití práva, které by nepožívalo právní ochrany (§ 8 o.z.). Poukázal na to, že byla dodržena písemná forma (u smlouvy o pronájmu i u výpovědi - § 564 o.z.). Dále dovodil, že žalovaná užívá předmětný pozemek od 1.2.2022 bez právního důvodu. Proto také žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb.), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Proto mu přiznal 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

5. Proti tomuto rozsudku se v plném rozsahu odvolala žalovaná. Výpověď považuje za neplatné právní jednání ve smyslu § 580 o.z., neboť odporuje zákonu. Ujednání smlouvy o pronájmu (čl. VI. odst. 4) umožňující nájem vypovědět bez udání důvodu odporuje § 2229 o.z. Dovozuje, že nájemní vztah sjednaný na dobu určitou lze ukončit (vypovědět) jen z ujednaných důvodů (nelze vypovědět bez důvodu). Výpověď tedy přichází v úvahu jen ze smluvně stanovených důvodů (z důvodů stanovených zákonem). Odkazuje i na § 2308 o.z. a § 2310 o.z. (nájem prostoru sloužícího podnikání). Pokud se výpověď nájmu opírá o neplatné ustanovení nájemní smlouvy, nemůže být platná. Proto nájemní vztah založený smlouvou o pronájmu i nadále trvá (dovozuje tedy nedůvodnost žaloby). Pro případ, že by soud došel k opačnému právnímu závěru, odkazuje na § 8 o.z. Ze strany žalobce se jedná o zjevné zneužití jeho práva, které nemůže požívat právní ochrany. Zabývá se výkladem § 8 o.z. (právní korektiv bránící zneužití práva). Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem (výkon práva jeho nositelem bez skutečného nebo s jen nepatrným zájmem na jeho výkonu). Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, 22 Cdo 5064/2015, 22 Cdo 2135/2016, 26 Cdo 3054/2020) i Nejvyššího správní soudu ČR (rozhodnutí ve věci sp. zn. 1 Afs 107/2004). Žalovaná dovozuje, že byť výpověď byla podána bez uvedení důvodu, jejím (skutečným) důvodem je mediální záležitost týkající se zprostředkování prodeje dálničních známek ze strany žalované na [obec] a na [obec] (videoreportáže Jak funguje podvod s dálniční známkou ?, Trik s dálniční známkou na hranicích končí !). Žalovaná uvádí, že její činnost byla předmětem šetření českých orgánů veřejné moci (ČOI). Výsledkem byl závěr, že její jednání je plně v souladu s českými právními předpisy. Proto podala na autory reportáže trestní oznámení. Žalobce tedy podle žalované zjevně zneužil svého práva vypovědět nájemní smlouvu bez uvedení důvodu, byť důvod (výše popsaný) k výpovědi fakticky měl. Jednání žalobce tedy sice odpovídalo existujícímu nájemnímu vztahu (nájemní smlouvě), ale žalované způsobilo neodůvodněnou újmu, neboť nadále by nemohla předmětný pozemek užívat pro účely svého podnikání. I s odkazem na odbornou literaturu (Komentář o.z., C.H.Beck, Praha 2017, Petrov, Výtisk, Beran a kol., str. 41) dovozuje, že jde o výkon práva méně šetrným způsobem (bezohledný výkon práva). Žalobce reagoval na popsanou mediální záležitost, žalovanou zbavil možnosti předmětný pozemek užívat a podnikat na něm. Pokud se žalobci zcela legální činnost žalované nelíbila, mohl záležitost řešit jiným způsobem, než je ukončení nájemní smlouvy. Žalobce však zvolil nejméně šetrný způsob výkonu práva (nadprůměrně nevýhodný pro žalovanou). V tomto směru odkazuje i na další odbornou literaturu (Komentář o.z., Melzer, Tégl a kol., Leges 2013, svazek I., str. 153-154). Odkazuje i na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ve věci sp. zn. 8 Afs 56/2007). Zneužitím práva (podáním výpovědi) žalobce porušil principy na nichž je budováno právo (založen materiální právní stát). Proto se dopustil protiprávního jednání, ze kterého nesmí pozitivně těžit. Popsané jednání nutně vede k zamítnutí žaloby (odkaz na Komentář o.z. Petrov, Výtisk, Beran a kol., C.H.Beck, Praha 2017, str. 42, praktický komentář o.z. Kindl, Rozehnal a kol., Aleš Čeněk, Plzeň 2019, str. 19, Komentář o.z. Lavický a kol., C.H.Beck, 1. vydání Praha 2014, str. 90-91). Odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 1136/2005. Dále žalovaná namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání jejích tvrzení ohledně dovozovaného zneužití práva ze strany žalobce. Také namítá přezkoumatelnost napadeného rozsudku. Odkazuje na § 157 odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně měl nedostatečně opřít svá skutková zjištění o provedené důkazy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil nebo změnil a žalobu zamítl.

6. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Vychází z toho, že nájemní vztah sjednaný na dobu od 1.1.2021 do 31.12.2028 skončil ke dni 31.1.2022, přičemž žalovaná předmětný pozemek nevyklidila. Nesouhlasí s argumentací žalované v odvolání (s její shodnou argumentací během řízení před soudem prvního stupně). Napadený rozsudek považuje za správný s tím, že v odůvodnění se soud prvního stupně vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi. Dodává, že ujednání o možnosti vypovědět nájemní smlouvu i bez udání důvodu bylo sjednáno ve prospěch obou smluvních stran. Ujednání není zlovolné. Jde o promítnutí zákonných povinností hospodáře se státním majetkem (§ 27 zákona č. 219/2000 Sb.). Institut zákazu zneužití práva není univerzálním nástrojem, který by umožnil bránit se jakékoli právní povinnosti.

7. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.) Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.

8. Odvolání není důvodné.

9. Napadený rozsudek má náležitosti stanovené § 157 odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně stručně popsal předmět řízení (žalobou uplatněný nárok i stanoviska účastníků), uvedl z jakého skutkového stavu vychází (s odkazem na provedené důkazy) a věc posoudil (po právní stránce). Přiměřeně odůvodnil i výrok o náhradě nákladů řízení. V souhrnu lze říci, že napadený rozsudek (jeho odůvodnění) umožnil žalované konkrétně vymezit odvolací důvody. O tom nejlépe svědčí podrobně (pečlivě, obsáhle) odůvodněné odvolání (vymezení odvolacích důvodů). Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku tedy není důvodná.

10. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází z výše uvedených závěrů soudu prvního stupně, které mají oporu v obsahu spisu (provedeném dokazování). Pro úplnost odvolací soud dodává, že pro rozhodnutí o věci je rozhodující (zásadní) posouzení listinných důkazů. Jde (primárně) o již opakovaně zmíněnou smlouvu o pronájmu předmětného pozemku. Z této smlouvy (mimo jiné) vyplývá, že jejím předmětem byl nájem předmětného pozemku. Na základě této smlouvy žalovaná získala možnost umístit a provozovat zde mobilní směnárnu a zřídit vyhrazené parkování (čl. II. odst. 1). Doba nájmu byla sjednána na 8 let (od 1.1.2021 do 31.12.2028 - čl. III). Účastníci si také sjednali (čl. VI. odst. 4), že obě smluvní strany mají právo vypovědět tuto smlouvu i bez udání důvodu, přičemž výpovědní lhůta činí 3 měsíce. Opakovaně zmíněnou výpovědí (ze dne 21.10.2021) žalobce s odkazem na již zmíněný článek VI. odst. 4 smlouvy vypověděl nájem bez udání důvodu v tříměsíční výpovědní lhůtě. Výpověď byla doručena žalované do její datové schránky dne 21.10.2021 Tyto skutečnosti vyplývají z výpovědi a dokladu o jejím doručení do datové schránky žalované. Odvolací soud považuje tato skutková zjištění (s přihlédnutím k níže uvedeným právním závěrům) za dostatečná pro rozhodnutí o věci. Proto (obdobně jako soud prvního stupně) nepovažoval za potřebné dokazování doplnit. Odvolací soud tedy námitky žalované v tomto směru neakceptoval.

11. V právní rovině odvolací soud činí tyto právní závěry.

12. Podle § 2229 o.z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

13. Citované ustanovení umožňuje stranám nájemní smlouvy (účastníkům) sjednat si důvody výpovědi a výpovědní dobu. Výpovědní důvody (výpovědní dobu) si mohou sjednat tak, aby odpovídaly jejich potřebám (zájmům). Povaha uvedeného ustanovení připouští (umožňuje) i ujednání, které zakládá možnost výpovědi bez uvedení (konkrétního) výpovědního důvodu. Opačný závěr by byl v rozporu s povahou tohoto ustanovení (smluvní volností účastníků). Odvolací soud v tomto směru odkazuje na odbornou literaturu (Komentář WK, § 2229, JUDr. Mgr. Jan Bajura, Ph.D., Komentář o.z., C.H.Beck, 1. vydání 2014, str. 321-322, M. Hulmák). Odvolací soud neakceptoval poukaz žalované na zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 a násl. o.z.). Předmětem nájmu sjednaného smlouvou o pronájmu nebyl prostor (místnost) sloužící k provozování podnikatelské činnosti, nýbrž (pouze) předmětný pozemek. Nejde tedy o prostor (místnost) určený k provozování podnikatelské činnosti. Závěr žalované, že výpověď je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 580 o.z.) tedy není správný.

14. V obecné rovině odvolací soud nezpochybňuje právní závěry žalované, které se týkají povahy (aplikace) § 8 o.z. Právo přirozeně nechrání právní jednání (výkon práva), který jen navenek (formálně) odpovídá (respektuje) zákonu, ale reálně (fakticky) se jedná (s ohledem na známé okolnosti) o jasné (zřetelné) zneužití práva. Odvolací soud nemá důvod se v tomto směru odchýlit od (již zmíněné) odborné literatury a judikatury. Optikou § 8 o.z. lze posuzovat výkon (prakticky) všech subjektivních práv (včetně práva vypovědět nájem sjednaný na dobu určitou). V poměrech této věci však odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) důvody pro aplikaci § 8 o.z. neshledal. Je třeba připomenout, že možnost vypovědět nájem bez uvedení důvodu (v tříměsíční výpovědní lhůtě) byla ujednána pro obě smluvní strany (oba účastníky). Žalobce následně pouze využil této účastníky (dobrovolně, svobodně) ujednané možnosti vypovědět nájem (tedy bez uvedení důvodu výpovědi). Proto žalobce postupoval v souladu s nájemní smlouvou (zákonem). Žalovaná musela od okamžiku sjednání smlouvy o pronájmu (reálně) počítat s tím, že žalobce může nájem vypovědět bez uvedení důvodu (s tříměsíční výpovědní lhůtou). Ostatně tato možnost platila i obráceně. Je také jasné, že i při možnosti výpovědi nájmu bez uvedení výpovědního důvodu, má strana smlouvy vypovídající nájem (zpravidla) důvod, pro který nájem vypovídá. Není však podstatný. Jiný závěr (možnost zkoumat výpovědní důvod v popsané situaci) by (fakticky) popřel možnost ujednat si možnost vypovědět nájem bez uvedení výpovědního důvodu. Ani v žalovanou tvrzeném důvodu výpovědi (videoreportáže třetích osob negativně hodnotící podnikatelskou činnost žalované) odvolací soud neshledává předpoklady pro aplikaci § 8 o.z. Mediálně nepříznivý obraz podnikatelské činnosti nájemce může být podnětem (důvodem) pro pronajímatele, aby nájem vypověděl (bez uvedení důvodu, je-li tato možnost výpovědi ujednána). Skutečnost, zda mediální obraz (videoreportáže) podnikatelské činnosti žalované odpovídal realitě, v tomto kontextu není významná. Pro jiné (opačné) závěry odvolací soud neshledává dostatek argumentů. Proto ani doplnění dokazování ohledně popsaných videoreportáží (skrytých důvodů výpovědi) odvolací soud nepovažuje za potřebné. Na závěru o možnosti (právu) žalobce vypovědět nájem bez uvedení důvodu by se nic nezměnilo.

15. Protože nájem byl žalobcem platně vypovězen, došlo v důsledku uplynutí výpovědní lhůty (běžela od 1.11.2021 do 31.1.2022) k tomu, že právní titul (smlouva o pronájmu opravňující žalovanou užívat předmětný pozemek) zanikl. Popsaná situace založila (počínaje 1.2.2022) právo žalobce domáhat se ochrany svého vlastnického práva (zde žalobou na vyklizení předmětného pozemku) podle § 1040 odst. 1 o.z. Žaloba je tedy důvodná.

16. Soud prvního stupně správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení s ohledem na úspěch žalobce ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

17. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto s ohledem na skutečnost, že v rámci odvolacího řízení úspěšný žalobce (§ 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř.) se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal.

19. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího správního soudu ČR jsou dostupná na jejich webových stránkách (www.nsoud.cz, www.nssoud.cz).